Požár skládky s plastovým odpadem v Rynholci
s 6
Výcvik hlavních instruktorů pro práci na vodě a zamrzlých hladinách
s 12
Aplikace Rescue Shoring CZ
s 16
Zapojení příslušníků ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS Olomouckého kraje do zvládání povodní
s 20
Dekontaminace od biologických agens
s 24
Čeští hasiči ovládli mistrovství Evropy v disciplínách TFA
s 27
Odborný seminář o systémech včasné detekce lesních požárů
s 28
Společné projekty HZS Jihočeského kraje a Nadace ČEZ
s 30
Připravenost škol a školských zařízení na mimořádné události a krizové situace v Pardubickém kraji
s 32
​  

Na tísňovou linku 112 HZS Středočeského kraje byl na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025 v 18.35 hodin oznámen požár v areálu skládky odpadů společnosti EKOLOGIE, s. r. o., v Rynholci na Rakovnicku. Krajským operačním a informačním střediskem v Kladně (KOPIS) byly na místo zásahu vyslány čtyři jednotky požární ochrany (PO) z 1. stupně požárního poplachu. Ještě než dojely na místo určení, přijalo KOPIS další čtyři oznámení o požáru, který generoval velké množství černého kouře.

Na základě těchto informací byl ještě před dojezdem prvních jednotek PO ze stanice Stochov a Sboru dobrovolných hasičů (SDH) Rynholec, SDH Nové Strašecía SDH Lány vyhlášen v 18.41 hodin 2. stupeň poplachu. Všechny jednotky z 1. stupně se na místo události dostavily do 14 minut.

Situace na místě zásahu

Po příjezdu na místo zásahu bylo průzkumem zjištěno, že jde o požár plochy zhruba 20 × 30 metrů na povrchu deponie plastů s půdorysnými rozměry 100 × 50 metrů a s výškou 6 metrů. Na tuto deponii navazovala čtyřmetrová ulička s další deponií o rozměru 90 × 80 metrů a výškou 6 metrů, volný sklad plastových pelet o rozměru 120 × 60 metrů a výšce až 7 metrů, deponie plastů 100 × 100 metrů s výškou 6 metrů a průmyslová hala s linkou na výrobu pelet v hodnotě 400 milionů Kč. Za deponiemi plastů se nacházela skládka komunálního odpadu.

První den – pondělí 21. dubna 2025

První zásah

Jednotky z 1. stupně poplachu vytvořily dopravní vedení B s rozdělovačem a tři útočné proudy C s vodou, které byly na pokyn ředitele územního odboru (ÚO) Kladno přestavěny na těžkou pěnu. Ochrana lesního porostu v blízkosti skládky nebyla z rozhodnutí velitele zásahu (VZ) řešena, protože byl oddělen silnicí a hrabanka byla nasáklá vodou po zimě.

Nasazení SaP na místě zásahu

Situace po vyhlášení 2. stupně poplachu

Na cestě z 2. stupně požárního poplachu byla jednotka PO ze stanice Kladno s cisternovou automobilovou stříkačkou (CAS) 30 a protiplynovým automobilem a velitel čety (VČ) s velitelským automobilem, dále jednotky SDH Žilina s CAS 20, Řevničov s CAS 32, Třtice s CAS 25 a Mšec s CAS 30. Velení zásahu na místě převzal ředitel ÚO Kladno, který nad rámec poplachového stupně na místo povolal dron ze stanice Mělník, automobilový nosič kontejnerů (ANK) s kombinovaným hasicím kontejnerem se zásobou pěnidla, ANK s pěnidlovým platem ze stanice Slaný a ANK s čerpacím kontejnerem (KCE) Somati k vytvoření dálkové dopravy vody z nedalekého lomového jezírka.

Místo zásahu bylo rozděleno na dva úseky, a to na úsek hašení a na úsek zásobování požární vodou. Zasahující na povrchu deponie měli za úkol držet požár co nejdéle bez rozšíření na celou deponii do doby, než dojede ze stanice Slaný plato s pěnidlem a bude nataženo vedení A 150 od KCE Somati. Cílem bylo zahájit útok z CAS za pomoci pěnidlového plata a doplňování vodou z KCE Somati, přezbrojit na střední pěnu a zahájit frontální útok. CAS stojícím na místě došlo pěnidlo a další dojíždějící CAS doplňovaly již roztok, čímž docházelo k vypěnění nádrží. Po natažení dopravního vedení A 150 byla zjištěna po rozběhu čerpadla závada. Mezitím docházelo k šíření požáru uvnitř hromady balíků a v mezerách mezi nimi. Došlo k rozšíření požáru na středu deponie, a to přes celou šířku. Proudy byly požárem odděleny – na pravé straně probíhal zásah třemi proudy C těžké pěny, vlevo jedním proudem C těžké pěny a jedním proudem C vody na ochranu. Sálavé teplo bylo tak intenzivní, že zasahující na místě v izolačních dýchacích přístrojích vydrželi maximálně deset minut a odcházeli zcela vyčerpaní. Na pokyn VZ pracovníci firmy odpojili výrobní halu od elektrické energie a zastavili jímání metanu ze skládky komunálního odpadu. VZ vyžádal vyslání jednotky SDH Valdek předurčené pro ochranu obyvatelstva kvůli zajištění místa na odpočinek, výdeje tekutin a stravy pro zasahující.

Vyhlášení 3. stupně poplachu

V 19.32 hodin byl VZ vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu s požadavkem na výjezd vozidla KOPIS pro spojení. V 19.59 hodin požádal VZ o pět velkokapacitních CAS nad rámec 3. stupně požárního poplachu, protože se nedařilo požár udržet a útrobami deponie mezi balíky se rozšířil i pod zasahující hasiče. Současně docházelo k extrémnímu vývinu zplodin hoření a sálavého tepla, což zapříčinilo vytlačení hasičů z povrchu hořící deponie. Vzhledem k počtu jednotek PO si VZ vyžádal na pomoc VČ ze stanice Rakovník, aby se zapojil do velení na místě zásahu. Nasazeny byly další tři útočné proudy C s vodou na ochranu vedlejší deponie plastů a ochranu CAS v uličce, ze kterých byl veden útok. Celkem bylo nasazeno osm proudů, z toho čtyři proudy na těžkou pěnu. Ve 20.00 hodin vyzvedl ANK ze stanice Slaný další pěnidlo ze Servisního a opravárenského zařízení HZS ČR ve Velvarech a zdravotní záchranná služba vyslala na místo zásahu další síly a prostředky na ošetření hasičů.

VZ požádal o cisternovou zodolněnou stříkačku (CZS) TITAN a cisternové velkoobjemové vozidlo (CV) 40 Taurus ze Záchranného útvaru (ZÚ) HZS ČR. Ve 20.12 hodin byl vznesen požadavek na KOPIS k vyslání speciální techniky kombinovaný hasicí automobil (KHA) Panther z HZS podniku Letiště Praha. Tento požadavek byl ze strany HZS podniku Letiště Praha zamítnut. Sálavé teplo z požáru nabíralo na intenzitě, proto byly nasazeny do přilehlé uličky deflektory s vodou na ochranu vedlejší deponie, výrobní linku a CAS. Požár se rozšířil na 2/3 deponie a docházelo k pádu balíků do uličky. Po rychlé poradě velitelů bylo rozhodnuto o ponechání deflektorů k ochraně vedlejší deponie, pelet a průmyslové haly, navíc byly nasazeny monitory a zahájena obrana proti požáru vodními proudy z vedlejší deponie. Technikou firmy bylo provedeno zahrazení uličky plastovými balíky. Po vytvoření zábrany byl rozhodnutím VZ nasazen agregát na lehkou pěnu, který nepřetržitě zapěňoval uličku s cílem vytvořit vysoké pěnové bariéry proti přeskoku požáru. I přesto došlo působením sálavého tepla a plamenným hořením k přeskoku požáru na vrchní hranu vedlejší deponie. VZ rozhodl o jeho uhašení těžkou pěnou z uličky do útrob deponie a zapěnění střední pěnou shora do proluk (úspěšně zahašeno a monitorováno).

Zapěnění uličky mezi deponiemiVyhlášení zvláštního stupně požárního poplachu

Nově byl zásah veden třemi monitory, čtyřmi proudy C a šesti deflektory. Ve 20.30 hodin vznesl VZ dotaz na vrtulník Letecké služby (LS) Policie České republiky (PČR) s bambivakem. K jeho nasazení už ale kvůli soumraku nedošlo. Ve 20.42 hodin byl po dohodě s krajským řídícím důstojníkem vyhlášen zvláštní stupeň poplachu. VZ dostal informaci o nemožnosti opravy KCE Somati, proto dal požadavek na dodání KCE z HZS hl. m. Prahy s tlakovým oběžným kolem. Z důvodu nefunkčnosti kladenského KCE Somati bylo vyžádáno deset velkokapacitních CAS. Ve 20.51 hodin byla cestou plošných SMS odeslána zpráva obyvatelstvu zasažené oblasti s doporučením nevětrat. Na místo byl povolán Český červený kříž (ČČK) pro pomoc v týlovém zázemí jednotek PO, dále tankovací kontejner ze stanice Rakovník. Celkem na místě události zasahovalo 120 hasičů. Český hydrometeorologický úřad byl pravidelně žádán o informace ohledně předpovědi počasí (směr a rychlost větru). VZ vyžádal na místo předurčené jednotky PO s hadicovými přívěsy a CAS na čerpací stanoviště. Jejich úkolem byla dodávka vody do doby rozvinutí systému pro dálkovou dopravu vody (Hytrans Fire System) Somati a udržení požáru na deponii, jinak by byla zasažena pětkrát větší plocha a skládka komunálního odpadu, což by znamenalo neřešitelnou situaci.

Po průzkumu tras od čerpacího stanoviště VZ vyžádal KCE Somati z HZS Plzeňského a Ústeckého kraje z důvodu vytvoření druhého dopravního vedení. PČR a Městská policie Nové Strašecí provedly uzávěru pro zásah jednotek PO. V 22.11 hodin bylo na místě pět zraněných hasičů a zasahovalo přibližně 200 hasičů. VZ požádal o vyslání těžké techniky UDS-214, nakladače JCB a pásového rypadla CAT ze ZÚ HZS ČR. Byl zřízen štáb VZ. CZS TITAN po dojezdu na místo zásahu zasahovala před zapěněnou uličkou nárazníkovou proudnicí s cílem snížit intenzitu požáru.

Místo zásahu bylo rozděleno na tři úseky, novým úsekem se stala ochrana průmyslové haly a bioplynové stanice. V 23.52 hodin jednotky PO zasahovaly celkem dvěma monitory, jednou nárazníkovou proudnicí, jedním deflektorem, 13 proudy C a agregátem na lehkou pěnu.

Den druhý – úterý 22. dubna 2025

V 1.00 hodin na místě zasahovalo celkem 53 jednotek PO, 117 kusů požární techniky a 250 hasičů. Podařilo se uchránit výrobní linku, halu a hořlavý plastový materiál byl místním nakladačem odvezen z nebezpečného prostoru. Místo zásahu zůstávalo rozděleno na tři úseky hašení a dva úseky dopravy vody. V 1.57 hodin došlo v prostoru deponie k výbuchu tlakových lahví. V 5.10 hodin byl vyžádán přívěsný monitor Ambassador ze stanice Mělník, pásový hasicí robot LUF 60 z HZS podniku Škoda Auto a další pěnidlo ze skladu HZS ČR. V dopoledních hodinách proběhla schůzka štábu VZ se starosty okolních obcí, kde bylo dohodnuto zasílání reportu z místa události dvakrát denně. Před deponií plastů byl buldozerem ZÚ HZS ČR vyklizen naskladněný prostor a vytvořena jáma s vodou, v níž došlo k hašení vyváženého materiálu. Rozhrnutý materiál byl proléván pomocí monitoru. V 10.30 hodin byl požární útok veden osmi proudy C, třemi monitory, jednou nárazníkovou proudnicí z CZS TITAN a za buldozer byl vpuštěn na skládku hasicí robot LUF 60. Po schůzce v sousedním podniku ČLUZ, a. s., dohodli členové štábu VZ odvoz uhašeného odpadu do prostoru lomu, protože na skládce žádný volný prostor nebyl. Firmy se mezi sebou dohodly i na poskytnutí dumperů na dovoz materiálu, které posílily nákladní sklápěčky ZÚ HZS ČR. V 16.35 hodin se podařilo požár lokalizovat. V 18.40 hodin bylo nasazeno celkem 14 proudů C, proud z CZS TITAN, monitoru Ambassador a robotu LUF 60. V 21.00 hodin byla s veliteli úseků stanovena nová taktika zásahu: úsek č. 1 – hašení monitory a ochrana uličky, úsek č. 2 – hašení monitorem Ambassador a třemi proudy C, úsek č. 3 – dálková doprava vody, úsek č. 4 – nasazení rypadel ZÚ HZS ČR, hašení z CZS TITAN a LUF 60, úsek č. 5 – nasazení jednoho proudu C z lesního porostu.

Požární obrana z povrchu vedlejší deponie

Průběh zásahu od lokalizace do likvidace požáru

Po lokalizaci požáru byla taktika zásahu zaměřena na rozhrnutí a prolévání vodou těžkou technikou. Deponie a rozhrnuté plasty byly dohašovány pomocí pevných a přenosných monitorů, které zásobovaly KCE Somati. Díky tomu mohla proběhnout redukce jednotek s CAS. Dodávka vody na místo zásahu se v době největšího nasazení pohybovala kolem 10 000 litrů za minutu. Velká část práce štábu VZ byla soustředěna na spolupráci s okolními obcemi a dotčenými orgány pro ochranu ovzduší a vod. Likvidace požáru byla ohlášena v pátek 25. dubna v 9.54 hodin. Na místě bylo ponecháno pěnidlo a dopravní vedení k KCE Somati pro případný zásah. Předávacím protokolem byla stanovena dohlídka po dobu sedmi dnů a smluvně zajištěná těžká technika na případné rozhrnutí deponie. Na dohlídce se dvakrát denně podílela s termovizní kamerou stanice Stochov. Během dohlídky nebylo nalezeno žádné ohnisko požáru. Po jedenácti dnech od likvidace požáru byla 6. května ve 22.07 hodin přijata informace o vycházejícím kouři z uhašené deponie plastů. Průzkumem a detekcí bylo zjištěno, že dochází pouze k rozkladu organických látek, a ne k hoření.

Doprava požární vody

Na počátku zásahu bylo zřízeno čerpací stanoviště dvěma kusy přenosných stříkaček (PS) 12 a PS 15 na Židovském rybníku u hasičské zbrojnice v Lánech. Odtud byla organizována kyvadlová doprava pomocí CAS na vzdálenost 2,5 km. V roce 2024 bylo uskutečněno cvičení na požár v lesní oboře Lány, kdy byl nasazen KCE Somati z lomového jezírka o objemu 35 000 m³. Podle tohoto modelu bylo zřízeno stanoviště i při požáru skládky, kdy první čerpadlo ze stanice Kladno bylo nasazeno pod skládkou a dopravovalo vodu hadicemi A 150 na místo zásahu, které bylo vzdálené 800 metrů. Druhé dopravní vedení tvořily dva KCE. KCE z HZS Plzeňského kraje byl umístěn jako první, KCE HZS hl. m. Prahy jako druhý z důvodu posílení při převýšení s dodávkou vody do CV k průmyslové hale. Celková vzdálenost činila 1 200 metrů.

Ochrana životního prostředí

Již první den zásahu v 19.54 hodin požádal VZ o součinnost zástupce životního prostředí z obce s rozšířenou působností Rakovník, zástupce České inspekce životního prostředí k řešení havárie odpadů a chemický automobil z chemické laboratoře HZS ČR z Kamenice k měření koncentrací zplodin hoření. Ve 23.43 hodin bylo zjištěno, že výsledky měření v obcích nepřekročily limity nebezpečných látek pro pracovní prostředí. Druhý den ráno a dopoledne proběhl opětovný monitoring a měření ovzduší, při němž byly naměřeny podlimitní koncentrace amoniaku a kyanovodíku. V odpoledních hodinách byl požár lokalizován a při měření nebyly zjištěny žádné nebezpečné látky v ovzduší. Ve středu 23. dubna v dopoledních hodinách bylo znatelné nasáknutí hrabanky hasební vodou za hranicí skládky. Z hasební vody se odebraly vzorky k analýze chemickou laboratoří HZS ČR a bylo informováno Povodí Vltavy, s. p. S ohledem na předpoklad stékání hasební vody podél silnice až k pramenům vodní nádrže Klíčava a zatrubnění bylo rozhodnuto o vyhrabání retenční jímky pomocí techniky ZÚ HZS ČR. Jímka měla půdorysný rozměr 5 × 5 metrů, hloubku 2 metry a byla vyhloubena přibližně 300 metrů od hořící skládky. Jako filtr, který měl zabránit průsaku kontaminované vody, bylo poptáno granulované aktivní uhlí. Postupně bylo na místo dovezeno 15 big bagů a geotextilie z vodní nádrže Klíčava, soukromé firmy v Praze a vodovodní společnosti v Hodoníně.

Zabránění šíření požáru pomocí střední a těžké pěny

Specifika zásahu

Pozitiva

•          vysoké uchráněné hodnoty,
•          zásah bezfluorovými pěnidly,
•          přítomnost vydatného vodního zdroje pro hašení,
•          nacvičená organizace dálkové dopravy vody z předchozího cvičení,
•          ochrana vodní nádrže Klíčava díky provizorní jímce,
•          zajištění aktivního uhlí k filtraci kontaminované vody,
•          nasazení hasicího robota LUF 60 z HZS podniku Škoda Auto,
•          přítomnost klíčové techniky ZÚ HZS ČR – rypadla, CZS, buldozer
•          obměněná a spolehlivá technika u jednotek SDH obcí,
•          stékaní drtivé většiny hasebních vod zpět do čerpacího stanoviště,
•          bezproblémová spolupráce s vedením firmy.   

Negativa

•          nedodržení odstupových vzdáleností mezi deponiemi,
•          celkové množství a výška plastů na deponiích,
•          velká časová prodleva mezi zpozorováním a ohlášením požáru,
•          rychlé a skryté šíření požáru uvnitř deponie plastů,
•          extrémní sálavé teplo,
•          přítomnost toxických zplodin hoření,
•          přítomnost a odlet fragmentů z tlakových lahví,
•          nedostupnost KHA HZS podniku Letiště Praha a vrtulníku LS PČR,
•          stáří a porucha KCE Somati,
•          velká spotřeba pěnidla,
•          21 zraněných hasičů a jedné osoby z ČČK.

Celková spotřeba hasiv

Při zásahu bylo spotřebováno 34 000 litrů pěnidla a 16 300 000 litrů vody.

Příčina vzniku požáru a výše škody

Z kamerového záznamu a vývoje šíření požáru bylo zjištěno, že požár vznikl na straně u lesního porostu v blízkosti silnice ve směru Lány–Píně. Prostor mezi areálem skládky a lesem nebyl oplocen a byl volně přístupný. Doba mezi vznikem požáru a zpozorováním činila 45 minut, kdy se požár šířil v úhlu 180°. Požárem byla způsobena škoda 15 milionů Kč, uchráněné hodnoty na průmyslovém objektu a lince činí 400 milionů Kč. Příčina vzniku požáru je v šetření HZS ČR a PČR, přičemž na počátku vyšetřování bylo jako příčina uvedeno úmyslné zapálení.

plk. Ing. Martin VONDRA, MBA, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje

Moderní technologie nacházejí stále širší uplatnění i v oblasti záchranných složek. Důkazem je nová mobilní aplikace Rescue Shoring CZ a webové stránky rescueshoring.cz. Jednotky požární ochrany (PO) mají k dispozici ucelený, snadno dostupný a prakticky využitelný nástroj pro efektivní a bezpečnou stabilizaci staticky narušených nebo zřícených konstrukcí. Aplikace a webové stránky jsou navzájem propojené, proto pokud administrátor aplikace provede úpravy, dojde ke změně i na webu.

Vývoj a historie aplikace

Na počátku celého projektu stála pracovní skupina složená z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), která se jednou ročně scházela k výměně poznatků a zkušeností ze zásahové činnosti a z mezinárodního prostředí. V roce 2021 padlo rozhodnutí začít pracovat na tvorbě zásahových karet doplněných o fotodokumentaci, tzv. grafické přílohy. V červenci téhož roku proběhlo v Ostravě první focení základních sestav s využitím systému PARATECH.

Následně se uskutečnilo čtyřdenní odborné zaměstnání ve výcvikovém zařízení HZS Olomouckého kraje v Hamrech. Cílem bylo sjednotit doporučený pracovní postup a použitý materiál při sestavování stabilizačních podpůrných sestav včetně použitých prvků a detailně nafotit základní sestavy. Celý průběh výstavby byl dokumentován za pomoci dronu a 360° kamery. Díky práci dokumentaristů mjr. MgA. Jiřího Studničky DiS. a Martina Dobrovolného vznikla během několika hodin první vizualizace sestavy T-podpěry.

Členové pracovní skupiny se shodli na tom, že tyto vizualizace budou součástí finálních zásahových karet. Tvorba 2D a 3D materiálů však zpočátku probíhala velmi složitě – „na koleně“. Bylo nutné absolvovat řadu jednání, aby se sjednotila posloupnost jednotlivých prvků, jejich grafické zobrazení, použití i barevné označení.

Vedle zásahových karet se pracovní skupina rozhodla vytvořit technické listy pro každou sestavu a později i dílčí technické listy pro jednotlivé prvky. Od tohoto rozhodnutí začala metodika stabilizace dostávat konkrétní směr.

Práce na metodice pokračovaly i přes pandemii covidu-19, která zasáhla Českou republiku od 1. března 2020 do 5. května 2023, která vývoj metodiky zásadně ovlivnila.

V roce 2023, díky schválení grantu MV–generálního ředitelství HZS ČR, došlo k převodu materiálů do prostředí mobilní aplikace, jejíž správu a úpravy zajišťují členové pracovní skupiny. Obrovským přínosem bylo zprovoznění webového rozhraní, které umožňuje využití i při školeních v učebnách pomocí dataprojektoru.

Praktické využití aplikace se potvrdilo například při povodních v září 2024 v Olomouckém kraji, kde bylo mnohokrát nezbytné stabilizovat staticky narušené budovy. V těchto krizových chvílích se aplikace Rescue Shoring CZ ukázala jako výborný pomocník.

Šikmá vzpěra RAKER - základní

Aplikaci tvoří následující moduly:

A. Základy stavebních konstrukcí

Jde o vzdělávací materiál, který byl zpracován původně pro potřeby jednotek určených pro vyhledávání a záchranu osob ze zavalených prostor (USAR odřadu) HZS Moravskoslezského kraje. Poskytuje komplexní přehled o pozemních a průmyslových stavebních konstrukcích se zaměřením na jejich chování při mimořádných událostech. Obsahuje detailní popis nosných a nenosných konstrukcí, včetně jejich rozdělení podle materiálu, technologie a statického působení. Významná část je věnována střešním, stropním, svislým a základovým konstrukcím včetně jejich poruch a způsobů zajištění. Samostatné kapitoly analyzují vlivy požárů a výbuchů na různé typy konstrukcí a vysvětlují důležitost dilatačních spár a identifikace nosných prvků v praxi. Materiál slouží jako metodická opora pro HZS ČR při vyhodnocování statické stability a rozhodování o postupu při zásazích.

B. Stabilizační podpůrné sestavy

Hlavní část aplikace tvoří 13
základních sestav, při jejich výstavbě bylo použito dřevo (tzv. výdřeva), plus stabilizace pomocí dřevěných hranolů (tzv.„cribbing“). Dřevo je základním stabilizačním materiálem, který je nejvíce univerzální a dostupný. Každý z níže uvedených bloků mimo grafické přílohy obsahují 2D a 3D vizualizace, které byly kompletně vytvořeny „od nuly“ grafiky HZS ČR Bc. Tomášem Studničkou a Martinem Dobrovolným. Díky využití těchto moderních vizualizačních nástrojů je metodika stabilizace přehledná, snadno pochopitelná a dobře využitelná nejen při zásazích, ale i během odborné přípravy a školení příslušníků HZS ČR.
Každá sestava je tvořena těmito bloky:

• zásahovou kartou – detailní postup instalace včetně vizualizace a seznamu použitého materiálu,
• grafickou přílohou – grafická podoba zásahové karty s nafocenými a popsanými zásadními kroky při výstavbě,
• technickým listem – podrobné technické specifikace a parametry,
• videem instalace – postup instalace krok za krokem,
• 360° video – interaktivní prohlídka sestavy ze všech úhlů,
• 360° kamera – možnost virtuálního prozkoumání reálné instalace.

C. Technické listy

Detailně popisují jednotlivé stabilizační sestavy, jejich konstrukční prvky, materiálové požadavky a pracovní postupy při jejich instalaci. Důraz je kladen na správné použití hřebíků, příložek, klínů, zarážek a výztuh pro dosažení maximální pevnosti a stability konstrukce. Každá sestava má stanoveny limitní rozměry, úhly seříznutí a kotevní varianty podle typu zásahu a podmínek na místě.

D. Systém PARATECH

Obsahuje 13 finálních fotek základních sestav, při kterých byl použit systém PARATECH v kombinaci se dřevem (např. pro zavětrování).

Šikmá podpěra - svislá

RESCUE SHORING DAYS 2025: Statické zajištění narušených konstrukcí

Dalším krokem k zvládnutí stabilizace staticky narušených konstrukcí byl nultý ročník instrukčně metodického zaměstnání (IMZ) RESCUE SHORING DAYS 2025, který proběhl od 21. do 23. května 2025 v prostorách Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany střediska Brno. Akce se konala pod záštitou MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Koncepce a účastníci

IMZ bylo personálně koncipováno tak, aby se z každého kraje zúčastnili dva příslušníci – člen pracovní skupiny MV-generálního ředitelství HZS ČR a k němu další zástupce HZS příslušného kraje. Lektorský tým tvořili zkušení instruktoři z vybraných HZS krajů, kteří se dlouhodobě věnují problematice technických zásahů a statického zajištění konstrukcí.

Teoretická část: bezpečnost, metodika i moderní technologie

V úvodu akce byla účastníkům představena aplikace Rescue Shoring CZ včetně přidruženého webového rozhraní rescueshoring.cz, které slouží jako ideální nástroj pro teoretické školení a orientaci v metodice výstavby zajišťovacích systémů.
Následovala školení zaměřená na:

• zásady bezpečnosti práce při stabilizaci narušených konstrukcí,
• technické a taktické aspekty jednotlivých zajišťovacích sestav, včetně pravidel jejich nasazení,
• využití moderních technologií, zejména dronů pro průzkum v těžko přístupných nebo nebezpečných oblastech,
• roli statika při zásahu v narušených objektech,
• využití záchranářské kynologie, konkrétně činnost atestovaného kynologa a psa při vyhledávání osob v sutinách.

Praktická část: výstavba sestav a jejich aplikace v terénu

Praktický výcvik probíhal ve specializovaném výcvikovém areálu „Zetor“. Účastníci si zde pod vedením instruktorů prakticky vyzkoušeli výstavbu všech typů zajišťovacích sestav podle nové metodiky – jak pomocí klasických výdřev, tak i prostřednictvím moderních podpůrných systémů PARATECH a HOLMATRO.

Důraz byl kladen na správné provedení konstrukčních detailů, volbu vhodných materiálů a technickou přesnost při budování jednotlivých sestav. Praktická část rovněž vytvořila prostor pro otevřenou diskuzi mezi lektory a účastníky, čímž významně přispěla ke sdílení zkušeností a prohlubování odborných kompetencí jednotek PO.

Stavba šikmé vzpěry RAKER při Rescue Shoring Days 2025 v Brně

Ukázky speciálních činností

Součástí praktického výcviku byly také dvě názorné ukázky, které ilustrovaly využitelnost dronů pro průzkum interiérů staticky narušených objektů a práci kynologické dvojice při vyhledávání zasypaných osob v sutinách.

Obě činnosti byly nejen demonstrovány, ale také doplněny o odborný výklad, který účastníkům umožnil lépe pochopit jejich uplatnění při reálných zásazích.

Závěr

Zpracování této problematiky bude nadále pokračovat. Pracovní skupina MV-generálního ředitelství HZS ČR, nově rozšířená o další zástupce HZS krajů, připraví z těchto dat konspekt odborné přípravy jednotek PO. Poděkování patří všem, kteří se jakkoliv podíleli na zpracování metodiky stabilizace, především ale těm, kteří vydrželi až do konce. Díky nim dnes existuje materiál sloužící jednotkám PO pro potřeby operačního i organizačního řízení.

Nultý ročník IMZ RESCUE SHORING DAYS 2025 potvrdil, že problematika statického zajištění konstrukcí má v portfoliu činností jednotek PO své pevné místo. Spojením teoretické přípravy, praktického výcviku a výměny zkušeností mezi příslušníky napříč republikou se podařilo vytvořit kvalitní základ pro další metodický rozvoj této odborné oblasti.

por. Ing. Radim KŘENEK, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv autora

V posledních pěti letech se dá říct, že Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) byl na strategické úrovní řízení vystaven spíše „nestandardním“ typům mimořádných událostí a krizových situací. To se změnilo v září 2024, kdy bylo území ČR postiženo pro nás asi nejběžnější mimořádnou událostí, povodněmi. S ohledem na rozsah a dopady vydatných srážek bylo zasaženo zejména území Moravy, konkrétně území Olomouckého kraje (OLK) a Moravskoslezského kraje. V řadě míst těchto krajů byl průběh a zejména dopady povodňové situace daleko závažnější než při povodních v roce 1997. Po téměř 30 letech jsme si tak připomněli, jak mohou být povodně katastrofické a fyzicky a psychicky mimořádně náročné.

Zásahů na povodních se účastnili všichni zaměstnanci a příslušníci HZS Olomouckého kraje (HZS OLK) a každý velkým dílem přispěl k jejich zvládnutí. Patří k nim také všichni příslušníci úseku ochrany obyvatelstva a krizového řízení (OOB a KŘ), kteří při řešení této krizové situace plnili od prvního dne celou řadu úkolů především na strategické úrovni řízení, ale nejen tam. Následující text je věnován právě rozsahu činnosti příslušníků OOB a KŘ při povodních.

Příprava

První předpověď počasí s nepříznivou prognózou byla vydána již v neděli 9. září 2024, kdy Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v tiskové zprávě upozornil na možné extrémní srážky na území ČR. Ve středu 11. září 2024 byla svolána tisková konference vlády s ČHMÚ, během níž byla nastíněna předpověď počasí na několik dalších dní. Vzhledem k panujícímu slunečnému počasí byla tato informace částí společnosti přijata poněkud vlažně. To neplatilo pro HZS OLK, který cenný čas využil k přípravě a realizaci preventivních protipovodňových opatření. Určitou výhodou a zajímavou náhodou bylo současně probíhající krajské cvičení „Příval 2024“ na území Šumperska (od 9. do 11. září 2024), jehož cílem bylo prověřit funkčnost protipovodňových opatření na řece Desná se zapojením obcí a jejich povodňových komisí, obce s rozšířenou působností (ORP) Šumperk a celé řady technik a prostředků předurčených k protipovodňovým opatřením.

Jako prvotní reakce na vydané výstrahy a poskytnuté informace byla v rámci úseku OOB a KŘ řešena personální připravenost s ohledem na očekávané obsazování operačních skupin, štábu HZS kraje a následně krizových štábů (KŠ), respektive jejich stálých pracovních skupin (SPS). Mezi další činnosti příslušníků OOB a KŘ patřilo například:

• prověření přehledů prostředků a jejich počtů ve skladech HZS kraje se zaměřením na protipovodňový materiál, materiál pro nouzové přežití a vybavení evakuačních středisek, ženijní techniku či vysoušeče,
• prověření předurčených informačních a komunikačních systémů – karet obcí, krizového zápisu, krizových e-mailů a telefonních čísel a geografického informačního systému,
• příprava na aktivaci pracovišť KŘ,
• příprava dokumentace a dalších podkladů (dohody, telefonní kontakty, mapy),
• komunikace s obcemi a především s tajemníky bezpečnostních rad ORP.

Pracoviště SPS KŠSamostatnou částí přípravy u HZS OLK bylo zajištění pytlů s pískem a jejich distribuce. V této fázi se zajišťovalo nejenom vyskladnění, plnění samotných pytlů a celková logistika, ale narychlo i další nákupy pytlů, tzv. big bagů, a písku k jejich pytlování. Tím se vytvořily velké zásoby protipovodňových pytlů a dalších prostředků a materiálu ze skladů HZS OLK. Protipovodňových pytlů s pískem bylo i za pomocí jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí předurčených k plnění úkolů OOB připraveno a distribuováno téměř 30 000 kusů.

V následujících dnech byly vydávány zpřesňující výstrahy a začalo být zcela zřejmé, že nejhůře bude zasaženo Jesenicko a Šumpersko. V rámci HZS OLK bylo rozhodnuto o posílení Územního odboru (ÚO) Jeseník odřady jak výjezdových hasičů, tak i operační skupinou (včetně příslušníků OOB a KŘ) pro podporu činnosti povodňové komise (v této době aktivované), která se následně stala součástí SPS KŠ ORP Jeseník. Operační skupina byla následně posílena i pro ÚO Šumperk. Z pohledu HZS OLK nadále pokračovaly preventivní přípravné práce. Intenzivní srážky se však očekávaly i na dalších místech OLK. Operační skupiny byly proto svolány i v rámci ÚO Prostějov a Přerov. Na Přerovsku se intenzivně sledovala zejména oblast soutoku Moravy a Bečvy, kde v roce 1997 povodně tragicky zasáhly obec Troubky. Krajské operační a informační středisko (KOPIS) informovalo o každé aktualizaci ze strany ČHMÚ všechny orgány KŘ formou SMS zpráv a e-mailu.

Záchranné práce

V dalších dnech, 13. a 14. září, byly prováděny záchranné práce v hůře dostupných částech obcí a rovněž preventivní evakuace osob, majetku a zvířat. V noci na 15. září intenzivní deště pokračovaly a hladiny vodních toků začaly dosahovat kritických hodnot, mnohdy za hranicí extrémní povodně nad 3. stupněm povodňové aktivity.

V ORP Jeseník a ORP Šumperk pracovali příslušníci OOB a KŘ (tři v Jeseníku a čtyři v Šumperku) již v SPS KŠ ORP nepřetržitě a vzhledem k zaplavení přístupových komunikací nebylo ze začátku možné jejich vystřídání. V brzkých ranních hodinách 15. září kulminovala většina vodních toků a na mnoha místech povodeň překročila svá dosavadní maxima z roku 1997. Štábní činnost bylo nutné zachovat i přes výpadky elektrické energie, proto bylo pracoviště KŠ ORP Jeseník zřízeno na stanici Jeseník a bylo napájeno záložním agregátem. Největším problémem byl výpadek signálu mobilních operátorů a telekomunikační sítě. Tento výpadek trval v kritickém období 36 hodin a na některých místech až 96 hodin, což značně komplikovalo činnost SPS KŠ.

Sklad humanitární pomoci v Jeseníku

Při dosažení kulminace bylo nutné přistoupit k povolání záchranných vrtulníků pro osoby, které odmítly evakuaci v předchozích hodinách a neměly jinou možnost, jak opustit postiženou oblast. Potíže se signálem však záchranné práce značně komplikovaly, jelikož omezeně fungovala pouze síť O2. V KŠ tak byly pro potřeby záchranných prací dobrovolníky zapůjčeny dva telefony se SIM kartou O2. Díky zařízení Starlink byl nakonec zajištěn alespoň datový tok informací a pomocí komunikační platformy byly adresy nejurgentnějších případů posílány příslušníkem OOB a KŘ přímo ze štábu velitele zásahu (VZ). Do prostoru, kde probíhaly záchranné práce, se z počátku dostaly pouze dva vrtulníky, odpoledne další dva. I přes technické problémy a výpadky sítí se podařilo zachránit 72 osob. Později odpoledne již voda ustupovala z retenčních území a záchranné práce pomocí vrtulníku tak mohly být ve večerních hodinách ukončeny.

Přehled zajištěných komoditV průběhu těchto 48 hodin byl také do obcí na území ORP Jeseník, Litovel, Prostějov, Přerov a Šumperk na žádost vyčleněných příslušníků OOB a KŘ převážen materiál nouzového přežití pro vybavení evakuačních středisek. Materiál byl distribuován z výcvikového a skladovacího střediska v Hamrech a skladů územních obvodů Jeseník a Šumperk. Celkem bylo poskytnuto až 700 lůžek včetně dalšího nezbytného materiálu pro zajištění nouzového přežití. Zřízeno bylo přes 50 evakuačních středisek, které využilo až 900 osob

Likvidační práce

Likvidační práce započaly ihned po ukončení záchranných prací. Nejvíce postiženo bylo území ORP Jeseník, a proto většina sil a prostředků (SaP) směřovala ihned na toto území. Na stanici Jeseník pokračovala činnost SPS KŠ, kde působil jeden příslušník OOB a KŘ, a štábu VZ, kde se pracovalo v režimu STANO (O – příslušník OOB a KŘ), s doplněním o dva příslušníky KOPIS a jednoho příslušníka Záchranného útvaru HZS ČR. Další příslušník OOB a KŘ koordinoval logistiku humanitární pomoci, pro kterou bylo vytvořeno zázemí u skladových prostor města Jeseník.

Především z důvodu rozsáhlého zasažení území na Jesenicku (19 obcí) byl na pokyn ředitele HZS OLK vytvořen systém styčných důstojníků. Celkem šest jich působilo ve dvou až čtyřdenním režimu po boku starostů zasažených obcí. Podle rozdělených úseků přenášeli důležité informace z obcí do štábů a obráceně. Pomocí komunikační platformy v mobilním telefonu tyto informace třídil příslušník OOB a KŘ a následně je předával podle potřeby jednotlivým zástupcům ve štábu VZ, do skladu humanitární pomoci nebo SPS KŠ ORP. Mezi hlavní přijímané požadavky patřilo nouzové ubytování, zajištění základních komodit pro nouzové přežití (pitná voda, potraviny, hygienické potřeby) či evidence objektů pro statické posouzení (demolice).

Na krajské úrovni působilo v počátku v SPS KŠ kraje pět příslušníků OOB a KŘ v každé směně (včetně náměstka ředitele pro prevenci a civilní nouzovou připravenost). Zajištovali především podporu a spolupráci s KŠ ORP, se štábem VZ, komunikovali s Ústředním krizovým štábem (MV-generální ředitelství HZS ČR, Správa státních hmotných rezerv) a ostatními zapojenými organizacemi, koordinovali humanitární pomoc, plánovali SaP a komunikaci s Armádou České republiky (logistika a převoz materiálu).

Pro zajímavost a dokreslení objemu činnosti SPS KŠ kraje a SPS KŠ ORP Jeseník a Šumperk v období povodně (od 12. září do 12. prosince 2024) bylo:

• přijato 2 937 e-mailů,
• odesláno 1 695 e-mailů,
• odesláno 91 standardizovaných hlášení pro Ústřední krizový štáb,
• odesláno 28 situačních reportů pro MV-generální ředitelství HZS ČR.

V průběhu nasazování SaP proběhlo 60 jednání a porad strategických pracovních skupin (formou fyzických jednání či videokonferencí).

Zřízeno bylo přes 50 evakuačních středisek, která využilo až 900 osob

Likvidaci následků povodní velmi ovlivnilo také rozsáhlé poškození inženýrských sítí. Bez elektrické energie se v OLK v jednu chvíli ocitlo přes 42 000 odběrných míst. Plynárenská distribuční síť byla poškozená na 210 km rozvodné sítě a dodávka pitné vody z důvodu chybějícího vedení nebo zasažení zdrojů pitné vody byla přerušena pro 18 000 obyvatel. Z těchto důvodů příslušníci OOB a KŘ obstarávali zejména náhradní zdroje elektřiny, topidla, vysoušeče, cisterny nebo balenou pitnou vodu, zpracovávali mapové podklady pro taktickou a strategickou úroveň řízení a zajišťovali řadu dalších činností. Dále SPS KŠ hledala prostory, kam uskladnit odpady a sutě po povodních. Díky spolupráci HZS OLK, Ministerstva životního prostředí, odboru životního prostředí Krajského úřadu OLK a obcí bylo zřízeno 27 deponií.

Mezi její další činnosti patřilo zajistit dlouhodobé nouzové ubytování pro obyvatele, kteří přišli o své domovy. Prostřednictvím styčných důstojníků získávali dva předurčení příslušníci OOB a KŘ kontakty na postižené rodiny a ve spolupráci s obcemi pracovali na zajištění vhodných prostor pro tyto obyvatele. Mezi největší výzvy patřilo obstarat ubytování pro hendikepované osoby a rodiny s domácími mazlíčky (až 70 % řešených případů), pokud možno v blízké vzdálenosti od poškozených domácností.

Závěr

Příslušníci OOB a KŘ při řešení povodní vykonávali a zajišťovali širokou škálu činností. Od aktivace systému KŘ, pracovišť štábu HZS kraje, operačních skupin a následně SPS KŠ až po zajištění rutinních činností a úkolů v rámci řešení krizové situace. Závěrem lze říci, že činnost příslušníků OOB a KŘ HZS OLK byla během celých povodní významná a jejich profesionální přístup a zapojení ve všech úrovních řízení tak nemalou měrou přispěly k úspěšnému průběhu záchranných i následných likvidačních prací při povodních v OLK.

plk. Ing. David BUČEK, kpt. Ing. Jakub BRUMAR, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje

Dekontaminace prostor zasažených biologickými agens představuje zásadní krok k obnovení bezpečného provozu zejména tam, kde hrozí riziko přenosu vysoce nebezpečných nákaz. Institut ochrany obyvatelstva (IOO) testuje a využívá moderní metodu prostorové dekontaminace pomocí plynného peroxidu vodíku (VHP), která umožňuje účinnou, šetrnou a přitom technicky proveditelnou dezinfekci i v místech s citlivým vybavením. Článek přibližuje technologické i praktické aspekty této metody a zkušenosti z jejího nasazení.

Dekontaminaci od biologických agens (B-agens) řadíme do oblasti dekontaminace od chemických, biologických, radiologických a nukleárních látek (CBRN). Na rozdíl od radioaktivních látek lze při očistě zasaženého prostoru od chemických a biologických látek dosáhnout zničení zdroje nebezpečí. Specifickým rizikem B-agens je ale jejich schopnost sekundárního šíření po zasažení cílového organismu (hostitele). Efektivita zničení B-agens tak má z celé oblasti CBRN dekontaminace nejvyšší důležitost. B-agens také nelze detekovat v reálném čase na místě události, a proto je klíčový požadavek na ověřenou vysokou účinnost procesu.

sTesty dekontaminace v kabině CAS

Dekontaminaci B-agens neoznačujeme jako dezinfekci, přestože se o ni de facto jedná. Důvodem je požadavek § 58 zákona o ochraně veřejného zdraví (1) na speciální odbornou způsobilost osob, které smějí dezinfekci provádět. Z hlediska provedení lze dezinfekci a potažmo dekontaminaci rozdělit na část průběžnou a závěrečnou. Průběžná dekontaminace omezuje šíření kontaminace z místa původního výskytu (např. odstranění výmětů osob a ošetření místa dezinfekčním prostředkem). Závěrečná dekontaminace musí zajistit, aby místo ohrožené výskytem B-agens mohlo být znovu prohlášeno za bezpečné a předáno zpět k užívání.

Citlivé prostředí vyžaduje šetrné metody

Tento článek je zaměřen na závěrečnou dekontaminaci prostor. Před tímto krokem musí být zajištěno, že se v prostoru nevyskytují místa, kde by B-agens mohla být chráněna před působením dezinfekčního činidla. Je potřeba znát postup průběžné dekontaminace a zajistit mechanické odstranění kontaminovaných materiálů, ve kterých mohou být agens chráněna (zaschlá krev, výměty, porézní materiály jako textil atp.), a dále ošetření lokálních povrchů dezinfekčním prostředkem (např. míst po výmětech, otření klik, vypínačů, klávesnic). Bez těchto kroků nemůže být garantovaná účinnost nekontaktních prostorových dekontaminačních metod (fumigace, aerosol, postřik). Zvláštní případ prostorové dekontaminace představují místa se specifickými požadavky na přístrojovou a materiálovou kompatibilitu. Jedná se o prostory, ve kterých se nachází citlivé přístroje (např. urgentní příjem nemocnice), důležité dokumenty či data (ambasády, parlament) nebo je tam požadavek na minimalizaci rizika narušení celkové spolehlivosti (letecká doprava). V těchto případech se použití tekutých dezinfekčních prostředků s agresivním chemickým charakterem nejeví pro prostorovou dekontaminaci vhodné nebo není vůbec možné.

Zjišťování limitů dekontaminace prostor s absorbujícími materiály

Na IOO byla původně řešena otázka dekontaminace vzorkovačů vzdušného aerosolu a detekčních přístrojů, používaných při podezření na výskyt B-agens. Pro tyto účely byl vytipován přístroj, který umožní produkci dezinfekčního plynu a nezničí citlivou techniku. Průzkumem trhu byl nalezen přístroj Cleamix VCS. Ten umožňuje dekontaminaci prostor zaplynováním (fumigací) VHP. Peroxid vodíku se standardně vyskytuje v kapalné podobě a jde o vysoce efektivní dezinfekční prostředek. V plynném skupenství má daleko vyšší účinnost dekontaminace než v podobě aerosolu nebo v kapalné formě, zejména pokud se jedná o nižší koncentrace (2, 3). Pronikavost VHP v plynné podobě do porézních materiálů je jedním z mechanismů, kterým je tento jev vysvětlen. Využití VHP pro dezinfekci osobních ochranných prostředků a nemocničních prostor bylo vědecky intenzivně zkoumáno v době pandemie covidu-19 s velmi dobrými výsledky (4). Zároveň pokud nedojde k jeho kondenzaci na površích, nepoškozuje citlivé přístroje.

Technické podmínky bezpečného použití

Kapacita nasycení vzduchu peroxidem vodíku závisí na teplotě a relativní vzdušné vlhkosti. K zamezení kondenzace je proto potřeba přesně sledovat tyto veličiny. Senzory dodané firmou Cleamix umožňují měření jejich hodnot společně s koncentrací plynného VHP. Naměřené hodnoty ovlivňují produkci VHP přístroji tak, aby se hodnota VHP udržovala na cílové úrovni (asi 100 a více ppm) a zároveň nedošlo k přesycení a kondenzaci. Efektivní koncentrace významně převyšují hygienické limity (PEL 0,7 ppm či 1 mg/m³ a NPK-P 1,4 ppm, respektive 2 mg/m³) a je nutné chránit oči a dýchací cesty minimálně maskou s ochranným filtrem s aktivním uhlím (filtry třídy alespoň A1 nebo kombinované ABEK).

Nevýhodou využití VHP je závislost na teplotě prostor. Pod 17 °C bývá podíl vzdušné vlhkosti tak vysoký, že hrozí kondenzace roztoku peroxidu vodíku na površích. Kvůli minimalizaci produkce vzdušné vlhkosti samotným přístrojem je nutné použít vysoce koncentrovaný tekutý peroxid vodíku. Jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), vybavené těmito přístroji, používají koncentraci 50 %. Tato zásobní látka má vysoce oxidační účinky, které mohou způsobit podráždění dýchacích cest a těžké poleptání kůže či vážné poškození očí.

Peroxid vodíku je velmi reaktivní molekula. V prostorech se mohou vyskytnout materiály vedoucí k jeho rozkladu, např. neošetřené kovové povrchy (např. měděné trubky) či oxid titaničitý v bílých nátěrech. Rizikem pro kondenzaci jsou rovněž teplovodivé materiály, pokud jsou ve spojení s venkovními prostory s výrazně nižší teplotou (např. plechy kabiny nákladních vozidel). Materiály jako celulóza nebo PUR absorbují do své struktury zvýšené množství činidla a výrazně tak zpomalí dosažení cílové koncentrace VHP v prostorech. Cleamix proto umožňuje spojení hlavní řídicí a produkční jednotky s rozšiřujícími produkčními přístroji a zapojení více senzorů pro kontrolovanou, intenzivní a homogenní fumigaci větších prostor. Efektivní nasazení VHP vyžaduje aktivní cirkulaci vzduchu v místnosti zajištěnou ventilátory.

Ověření účinnosti

Při splnění všech předpokladů pro dekontaminaci VHP se jedná o vysoce efektivní metodu. Její průběh je možné monitorovat chemickými indikátory (3M Comply Hydrogen Peroxide Chemical Indicator Tape 1228), které mění svou barvu od sytě modré po světle růžovou. Subjektivní potvrzení pomocí barevné změny (přechod fialová růžová) je možné doplnit experimentálním ověření s bioindikátory. IOO má schopnost produkce indikátoru spor Bacillus subtilis, což je bakterie příbuzná původci antraxu. Ve formě spor se jedná o velmi rezistentní organismus, a přesto dochází k spolehlivé inaktivaci po expozici 100 ppm po dobu jedné hodiny. S rostoucí koncentrací VHP by bylo možné zkrátit dobu expozice, ale při nasazení této metody používáme minimální dobu jedné hodiny a maximální cílovou koncentraci 300 ppm. Zásobní objem lahví s kapalným peroxidem vodíku umožňuje produkci plynu po několik hodin. Spotřeba je s přesností na mililitr zobrazena v ovládacím panelu řídicího přístroje, který je za pomoci WiFi sítě zobrazen na tabletu v režimu vzdálené plochy.

Rozhraní vzdálené správy zařízení Cleamix

Ne ve všech prostorech se podaří dosáhnout cílové koncentrace 300 ppm, a tak jako minimální akceptovanou dekontaminaci bereme kombinaci 100 ppm po dobu alespoň jedné hodiny. Původní doporučení výrobce je 100 ppm po dobu tří hodin nebo 300 ppm po dobu jedné hodiny. Vědecké studie potvrzují schopnost inaktivace některých virů za několik minut a účinnost metody i v koncentracích hluboko pod 100 ppm (4, 5).

Praktické nasazení a zkušenosti

V průběhu pandemie covidu-19 byl přístroj Cleamix otestován ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem s vynikajícími výsledky (plná úspěšnost na všech indikátorech). Operační nasazení přístrojů Cleamix je možné cestou chemické laboratoře IOO přes Národní operační a informační středisko HZS ČR nebo cestou Záchranného útvaru HZS ČR  ze všech jeho dislokací. Prozatím došlo k operačnímu nasazení zejména v Nemocnici Pardubice v covidovém odběrovém středisku nebo při dekontaminaci služebního osobního vozidla Škoda Kodiaq, které řídil příslušník s potvrzeným onemocněním planými neštovicemi. Testy dekontaminace proběhly v specializované nemocnici Armády ČR v Těchoníně.

Dekontaminace vozidla po služební cestě, řízeného příslušníkem nakaženým planými neštovicemi

Nasazení přístrojů Cleamix lze považovat za vhodné k provedení závěrečné dekontaminace prostor, včetně vozidla zdravotnické záchranné služby nebo TIPO, zejména v případě výskytu původců vysoce nebezpečných nákaz (virus SARS, Ebola ad.) nebo v případě biologického terorismu. Povědomí o této možnosti je zatím malé. Nevýhodou nasazení VHP v rukou HZS ČR je fakt, že se podle zákona nyní nejedná o závěrečnou ohniskovou dezinfekci. Metoda jako taková je velmi efektivní, ale nemá žádný protektivní účinek např. při dalším výskytu pacienta s vysoce nebezpečnou nákazou. IOO nadále nabízí spolupráci poskytovatelům zdravotní péče, která by mohla vést k seznámení s možnostmi přístroje při nasazení této metody zejména v případě prostor se specifickými požadavky na materiálovou a přístrojovou kompatibilitu. Do budoucna se na IOO plánují testy, které by mohly experimentálně potvrdit možnost nasazení této techniky k prostorové dekontaminaci letounu a její podmínky.

pplk. RNDr. Alan GAVEL, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv autora

Seznam literatury

1. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2. Qualitative Comparison of Hydrogen Peroxide Decontamination Systems: Vapor vs. Aerosol, September 2024, Laboratories 1(2):124–134, DOI: 10.3390/laboratories1020010.
3. Mode of action of hydrogen peroxide and other oxidizing agents: differences between liquid and gas forms Get access Arrow, Journal of Antimicrobial Chemotherapy, Volume 65, Issue 10, October 2010, Pages 2108–2115, https://doi.org/10.1093/jac/dkq308.
4. Use of Hydrogen Peroxide Vapour for Microbiological Disinfection in Hospital Environments: A Review, February 2024, Bioengineering 11(3):205, DOI: 10.3390/bioengineering11030205.
5. Inactivating influenza viruses on surfaces using hydrogen peroxide or triethylene glycol at low vapor concentrations, December 2009. Volume 37, Issue 10, pages 813–819.