Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 5/2025
Některá průmyslová odvětví používají benzen k výrobě dalších chemických látek, které se používají k výrobě plastů, pryskyřic, nylonu a syntetických vláken. Má však řadu nebezpečných vlastností, které můžeme dělit na dvě hlavní skupiny, nebezpečí biologická a fyzikální. Ta pak mohou být zesilována, ale někdy i zeslabována okolnostmi, ve kterých se benzen nachází, což se ukázalo také při havárii a požáru v Hustopečích a po ní. Neocenitelným pomocníkem při mimořádných událostech, které vyžadují vyhledání a záchranu osob ze sutin zřícených objektů či budov jsou speciálně vycvičení záchranářští psi. V čísle přinášíme druhou část rozhovoru se záchranářskými kynology. Ve středu 5. března 2025 byl předložen k projednání na 87. schůzi Výboru pro civilní nouzové plánovaní materiál „Zpráva o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO za rok 2024“. Na podzim loňského roku proběhlo v prostorech Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i., v Kamenné velké
- OBSAH č. 5/2025 ROČNÍKU XXIV
- IDENTIFIKACE A ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ NEBEZPEČÍ A RIZIK PŘI POŽÁRU CISTEREN BENZENU V HUSTOPEČÍCH
- INFORMACE O ČINNOSTI V OBLASTI CIVILNÍ NOUZOVÉ PŘIPRAVENOSTI A ODOLNOSTI NATO V ROCE 2024
- ZÁCHRANÁŘSKÁ KYNOLOGIE U HZS ČR - 2. část
- VELKÉ CVIČENÍ MOBILNÍCH SKUPIN RADIAČNÍ SÍTĚ
Ve středu 5. března 2025 byl cestou generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) genpor. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph.D., MBA, předložen k projednání na 87. schůzi Výboru pro civilní nouzové plánování materiál „Zpráva o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO za rok 2024“. Zpráva, jak název napovídá, popisuje vývoj v oblasti civilní nouzové připravenosti (CNP) a odolnosti NATO za rok 2024 a souhrnně zpracovává nejzásadnější témata činnosti rezortů – členů Mezirezortní pracovní skupiny pro koordinaci agendy civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO (MRPS) zřízené Výborem pro civilní nouzové plánování.
Prezident ČR Petr Pavel na summitu NATOV reakci na nadále se vyvíjející bezpečnostní prostředí se hlavy států a předsedové vlád členských států NATO na loňském červencovém summitu ve Washingtonu zavázali pokračovat v současném úsilí a posilovat odolnost členských států prostřednictvím posílení synergií a vazeb mezi civilním a obranným plánováním v době míru, krizi i konfliktu.
I. Aktivity v oblasti CNP a odolnosti NATO
Výbor pro odolnost v roce 2024 intenzivně pracoval na podpoře a posílení kolektivní bezpečnosti, civilní připravenosti a odolnosti členských států NATO a jejich partnerů. Silný důraz byl mimo jiné kladen na posouzení vlivu a aktivit Čínské lidové republiky ve vztahu k možným dopadům na odolnost NATO. Další klíčové priority Výboru pro odolnost zahrnovaly ochranu kritické infrastruktury (KI), řízení rizik v souvislosti s přímými zahraničními investicemi a jejich dopady na národní bezpečnost a zlepšení spolupráce s partnery NATO, zejména s Evropskou unií. Ostatní aktivity Výboru pro odolnost zahrnovaly bilaterální jednání, semináře a posilování spolupráce se soukromým sektorem v oblasti reakce na krize související s civilní připraveností.
Ve dnech 27. a 28. února 2024 proběhlo plenární zasedání tohoto výboru na úrovni politických ředitelů, kterého se za Českou republiku (ČR) zúčastnil generální ředitel HZS ČR. Hlavním tématem této události byly přípravy summitu NATO ve Washingtonu a úvahy o stavu odolnosti a CNP. Generální ředitel HZS ČR na tomto jednání seznámil zúčastněné s konkrétními kroky ČR k posílení odolnosti v rámci zpracovaného materiálu Národní cíle ČR pro CNP a odolnost NATO1. ČR si v tomto dokumentu určila čtyři konkrétní cíle ve třech oblastech odolnosti a jeden průřezový cíl napříč všemi sedmi oblastmi odolnosti. Druhý den byli na zasedání přizváni vybraní partneři, čímž bylo umožněno sdílení informací a osvědčených postupů a sladění budoucích společných zájmů.
Ve formátu tzv. seniorních zástupců pro CNP a odolnost NATO zasedal Výbor pro odolnost ve Washingtonu 9. a 10. května 2024. Na této události zastupoval ČR náměstek generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení genmjr. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D. Program zahrnoval řadu příspěvků a diskuzí na nejvyšší úrovni souvisejících např. s ochranou KI nebo bezpečností dodavatelských řetězců. Součástí programu byl také workshop založený na fiktivních scénářích, které zahrnovaly vyhlášení článku 5 Severoatlantické smlouvy a incidenty komplikující schopnosti mobilizace a reakce. Cílem diskuze bylo pomoci formulovat výzvy v oblasti koordinace a reakce, které by NATO mělo zohlednit ve svém plánování. Workshop podnítil účastníky k zamyšlení se nad mechanizmy civilně-vojenské spolupráce v rámci plánování, metodami a mechanizmy pro analýzu priorit a vzájemných závislostí mezi systémy KI a potenciálními potřebami vzájemné spojenecké podpory v případě závažných krizí.
V reakci na ruskou agresi a také na donucovací taktiky a nepřátelské působení Čínské lidové republiky v oblasti kybernetických a hybridních aktivit a snahy rozdělit Alianci se hlavy států a předsedové vlád členských států NATO na červencovém summitu konaném 9. až 11. července 2024 ve Washingtonu zavázali pokračovat v současném úsilí posilovat odolnost členských států prostřednictvím posílení synergií a vazeb mezi civilním a obranným plánováním v době míru, krizi i konfliktu. Ke zvyšování odolnosti spojenců je zapotřebí zlepšování kolektivního povědomí, kolektivní připravenosti a kolektivních schopnostní napříč všemi typy hrozeb a operačních domén. Zároveň je nutné zvýšit připravenost na strategické ohrožování národních demokratických systémů, KI a dodavatelských řetězců. Spojenci se také zavázali k využívání nezbytných schopností a přijetí konkrétních kroků k prohloubení spolupráce s přátelskými partnery tak, aby mohlo dojít k včasnému odhalování celého spektra škodlivých aktivit a k obraně Aliance proti těmto činnostem.
Na podzim roku 2024 se pak 12. a 13. listopadu konalo v Bratislavě již třetí Resilience Symposium NATO (Sympozium), které úspěšné navázalo na předešlé ročníky konané v Polsku (2022) a Lotyšsku (2023). Hlavním tématem bylo „NATO 75 let: Zajištění odolného odstrašení a obrany se zaměřením na podporu proaktivního civilně-vojenského přístupu k plánování odolnosti.“ Tento přístup podporuje implementaci vojenských plánů NATO a jeho cílem je zajistit věrohodné odstrašení a obranu spojeneckých zemí. Dalšími diskutovanými tématy během Sympozia byly například současný stav odolnosti NATO, spolupráce v krizích a konfliktech, civilně-vojenské plánování, odolnost energetiky, dopravy či zdravotnictví.
II. Aktivity na národní úrovni v oblasti CNP a odolnosti NATO
Ve středu 21. února 2024 byl usnesením č. 4 Bezpečnostní rady státu (BRS) schválen materiál Národní cíle ČR, který je výsledkem společné práce rezortů zapojených do MRPS. Dále BRS tímto usnesením uložila 1. místopředsedovi vlády a ministru vnitra Mgr. Bc. Vítu Rakušanovi seznámit s materiálem členské země NATO a mezinárodní sekretariát NATO. Tento úkol byl splněn cestou Ministerstva vnitra-generálního ředitelství HZS ČR (MV-GŘ HZS ČR), které přeložilo „Národní cíle ČR“ do anglického jazyka a 24. května 2024 je zaslalo s průvodním dopisem generálního ředitele HZS ČR náměstkovi generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování (náměstek GT NATO). Ve středu 5. června 2024 obdržel generální ředitel HZS ČR dopis od náměstka GT NATO, ve kterém ocenil aktivní přístup ČR v oblasti posilování národní odolnosti v sedmi základních oblastech odolnosti NATO, poděkoval za něj a zároveň požádal o prezentaci „Národních cílů ČR“ na nejbližším jednání Výboru pro odolnost jako příklad nejlepších národních postupů. Seznámení spojenců s předmětným materiálem proběhlo 19. června 2024 na jednání Výboru pro odolnost, kde s příspěvkem vystoupil stálý zástupce ČR ve Výboru pro odolnost, kterým je styčný důstojník HZS ČR v rámci Stálé delegace ČR při NATO v Bruselu brig. gen. Ing. Roman Hlinovský. V průběhu celého roku pak gestoři jednotlivých oblastí odolnosti NATO, v jejichž oblasti byl určen národní cíl, pracovali na jeho úspěšném naplňování.
Za účelem seznámení s agendou nadcházejícího summitu NATO a získání informací o způsobu a pokroku plnění „Národních cílů ČR“ odpovědnými gestory svolalo MV-GŘ HZS ČR na 12. června 2024 45. koordinační schůzku se zástupci ústředních správních úřadů, kteří zastupují ČR v jednotlivých plánovacích skupinách Výboru pro odolnost (koordinační schůzka). Na tu byli vedle členů skupiny přizváni také zástupci Ministerstva obrany ČR (MO) a Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV). Styčný důstojník HZS ČR informoval přítomné o aktuálním dění v oblasti CNP a odolnosti NATO. Následně zazněly z úst odpovědných gestorů informace týkající se pokroku v procesu naplňování „Národních cílů ČR“. Během koordinační schůzky členové MRPS také odsouhlasili členství zástupce MO v MRPS. Záměrem členství MO je usnadnění meziresortní komunikace a posilování vazby mezi oblastí CNP a odolnosti NATO a obranným plánováním v souladu s politikou NATO.
V souvislosti s přípravami prezidenta ČR na summit NATO ve Washingtonu, který se konal 9. až 11. července 2024, zpracovalo v červnu 2024 MV-GŘ HZS ČR na žádost MZV příspěvek do podkladu pro prezidenta ČR k tématu odolnosti z alianční perspektivy.
Společná fotografie ze summitu NATO ve Washingtonu
Závěr
Žádost náměstka GT NATO týkající se prezentace národních cílů ČR pro oblast CNP a odolnost NATO před spojenci jakožto příklad nejlepších národních postupů opět potvrdila, že v oblasti CNP a odolnosti NATO má ČR velmi dobře nastavený systém národní koordinace, díky kterému pokračuje v naplňování mezinárodních závazků. Za tento stav patří obrovské poděkování všem subjektům spolupracujícím na agendě CNP a odolnosti NATO. Věříme, že na dobré základy naší nadstandardní mezirezortní spolupráce společně navážeme při naplňování „Národních cílů ČR“ pro civilní nouzovou připravenost a odolnost NATO, čímž posílíme odolnost svoji i celé Aliance. Nezapomínejme, že odolnost každé spojenecké země NATO je v dnešní době klíčovým prvkem, který přispívá ke společnému odstrašování a obraně.
kpt. Mgr. Klára DOKULILOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv www.hrad.cz
[1] Materiál „Národní cíle ČR pro civilní nouzovou připravenost a odolnost NATO“ schválen Bezpečnostní radou státu usnesením č. 4 ze dne 21. února 2024.