Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 8/2025

Na tísňovou linku 112 Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje byl na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025 v 18.35 hodin oznámen požár v areálu skládky odpadů společnosti EKOLOGIE, s. r. o., v Rynholci na Rakovnicku. Moderní technologie nacházejí stále širší uplatnění i v oblasti záchranných složek. Důkazem je nová mobilní aplikace Rescue Shoring CZ a webové stránky rescueshoring.cz. Moderní technologie nacházejí stále širší uplatnění i v oblasti záchranných složek. Důkazem je nová mobilní aplikace Rescue Shoring CZ a webové stránky rescueshoring.cz. V září 2024 bylo naše území postiženo pro nás asi nejběžnější mimořádnou událostí, povodněmi. S ohledem na rozsah a dopady vydatných srážek bylo zasaženo zejména území Moravy, konkrétně území Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje. Dekontaminace prostor zasažených biologickými agens představuje zásadní krok k obnovení bezpečného provozu zejména tam, kde hrozí riziko přenosu vysoce nebezpečných nákaz. Institut ochrany obyvatelstv 

Dekontaminace prostor zasažených biologickými agens představuje zásadní krok k obnovení bezpečného provozu zejména tam, kde hrozí riziko přenosu vysoce nebezpečných nákaz. Institut ochrany obyvatelstva (IOO) testuje a využívá moderní metodu prostorové dekontaminace pomocí plynného peroxidu vodíku (VHP), která umožňuje účinnou, šetrnou a přitom technicky proveditelnou dezinfekci i v místech s citlivým vybavením. Článek přibližuje technologické i praktické aspekty této metody a zkušenosti z jejího nasazení.

Dekontaminaci od biologických agens (B-agens) řadíme do oblasti dekontaminace od chemických, biologických, radiologických a nukleárních látek (CBRN). Na rozdíl od radioaktivních látek lze při očistě zasaženého prostoru od chemických a biologických látek dosáhnout zničení zdroje nebezpečí. Specifickým rizikem B-agens je ale jejich schopnost sekundárního šíření po zasažení cílového organismu (hostitele). Efektivita zničení B-agens tak má z celé oblasti CBRN dekontaminace nejvyšší důležitost. B-agens také nelze detekovat v reálném čase na místě události, a proto je klíčový požadavek na ověřenou vysokou účinnost procesu.

sTesty dekontaminace v kabině CAS

Dekontaminaci B-agens neoznačujeme jako dezinfekci, přestože se o ni de facto jedná. Důvodem je požadavek § 58 zákona o ochraně veřejného zdraví (1) na speciální odbornou způsobilost osob, které smějí dezinfekci provádět. Z hlediska provedení lze dezinfekci a potažmo dekontaminaci rozdělit na část průběžnou a závěrečnou. Průběžná dekontaminace omezuje šíření kontaminace z místa původního výskytu (např. odstranění výmětů osob a ošetření místa dezinfekčním prostředkem). Závěrečná dekontaminace musí zajistit, aby místo ohrožené výskytem B-agens mohlo být znovu prohlášeno za bezpečné a předáno zpět k užívání.

Citlivé prostředí vyžaduje šetrné metody

Tento článek je zaměřen na závěrečnou dekontaminaci prostor. Před tímto krokem musí být zajištěno, že se v prostoru nevyskytují místa, kde by B-agens mohla být chráněna před působením dezinfekčního činidla. Je potřeba znát postup průběžné dekontaminace a zajistit mechanické odstranění kontaminovaných materiálů, ve kterých mohou být agens chráněna (zaschlá krev, výměty, porézní materiály jako textil atp.), a dále ošetření lokálních povrchů dezinfekčním prostředkem (např. míst po výmětech, otření klik, vypínačů, klávesnic). Bez těchto kroků nemůže být garantovaná účinnost nekontaktních prostorových dekontaminačních metod (fumigace, aerosol, postřik). Zvláštní případ prostorové dekontaminace představují místa se specifickými požadavky na přístrojovou a materiálovou kompatibilitu. Jedná se o prostory, ve kterých se nachází citlivé přístroje (např. urgentní příjem nemocnice), důležité dokumenty či data (ambasády, parlament) nebo je tam požadavek na minimalizaci rizika narušení celkové spolehlivosti (letecká doprava). V těchto případech se použití tekutých dezinfekčních prostředků s agresivním chemickým charakterem nejeví pro prostorovou dekontaminaci vhodné nebo není vůbec možné.

Zjišťování limitů dekontaminace prostor s absorbujícími materiály

Na IOO byla původně řešena otázka dekontaminace vzorkovačů vzdušného aerosolu a detekčních přístrojů, používaných při podezření na výskyt B-agens. Pro tyto účely byl vytipován přístroj, který umožní produkci dezinfekčního plynu a nezničí citlivou techniku. Průzkumem trhu byl nalezen přístroj Cleamix VCS. Ten umožňuje dekontaminaci prostor zaplynováním (fumigací) VHP. Peroxid vodíku se standardně vyskytuje v kapalné podobě a jde o vysoce efektivní dezinfekční prostředek. V plynném skupenství má daleko vyšší účinnost dekontaminace než v podobě aerosolu nebo v kapalné formě, zejména pokud se jedná o nižší koncentrace (2, 3). Pronikavost VHP v plynné podobě do porézních materiálů je jedním z mechanismů, kterým je tento jev vysvětlen. Využití VHP pro dezinfekci osobních ochranných prostředků a nemocničních prostor bylo vědecky intenzivně zkoumáno v době pandemie covidu-19 s velmi dobrými výsledky (4). Zároveň pokud nedojde k jeho kondenzaci na površích, nepoškozuje citlivé přístroje.

Technické podmínky bezpečného použití

Kapacita nasycení vzduchu peroxidem vodíku závisí na teplotě a relativní vzdušné vlhkosti. K zamezení kondenzace je proto potřeba přesně sledovat tyto veličiny. Senzory dodané firmou Cleamix umožňují měření jejich hodnot společně s koncentrací plynného VHP. Naměřené hodnoty ovlivňují produkci VHP přístroji tak, aby se hodnota VHP udržovala na cílové úrovni (asi 100 a více ppm) a zároveň nedošlo k přesycení a kondenzaci. Efektivní koncentrace významně převyšují hygienické limity (PEL 0,7 ppm či 1 mg/m³ a NPK-P 1,4 ppm, respektive 2 mg/m³) a je nutné chránit oči a dýchací cesty minimálně maskou s ochranným filtrem s aktivním uhlím (filtry třídy alespoň A1 nebo kombinované ABEK).

Nevýhodou využití VHP je závislost na teplotě prostor. Pod 17 °C bývá podíl vzdušné vlhkosti tak vysoký, že hrozí kondenzace roztoku peroxidu vodíku na površích. Kvůli minimalizaci produkce vzdušné vlhkosti samotným přístrojem je nutné použít vysoce koncentrovaný tekutý peroxid vodíku. Jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), vybavené těmito přístroji, používají koncentraci 50 %. Tato zásobní látka má vysoce oxidační účinky, které mohou způsobit podráždění dýchacích cest a těžké poleptání kůže či vážné poškození očí.

Peroxid vodíku je velmi reaktivní molekula. V prostorech se mohou vyskytnout materiály vedoucí k jeho rozkladu, např. neošetřené kovové povrchy (např. měděné trubky) či oxid titaničitý v bílých nátěrech. Rizikem pro kondenzaci jsou rovněž teplovodivé materiály, pokud jsou ve spojení s venkovními prostory s výrazně nižší teplotou (např. plechy kabiny nákladních vozidel). Materiály jako celulóza nebo PUR absorbují do své struktury zvýšené množství činidla a výrazně tak zpomalí dosažení cílové koncentrace VHP v prostorech. Cleamix proto umožňuje spojení hlavní řídicí a produkční jednotky s rozšiřujícími produkčními přístroji a zapojení více senzorů pro kontrolovanou, intenzivní a homogenní fumigaci větších prostor. Efektivní nasazení VHP vyžaduje aktivní cirkulaci vzduchu v místnosti zajištěnou ventilátory.

Ověření účinnosti

Při splnění všech předpokladů pro dekontaminaci VHP se jedná o vysoce efektivní metodu. Její průběh je možné monitorovat chemickými indikátory (3M Comply Hydrogen Peroxide Chemical Indicator Tape 1228), které mění svou barvu od sytě modré po světle růžovou. Subjektivní potvrzení pomocí barevné změny (přechod fialová růžová) je možné doplnit experimentálním ověření s bioindikátory. IOO má schopnost produkce indikátoru spor Bacillus subtilis, což je bakterie příbuzná původci antraxu. Ve formě spor se jedná o velmi rezistentní organismus, a přesto dochází k spolehlivé inaktivaci po expozici 100 ppm po dobu jedné hodiny. S rostoucí koncentrací VHP by bylo možné zkrátit dobu expozice, ale při nasazení této metody používáme minimální dobu jedné hodiny a maximální cílovou koncentraci 300 ppm. Zásobní objem lahví s kapalným peroxidem vodíku umožňuje produkci plynu po několik hodin. Spotřeba je s přesností na mililitr zobrazena v ovládacím panelu řídicího přístroje, který je za pomoci WiFi sítě zobrazen na tabletu v režimu vzdálené plochy.

Rozhraní vzdálené správy zařízení Cleamix

Ne ve všech prostorech se podaří dosáhnout cílové koncentrace 300 ppm, a tak jako minimální akceptovanou dekontaminaci bereme kombinaci 100 ppm po dobu alespoň jedné hodiny. Původní doporučení výrobce je 100 ppm po dobu tří hodin nebo 300 ppm po dobu jedné hodiny. Vědecké studie potvrzují schopnost inaktivace některých virů za několik minut a účinnost metody i v koncentracích hluboko pod 100 ppm (4, 5).

Praktické nasazení a zkušenosti

V průběhu pandemie covidu-19 byl přístroj Cleamix otestován ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem s vynikajícími výsledky (plná úspěšnost na všech indikátorech). Operační nasazení přístrojů Cleamix je možné cestou chemické laboratoře IOO přes Národní operační a informační středisko HZS ČR nebo cestou Záchranného útvaru HZS ČR  ze všech jeho dislokací. Prozatím došlo k operačnímu nasazení zejména v Nemocnici Pardubice v covidovém odběrovém středisku nebo při dekontaminaci služebního osobního vozidla Škoda Kodiaq, které řídil příslušník s potvrzeným onemocněním planými neštovicemi. Testy dekontaminace proběhly v specializované nemocnici Armády ČR v Těchoníně.

Dekontaminace vozidla po služební cestě, řízeného příslušníkem nakaženým planými neštovicemi

Nasazení přístrojů Cleamix lze považovat za vhodné k provedení závěrečné dekontaminace prostor, včetně vozidla zdravotnické záchranné služby nebo TIPO, zejména v případě výskytu původců vysoce nebezpečných nákaz (virus SARS, Ebola ad.) nebo v případě biologického terorismu. Povědomí o této možnosti je zatím malé. Nevýhodou nasazení VHP v rukou HZS ČR je fakt, že se podle zákona nyní nejedná o závěrečnou ohniskovou dezinfekci. Metoda jako taková je velmi efektivní, ale nemá žádný protektivní účinek např. při dalším výskytu pacienta s vysoce nebezpečnou nákazou. IOO nadále nabízí spolupráci poskytovatelům zdravotní péče, která by mohla vést k seznámení s možnostmi přístroje při nasazení této metody zejména v případě prostor se specifickými požadavky na materiálovou a přístrojovou kompatibilitu. Do budoucna se na IOO plánují testy, které by mohly experimentálně potvrdit možnost nasazení této techniky k prostorové dekontaminaci letounu a její podmínky.

pplk. RNDr. Alan GAVEL, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv autora

Seznam literatury

1. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2. Qualitative Comparison of Hydrogen Peroxide Decontamination Systems: Vapor vs. Aerosol, September 2024, Laboratories 1(2):124–134, DOI: 10.3390/laboratories1020010.
3. Mode of action of hydrogen peroxide and other oxidizing agents: differences between liquid and gas forms Get access Arrow, Journal of Antimicrobial Chemotherapy, Volume 65, Issue 10, October 2010, Pages 2108–2115, https://doi.org/10.1093/jac/dkq308.
4. Use of Hydrogen Peroxide Vapour for Microbiological Disinfection in Hospital Environments: A Review, February 2024, Bioengineering 11(3):205, DOI: 10.3390/bioengineering11030205.
5. Inactivating influenza viruses on surfaces using hydrogen peroxide or triethylene glycol at low vapor concentrations, December 2009. Volume 37, Issue 10, pages 813–819.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook