Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 7/2025
V noci 2. ledna 2025 přijali hasiči na tísňové lince 112 oznámení o požáru v domě s pečovatelskou službou v Karlových Varech. Na místě zasahovalo celkem 17 profesionálních a dobrovolných jednotek požární ochrany. V roce 2024 bylo vydáno několik dokumentů pro navrhování, instalaci a údržbu sprinklerových zařízení. Článek se pokusí zaměřit na hlavní změny. Osoby se zdravotním postižením mají často oproti většinové společnosti specifické nároky a potřeby při komunikaci nebo při běžných činnostech v každodenním životě. Polsko převzalo předsednictví Radě EU na začátku tohoto roku a na konci června 2025 ho úspěšně zakončilo.
Polsko převzalo předsednictví Radě EU na začátku tohoto roku a na konci června 2025 ho úspěšně zakončilo.Jeho prioritou v oblasti civilní ochrany (CO) byla komunikace v krizovém řízení (KŘ), a to jak její technologické, tak netechnologické aspekty. Významným milníkem polského předsednictví se stalo představení dlouho očekávané Strategie připravenosti Unie na konci března. Poté polské předsednictví začalo projednávat v pracovních skupinách Rady EU první opatření z akčního plánu této důležité a potřebné strategie a činit první kroky směrem k její úspěšné implementaci.
Zahájení lednového odborného semináře ve Varšavě
Prioritou v oblasti CO navázalo Polsko na předchozí předsednictví z roku 2011 a opět se věnovalo komunikaci v KŘ a CO. Tímto tématem se také zabýval první odborný seminář, který se uskutečnil ve Varšavě 27. až 29. ledna 2025. Hlavním cílem této akce bylo navázat na diskuze, které se uskutečnily během polského předsednictví v roce 2011, a poskytnout podklady pro další jednání během zasedání pracovní skupiny Rady EU pro civilní ochranu (PS PROCIV), zasedání generálních ředitelů pro CO a dalších relevantních fór.
Akce se zúčastnilo 130 účastníků z 34 zemí, kromě všech členských států EU i sedm zemí zapojených do Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM). V úvodní části se diskuze odehrávaly ve třech odborných panelech s tématy – technologie v komunikaci v oblasti CO, netechnologické aspekty komunikace v oblasti CO a specifické výzvy v oblasti komunikace v kontextu biologických, chemických a radiačních rizik (CBRN). Na tento poslední panel navázala interaktivní hra simulující CBRN incident, do níž byli zapojeni všichni účastníci semináře a členové fakulty žurnalistiky a médií z Varšavské univerzity, kteří hráli zástupce médií. Účastníkům simulační hry byly přiděleny různé role – zástupce lokální administrativy, NGOs, služby (hasiči, policie atd.), vládní administrativa a veřejnost, podnikatelská sféra, zástupci Evropského centra pro reakci na mimořádné události (ERCC) a médií. Hra probíhala podle předem daného scénáře ve třech fázích – před incidentem, během incidentu a po incidentu. Zástupci jednotlivých rolí byli konfrontováni s různými situacemi, které vyžadovaly zjišťování informací od jiných skupin, komunikaci mezi sebou, přijímání rozhodnutí a nutnost veřejně hovořit do médií.
Druhý seminář o nástrojích budování kapacit civilní ochrany a možnostech financování ze strany EU se konal 25. a 26. března 2025 ve Varšavě a jeho spolupořadateli byly Evropská komise (EK), Akademie požární ochrany v Polsku a organizace polské Státní požární ochrany. Akce se zaměřila na propagaci a hodnocení nástrojů financování v rámci UCPM a dalších relevantních programů EU. Účastníci zkoumali, jak mohou tyto nástroje podpořit instituce civilní ochrany v přístupu k financování a odborným znalostem pro národní i mezinárodní aktivity.
Úvod simulační hry během lednového odborného semináře ve Varšavě
Akce se zúčastnilo více než 70 zástupců z 30 zemí a institucí EU, kteří diskutovali o posílení prevence a připravenosti na katastrofy prostřednictvím investic, sdílení znalostí a efektivního využívání finančních nástrojů. Klíčová témata zahrnovala investice do systémů včasného varování či možnosti financování z kohezních fondů a výzkumné programy EU (např. Horizon Europe) včetně úspěšných příkladů. Představeny byly i nástroje jako Technická podpora reforem (TSI) a projekt CLIMAAX, které podporují reformy na národní i regionální úrovni.
Unikátní akcí pořádanou během polského předsednictví bylo bezesporu fórum Bezpečné kulturní dědictví – evropské výzvy v době války a krize, které se konalo 3.–4. dubna 2025 v Krakově. Tuto akci společně uspořádaly polské Ministerstvo kultury a národního dědictví a Ministerstvo vnitra a státní správy. Fórum bylo rozděleno do tří bloků podle témat – ochrana nehmotného kulturního dědictví, ochrana významných nemovitých a movitých památek a mezinárodní aktivity v oblasti ochrany kulturních památek. Účastníci se seznámili s procesy a celkovým přístupem polských státních orgánů k ochraně významných kulturních památek a pramenů, formou nejen přednášek, ale i praktických ukázek na konkrétních objektech v rámci kulturního dědictví UNESCO. Akce sloužila jako platforma pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů evropských odborníků v oblasti ochrany kulturního dědictví ohroženého přírodními katastrofami, terorismem a úmyslným ničením kulturních statků v době války a krize.
V průběhu polského předsednictví se uskutečnila také dvě setkání generálních ředitelů civilní ochrany. První setkání bylo organizováno EK v Bruselu 11. až 12. února 2025 a bylo zcela zasvěcené diskuzím o připravované Strategii připravenosti Unie. Generální ředitelé měli možnost diskutovat o doporučeních z Niinistöho zprávy, která by se měla do Strategie promítnout. Závěr byl věnován budoucnosti UCPM v návaznosti na opatření navrhovaná ve Strategii.
Ve dnech 22. až 23. května 2025 se konalo již 54. setkání generálních ředitelů civilní ochrany EU, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí, které se uskutečnilo v Gdaňsku a Sopotech. Hlavními tématy, jimiž se zabývali účastníci této akce, byly opět budoucnost UCPM, nově představená Strategie připravenosti Unie, civilně-vojenská spolupráce, strategie EU pro vytváření zásob a budování společných evropských kapacit. V závěru představilo harmonogram a prioritu předsednictví nastupující Dánsko.
Setkání generálních ředitelů pro CO v polských Sopotech
Strategie připravenosti Unie
Milníkem v průběhu polského předsednictví bylo představení Strategie připravenosti Unie. Ve středu 26. března 2025 EK a vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vydaly společné sdělení s tímto strategickým dokumentem, který reflektuje současnou situaci, kdy Evropa čelí nové realitě, jež se vyznačuje rostoucími riziky a hlubokou nejistotou v souvislosti s významnými politickými, hospodářskými, klimatickými, environmentálními a technologickými změnami. Strategie přináší ucelený přehled oblastí, které je potřeba posílit, a konkrétních návrhů s cílem vytvořit Unii připravenosti, tedy připravenou a odolnou EU vůči všem přírodním a člověkem způsobeným krizím a katastrofám.
Dokument staví na stejných principech jako Niinistöho zpráva, tedy integrovaném přístupu ke všem rizikům, mezirezortním přístupu sdružujícím všechny příslušné aktéry na všech úrovních veřejné správy a celospolečenském přístupu, který podporuje zapojení občanů, místních komunit a občanské společnosti, podniků a sociálních partnerů i vědecké a akademické obce. V dokumentu je také patrný důraz na komplementaritu s aktivitami NATO v oblasti připravenosti a odolnosti.
Strategie připravenosti Unie se navzájem doplňuje s dalšími dvěma strategickými dokumenty EU, tedy Bílou knihou o evropské obraně – připravenost 2030, která byla uveřejněna 19. března 2025, a Evropskou strategií vnitřní bezpečnosti – ProtectEU, jež byla představena 1. dubna 2025.
Polsko úspěšně zakončilo předsednictví Radě EU v oblasti CO předsednickou zprávou, která shrnula všechny uspořádané akce a dosažené úspěchy. V červenci si pomyslnou štafetu předsednictví převzalo druhé Dánsko z předsednického tria Polsko – Dánsko – Kypr. Dánsko se během předsednictví bude soustředit na silnější mezisektorové KŘ a zkvalitnění odolnosti a připravenosti na zvládání hrozeb. Pokračovat bude také v projednávání Strategie připravenosti Unie a v práci na její implementaci. V rámci PS PROCIV zahájí velmi důležitou revizi UCPM jakožto pilíře evropské CO.
plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR