Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 5/2025
Některá průmyslová odvětví používají benzen k výrobě dalších chemických látek, které se používají k výrobě plastů, pryskyřic, nylonu a syntetických vláken. Má však řadu nebezpečných vlastností, které můžeme dělit na dvě hlavní skupiny, nebezpečí biologická a fyzikální. Ta pak mohou být zesilována, ale někdy i zeslabována okolnostmi, ve kterých se benzen nachází, což se ukázalo také při havárii a požáru v Hustopečích a po ní. Neocenitelným pomocníkem při mimořádných událostech, které vyžadují vyhledání a záchranu osob ze sutin zřícených objektů či budov jsou speciálně vycvičení záchranářští psi. V čísle přinášíme druhou část rozhovoru se záchranářskými kynology. Ve středu 5. března 2025 byl předložen k projednání na 87. schůzi Výboru pro civilní nouzové plánovaní materiál „Zpráva o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO za rok 2024“. Na podzim loňského roku proběhlo v prostorech Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i., v Kamenné velké
Na podzim loňského roku (8.–9. října 2024) proběhlo v prostorech Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i., (SÚJCHBO) v Kamenné velké cvičení mobilních skupin radiační monitorovací sítě. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) zde reprezentovaly čtyři chemické laboratoře HZS krajů a chemická laboratoř Institutu ochrany obyvatelstva.
Právní rámec pro systém radiační ochrany v České republice (ČR), včetně systému monitorování radiační situace na území ČR, vytváří zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, a na něj navazující prováděcí předpisy. Radiační situace na území ČR je zjišťována především pomocí radiační monitorovací sítě (RMS), jejímž řízením je pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). RMS pracuje ve dvou režimech, v tzv. normálním monitorování, které je zaměřeno na monitorování za obvyklé radiační situace, a v tzv. havarijním monitorování, do něhož monitorovací sítě přecházejí za nehodové expoziční situace. V současné době provádějí monitorování radiační situace na území ČR především tyto monitorovací sítě:
- automatizovaná síť včasného zjištění tvořená 169 měřicími místy rovnoměrně rozmístěnými na území ČR,
- teritoriální síť 180 TLD dozimetrů, která je v okolí našich jaderných elektráren zahuštěna dalšími 123 místy,
- 24 měřicích míst pro měření kontaminace ovzduší, teritoriální síť odběru vzorků životního prostředí pro kvalitativní i kvantitativní analýzy obsahu radionuklidů ve vzorcích z životního prostředí (např. v aerosolech, spadech, potravinách, pitné vodě, krmivech),
- poslední nedílnou složkou RMS jsou mobilní skupiny (MS), které provádí monitorování radiační situace po trasách, vyhledávání zdrojů ionizujícího záření, ale v případě potřeby i in-situ gama spektrometrická měření, odběry vzorků apod.
Zatímco činnost stacionárních bodů RMS zajišťují většinou SÚJB, Státní ústav radioaktivní ochrany (SÚRO) a laboratoře radiační kontroly okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín, činnost MS zajišťuje vedle SÚJB, SÚRO a jaderných elektráren také Ministerstvo vnitra – HZS ČR a Policie České republiky (PČR), Ministerstvo financí – Celní správa (CS) a Ministerstvo obrany – Armáda České republiky (AČR).
Do areálu SÚJCHBO se sjelo celkem 23 MS (6 SÚJB, 1 SÚJCHBO, 1 PČR, 5 HZS ČR, 2 AČR, 5 CS, 2 ČEZ, a. s., 1 SÚRO), pro které si odborníci na radiační problematiku ze SÚJCHBO připravili zajímavý a informacemi nabitý program. První den byl ve znamení teoretických přednášek a seznamování se s ovládáním a nastavením měřicích přístrojů (RT-30, Berthold LB 124, RadEye B-20 a MobDOSE) ve vybavení MS, které pro ně zařizuje a poskytuje SÚJB. Dále zazněly informace o bezpečnosti při práci se zdroji ionizujícího záření a o správném postupu oblékání a odkládání osobních ochranných prostředků. V odpoledních hodinách probíhala praktická cvičení, během nichž jednotlivé MS procvičovaly práci s měřicími přístroji na různých stanovištích. Účastníci si osvojili použití detektorů pro měření dávkového příkonu, identifikaci radionuklidů pomocí gama spektrometrie, detekci neutronů a monitorování radioaktivní kontaminace.
Večer nechyběla kulturně-společenská část cvičení, při níž byla možnost v klidu prodiskutovat problémy a výzvy, které trápí MS jednotlivých zřizovatelů. Zároveň bylo i dost prostoru pro posílení starých přátelství a navázání nových.
Hlavní část cvičení čekala na účastníky druhý den, kdy si jednotlivé MS v simulovaných krizových situacích mohly vyzkoušet nejen své vybavení, ale i postupy. Kolegové ze SÚJCHBO připravili celkem čtyři stanoviště, kde se MS střídaly a pod dohledem instruktorů plnily simulovaný scénář dané krizové situace.
Stanoviště kontaminace simulovalo prostředí zasažené rozptýlenými radioaktivními látkami ve formě aerosolových částic. Úkolem jednotlivých MS bylo zmapovat radiační situaci, identifikovat kontaminovanou oblast a vytvořit nákres s vyznačením míst kontaminace. Vzhledem k tomu, že pro kontaminaci byl použit radionuklid Tc99m, bylo nutné veškeré činnosti provádět za použití ochranných obleků a masky s filtrem, popřípadě v respirátoru. Po opuštění kontaminované oblasti muselo dojít k důkladné kontrole osob a všech věcných prostředků používaných v zóně a následně k bezpečnému odložení kontaminovaných osobních ochranných prostředků.
Stanoviště odběru vzorkůzemin simulovalo odběr vzorků půdy a vegetace po radiační havárii. Postup vycházel z metodiky SÚJB, kdy se vzorky odebíraly z vymezené plochy o velikosti 20 × 20 cm a MS je měly za úkol správně označit, zabalit a předat do měřicí laboratoře, kterou zde simulovali organizátoři cvičení.
Na stanovišti pojezdového měření – ztracený zářič – měly jednotlivé MS hned dva úkoly. Pomocí MobDOSE zmonitorovat předloženou trasu a data exportovat do MonRaS a navíc v blízkosti odvalu šachty č. 15 lokalizovat zdroj záření v nepřístupném terénu, zaznamenat hodnoty dávkového příkonu a identifikovat radionuklid.
Na stanovišti nelegálního převozu zdrojů ionizujícího záření (ZIZ) museli účastníci cvičně zmapovat radiační situaci v okolí havarované tramvaje, vymezit bezpečné zóny a změřit dávkový příkon. Část ZIZ byla navíc uložena uvnitř vozidla, do něhož nesměli účastníci vstoupit, a tak bylo nutné pro jejich lokalizaci použít měření v různých vzdálenostech a následný výpočet. Vedle lokalizace pak MS opět prováděly i identifikaci a v tomto případě i přibližný odhad aktivit jednotlivých zdrojů, který je důležitý před další manipulací s nalezenými ZIZ.
Z vyhodnocení celodenního cvičení vyplynulo, že se všem MS dařilo správně plnit všechny zadané úkoly. Drobné nedostatky se řešily hned na místě. Celkově lze konstatovat, že v případě nehody jaderné elektrárny nebo jakékoli jiné radiační mimořádné události má ČR řadu dobře vybavených a proškolených odborníků, kteří jsou schopni adekvátně reagovat. Podle zpětné vazby od účastníků cvičení mají podobné akce velký význam a měly by se pravidelně opakovat, aby i nadále zůstala zachována vysoká odbornost a připravenost všech členů MS RMS ČR.
kpt. Ing. Michal SETNIČKA, Ph.D., Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv autora