Tragický požár rodinného domu v Brandýse nad Orlicí si vyžádal lidský život
s 6
Výcvik prověřil hasiče na ferratách i v jeskyních
s 10
Efektivní nástroj komunikace pro orgány krizového řízení a složky IZS využívající zařízení s operačním systémem Android a iOS
s 13
Porušení požární bezpečnosti při bodovém svařování na vzduchotechnickém potrubí v nemocnici
s 16
Součinnost sprinklerových zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla
s 20
Laboratorní analýza vzorků vody z CAS
s 24
Strategie připravenosti Evropské unie
s 28
Poskytování psychosociální pomoci příslušníkům romského etnika
s 31

Cíl výjezdu – kontrola nahlášeného pálení v Oucmanicích – se během cesty změnil. Ve skutečnosti v nedalekém Brandýse nad Orlicí hořel rodinný dům. Už z dálky byla vidět záře požáru, který se rychle šířil. Hasiči zasahovali v extrémních podmínkách, bojovali nejen s plameny, ale i s rizikem backdraftu. Požár zachvátil celý objekt a jeho likvidace trvala několik hodin. Během zásahu nalezli hasiči mrtvého psa a následně i silně popáleného člověka, u něhož zahájili resuscitaci. Přes veškerou snahu záchranářů přivolaná lékařka konstatovala smrt. Příčinu požáru nyní vyšetřují odborníci.

Ve středu 5. února 2025 ve 23.09 hodin vyslalo krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje (HZS PAK) jednotku požární ochrany (PO) ze stanice Vysoké Mýto do Oucmanic na kontrolu nahlášeného pálení, které se mělo rozhořet. Během výjezdu byla událost upřesněna a změněna na požár domu v nedalekém Brandýse nad Orlicí.

Situace na místě zásahu

Už od obce Svatý Jiří byla vidět záře požáru, proto velitel družstva (VD) ze stanice Vysoké Mýto požádal KOPIS o poslání jednotek PO z 1. stupně požárního poplachu. Kromě již vyslané jednotky PO ze stanice Vysoké Mýto šlo o jednotku PO ze stanice Ústí nad Orlicí a dále jednotky Sboru dobrovolných hasičů (SDH) Brandýs nad Orlicí a SDH Choceň. Po dojezdu na místo zde již dvěma proudy C zasahovala jednotka SDH Brandýs nad Orlicí, která dojela na místo ve 23.22 hodin. Šlo o požár dvoupodlažního rodinného domu (RD) – staré dřevostavby s dřevěnými sendvičovými stěnami, podlahou s izolací a sedlovou střechou s eternitem. K ní byl připojen přístavek – dílna a garáž. V době příjezdu byl požárem zasažen celý přístavek (dílna) a část RD. VD stanice Vysoké Mýto převzal velení zásahu ve 23.29 hodin a rozhodl, že místní jednotka bude pokračovat v hašení přístavku a zasažené části domu.

Průběh zásahu

Velitel jednotky SDH Brandýs nad Orlicí upozornil velitele zásahu (VZ) na možnost, že v zamčeném domě zůstal člověk a pes. VZ si proto vyžádal vyslání Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje (ZZS PAK) s lékařem na místo události.
Dále se snažil na domě najít elektrické jističe k vypnutí přívodu elektrického proudu. Ty ale nebyly nalezeny a ani žádný jiný přívod elektrického proudu. Následně vydal pokyn k natažení útočného proudu od cisternové automobilové stříkačky (CAS) k hlavnímu vchodu RD, násilnému vstupu a průzkumu k vyhledání osob a nebezpečných míst. Během krátké doby se požár rozšířil po celé ploše přízemí RD. Při přípravě na splnění stanovených úkolů praskla skleněná výplň okna a došlo ke třem intenzivním vyšlehnutím plamenů – možný backdraft. Ten vzniká tehdy, vnikne-li do místnosti čerstvý vzduch s normální koncentrací kyslíku. Vniklý vzduch naředí směs horkých plynů pod horní mez výbušnosti. Nic pak nebrání výbuchu směsi hořlavých plynů a par v zasažené místnosti. Proto VZ vydal pokyn pro jednotku SDH Choceň k natažení proudu C a hašení skrz okna. Po vylomení vstupních dveří vstoupili čtyři příslušníci do RD, kde hledali osobu a elektrické jističe. Po několika metrech nalezli na chodbě mrtvého psa. Na pokyn VZ byl pes vytažen mimo RD. Během jeho vynášení byl průzkumnou skupinou nahlášen nález lidského těla v koupelně/WC na konci chodby. VZ vydal pokyny k záchraně osoby a současně k přípravě zdravotnického vybavení a automatizovaného externího defibrilátoru k oživování osoby. Po jejím vytažení, což bylo zvládnuto do 5 minut od prvního vstupu do RD, byla zahájena resuscitace muže s popáleným obličejem a nohama. Resuscitaci prováděli členové jednotky SDH Choceň a příslušníci HZS ČR stanic Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto.
Během této doby, to je asi 5 minut, se požár rozšířil na celý RD. VZ si také vyžádal vyslání dvou jednotek PO (jednotky SDH Ústí nad Orlicí a SDH Zámrsk) na střídání hasičů v izolačních dýchacích přístrojích (IDP). Kvůli rozšíření požáru do 2. NP rozhodl VZ o nasazení dalšího proudu C k hašení přízemí a proudu D přes nastavovací žebřík do 2. NP a provedení průzkumu v této části domu. Příslušníci ze stanice Vysoké Mýto po vytažení muže pokračovali v průzkumu přízemí. Postup byl možný pouze v chodbě. V dalších místnostech již padaly dřevěné části a schodiště a byl hlášen prohořelý strop, který se propadal. Dále zjistili, že požár se šíří skrytě v sendvičové konstrukci stropu. VZ proto stáhnul průzkumnou skupinu a došlo k jejímu vystřídání příslušníky ze stanice Ústí nad Orlicí, kteří dostali za úkol najít elektrický rozvaděč a vypnout elektřinu. To se jim po chvíli podařilo a elektřina byla odpojena. Současně dva příslušníci provedli průzkum 2. NP. Žádné další osoby zde nenalezli, ale kvůli rozšíření požáru a prohořeným podlahám nemohli prohledat celou plochu 2. NP. VZ rozhodl o jejich stažení na nastavovací žebřík a hašení z něj.
V průběhu zásahu na místo dojela ZZS PAK a lékařka po vyšetření zraněného muže konstatovala smrt.
Následně byl požár hašen z vnějšku budovy. Po uhašení viditelného požáru VZ vyslal část hasičů rozebrat podhled v chodbě RD, aby mohl být zjištěn stav a únosnost střechy chodby pro další hasební práce. Dále se začalo s rozebíráním vnějšího dřevěného obložení stěn RD kvůli uhašení všech skrytých ohnisek. V průběhu zásahu selhávalo spojení mezi hasiči a VZ. To způsobilo, že nebylo možné zasahující hasiče informovat o vzniklém nebezpečí a předávat další informace. Problém byl způsoben bateriemi v integrované komunikaci masky, které za chladného počasí neudržely potřebnou kapacitu pro fungování. Tato závada bránila vysílání i příjmu přes radiostanici. Po stažení hasičů na bezpečné místo byla integrovaná komunikace odpojena od radiostanice a hasiči nadále využívali ke spojení pouze radiostanici bez využití komunikace v masce.

Lokalizace požáru

Po půlnoci, v 0.17 hodin, VZ odeslal na základnu nevyužitý automobilový žebřík (AZ 30) a jeho posádce nařídil přivézt na místo protiplynový požární automobil s náhradními tlakovými láhvemi pro IDP.
Po zvládnutí náročné situace a lokalizaci požáru rozhodl VZ, že odešle zpět na základnu jednotku ze stanice Ústí nad Orlicí. Během zásahu zapadly dvě CAS na podmáčené části louky, která sloužila jako příjezdová cesta. Jedna CAS byla vyproštěna svépomocí, na vyproštění druhé byl povolán vyprošťovací automobil ze stanice Svitavy. VZ rozhodnul o ustavení AZ 30 jednotky SDH Choceň a z něj byla rozebírána střecha a dohašena skrytá ohniska pod ní a na půdě. Členové jednotek SDH Zámrsk a SDH Ústí nad Orlicí se střídali při rozebírání konstrukcí a dohašování. Po uhašení největších skrytých ohnisek byly i tyto jednotky vráceny na základny. Objekt byl průběžně odvětráván, místo zásahu průběžně monitorované a kontrolovalo se, zda nedochází k opětovnému rozhořívání. Když VZ zhodnotil, že na místě již rozhoření nehrozí, odeslal na základnu i jednotku SDH Choceň.
Během zásahu VZ požádal velitele místní jednotky SDH, aby kontaktoval starostu a zajistil pitný režim pro zasahující hasiče. Starosta nebyl z důvodu dovolené zastižen, proto členové SDH Brandýs nad Orlicí uvařili na zbrojnici várnici čaje, kterou dovezli na místo k občerstvení a zahřátí hasičů.
VZ nechal provést závěrečný průzkum místa s důrazem na zjištění, zda se v objektu nemohly nacházet další osoby. Protože nic nebylo nalezeno a termokamery již neukazovaly vysoké teploty, VZ rozhodl ve čtvrtek 6. února 2025 ve 4.50 hodin o ukončení zásahu a nahlásil likvidaci požáru. Místo nebylo možné předat majiteli ani jiným členům rodiny či starostovi obce, a proto místo zásahu předal písemně jednotce SDH Brandýs nad Orlicí a nařídil dohlídku nad místem zásahu.

Specifika zásahu

Negativa

• špatně nahlášené místo a typ události oznamovatelem,
• selhávání baterií u komunikačních zařízení integrovaných na ochranné masky,
• rychlé šíření požáru skrytými cestami.

Pozitiva

• dobrá součinnost všech jednotek PO,
• dobře a dostatečně fungující hydrantová síť.

Příčina vzniku požáru a výše škody

V době zásahu se na místo dostavil vyšetřovatel zjišťování příčin vzniku požárů (ZPP) HZS PAK a kriminalisté. VZ jim poskytl požadované informace a součinnost. Následně byl VZ informován, že vyšetřovatelé HZS PAK a Policie České republiky budou ve vyšetřování pokračovat za denního světla. Tělo mrtvého muže odvezla pohřební služba. Likvidaci těla mrtvého psa zajistil velitel místní jednotky SDH prostřednictvím technických služeb. Na místo byli přizváni i specialisté z Institutu ochrany obyvatelstva.
Vyšetřovatel ZPP na tomto případu stále pracuje a vyšetřování není dosud uzavřeno. Nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru je prozatím technická závada na elektroinstalaci.

Závěr

Špatné ohlášení místa události a z toho vyplývající prodleva při příjezdu jednotek na místo události přispěla k rychlému šíření požáru skrytými cestami v sendvičových stěnách starého dvoupodlažního rodinného domu. Krátce po příjezdu jednotek PO na místo se již uvnitř objektu začaly postupně propadat stropy. Komplikací byla i nemožnost rychlého nalezení hlavního jističe přívodu elektrického proudu. Se všemi nástrahami si hasiči ale nakonec poradili.

nprap. David HYNEK, DiS., HZS Pardubického kraje, foto archiv HZS Pardubického kraje

Problematika součinnosti zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT) a sprinklerového zařízení (SZ) je předmětem dlouholetých diskuzí. Mnohdy na základě subjektivních nepodložených informací jednostranně preferujících jedno z uvedených zařízení. Doposud nebyl přijat jednotný univerzálně akceptovatelný způsob řešení bezkonfliktní součinnosti uvedených zařízení. Důvodem je složitost problematiky součinnosti, nákladnost požárních zkoušek ve skutečném měřítku a v neposlední řadě odlišný přístup v hodnocení přínosu ZOKT a SZ z pohledu ochrany osob a majetku. 

Obr.1 - Součinnost EPS, ZOKT a sprinklerového zařízení 1 – bez interakce, 2 – s interakcí,
3 – se zásadní interakcí nebo při volném rozvoji požáru

Tato situace se postupně mění zejména díky aktivitám zkušební laboratoře Factory Mutual (FM), která se problematikou součinnosti dlouhodobě a systematicky zabývá. Pozn. Předmětem článku není součinnost SZ a ZOKT určených pro ochranu únikových cest.

Podstata problému 

Podstatou možného negativního ovlivnění součinnosti mezi SZ a ZOKT je, že SZ potřebuje k otevření sprinklerů teplo a naopak ZOKT teplo odvádí. To může vést k nežádoucí interakci mezi oběma zařízeními, jejímž důsledkem může být snížená hasicí schopnost SZ s dopadem na majetkovou škodu nebo snížená účinnost ZOKT s dopadem na ohrožení osob. V případě zařízení pro přirozené odvětrání kouře a tepla dochází po spuštění SZ k ochlazování zplodin hoření, což způsobuje snížení komínového efektu, a k následnému šíření kouře do stran a podél stěn směrem k podlaze. U prostorů s kouřovými zábranami dochází k šíření kouře a tepla pod kouřovými zábranami do sousedních sekcí. Naopak při současném otevření sprinklerů a střešní klapky a ohnisku požáru pod klapkou nebo v prostorech s velkou světlou výškou je zvýšené množství vzduchu, který je přisáván do ohniska požáru. To způsobí rychlejší rozvoj požáru, nárůst teplot a možné zpožděné otevření sprinklerů nebo otevření většího množství spronklerů, než pro který byla vypočítána zásoba vody. Tato interakce je zvlášť závažná především při ochraně skladů skladovými sprinklery, pro něž je charakteristický velký průtok. Pro představu zvýšením počtu sprinklerů o jeden dojde ke snížení zásoby vody až o 800 l za minutu. K této situaci může dojít také při nuceném odvodu kouře a tepla, pokud horizontální proudění horkých zplodin hoření pod stropem má vyšší rychlost než 1,5 m/s. 

Provedení SZ a ZOKT z pohledu součinnosti

SZ jsou vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení určená pro ochranu majetku a osob před požárem. Mají deklaraci uvedení požáru pod kontrolu nebo v případě sprinklerů ESFR potlačení požáru (nikoli uhašení požáru). SZ je samočinné. Nelze je spustit ručně. V případě ochrany skladů by mělo mít reálné SZ obdobné přínosy, jaké byly dosaženy při požárních zkouškách vyhodnocených jako vyhovující. Jedná se např. o nepřekročení stanoveného počtu otevřených sprinklerů, teploty plynů pod stropem, teploty stropní konstrukce a v neposlední řadě nerozšíření požáru na sousední objekty. Při splnění těchto hodnoticích kritérií je deklarováno potlačení požáru s očekávaným snížením majetkových škod způsobených požárem. 
ZOKT jsou vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení, jejichž účelem je odvést toxické zplodiny hoření a uvolněné teplo z prostoru, a tím vytvořit, kromě jiného, podmínky pro bezpečnou evakuaci osob a zásah jednotek požární ochrany (PO). 
ZOKT se navrhují pro přirozený nebo nucený odvod kouře a tepla.
Zařízení pro přirozený odvod kouře a tepla využívá tzv. komínového efektu, který vzniká rozdílnými objemovými hmotnostmi plynů následkem jejich rozdílných teplot. Zplodiny hoření se obvykle odvádějí střešními klapkami pro odvod kouře a tepla umístěnými na stropě budovy. Instalují se na stropech např. v jednopodlažních výrobních halách, skladech, hypermarketech typu mall nebo zastřešených atriích. Jsou opatřeny otevíracím mechanismem umožňujícím samočinné, případně ruční otevření střešní klapky. Samočinné otevření je obvykle elektropneumatické prostřednictvím elektrické požární signalizace (EPS) či tepelné pojistky s otevírací teplotou 68 °C  nebo 180 °C. Ruční spouštění je nezbytné nejen pro případ selhání samočinného spouštění, ale i za situace, že velitel jednotky PO vyhodnotí podmínky v zakouřeném prostoru jako ohrožující bezpečnou evakuaci osob nebo zásah hasičů. I při vědomí, že bude negativně ovlivněna hasicí schopnost SZ. Ochrana zdraví má v tomto případě absolutní přednost před ochranou majetku.
Zařízení pro nucený odvod kouře a tepla pracuje na principu vytváření podtlaku odsáváním vzduchu pomocí ventilátorů z místnosti. Odvádí zplodiny hoření potrubím z horní úrovně prostoru v požárním úseku nebo v kouřové sekci vznášející se nad studenou, relativně bezkouřovou vrstvou vzduchu přiváděného otvory pro přívod vzduchu. Zařízení pro nucené požární větrání se obecně považuje za spolehlivější než přirozené požární větrání, u něhož může dojít ke snížení vztlaku, a tím i množství odváděných zplodin větrem či z dříve uvedených důvodů. 
Pozn. Nejsou zmíněna přetlaková ani jiná ZOKT, která se používají pro ochranu únikových cest. 
Dalším možným provedením ZOKT je kombinace požárního odvětrání a vzduchotechniky. Obvykle jsou tato zařízení oddělena. V tom případě se vzduchotechnické zařízení při požáru vždy vypíná. K zamezení rozšíření požáru vzduchotechnickým potrubím se instalují samočinné požární klapky. Podle ČSN 73 0802 nelze vzduchotechnické zařízení bez úprav a podrobné analýzy považovat za požární odvětrání. 
Je zřejmé, že ZOKT může být navrženo v nejrůznějších sestavách komponentů včetně možností spouštění, zatímco SZ má možnost spouštění jenom jednu. ZOKT je v tomto smyslu variabilnější, což zvyšuje nároky na jeho navrhování. 

Obr.2 - Zakuřování prostoru s poklesem spodní plochy akumulační vrstvy na mezní výšku 2,5 m, resp. 1,9 m od země

Kompetence a dokumenty týkající se součinnosti v ČR 

Podle vyhlášky o požární prevenci (vyhláška č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) musí „v případě souběhu dvou a více požárně vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení“. 

Příslušné požadavky na součinnost jsou uvedeny zejména v následujících dokumentech:

• ČSN EN 12845+A1 Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení – Navrhování, instalace a údržba,
• ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty,
• ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení,
• ČSN P CEN /TR  12101–4 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla – Část 4: Instalování zařízení pro odvod tepla a kouře.

Před definováním ochranných cílů musí být stanoveno, zda má být upřednostněna při řešení součinnosti ochrana osob nebo ochrana majetku. K ochranným cílům patří nepřekročení limitních hodnot ve vrstvě kouře, dodržení úrovně kouřové vrstvy, nepřekročení limitu toxicity, maximální hloubky kouře případně dodržení viditelnosti. 
Typickou oblastí s prioritou ochrany osob jsou shromažďovací prostory nebo budovy pro bydlení a ubytování. V tomto případě se SZ navrhují s neskladovými sprinklery, které mají obvykle rychlou tepelnou odezvu. Při ochraně osob FM vychází z toho, že samočinné SZ navržené podle návrhových požadavků ověřených požárními zkouškami zajistí nejen ochranu majetku, ale i osob. Doposud se předpokládalo, že při ochraně osob ZOKT významně neovlivní hasicí schopnost sprinklerů. Tento předpoklad se ukazuje jako nesprávný. Vyplývá to z dále uvedených doporučení, která se týkají i neskladových sprinklerů včetně zpoždění aktivace ZOKT či opatření střešních klapek tepelnou pojistkou s otevírací teplotou 180 °C.
Při prioritě ochrany majetku se instalují skladové sprinklery s velkým průtokem a rychlou nebo standardní tepelnou odezvou. Typickou oblastí pro použití skladových sprinklerů je ochrana vysokoregálových jednopodlažních skladů, plně automatizovaných skladů a logistických center, kde se obvykle vyskytuje malý počet osob. Ty jsou seznámeny s dispozičním řešením skladu a únikovými cestami. S ohledem na tyto okolnosti není důvod nerespektovat požadované zpoždění spuštění ZOKT 20 minut nebo další možná doporučení FM, která mají eliminovat snížení hasicí schopnosti SZ působením ZOKT.
Je patrné, že zpracovatel požárně bezpečnostního řešení by při řešení součinnosti měl akceptovat technické možnosti a rozsah použití obou požárně bezpečnostních zařízení. To předpokládá úzkou spolupráci s projektanty těchto zařízení. Podle ČSN EN 12 845 „jakékoli odchylky od návrhových požadavků mohou vést ke snížení hasicí schopnosti, ale i k úplnému selhání SZ“. Nedodržení podmínek součinnosti vycházejících ze současného stavu poznání lze považovat za odchylku, v důsledku které by mohlo dojít při požáru k vysoké majetkové škodě a nepřímé škodě způsobené přerušením nasmlouvaných dodávek zboží. 
Obdobné závěry lze učinit v případě snížené účinnosti ZOKT z důvodu chybného řešení součinnosti s tím rozdílem, že kromě majetkové škody by mohlo dojít k fatálnímu ohrožení osob a zhoršení podmínek pro zasahující jednotky PO. To jsou důvody, proč nelze akceptovat zdůvodnění odchylek nejrůznějšími expertními posudky, pokud nevycházejí z výsledků požárních zkoušek ve skutečném měřítku. Pozn. Klasifikace sprinklerů na skladové a neskladové je převzata z dokumentů FM a je použita z důvodu dalších návazností na doporučení FM. Do jisté míry odpovídá kategorizaci stanovení priority na ochranu osob nebo ochranu majetku zavedené v ČR. 

Obr.3 - Pneumaticky ovládaná střešní klapka: 1 – sprinkler, 2 – tepelná pojistka k samočinnému otevření klapky,
3 – pneumatický válec s obsahem CO₂

Podmínky součinnosti podle Factory Mutual

FM provedlo v minulosti bezpočet požárních zkoušek, na jejichž základě byla stanovena doporučení k zajištění součinnosti ZOKT a SZ s neskladovými a skladovými sprinklery. Doporučení reflektující současný stav poznatků jsou uvedena v dokumentu FM 2–0 vydaném v roce 2024. Při jejich implementaci do projekční praxe je potřeba mít na zřeteli, že upřednostňují přínos SZ v ochraně osob. U neskladových i skladových sprinklerů FM nepřipouští instalaci ZOKT s tím, že pokud je nevyhnutelná (reakce na národní předpisy), uvádí se v dokumentu FM 2–0 doporučení, kterými se může eliminovat negativní vliv ZOKT na hasicí schopnost SZ. Pozn. Pokud má být SZ schváleno od FM, nejde o doporučení, ale o podmínku akceptace SZ. 
Citovaný dokument uvádí celkem 62 finálních doporučení přiřazených k nejrůznějším kombinacím SZ se skladovými a neskladovými sprinklery určenými pro stropní ochranu a provedení ZOKT pro přirozené nebo nucené odvětrání kouře a tepla. Doporučení jsou uvedena ve vývojových návrhových diagramech, jež podstatně zjednodušují orientaci v návrhových požadavcích. Každé finální doporučení obsahuje několik opatření, kterými se podmiňuje součinnost konkrétní sestavy SZ a ZOKT. Navržená opatření se nekumulují. Z nabídky opatření lze použít jenom jedno. Tím se podstatně rozšiřují možnosti navrhnout optimální řešení. Mezi možná opatření patří např. instalace doplňkových sprinklerů, rozmístění klapek, použití tepelné pojistky u střešních klapek s otevírací teplotou 180 °C, aplikování zpoždění aktivace ZOKT podle druhu sprinklerů 10/20 minut (neskladové/skladové) či zastavení ventilátorů prostřednictvím EPS na základě definovaných signálů. Pro názornost jsou v tabulce uvedena finální doporučení pro dvě vybrané kombinace SZ a ZOKT. Například při kombinaci neskladových sprinklerů a přirozeného odvětrávání kouře a tepla lze součinnost zajistit některým z následujících opatření:

• vzdálenost mezi klapkami musí být stejná nebo větší, než je vzdálenost mezi sprinklery, nebo
• musí se instalovat dodatečné sprinklery za stanovených podmínek nebo
• tavná pojistka ve střešní klapce musí mít otevírací teplotu stejnou nebo vyšší než 180°C nebo
• klapka musí mít velikost plochy maximálně 3,7 m2 nebo
• klapky ZOKT se musí samočinně otevřít nejdříve za 10 min po spuštění SZ.

Jedním z parametrů ovlivňujících hasicí schopnost SZ je horizontální rychlost zplodin hoření pod stropem vyšší než 1,5 m/s, kterou může způsobit zařízení pro nucený odvod kouře a tepla, vzduchotechnické zařízení, klimatizační zařízení nebo zařízení pro vytápění. V tom případě se musí realizovat některé z opatření, jako je vypnutí větracího zařízení, monitorování oblasti se zvýšenou rychlostí proudění hlásiči plamene, instalace dodatečných sprinklerů v kombinaci s podvěšeným stropem nebo zvětšení účinné plochy pro mokré sprinklery o 30 %, případně provedení návrhu, jako by se jednalo o suchou soustavu.
Požadavky týkající se překročení rychlosti horizontálního proudění u stropu jsou uvedeny i v ČSN EN 12845. Za pozornost stojí, že nejsou totožné a týkají se jenom sprinklerů typu ESFR. 

Doporučení pro součinnost SZ se stropními neskladovými sprinklery a ZOKT pro přirozený odvod kouře a tepla
Závěr

Účelem článku bylo informovat o technickém dokumentu FM 2–0 vydaném organizací FM Global v roce 2024, který reflektuje poslední poznatky týkající se součinnosti SZ a ZOKT. Doporučení FM jsou zaměřena především na ochranu majetku s tím, že ochrana osob je zdůvodněna schopností SZ uvést požár pod kontrolu nebo ho v případě ochrany skladů potlačit v počáteční fázi jeho rozvoje za podmínek, kdy je množství kouře a zplodin hoření malé.  
Lze předpokládat, že v případech, kde je priorita v ochraně osob, nebudou z důvodu upřednostnění SZ před ZOKT doporučení FM považována v řadě zemí za dostatečná. Předmětem odborné diskuze by mělo být, za jakých podmínek a v jakém rozsahu implementovat poznatky vyplývající z dokumentu FM 2–0 do projekční praxe. Důvodem pro otevření této diskuze je skutečnost, že příloha B ČSN 73 0810 týkající se součinnosti vychází z úrovně poznatků v době před 10 lety. 

Ing. Pavel RYBÁŘ, foto archiv autora

Seznam literatury 

1) P. Rybář, Stabilní hasicí zařízení plynová, prášková, aerosolová a inertizační, provozuschopnost a účinnost SHZ, edice PKPO, část 2, 2016.
2) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
3) ČSN EN 12845 Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení – Navrhování, instalace a údržba.
4) ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení.
5) ČSN 73 08 02 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty.
6) ČSN 73 0845:2012 Požární bezpečnost staveb – Sklady. 
7) ČSN P CEN /TR  12101–4 Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla – Část 4: Instalování zařízení pro odvod tepla a kouře.
8) FM Global Property Loss Prevention Data Sheet, FM 2–0:2024 Installation guidelines for automatic sprinklers.
9) A. Krisman, Y. Gopala, Gravity Smoke Vents in Storage Occupancies, FM Global, 2023. 

Hašení požárů, likvidační práce po dopravních nehodách, dekontaminace nebo ochlazování technologických zařízení. To je jen krátký výčet činností, při nichž hasiči využívají vodu z cisternových automobilových stříkaček (CAS). Následné napouštění čisté vody do nádrže pomocí hydrantu nebo plnicího místa přímo na stanici je dnes již prakticky standardním postupem. Veřejná hydrantová síť v České republice obsahuje stejnou vodu, která nám teče doma z kohoutku, tedy pitnou vodu. Jestli voda v nádrži zůstává pitná i po několika týdnech či měsících po napuštění, je však otázkou. Lze tedy vodu určenou pro běžnou zásahovou činnost bezpečně využít také k osobní očistě u zásahu, dekontaminaci civilních osob, nouzovému zásobování v krizových situacích nebo napití se?

Obr.1 - Bakterie Pseudomonas aeruginosa napadající zejména jedince s oslabeným imunitním systémem

Na tyto a další otázky se zaměřil projekt Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který zkoumal laboratorní analýzy vzorků vody odebraných ze zásahových požárních automobilů typu CAS. Cílem projektu bylo provést podrobný mikrobiální a chemický rozbor vody běžně uskladněné v CAS jednotek požární ochrany (PO) pro následné stanovení účinných opatření a zajištění chemicky i mikrobiologicky čisté nezávadné vody. Předchozím realizovaným výzkumem již bylo zjištěno, že při dodržení specifického postupu dezinfekce nádrží CAS a odběru vody z této nádrže lze zachovat potřebné hygienické limity pitné vody stanovené příslušnou legislativou. Tento projekt však pracoval s běžnou vodou určenou primárně pro hasební účely, která se nachází v nedezinfikovaných nádržích. Během projektu byly po dobu čtyř měsíců odebírány vzorky vody z nádrží vozidel CAS napříč všemi kategoriemi jednotek PO s výjimkou jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) podniků. Celkem bylo odebráno 42 vzorků vody u 31 různých jednotek PO. Z vozidel CAS profesionálních hasičů bylo odebráno 25 vzorků vody, od dobrovolných jednotek PO pak vzorků 17. Pouze u čtyř vzorků nebyla zdrojem plnění hydrantová síť s pitnou vodou. Odběry vody probíhaly vždy z horního víka nádrže umístěného na nástavbě vozidla čtyřmi vzorkovnicemi. Voda byla odebírána z povrchu hladiny, přičemž byla spolu s odběrem měřena i teplota vody. Kromě teploty byly zaznamenávány i další podstatné informace, zejména stáří a materiál nádrže, kategorie jednotky PO nebo datum posledního naplnění nádrže pro určení stáří vody. Odebrané vzorky vody byly následně podrobeny laboratornímu rozboru na přítomnost vybraných mikroorganismů a chemických látek.

Obr.2 - Vzorkovnice použité pro odběr sledované vody z nádrží CAS.jpg

Rozsah laboratorních rozborů

Před započetím odběrů bylo zapotřebí stanovit rozsah laboratorní analýzy. Rozsah analýzy byl konzultován s odborníky ze zdravotního ústavu a hydroanalytických laboratoří. Jako základní rozbor byl určen krácený rozbor podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Krácený rozbor podle zmíněné vyhlášky určuje požadavky na pitnou vodu. Pokud jsou nádrže plněny pitnou vodou, velmi jednoduše lze porovnat výsledky analýzy s požadavky ve vyhlášce a určit tak změnu kvality vody. Krácený rozbor obsahuje výčet mikrobiálních i chemických ukazatelů znečištění pitné vody. Mezi mikrobiální ukazatele zde patří E. coli, koliformní bakterie a kultivované organismy při 22 °C a 36 °C. Chemické prvky a vlastnosti vody analyzované rozborem zahrnovaly stanovení obsahu železa, hliníku, těžkých kovů, pH, zákalu, konduktivity a barvy. Z rozborů byly vyňaty některé sledované ukazatele z důvodu jejich nerelevance vzhledem k povaze sledované vody. Jednalo se o amonné ionty, dusitany, dusičnany, chlor, mangan, chemickou spotřebu kyslíku, pach a chuť. Do rozborů bylo naopak zařazeno nad mikrobiální rámec také stanovení Legionelly spp. a další bakterie Pseudomonas aeruginosa. Jelikož je biologická kontaminace čisté vody zásadnější a pravděpodobnější než změny v chemickém složení, byl v rámci projektu brán větší zřetel právě na tyto ukazatele mikrobiálního znečištění.

Obr.3 - Zakalená voda řasy koroze nebo zápach již při prvním otevření víka signalizují vysoké počty mikroorganismů ve vodě.jpg

Mikrobiální ukazatele znečištění vody

Bakterie E. coli je známým a velmi významným ukazatelem fekálního znečištění. Přítomnost koliformních bakterií ukazuje stejně jako E. coli na fekální kontaminaci vody. Tyto bakterie jsou nejčastěji zdrojem střevních potíží, ale mohou také způsobovat nevolnost, infekce, zvracení a vést k dlouhodobým zdravotním problémům. Kultivované organismy při různých teplotách představují bakteriální znečištění vody, jedná se tedy o indikátor obecného znečištění. Legionella spp. se vyskytuje v prostředích s teplou vodou, ideálními podmínky pro množení této bakterie  jsou slepá ramena rozvodů teplé vody nebo obecně teplá stojatá voda. Kromě zmíněného prostředí se také vyskytují v klimatizacích a vodotryscích. Za ideálních podmínek (teplota zkoumané vody 35 °C až 45 °C) tvoří kolonie, které jsou nebezpečné zejména pro osoby s oslabeným imunitním systémem. Jako poslední ukazatel je zde zastoupena nepříliš známá bakterie Pseudomonas aeruginosa, která je odolná vůči širokému spektru antibiotik. Napadá zejména oslabený organismus a nejčastěji se vyskytuje u dlouhodobých pacientů v nemocnicích. Přežívá v teplotách od 10 °C do 45 °C. Může způsobovat celou řadu zdravotních indispozic, od lehkých a těžkých zánětů (záněty středního ucha) přes infekce kteréhokoli orgánu nebo systému těla až po oslepnutí, poškození plic a sepsi [1], [2], [3], [4]. 

Výsledky z laboratoře

Laboratorní analýza odhalila zajímavé výsledky. Předně k pozitivním zprávám patřila analýza Legionelly spp., která nebyla zjištěna v žádném ze sledovaných vzorků. E. coli byla detekována pouze ve dvou vzorcích. V obou případech se jednalo o stejnou jednotku hasičského záchranného sboru (HZS) podniku. Tento podnik využívá místní požární hydrant, který neobsahuje pitnou vodu, ale pouze filtrovanou průmyslovou vodu pro potřeby ve výrobě. Pro kultivované organismy při teplotách 22 °C a 36 °C stanovuje limity více předpisů či nařízení. Vybrané limitní hodnoty však překročily všechny sledované vzorky. Koliformní bakterie byly obecně detekovány, až na tři výjimky, ve velmi nízkých koncentracích, 31 ze 42 vzorků vody neobsahovalo žádné koliformní bakterie. Dva vzorky s vyšší koncentrací pocházely opět z CAS jednotky HZS podniku, kde využívají k plnění nádrží průmyslovou vodu. Při laboratorních rozborech bylo u profesionálních jednotek PO (kategorie JPO I a IV) negativním zjištěním vysoké koncentrace bakterie Pseudomonas aeruginosa. Výskyt této bakterie u ostatních kategorií jednotek PO byl spíše výjimkou. Limity stanovené pro barvu, zákal, pH a konduktivitu splňovala většina ze sledovaných vzorků.

Obr.4 - Ani čistá nádrž a průzračná voda nezaručují dostatečnou kvalitu.jpg

Následující graf ukazuje výsledky mikrobiologických ukazatelů znečištění u 21 vzorků vody se známou dobou uskladnění v nádrži, to odpovídá přibližně 81 % všech odebraných vzorků vody se známou délkou uskladnění. Výskyt sledovaných mikroorganismů se uvádí v jednotkách KTJ (kolonie tvořící jednotky) na jednotku objemu. Podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. jsou limity pro Pseudomonas aeruginosa a koliformní bakterie 0 KTJ/100 ml, počty kolonií při 22 °C mají limit 200 KTJ/ml a pro počty kolonií při 36 °C je stanovena limitní hodnota 40 KTJ/ml. Pro zjednodušení byly výsledky u Pseudomonas omezeny maximální hodnotou 1 000 KTJ/100 ml a kultivované organismy hodnotou 3 000 KTJ/ml. Obě zmíněné hodnoty vysoce převyšují požadavky stanovené českou i zahraniční legislativou pro pitnou vodu a vodu na koupalištích i bazénech. Pokud se mikrobiální ukazatel v daném vzorku nevyskytoval, není v grafu vyznačen. V grafu jsou uvedeny pouze nenulové výsledky rozborů.

Výsledky mikrobiálního znečištění sledovaných vzorků vody

Zhodnocení výstupů projektu

Průměrná teplota vody v nádržích CAS během odběrů se rovnala 21,87 °C a průměrně se voda v nádrži vyskytovala podle dostupných informací přibližně 33,5 dne. E. coli byla detekována pouze u jedné jednotky PO využívající specifickou kvalitu vody ve svých cisternách. Vzorky vod z CAS často obsahovaly vysoké koncentrace kultivovaných organismů při teplotách 22 °C i 36 °C. Nejvyšších hodnot podle grafu dosahovaly organismy kultivované při 36 °C. Obecně nejčastější byl výskyt v rozsahu 0 až 500 a dále nad 3 000 KTJ. Na základě výsledků obdržených laboratoří a provedené analýzy zde neexistuje zjevná souvislost mezi celkovou kvalitou vody a kategorií jednotky PO. U odebraných vzorků také neexistuje souvislost mezi materiálem nádrže, jejím stářím a kvalitou vody. Rovněž se zdá, že není spojitost mezi stářím vody a její kvalitou v nádržích CAS. Vzorky odebrané po více než padesáti dnech poukazují naopak na nižší hodnoty některých ukazatelů znečištění. Existuje zde však také několik významných souvislostí. Koliformní bakterie se vyskytovaly nejčastěji u jednotek HZS podniků a v nižších počtech také u jednotek SDH kategorie JPO V. Bakterie Pseudomonas byla pak překvapivě pozorována ve vysokých koncentracích u profesionálních jednotek PO. U ostatních kategorií jednotek PO byl výskyt této bakterie spíše výjimečný.

Závěr

Celkově žádný ze vzorků vody nesplnil české ani zahraniční limity pro pitnou vodu či vodu určenou ke koupání, ačkoli vzorky odebraných vod z CAS nebyly v některých případech starší než několik dní. Pouze limity vody určené pro závlahu splňují všechny analyzované vzorky. Jestliže však kontaminace vody v nádrži nezávisí na samotné nádrži, musí být voda kontaminována již při samotném plnění. Velmi pravděpodobně tak dochází k mikrobiálnímu znečištění vody při plnění z důvodu kontaminovaných armatur, potrubních rozvodů čerpadla nebo plnicích hrdel. Zvýšené hodnoty zejména bakterie Pseudomonas aeruginosa pak zřejmě způsobuje používání nevysušených, vlhkých nebo znečištěných hadic k plnění nádrže.
Lze tedy bezpečně využít tuto vodu k osobní očistě u zásahu, dekontaminaci civilních osob, nouzovému zásobování v krizových situacích, nebo dokonce k běžnému pití? Při dodržení specifických postupů dezinfekce nádrže a odběru vody lze zamezit kontaminaci pitné vody v nádrži CAS a udržet tak přepravovanou vodu zdravotně nezávadnou i k pitným účelům. S využitím nekontaminovaných prostředků lze nedezinfikovanou nádrž CAS naplnit čistou vodou, která bude pro zmíněné činnosti s výjimkou pití zdravotně nezávadná.
Na základě výsledků laboratorních rozborů, pokud to není nutné v závislosti na povaze zásahu, však nelze s čistým svědomím označit běžnou hasební vodu v nádržích CAS jako zdravotně bezpečnou. 

Ing. Patrik SIROTIAK, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, foto archiv Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a hydroanalytických laboratoří společnosti Ostravské vodárny a kanalizace

Seznam literatury

[1] LABTECH. Co znamenají parametry? Online. Rozbory online. C2011. Dostupné z: https://www.rozboryonline.cz/co-znamenaji-parametry/. [cit. 2025-01-28].
[2] HYGIENICKÁ STANICE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. Informace k problematice legionel v teplé vodě bytových domů. Online. Hygienická stanice hlavního města Prahy. 2022. Dostupné z: https://www.hygpraha.cz/informace-k-problematice-legionel-v-teple-vode-bytovych-domu/. [cit. 2025-01-28].
[3] L&R PREVENT AND PROTEC. Pseudomonas aeruginosa. Online. Prevent and protect. Dostupné z: https://prevent-and-protect.com/pathogen/pseudomonas-aeruginosa-en/. [cit. 2025-01-28].
[4] FIRST POINT DECON LIMITED. Under the Microscope – Pseudomonas aeruginosa. Online. First Point Decon. 2022. Dostupné z: https://www.firstpointdecon.com/2022/02/24/under-the-microscope-pseudomonas-aeruginosa/. [cit. 2025-01-28].

Na Univerzitě v Innsbrucku se pravidelně koná Mezinárodní konference o krizové intervenci. Loňský 21. ročník byl zaměřený na poskytování psychosociální pomoci zvlášť zranitelným skupinám osob při mimořádných událostech (MU). Příspěvek na téma poskytování psychosociální pomoci Romům prezentoval mjr. Mgr. Tomáš Adámek, psycholog Hasičského záchranného sboru (HZS) Jihočeského kraje. Článek shrnuje hlavní poznatky příspěvku a je rozšířen o intervenční praxi při MU s účastí romského etnika. 



Akceptace – tolerance – integrace  ¹ 
Pro profesionální poskytování psychosociální pomoci komukoli u zásahu složek integrovaného záchranného systému (IZS) je klíčové si udržet zakotvené hodnotové nastavení. Jde zejména o respekt, soucit, porozumění, lidskost, toleranci, otevřenost, upřímnost, mírnost a o udržení pevných hranic v pomoci člověku v tíživé životní situaci ². U zvlášť zranitelných skupin osob může být pro pomáhajícího náročnější si toto hodnotové nastavení udržet, protože se mu do něj může promítnout celá řada osobních bariér, společenských předsudků nebo kulturních odlišností. Proto je užitečné, že jsou v metodických dokumentech, kterými se poskytování psychosociální pomoci u složek IZS řídí, tyto skupiny taxativně vyjmenovány ³. U HZS ČR je  pravidelně organizována rozšiřující odborná příprava První psychická pomoc II, která zvyšuje senzitivitu zasahujících vůči různým specifickým skupinám obyvatel, například ve vztahu k jejich věku, zdravotnímu či duševnímu stavu, sociokulturnímu statutu, etnickému původu, popřípadě kulturní či spirituální odlišnosti. 
Při poskytování pomoci u zvlášť zranitelné skupiny osob si každý pomáhající může položit otázku, zda si připouští existenci její jinakosti (úroveň akceptace). Případně zda ji přijímá jako alternativu ke svému osobnímu životnímu postoji (úroveň tolerance), nebo si dokonce dokáže představit, že by mohl v určité životní situaci jednat podobně (úroveň integrace). Cílem tohoto procesu vnitřní reflexe je objevování a prozkoumávání vnitřních hranic u pomáhajícího. 
V intervenční praxi mohou nastat i situace, kdy se pomáhající setká se zasaženou osobou, která současně spadá hned do několika skupin zvlášť zranitelných osob (např. dítě, mentálně postižené a s odlišným etnickým původem). Poté je nutné uvažovat o kumulativním efektu těchto zranitelností, což činí poskytování psychosociální pomoci obzvláště náročné. Na druhou stranu může být příslušnost k některé zvlášť zranitelné skupině i zdrojem osobní odolnosti, a tudíž i klíčem k poskytnutí pomoci. 

Transgenerační zátěž

Romové byli ve své historii kočovným národem, protože nikde nebyli vítáni ⁴. Možná právě tady vznikl hluboký kolektivní pocit, že být Romem znamená být pořád někomu na obtíž. Nebo lze uvažovat o jeho překompenzované formě, že být Romem znamená muset svému okolí opakovaně dokazovat svoji hodnotu. Jeho důležitou součástí je i pocit křivdy a permanentního ohrožení při kontaktu s příslušníky majoritní společnosti. 
Za společenské uznání této transgenerační zátěže lze považovat přijetí definice tzv. anticikanizmu, kterou přijala vláda České republiky dne 10. 4. 2024 a v níž jsou popsány způsoby diskriminace Romů. Řadí se sem například zkreslování, popírání nebo schvalování perzekuce Romů a jejich genocidy. Dále podněcování, omlouvání nebo přímé páchání násilí na romských komunitách, nucené nebo nedobrovolné sterilizace romských žen, šíření stereotypu, že Romové mají tendenci ke zločinnému chování a další formy psychického násilí nebo předsudečného chování. Za projevy anticikanizmu jsou rovněž považována politická opatření, která vedou k arbitrárnímu nebo diskriminačnímu vysídlování Romů nebo k vylučování romských dětí z běžných škol ⁵.  

Romipen

Být Romem ale také znamená pevně se držet své komunity, která od nepaměti vyvažovala pocit nebezpečí z vnějšího světa. Romipen – nebo také jinak řečeno romství, romská tradice nebo romská kultura – právě určuje způsoby fungování romských komunit. Jsou souborem zvyků a nepsaných etických norem. Být Romem v tomto ohledu znamená respektovat hierarchii svého rodinného klanu, jeho přísný morální kodex, společenské vrstvy, zachovávat velmi vysokou úctu ke starším osobám, podvolit se kolektivnímu rozhodování, považovat majetek členů klanu za společný a solidarizovat s potřebnými ⁶. 
Být Romem rovněž znamená prožívat z pohledu příslušníka majoritní společnosti specifickou formu spirituality, věřit v posmrtný život a v duchy, kteří jsou v kontaktu se živými, a mít z nich strach. Proto ještě dnes někteří Romové pálí oblečení po svých zemřelých, zakrývají zrcadla (aby se skrze ně zemřelý nemohl vrátit zpět z „onoho“ světa) a v den pohřbu sypou podlahu moukou nebo popelem (aby uviděli stopy, pokud by se k nim zemřelí vrátili) a mnoho dalšího.
Ředitelka muzea romské kultury v Brně PhDr. Jana Horváthová uvádí, že se tyto zvyky a tradice postupně vytrácejí. Jsou pohlcovány zvyky majoritní společnosti. V každém Romovi ale podle ní zůstává aspoň malý kousek romipen. Někteří Romové, kteří se plně adaptovali na sociokulturní normy majoritní společnosti, bývají svými druhy nazýváni jako tzv. „kokosi“, protože jsou sice stále „černí“ navenek, ale již „bílí“ uvnitř ⁷. 

Specifika v poskytování psychosociální pomoci 

Romská vlajka - Styago le romegoRozšířená vícegenerační rodina 
U zásahu složek IZS se zasaženými členy romského etnika se nepracuje s rodinou v pojetí české většinové společnosti, protože Romové mezi sebou tolik nerozlišují  základní a širší rodinu. Pouto k širší rodině, nebo chcete-li k rodinnému klanu, bývá v jejich kultuře silnější než ke členům základní rodiny. 
Poskytovatel psychosociální pomoci se musí připravit na to, že k němu budou průběžně dojíždět stále noví zasažení Romové, kteří pravděpodobně budou do intervence trochu živelně vstupovat. Je pro něj velmi obtížné se v rychlosti zorientovat v širokých rodinných vazbách. Proto mívají často tyto intervence velmi vysokou dynamiku a poskytovatel nebo poskytovatelé psychosociální pomoci zpravidla nestihnou věnovat tolik péče všem zasaženým jako při jiných zásazích. Z praxe vyplývá, že není užitečné se snažit tuto dynamiku krotit nebo s ní bojovat. Naopak je vhodné tuto dynamiku přijmout a snažit se v dané situaci, čase i podmínkách udělat pro zasažené Romy maximum možného. 

Flexibilita 
Romové dovedou být při řešení krizových situací velmi efektivní, vynalézaví a samostatní. Nejraději řeší vše, co dokáží zvládnout, pouze „mezi svými“. Snad je k tomu vede jejich hluboká historická zkušenost, která je historií ponižování, útisku, vyhánění, týrání a zabíjení ^8,9,  . Kontakt s příslušníky většinové společnosti proto mohou i dnes vnímat jako potenciální nebezpečí. 
Poskytovatel psychosociální pomoci by měl být v podobných situacích nastavený spíše na asistenční roli. Také by si neměl brát osobně, když se mu nepodaří rozběhnutou podporu členů romské komunity dotáhnout do konce. 
Například starostka jedné jihočeské obce, ve které před několika lety vyhořela ubytovna se sociálně slabšími občany (včetně tří romských rodin), v osobním rozhovoru vzpomenula, že jedna romská samoživitelka dokázala velmi rychle zajistit sobě a svým sedmi dětem náhradní ubytování a sama si zorganizovala jejich odvoz. Dále uvedla, že když si zbývající Romové našli nové ubytování, prostě z obce bez rozloučení odešli, i když se s ní osobně znali a velmi dobře spolu vycházeli. 

Emoční prožívání 
Romové bývají v kontaktu mezi sebou bezprostřednější a přímější, než jsou příslušníci české majoritní společnosti. Není neobvyklé, že zasažený člen romské komunity během poskytování psychosociální pomoci při MU omdlí. Emoční prožívání příslušníků romské minority je sice intenzivnější, ale trvá kratší dobu. 
Poskytovatel psychosociální pomoci by se neměl při podpoře zasažených Romů nechat rozhodit jejich intenzivnějšími emočními reakcemi. Je to jejich běžný způsob prožívání, který navíc často rychle odezní. I to může být pro pomáhajícího matoucí. Na kombinaci intenzivní a krátké emocionální reakce však můžeme nahlížet jako na projev odolnosti.

Hierarchie 
Každá romská komunita má svoji vnitřní hierarchii. V minulosti v jejím čele stála osoba s přirozenou autoritou (tzv. vajda), která tvořila mimo jiné most s neromským okolím. Dnes tato tradice pomalu upadá do zapomnění. Roli vajdů v současnosti 
Poskytovatel psychosociální pomoci by se měl pokusit najít osobu, která v místní romské komunitě má vedoucí postavení nebo přirozený respekt, získat si jeho důvěru a blíže s ním spolupracovat (např. konzultovat s ním zamýšlené intervenční kroky).
Romové ctí pevnou rodinnou hierarchii silněji než příslušníci většinové společnosti, což může některé členy romské komunity vést buď ke zdrženlivějšímu chování, nebo naopak mohou být „mezi svými“ smělejší. 
Poskytovatel psychosociální pomoci by se měl pokusit během zásahu nahlédnout do širších rodinných vazeb, které ovlivňují chování jednotlivých romských komunit i během MU. 

Silný akcent na děti 
Romové mají statisticky přibližně dvojnásobný počet dětí ve srovnání s příslušníky majoritní společnosti. Děti jsou pro ně nejvyšší životní hodnotou. Když Romové přísahají na život svých dětí, mluví vždy pravdu. 
To potvrzuje jeden osobní postřeh člena jihočeského týmu posttraumatické péče. Při ukončení zásahu, kde poskytoval intervenci, mu přítomná starší Romka řekla: „Na život svých dětí Vám děkuji.“ Moc jejímu vyjádření nerozuměl, ale cítil, že vyjadřuje něco, co je pro ni velmi cenné. 
Romové touto formou vyjadřují doživotní vděčnost. Byla to sice drobná, ale velmi důležitá ukázka jinakosti, která si u poskytovatelů psychosociální pomoci žádá obzvláště vnímavý, otevřený a respektující přístup. I proto je důležité se držet hodnot, které jsou vymezeny v úvodu. 
Poskytovatel psychosociální pomoci musí počítat s tím, že když jsou neklidné romské děti, jsou neklidní i dospělí Romové. Podpora romských dětí je pro stabilizaci situace uvnitř romské komunity absolutní intervenční prioritou. 

Respekt z uniforem 
Zatímco u zásahů v neromském prostředí obvykle bývají uniformy pro zasažené osoby zárukou jistoty, stability a pomoci, mohou být Romy vnímány jako nebezpečí. Romové se mohou obávat uniforem (i těch hasičských) nebo z nich mít přehnaný respekt. Může se stát, že poskytovateli psychosociální pomoci odkývají něco, čemu zcela nerozumí, nebo s čím dokonce nesouhlasí. 
Poskytovatel psychosociální pomoci by si měl velmi pečlivě ověřovat, zda se zasaženými Romy dobře navázal kontakt a zda naplňuje jejich skutečné (ne domnělé) potřeby. 

Autentický přístup 
Romové mají vysoce vyvinutou senzitivitu pro intuitivní odhalení polopravd, zamlčených nebo jinak překroucených informací od členů majoritní společnosti. Vzájemnou důvěru mohou narušovat oboustranné předsudky a kulturní stereotypy  . 
Poskytovatel psychosociální pomoci by měl při kontaktu s romskými zasaženými velmi pečlivě dbát na to, aby k nim byl otevřený a upřímný. Tento přístup bývá běžně uplatňován při jakémkoli poskytování psychosociální pomoci v rámci zásahů složek IZS. Při poskytování psychosociální pomoci příslušníkům romského etnika je naprosto nezbytným východiskem pro účinnou podporu.

Pevné držení hranic pomáhání 
Jakýkoli mezilidský vztah potřebuje své jasné hranice. Dobře nastavené hranice jsou základem fungujícího vztahu i během poskytování psychosociální pomoci. 
Například poskytovatelka pomoci z jednoho jihočeského oblastního sdružení Českého červeného kříže musela svému romskému klientovi po požáru ubytovny jasně vysvětlit, že sbírkové peníze, které jsou určené na jeho podporu, nejsou ve skutečnosti jeho penězi, ale penězi Českého červeného kříže, které budou využity v jeho prospěch. To však znamená, že tyto peníze podléhají veřejné kontrole a nelze za ně pořídit úplně vše, co by si klient přál. 
Být pevný ve svých postojích není v rozporu s výše uvedeným hodnotovým nastavením pomáhajícího. Naopak hranice dodávají pomoci rámec, profesionalitu a chrání obě strany. Téma hranic pomáhání se netýká pouze podpory členů romské komunity, ale všech osob zasažených MU. 

Poděkování

Všechny uvedené poznatky jsou výsledkem dlouhodobé spolupráce a kontaktů s příslušníky romského etnika a dalších lidí, kteří se profesně věnují jejich podpoře. Poděkování patří zejména Naděždě Nanárové a Janu Horváthovi z českobudějovické neziskové organizace hROM, kteří se dlouhodobě věnují problematice kulturních odlišností národnostních menšin a dovedou srozumitelně vysvětlit romské tradice a zvyklosti. 

mjr. Mgr. Tomáš ADÁMEK, HZS Jihočeského kraje, foto archiv autora

1  Matějček, Z. (2003). Pozitivní a negativní faktory v socializaci dítěte. In Podpora optimálního rozvoje osobnosti dětí z prostředí minorit. Sociální, pedagogické a psychologické aspekty utváření osobnosti romských dětí a dětí z prostředí jiných minorit. Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy Univerzity. ISBN: 80-85947-82-X., str. 65–71.
2  Kolektiv autorů (2010). Standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce zaměřené na průběh a výsledek. Praha: MV-GŘ HZS ČR. ISBN: 978-80-86640-51-8, str. 6–8.
3  Kolektiv autorů (2024). STČ 12/IZS: Typová činnost složek IZS při poskytování psychosociální pomoci. Praha: MV-GŘ HZS ČR, str. 8.
4  Jana Horváthová (2002) v své knize „Kapitoly z dějin Romů“ uvádí řadu historických postřehů o tom, jak se z Romů v očích majoritní společnosti vytvářelo „nepopulární etnikum“. Autorka dále uvádí, že tzv. romský problém není pouze problémem samotných Romů, ale jde o problém celé společnosti. 
5  https://uv.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-dnes-jednohlasne-prijala-pravne-nezavaznou-definici-anticikanismu--212819/#. 
6  Horváthová, J. (2002). Kapitoly z dějin Romů. Člověk v tísni, společnosti při ČT, o. p. s., str. 24–28.
7  Podobna paralela je užívána i mezi příslušníky vietnamské komunity, kteří používají metaforu banánu („žlutí“ navenek, ale „bílí“ uvnitř).
8  Například v roce 1697 vydal císař Leopold I. mandát, jímž prohlásil Romy na celém rakouském území za „psance“. Po jeho vyhlášení mohl být romský psanec na potkání kýmkoli beztrestně zabit jako škodná zvěř. (Horváthová, J.; 2002). Kapitoly z dějin Romů. Člověk v tísni, společnosti při ČT, o. p. s., str. 23.
9  Tragickou etapou v dějinách Romů byla jejich genocida během Protektorátu Čechy a Morava (Horváthová, J.;  2002). Kapitoly z dějin Romů. Člověk v tísni, společnosti při ČT, o. p .s., str. 47–51.