Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 8/2025

Na tísňovou linku 112 Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje byl na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025 v 18.35 hodin oznámen požár v areálu skládky odpadů společnosti EKOLOGIE, s. r. o., v Rynholci na Rakovnicku. Moderní technologie nacházejí stále širší uplatnění i v oblasti záchranných složek. Důkazem je nová mobilní aplikace Rescue Shoring CZ a webové stránky rescueshoring.cz. Moderní technologie nacházejí stále širší uplatnění i v oblasti záchranných složek. Důkazem je nová mobilní aplikace Rescue Shoring CZ a webové stránky rescueshoring.cz. V září 2024 bylo naše území postiženo pro nás asi nejběžnější mimořádnou událostí, povodněmi. S ohledem na rozsah a dopady vydatných srážek bylo zasaženo zejména území Moravy, konkrétně území Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje. Dekontaminace prostor zasažených biologickými agens představuje zásadní krok k obnovení bezpečného provozu zejména tam, kde hrozí riziko přenosu vysoce nebezpečných nákaz. Institut ochrany obyvatelstv 

V posledních pěti letech se dá říct, že Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) byl na strategické úrovní řízení vystaven spíše „nestandardním“ typům mimořádných událostí a krizových situací. To se změnilo v září 2024, kdy bylo území ČR postiženo pro nás asi nejběžnější mimořádnou událostí, povodněmi. S ohledem na rozsah a dopady vydatných srážek bylo zasaženo zejména území Moravy, konkrétně území Olomouckého kraje (OLK) a Moravskoslezského kraje. V řadě míst těchto krajů byl průběh a zejména dopady povodňové situace daleko závažnější než při povodních v roce 1997. Po téměř 30 letech jsme si tak připomněli, jak mohou být povodně katastrofické a fyzicky a psychicky mimořádně náročné.

Zásahů na povodních se účastnili všichni zaměstnanci a příslušníci HZS Olomouckého kraje (HZS OLK) a každý velkým dílem přispěl k jejich zvládnutí. Patří k nim také všichni příslušníci úseku ochrany obyvatelstva a krizového řízení (OOB a KŘ), kteří při řešení této krizové situace plnili od prvního dne celou řadu úkolů především na strategické úrovni řízení, ale nejen tam. Následující text je věnován právě rozsahu činnosti příslušníků OOB a KŘ při povodních.

Příprava

První předpověď počasí s nepříznivou prognózou byla vydána již v neděli 9. září 2024, kdy Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v tiskové zprávě upozornil na možné extrémní srážky na území ČR. Ve středu 11. září 2024 byla svolána tisková konference vlády s ČHMÚ, během níž byla nastíněna předpověď počasí na několik dalších dní. Vzhledem k panujícímu slunečnému počasí byla tato informace částí společnosti přijata poněkud vlažně. To neplatilo pro HZS OLK, který cenný čas využil k přípravě a realizaci preventivních protipovodňových opatření. Určitou výhodou a zajímavou náhodou bylo současně probíhající krajské cvičení „Příval 2024“ na území Šumperska (od 9. do 11. září 2024), jehož cílem bylo prověřit funkčnost protipovodňových opatření na řece Desná se zapojením obcí a jejich povodňových komisí, obce s rozšířenou působností (ORP) Šumperk a celé řady technik a prostředků předurčených k protipovodňovým opatřením.

Jako prvotní reakce na vydané výstrahy a poskytnuté informace byla v rámci úseku OOB a KŘ řešena personální připravenost s ohledem na očekávané obsazování operačních skupin, štábu HZS kraje a následně krizových štábů (KŠ), respektive jejich stálých pracovních skupin (SPS). Mezi další činnosti příslušníků OOB a KŘ patřilo například:

• prověření přehledů prostředků a jejich počtů ve skladech HZS kraje se zaměřením na protipovodňový materiál, materiál pro nouzové přežití a vybavení evakuačních středisek, ženijní techniku či vysoušeče,
• prověření předurčených informačních a komunikačních systémů – karet obcí, krizového zápisu, krizových e-mailů a telefonních čísel a geografického informačního systému,
• příprava na aktivaci pracovišť KŘ,
• příprava dokumentace a dalších podkladů (dohody, telefonní kontakty, mapy),
• komunikace s obcemi a především s tajemníky bezpečnostních rad ORP.

Pracoviště SPS KŠSamostatnou částí přípravy u HZS OLK bylo zajištění pytlů s pískem a jejich distribuce. V této fázi se zajišťovalo nejenom vyskladnění, plnění samotných pytlů a celková logistika, ale narychlo i další nákupy pytlů, tzv. big bagů, a písku k jejich pytlování. Tím se vytvořily velké zásoby protipovodňových pytlů a dalších prostředků a materiálu ze skladů HZS OLK. Protipovodňových pytlů s pískem bylo i za pomocí jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí předurčených k plnění úkolů OOB připraveno a distribuováno téměř 30 000 kusů.

V následujících dnech byly vydávány zpřesňující výstrahy a začalo být zcela zřejmé, že nejhůře bude zasaženo Jesenicko a Šumpersko. V rámci HZS OLK bylo rozhodnuto o posílení Územního odboru (ÚO) Jeseník odřady jak výjezdových hasičů, tak i operační skupinou (včetně příslušníků OOB a KŘ) pro podporu činnosti povodňové komise (v této době aktivované), která se následně stala součástí SPS KŠ ORP Jeseník. Operační skupina byla následně posílena i pro ÚO Šumperk. Z pohledu HZS OLK nadále pokračovaly preventivní přípravné práce. Intenzivní srážky se však očekávaly i na dalších místech OLK. Operační skupiny byly proto svolány i v rámci ÚO Prostějov a Přerov. Na Přerovsku se intenzivně sledovala zejména oblast soutoku Moravy a Bečvy, kde v roce 1997 povodně tragicky zasáhly obec Troubky. Krajské operační a informační středisko (KOPIS) informovalo o každé aktualizaci ze strany ČHMÚ všechny orgány KŘ formou SMS zpráv a e-mailu.

Záchranné práce

V dalších dnech, 13. a 14. září, byly prováděny záchranné práce v hůře dostupných částech obcí a rovněž preventivní evakuace osob, majetku a zvířat. V noci na 15. září intenzivní deště pokračovaly a hladiny vodních toků začaly dosahovat kritických hodnot, mnohdy za hranicí extrémní povodně nad 3. stupněm povodňové aktivity.

V ORP Jeseník a ORP Šumperk pracovali příslušníci OOB a KŘ (tři v Jeseníku a čtyři v Šumperku) již v SPS KŠ ORP nepřetržitě a vzhledem k zaplavení přístupových komunikací nebylo ze začátku možné jejich vystřídání. V brzkých ranních hodinách 15. září kulminovala většina vodních toků a na mnoha místech povodeň překročila svá dosavadní maxima z roku 1997. Štábní činnost bylo nutné zachovat i přes výpadky elektrické energie, proto bylo pracoviště KŠ ORP Jeseník zřízeno na stanici Jeseník a bylo napájeno záložním agregátem. Největším problémem byl výpadek signálu mobilních operátorů a telekomunikační sítě. Tento výpadek trval v kritickém období 36 hodin a na některých místech až 96 hodin, což značně komplikovalo činnost SPS KŠ.

Sklad humanitární pomoci v Jeseníku

Při dosažení kulminace bylo nutné přistoupit k povolání záchranných vrtulníků pro osoby, které odmítly evakuaci v předchozích hodinách a neměly jinou možnost, jak opustit postiženou oblast. Potíže se signálem však záchranné práce značně komplikovaly, jelikož omezeně fungovala pouze síť O2. V KŠ tak byly pro potřeby záchranných prací dobrovolníky zapůjčeny dva telefony se SIM kartou O2. Díky zařízení Starlink byl nakonec zajištěn alespoň datový tok informací a pomocí komunikační platformy byly adresy nejurgentnějších případů posílány příslušníkem OOB a KŘ přímo ze štábu velitele zásahu (VZ). Do prostoru, kde probíhaly záchranné práce, se z počátku dostaly pouze dva vrtulníky, odpoledne další dva. I přes technické problémy a výpadky sítí se podařilo zachránit 72 osob. Později odpoledne již voda ustupovala z retenčních území a záchranné práce pomocí vrtulníku tak mohly být ve večerních hodinách ukončeny.

Přehled zajištěných komoditV průběhu těchto 48 hodin byl také do obcí na území ORP Jeseník, Litovel, Prostějov, Přerov a Šumperk na žádost vyčleněných příslušníků OOB a KŘ převážen materiál nouzového přežití pro vybavení evakuačních středisek. Materiál byl distribuován z výcvikového a skladovacího střediska v Hamrech a skladů územních obvodů Jeseník a Šumperk. Celkem bylo poskytnuto až 700 lůžek včetně dalšího nezbytného materiálu pro zajištění nouzového přežití. Zřízeno bylo přes 50 evakuačních středisek, které využilo až 900 osob

Likvidační práce

Likvidační práce započaly ihned po ukončení záchranných prací. Nejvíce postiženo bylo území ORP Jeseník, a proto většina sil a prostředků (SaP) směřovala ihned na toto území. Na stanici Jeseník pokračovala činnost SPS KŠ, kde působil jeden příslušník OOB a KŘ, a štábu VZ, kde se pracovalo v režimu STANO (O – příslušník OOB a KŘ), s doplněním o dva příslušníky KOPIS a jednoho příslušníka Záchranného útvaru HZS ČR. Další příslušník OOB a KŘ koordinoval logistiku humanitární pomoci, pro kterou bylo vytvořeno zázemí u skladových prostor města Jeseník.

Především z důvodu rozsáhlého zasažení území na Jesenicku (19 obcí) byl na pokyn ředitele HZS OLK vytvořen systém styčných důstojníků. Celkem šest jich působilo ve dvou až čtyřdenním režimu po boku starostů zasažených obcí. Podle rozdělených úseků přenášeli důležité informace z obcí do štábů a obráceně. Pomocí komunikační platformy v mobilním telefonu tyto informace třídil příslušník OOB a KŘ a následně je předával podle potřeby jednotlivým zástupcům ve štábu VZ, do skladu humanitární pomoci nebo SPS KŠ ORP. Mezi hlavní přijímané požadavky patřilo nouzové ubytování, zajištění základních komodit pro nouzové přežití (pitná voda, potraviny, hygienické potřeby) či evidence objektů pro statické posouzení (demolice).

Na krajské úrovni působilo v počátku v SPS KŠ kraje pět příslušníků OOB a KŘ v každé směně (včetně náměstka ředitele pro prevenci a civilní nouzovou připravenost). Zajištovali především podporu a spolupráci s KŠ ORP, se štábem VZ, komunikovali s Ústředním krizovým štábem (MV-generální ředitelství HZS ČR, Správa státních hmotných rezerv) a ostatními zapojenými organizacemi, koordinovali humanitární pomoc, plánovali SaP a komunikaci s Armádou České republiky (logistika a převoz materiálu).

Pro zajímavost a dokreslení objemu činnosti SPS KŠ kraje a SPS KŠ ORP Jeseník a Šumperk v období povodně (od 12. září do 12. prosince 2024) bylo:

• přijato 2 937 e-mailů,
• odesláno 1 695 e-mailů,
• odesláno 91 standardizovaných hlášení pro Ústřední krizový štáb,
• odesláno 28 situačních reportů pro MV-generální ředitelství HZS ČR.

V průběhu nasazování SaP proběhlo 60 jednání a porad strategických pracovních skupin (formou fyzických jednání či videokonferencí).

Zřízeno bylo přes 50 evakuačních středisek, která využilo až 900 osob

Likvidaci následků povodní velmi ovlivnilo také rozsáhlé poškození inženýrských sítí. Bez elektrické energie se v OLK v jednu chvíli ocitlo přes 42 000 odběrných míst. Plynárenská distribuční síť byla poškozená na 210 km rozvodné sítě a dodávka pitné vody z důvodu chybějícího vedení nebo zasažení zdrojů pitné vody byla přerušena pro 18 000 obyvatel. Z těchto důvodů příslušníci OOB a KŘ obstarávali zejména náhradní zdroje elektřiny, topidla, vysoušeče, cisterny nebo balenou pitnou vodu, zpracovávali mapové podklady pro taktickou a strategickou úroveň řízení a zajišťovali řadu dalších činností. Dále SPS KŠ hledala prostory, kam uskladnit odpady a sutě po povodních. Díky spolupráci HZS OLK, Ministerstva životního prostředí, odboru životního prostředí Krajského úřadu OLK a obcí bylo zřízeno 27 deponií.

Mezi její další činnosti patřilo zajistit dlouhodobé nouzové ubytování pro obyvatele, kteří přišli o své domovy. Prostřednictvím styčných důstojníků získávali dva předurčení příslušníci OOB a KŘ kontakty na postižené rodiny a ve spolupráci s obcemi pracovali na zajištění vhodných prostor pro tyto obyvatele. Mezi největší výzvy patřilo obstarat ubytování pro hendikepované osoby a rodiny s domácími mazlíčky (až 70 % řešených případů), pokud možno v blízké vzdálenosti od poškozených domácností.

Závěr

Příslušníci OOB a KŘ při řešení povodní vykonávali a zajišťovali širokou škálu činností. Od aktivace systému KŘ, pracovišť štábu HZS kraje, operačních skupin a následně SPS KŠ až po zajištění rutinních činností a úkolů v rámci řešení krizové situace. Závěrem lze říci, že činnost příslušníků OOB a KŘ HZS OLK byla během celých povodní významná a jejich profesionální přístup a zapojení ve všech úrovních řízení tak nemalou měrou přispěly k úspěšnému průběhu záchranných i následných likvidačních prací při povodních v OLK.

plk. Ing. David BUČEK, kpt. Ing. Jakub BRUMAR, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook