Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 7/2025

V noci 2. ledna 2025 přijali hasiči na tísňové lince 112 oznámení o požáru v domě s pečovatelskou službou v Karlových Varech. Na místě zasahovalo celkem 17 profesionálních a dobrovolných jednotek požární ochrany. V roce 2024 bylo vydáno několik dokumentů pro navrhování, instalaci a údržbu sprinklerových zařízení. Článek se pokusí zaměřit na hlavní změny. Osoby se zdravotním postižením mají často oproti většinové společnosti specifické nároky a potřeby při komunikaci nebo při běžných činnostech v každodenním životě. Polsko převzalo předsednictví Radě EU na začátku tohoto roku a na konci června 2025 ho úspěšně zakončilo. 

Osoby se zdravotním postižením mají často oproti většinové společnosti specifické nároky a potřeby při komunikaci nebo při běžných činnostech v každodenním životě. Tato specifika je nezbytné znát a uplatňovat je i při řešení mimořádných událostí (MU), při kterých jsou tyto osoby zranitelnější než intaktní populace.

Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje (HZS KVK) dlouhodobě zaměřuje pozornost na spolupráci se zájmovými skupinami a organizacemi, které se věnují podpoře osob se zdravotním postižením. V roce 2018 na základě zkušeností získaných při řešení následků a dopadů vichřice Herwart začal HZS KVK propagovat tehdy novou službu pro osoby se specifickými zdravotními potřebami a uplatňovat tak ustanovení § 38 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). Jedná se o ustanovení umožňující Hasičskému záchrannému sboru České republiky (HZS ČR) vést seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo je při jejich záchraně nutné uplatnit zvláštní pravidla a postupy.
Přesná definice těchto osob není kodifikována. HZS KVK ve spolupráci se zástupci Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, Centra domácí umělé plicní ventilace při Nemocnici Ostrov, Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z. s., Tyfloservis, o. p. s., a Spolku slepých a slabozrakých občanů Karlovy Vary stanovil několik primárních typů zdravotního postižení, přičemž se jedná zejména o:

• osoby v domácí péči s elektrickým plicním ventilátorem a elektrickou zdravotnickou odsávačkou,
• osoby v domácí péči s kyslíkovým koncentrátorem,
• osoby v domácí péči s domácí elektrickou hemodialýzou,
• osoby s mechanickou srdeční podporou,
• osoby se závažným sluchovým postižením,
• osoby se závažnou poruchou řeči,
• osoby nevidomé a osoby nevidomé s vodicím psem,
• osoby se závažným psychickým onemocněním,
• osoby s úplným ochrnutím poloviny těla (paraplegik) nebo všech čtyř končetin (kvadruplegik).

V červenci 2022 byl uvedený rozsah typů postižení potvrzen i interním aktem řízení [1] generálního ředitele HZS ČR vydáním jednotného vzoru „žádosti o zařazení do seznamu osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy“.

Vzor žádosti o zařazení do seznamu osob HZS krajů

Vzor žádosti i s pokyny k jejímu podání je pro veřejnost k dispozici na webu HZS ČR na adrese www.hzscr.gov.cz v sekci Integrovaný záchranný systém > Tísňová volání > bod 7. Seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy.
Více informací o této službě v podmínkách HZS KVK je možné dohledat také v časopisu 112, 5/2020.

Specifika postupů u osob s elektrickým zdravotnickým přístrojem na podporu životních funkcí v domácím ošetřování

Dále uvedené informace nejsou odborným zdravotnickým materiálem, jedná se o informace využitelné HZS krajů při poskytování pomoci při zásahu nebo tísňové komunikaci s osobami se specifickými druhy zdravotního postižení, které HZS KVK získal od spolupracujících organizací věnujících se pomoci osobám se zdravotním postižením.

Osoby v domácí péči s elektrickým plicním ventilátorem a elektrickou zdravotnickou odsávačkou nebo s kyslíkovým koncentrátorem

Jedná se zejména o osoby, které potřebují v důsledku onemocnění nebo úrazu dlouhodobou či trvalou umělou plicní ventilaci nebo kyslíkový koncentrátor a jsou ošetřované v domácím prostředí. Může se jednat o závislost na plicním ventilátoru nebo kyslíkovém koncentrátoru v režimu 24/7, ale jsou i pacienti, kteří potřebují zajištění chodu plicního ventilátoru či kyslíkového koncentrátoru například jen v noci nebo při stresových situacích. Statisticky jde o stovky pacientů na území ČR.
Umělá plicní ventilace je způsob dýchání, při němž je průtok plynů respiračním systémem plně nebo částečně zajištěn mechanickým přístrojem. Může být vedena neinvazivním způsobem, který využívá různé masky, nebo invazivním způsobem, pro jehož využití je potřeba adekvátní zajištění dýchacích cest, například tracheostomií. V současné době by se již u pacientů v domácím ošetřování neměly vyskytovat stacionární plicní ventilátory, které není možné v případě potřeby evakuace osoby vynést společně s ní ven. Zdravotní pojišťovny dnes hradí poskytnutí mobilního plicního ventilátoru. Trvale závislí pacienti jsou vybaveni dvěma přístroji. Interní baterie postačuje na 3–4 hodiny provozu, externí baterie zajistí napájení přístroje na 10 hodin a je možné ji dobíjet nejen ze sítě, ale i prostřednictvím 12V zásuvky v osobních automobilech. Trvale závislý pacient na plicním ventilátoru s plně nabitými bateriemi by tedy měl být soběstačný i při výpadku elektrické energie po dobu 15–30 hodin. Nicméně v této situaci lze u těchto pacientů očekávat výskyt úzkosti a paniky, která způsobuje vyšší frekvenci dýchání, a tedy i rychlejší vybití baterií. Nastavení plicního ventilátoru je standardně zamčené, nemůže tak dojít k nechtěnému přenastavení hodnoty při manipulaci s pacientem společně s přístrojem například při evakuaci. Odemknutí nastavení je možné stisknutím kombinace tlačítek, kterou zná ošetřující lékař. Pacienti s plicním ventilátorem jsou vybaveni i zdravotnickou odsávačkou hlenu, jejíž provoz zajišťují baterie.

Přístup k tlačítku SOS linka provozované neziskovou organizací Tichý svět, o. p. s.
Koncentrátor kyslíku pro zajištění oxygenoterapie není vybaven bateriemi. Využívá se buď přímo prostřednictvím brýlí (masky), nebo je na něj napojen plicní ventilátor. V případě potřeby evakuovat osobu s koncentrátorem kyslíku je možné zpravidla dočasně využít ambuvak.
Aby nedošlo k poškození citlivých elektrických zdravotnických přístrojů, je nezbytné při poskytování pomoci volit zajištění náhradního proudového zdroje elektrické energie s „vyrovnanou sinusovou vlnou“ a regulátorem napětí.
Dalším rizikem, které je nezbytné zjišťovat při zásahu, je kyslíková láhev, kterou mohou být pacienti vybaveni.
Při poskytování pomoci u zásahu nebo tísňové komunikaci je nezbytné vzít v úvahu, že pacienti s tímto zdravotním postižením mohou být zároveň paraplegici nebo kvadruplegici, mohou být němí v důsledku invazivního zavedení umělé plicní ventilace nebo se u nich může vyskytovat psychické onemocnění různého stupně závažnosti.

Osoby v domácí péči s domácí elektrickou hemodialýzou

Domácí hemodialýzu v současné době využívají vyšší desítky osob se selháním ledvin v ČR, což podle dat České statistické ročenky z roku 2022 představuje přibližně 5 % pacientů [2]. Domácí hemodialýza je léčebný postup, při kterém se krev filtruje mimo tělo pacienta skrze dialyzátor (syntetický filtr), který zastává funkci ledviny. Přestože dialyzační přístroj potřebuje pro svůj chod elektrickou energii, pacient není dialyzován nepřetržitě. Pacienti si mohou vybrat mezi kratší denní dialýzou, která se provádí dvě až čtyři hodiny 5- až 7krát týdně, nebo delší procedurou probíhající přes noc, která probíhá 3- až 7krát týdně šest až deset hodin během spánku.
Domácí dialyzační přístroje potřebují obdobně jako jiné elektrické zdravotní přístroje, aby náhradní elektrický zdroj splňoval požadavky dialyzačního přístroje a zároveň aby měly zajištěn přívod vody a odvod odpadních vod, případně i napojení na domácí úpravnu vody. Je vhodné tedy konzultovat s pacientem potřebnost jeho převozu do dialyzačního střediska při evakuaci z domácího prostředí za MU.

Osoby s mechanickou srdeční podporou

Mechanické srdeční podpory jsou čerpadly krve, která jsou schopna u pacientů s pokročilým srdečním selháním částečně nebo úplně převzít úlohu srdce v krevním oběhu s cílem obnovit dostatečný srdeční výdej. Podle délky trvání terapie se mechanické srdeční podpory rozdělují na krátkodobé (14–30 dnů), střednědobé (1–6 měsíců) a dlouhodobé (pro použití v horizontu až několika let). Z hlediska charakteru generovaného průtoku krve se mechanické srdeční podpory dělí na pulzatilní, které napodobují fyziologickou činnost srdce, a nepulzatilní (rotační), u nichž je průtok krve kontinuální. Zde je důležité upozornit, že těmto pacientům nelze hodnotit (měřit) systolický a diastolický arteriální tlak!
Z hlediska napájení je srdeční mechanická podpora napojena vždy na dva zdroje elektrické energie, to znamená na dvě baterie nebo na baterii a do zásuvky. Za určitých podmínek je možné systém provozovat na jednu baterii, ale pouze po velmi krátkou dobu. Udává se čas 60 vteřin. Po uplynutí této doby se zvyšuje riziko zastavení pumpy. Jde o situaci, kdy pacient přechází z napájení bateriemi na základní napájecí jednotku nebo naopak. Nabíjení baterií může trvat až čtyři hodiny. Baterie, které jsou vsunuty do zástrček na baterie, může pacient nosit v pouzdrech pod každou paží, přes rameno v tašce nebo v pouzdru kolem pasu. Pacient tak může provádět řadu činností mimo domov. Baterie pro napájení je nezbytné používat v párech a se zástrčkami, které se nesmí vzájemně zaměňovat. Jeden pár baterií zajišťuje šest až deset hodin podpory. Tato doba se zkracuje při zvýšené fyzické námaze pacienta nebo při jeho emočním vypětí.

Specifika komunikace s osobami se zdravotním postižením

Osoby se závažným sluchovým postižením a osoby se závažnou poruchou řeči

Mohlo by se zdát, že písemná komunikace je pro osoby se závažným sluchovým postižením naprosto bezproblémová, neboť čtení a psaní není přímo závislé na využívání sluchu. Nicméně skutečnost je taková, že psanou podobu jazyka pro plnohodnotnou komunikaci s těmito osobami není zpravidla možné použít. Zejména starší osoby, které v minulosti prošly standardním vzdělávacím procesem, děti a prelingválně neslyšící osoby, tj. osoby, které neměly možnost alespoň částečně slyšet mluvený jazyk, mají jako svůj první jazyk český znakový jazyk a český jazyk je pro ně cizím jazykem. To znamená, že jsou při čtení a psaní v podobné situaci jako slyšící člověk při kontaktu s textem psaným v cizím jazyce, který ne zcela dokonale ovládá a rozumí tedy jen jednoduchým větám. Současně platí, že neslyšící z různých zemí používají různé znakové jazyky – český znakový jazyk, německý znakový jazyk, anglický znakový jazyk… Nelze tedy automaticky využít českého tlumočníka do znakového jazyka pro komunikaci se zahraničními neslyšícími. Zároveň se odhaduje, že český znakový jazyk ovládá přibližně 15 % neslyšících.

Při osobní komunikaci bez znalosti znakového jazyka lze s výhodou využít přirozenou gestikulaci, ukazování na předměty, části těla a prvky pantomimy. Důležitá je při komunikaci mimika, kdy úsměv neslyšícího může uklidňovat, a naopak rozrušený nebo vyděšený výraz jej bude stresovat.

Úroveň psané komunikace jednotlivých neslyšících je různá. Při písemném styku je potřeba očekávat, že nedojde k plnému porozumění a že písemná komunikace může neslyšícího uvádět do rozpaků a k pocitu méněcennosti, jelikož si nejistotu v psané češtině uvědomuje.

V obecné rovině lze pro písemnou komunikaci s neslyšícími definovat následující zásady:

• v psaném textu může neslyšící dělat velké množství chyb různého charakteru – gramatické chyby, překlepy, špatné skloňování, špatné časování sloves atd.,
• neslyšící může psát pouze ve 3. osobě, používat tykání nebo infinitivy,
• preferujte při psaní tykání nebo převezměte formát textu, kterým píše neslyšící,
• při dotazování neuvádějte více dotazů za sebou, neboť odpověď se bude s vysokou pravděpodobností týkat pouze posledního z položených dotazů,
• při neporozumění dotazu je potřeba otázku přeformulovat a zeptat se jinými slovy,
• vyvarujte se cizích a převzatých slov, odborných termínů a zkratek,
• vyvarujte se košatých přídavných jmen,
• vyvarujte se předložek popisujících umístění nebo časové určení (např. před, za, pod, nad, v, po) a zároveň při čtení textu uvažujte, že použití předložek může být chybné,
• volte jednoduché věty za použití základních výrazů a obratů, kterým by mohli porozumět například žáci 1. až 3. tříd základních škol.

Mezi standardizované odpovědi tísňové linky 112 lze doporučit zahrnutí textů pro zjištění informace, zda tísňové SMS zprávy píše osoba neslyšící a následně i text pro výzvu k využití služby Tiché linky. Zde je však potřeba upozornit, že z hlediska operačních postupů operátora tísňové linky není možné odeslat SMS zprávu s odkazem na využití SOS linky prostřednictvím tlumočníka Tiché linky a zavěsit. Zároveň se tlumočník může dovolat nejen k jinému operátorovi tísňové linky 112 daného kraje, ale tísňový hovor může přepadnout na linku 112 jiného kraje nebo podle požadavku neslyšící osoby se může dovolat na linku 155 nebo 158. Z těchto důvodů by měla být volba tohoto postupu pečlivě zvážena, a proto je také  zvýrazněna kurzivou. Opět je zde pro názornost uveden možný přepis (překlad) těchto textů.

Možný přepis (překlad) standardizovaných odpovědí používaných v systému linky 112 do SMS zpráv pro neslyšící

Z hlediska doby nutné pro zjištění, zda se jedná o tísňové SMS zprávy od osoby neslyšící, a odlišení této situace od případů zlomyslného zneužívání této služby tísňové linky 112 je nezbytné apelovat a propagovat službu HZS ČR pro osoby se zdravotním postižením. Zařazením osoby na seznam osob, které používají zvláštní způsob tísňové komunikace nebo při jejichž záchraně je nutno uplatnit zvláštní pravidla a postupy, jsou do systému operačních a informačních středisek HZS krajů uloženy kontaktní údaje na danou osobu. Při příjmu tísňového volání od evidované osoby se pak operátorovi tísňové linky 112 automaticky zobrazí specifické potřeby pro komunikaci s danou osobou. V případě osoby se sluchovým postižením nebo se závažnou poruchou řeči operátor tísňové linky hned zná kontext a podle situace může například rovnou instruovat k využití SOS tlačítka Tiché linky.

Jak již ale bylo zdůvodněno, důležitá je také propagace SOS linky provozované neziskovou organizací Tichý svět, o. p. s. Neslyšící osoby tak budou moci v případě ohrožení využít efektivní způsob přivolání pomoci tím, že budou automaticky volat na tísňové linky prostřednictvím tlumočníka SOS linky, a nebude tak docházet k časovým prodlevám způsobeným nejprve zjišťováním a pochopením situace ze strany operátora tísňové linky a následně instruováním k využití online tlumočníka do znakového jazyka.

Tichá linka je sociální služba tlumočení znakového jazyka a přepisu mluvené řeči do textu online. Je určena lidem se sluchovým nebo kombinovaným postižením a umožňuje jim komunikovat se slyšícími lidmi bez bariér. Klient při použití zvolí vhodnou službu. Pokud komunikuje ve znakovém jazyce, vybere si online tlumočení a spojí se s tlumočníkem prostřednictvím videohovoru. Pokud komunikuje v českém jazyce, zvolí službu přepisu a spojí se s přepisovatelem skrze textové okno. Tlumočník/přepisovatel potom zprostředkuje telefonickou nebo osobní komunikaci či upraví nebo přeloží text. Tichá linka je dostupná na více než 350 místech po celé ČR. Ročně se přes ni uskuteční více než 40 000 požadavků. Služba a potřebná podpora je zdarma a nonstop. Online tlumočení a přepis jsou provozovány neziskovou organizací Tichý svět, o. p. s., od roku 2008.
Zdroj: www.tichalinka.cz/o-tiche-lince

Osoby nevidomé a osoby nevidomé s vodicím psem

V případě nevidomých osob lze v současné době využít různá technická zařízení pro automatické čtení textu nebo záznam a přehrávání mluvených informací. Při evakuaci nevidomých osob je zásadní komunikovat s evakuovaným přímo tváří v tvář, informovat ho o všech podstatných skutečnostech a očekávaném postupu. Při zásahu nelze oddělovat osobu se zrakovým postižením od vodicího psa. Na toho není vhodné mlaskat, hvízdat, hladit ho, krmit ho nebo na něj mluvit bez vědomí majitele. Podrobně jsou zásady komunikace s osobami se zdravotním postižením na místě zásahu vydány Bojovým řádem jednotek požární ochrany v Metodickém listu č. 12 kapitoly S. Část II. bod 3 je věnovaná komunikaci s osobou se zrakovým postižením.

Minulost a budoucnost

Specifické komunikaci a spolupráci s osobami s různými druhy zdravotního postižení se dlouhodobě věnuje nejen HZS KVK, ale HZS všech krajů ČR. Například již v roce 2016 vytvořila psycholožka HZS Zlínského kraje ve spolupráci se sdružením 3Dimenze Moravské centrum znakového jazyka pomůcku pro zásahy na místech MU. Karty obsahují 18 jednoduchých vět, prostřednictvím kterých mohou hasiči neslyšící osobu uklidnit, poskytnout jí důležité informace o jejím bezpečí a také od ní zjistit důležité informace pro účinnou pomoc hasičů nebo dalších zasahujících složek integrovaného záchranného systému. V příloze pomůcky je obrázek člověka, na kterém může neslyšící osoba ukázat případná zranění nebo míru bolesti. Nechybí ani obrázek domu s piktogramy pro usnadnění komunikace, například při požáru, povodni nebo jiném nebezpečí. Prostřednictvím psychologů HZS krajů byla tato pomůcka poskytnuta k využití všem profesionálním hasičům v ČR.
Technologický pokrok v oblasti elektrických zdravotnických přístrojů na podporu životních funkcí pacientů v domácím ošetřování a v oblasti komunikace s osobami se smyslovým postižením, popřípadě s kombinovaným postižením klade vysoké nároky na HZS ČR nejen v oblasti věcných prostředků, ale i v přípravě a dodržování postupů pro naplnění specifických nároků a potřeb osob s různými typy zdravotního postižení.
V současné době byl v březnu 2025 na jednání Rady vlády pro osoby se zdravotním postižením iniciován vznik pracovní skupiny pro přístupnost tísňového volání a informací o vzniku MU a krizových situací a způsobu jejich řešení osobám se zdravotním postižením, do které je nominován příslušník HZS ČR. Tato iniciativa má mimo jiné za úkol nastavit systém vzdělávání operátorů linky tísňového volání 112 pro komunikaci s osobami se specifickým zdravotním postižením a zahájit spolupráci s organizacemi věnujícími se tlumočení do znakového jazyka pro možnost překládání varovných informací obyvatelstvu osobám se sluchovým postižením a využít tak technické prostředky 21. století pro varování a informování obyvatelstva i s tímto smyslovým postižením.

plk. Mgr. Nela RUSOVOVÁ, HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook