Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 4/2025

Na základě programového prohlášení vlády Petra Fialy zpracovalo MV-generální ředitelství HZS ČR materiál Strategie rozvoje Hasičského záchranného sboru ČR do roku 2030. Ve večerních hodinách 13. října 2024 vypukl v areálu pekáren v Berouně požár, který zasáhl část střechy a technologické zázemí objektu. Náročný zásah trval přes 22 hodin, zúčastnilo se jej 21 jednotek požární ochrany a vyžádal si nasazení široké škály techniky včetně výškové techniky a termokamer. Déle než čtvrt století. Tak dlouho se věnují služební kynologii psovodi Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje mjr. Ing. Pavel Viták a nstržm. Václav Vančura. Každý je jiný, ale v jednom se zcela shodují. Oba tvrdí, že stejně jako být hasičem, tak být kynologem je zkrátka poslání. Aerosolová hasiva představují pro hašení požárů moderní a efektivní technologii, která si v posledních letech získává stále větší popularitu. Tento typ hasiva využívá jemně rozprášené pevné částice a plyny, které jsou schopny rychle a účinně 

Na základě programového prohlášení vlády Petra Fialy zpracovalo MV-generální ředitelství HZS ČR materiál Strategie rozvoje Hasičského záchranného sboru ČR do roku 2030 (Strategie). Jedná se o vůbec první dlouhodobý koncepční materiál, který zastřešuje všechny kompetence a činnosti vykonávané Hasičským záchranným sborem České republiky (HZS ČR). Zpracování Strategie vychází z mise a vize HZS ČR. Její naplňování je postaveno na třech prioritních oblastech, v jejichž rámci bylo definováno deset strategických cílů. Ty mají být dosaženy naplněním termínovaných dílčích opatření, kterých je ve Strategii určeno celkem 38.

Materiál Strategie rozvoje HZS ČR do roku 2030 zpracovaný MV-generálním ředitelstvím HZS ČR představuje základní strategický dokument schválený na nejvyšší úrovni státu. Jeho jedinečnost spočívá v zahrnutí veškerých kompetencí svěřených zákonem HZS ČR. Jde o první komplexní materiál určující dlouhodobou orientaci sboru s výhledem až do roku 2030 tak, aby jeho schopnosti odpovídaly měnícímu se bezpečnostnímu prostředí i očekáváním obyvatel ČR.

Shrnutí procesu schvalování

Materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením a byl usnesením č. 538 ze dne 11. září 2024 vzat na vědomí Výborem pro civilní nouzové plánování. Následovalo předložení materiálu na schůzi Bezpečnostní rady státu, která ho usnesením č. 6 ze dne 7. ledna 2025 odsouhlasila a doporučila jeho předložení vládě ČR. Ta následně Strategii schválila usnesením č. 65 ze dne 29. ledna 2025, ve kterém navíc uložila ministru vnitra každoročně předkládat vládě ČR informaci o jejím naplňování.

Identifikace klíčových trendů a analýza současného stavu

Strategie vznikla s cílem stanovit dlouhodobé priority a strategické směry rozvoje HZS ČR. Prvním krokem byla analýza současného stavu a identifikace klíčových trendů. Jedná se například o změnu klimatu, která povede k častějším zásahům v důsledku extrémního počasí v podobě dlouhodobého sucha či naopak nadměrných srážek, nebo o společenské a demografické změny, jež vyžadují adaptaci činností sboru na stárnoucí populaci, suburbanizaci a vylidňování venkova. Nelze opomenout ani rostoucí společenskou závislost na technologiích či zintenzivnění mocenského soupeření v mezinárodním kontextu. Tyto trendy již dnes ovlivňují operační prostředí, dále nabývají na síle a vyžadují včasnou adaptaci ze strany HZS ČR.
Na klíčové trendy navázala analýza současného stavu, která zdůraznila několik důležitých skutečností. Mezi ty klíčové patří dlouhodobé podfinancování sboru, což lze pozorovat například na nárůstu vnitřního dluhu (13 miliard Kč na hmotném majetku a 12 miliard Kč na nehmotném majetku) i na dlouhodobě malém podílu investičních výdajů vůči celkovému majetku (pouze 4,6 %, ideální stav je přibližně 7 %). S tím přímo souvisí problém závislosti rozpočtu HZS ČR na Evropských strukturálních a investičních fondech (ESIF) poskytovaných Evropskou unií (EU). Například v roce 2024 tvořily tyto fondy 43 % investičních výdajů. Do budoucna však nelze zaručit dostupnost těchto prostředků i v následujících programových obdobích po roce 2027, kdy ČR kvůli svému ekonomickému rozvoji již nebude v EU považována za čistého příjemce. Je pravděpodobné, že po roce 2027 bude potřeba soutěžit o prostředky v rámci Evropskou komisí řízených grantových programů.

Podíl ESIF na investičních výdajích HZS ČR
Dalším z rizikových faktorů je personální zajištění sboru. Konsolidace státního rozpočtu v roce 2023 a 2024 vedla ke snížení finančních prostředků na platové výdaje. I kvůli tomu postupně dochází k zhoršování postavení HZS ČR na trhu práce. Navíc v roce 2024 nenastalo požadované posílení tabulkových stavů. Zároveň narůstá počet příslušníků odcházejících do důchodu a sbor jako celek stárne. V porovnání s prudkým nárůstem agendy HZS ČR počty hasičů stagnují a platové ohodnocení často neodpovídá náročnosti práce. Obecně se HZS ČR potýká s výrazným nedostatkem specialistů.

Strategická část rozvoje HZS ČR

Cílem Strategie je zmíněné změny reflektovat a stanovenými opatřeními na ně sbor začít připravovat, aby byl schopný efektivně čelit výzvám budoucnosti. Na základě mise a vize HZS ČR byly proto vytvořeny tři prioritní oblasti: 1) personálně zabezpečený HZS ČR, 2) moderně vybavený HZS ČR a 3) podpora znalostního přístupu a vzdělávání. První dvě prioritní oblasti jsou zaměřené především dovnitř sboru – na jeho rozvoj a vývoj. Ať už se jedná o personální zabezpečení, cyklus obměny materiálu, rozvoj příjmu tísňové komunikace nebo informační podporu pro krizové řízení a rozvoj integrovaného záchranného systému (IZS). Třetí oblast je orientovaná na činnosti spojené s podporou znalostního přístupu a vzdělávání. Příkladem může být rozvoj systému ochrany obyvatelstva (OOB), preventivně výchovná činnost nebo prosazování zájmů HZS ČR v mezinárodním prostředí.

 Přehled prioritních oblastí a strategických cílů
Tyto zmíněné oblasti v sobě zahrnují celkem deset strategických cílů, kterých by do konce tohoto desetiletí mělo být dosaženo. Každý strategický cíl má pod sebou definovaná konkrétní dílčí opatření včetně termínu jejich zpracování, kterých je dohromady 38.

Prioritní oblast 1

V oblasti personálního zabezpečení se počítá s dvěma strategickými cíli. Prvním je „udržitelné a na nové činnosti přizpůsobené personální zabezpečení“ a druhým „kvalitní vzdělávání dovnitř – rozvoj spolupráce se vzdělávacími, ústředními i samosprávnými subjekty navenek“. V těchto cílech se ustanovilo sedm dílčích opatření.
První strategický cíl by se dal shrnout jako podpora efektivní alokace a využití lidských zdrojů. Strategie vnímá stabilní personální zabezpečení jak příslušníků, tak zaměstnanců jako klíčovou oblast. Naplnění tohoto cíle by také mělo přispět ke snížení rizika odchodovosti příslušníků před 20. rokem služby. Navíc dochází k nárůstu agendy a potřebné odbornosti, což je nutné reflektovat v personální politice sboru. V tomto cíli bylo tedy stanoveno celkem pět dílčích opatření zahrnujících různá odvětví od nastavení optimálního platového systému po posílení personálních kapacit. Mezi výsledky, kterých se Strategie snaží dosáhnout, patří udržení roční fluktuace do 4 % a naplnění početních stavů.
Druhý strategický cíl se potom věnuje především kvalitě vzdělávání odborníků. Výsledkem naplnění tohoto cíle bude ucelenější systém získávání odborných znalostí, dovedností a návyků. Důraz je zde kladen také na vzdělávání vedoucích a velitelů složek IZS. Kvalitní odborné vzdělání je základním předpokladem připravenosti zaměstnanců a příslušníků na výkon služby. Toho by se mělo docílit centralizací vzdělávání pod subjekty Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany. Zároveň se bude rozšiřovat vzdělávací portfolio. Rozvoj se bude zaměřovat i na jazykové vzdělávání (např. příslušníků určených do mezinárodních záchranných operací).

A.1 Udržitelné a na nové činnosti přizpůsobené personální zabezpečení
nastavení platového systému pro optimální kariérní růst příslušníků a zavedení dalších nástrojů pro stabilizaci příslušníků (2025), doplnění početních stavů na stanovenou úroveň (i podle nových činností) (2028), posílení personálních kapacit a oprávnění v oblasti poskytování odborné zdravotnické pomoci (2028), zabezpečení kvalifikovaných personálních zdrojů sekce prevence (2030) a civilní nouzové připravenosti a úprava organizačního uspořádání HZS krajů s ohledem na metodické řízení (2025), optimalizace procesů a lidských zdrojů na operačních a informačních střediscích (2024).
A.2 Kvalitní vzdělávání dovnitř – rozvoj spolupráce se vzdělávacími, ústředními i samosprávnými subjekty navenek
optimalizace vzdělávání pod jeden centrální vzdělávací subjekt (2025), vzdělávání příslušníků v oblasti prevence a civilní nouzové připravenosti (2025).

Prioritní oblast 2

Další prioritní oblast, „moderně vybavený sbor“, v sobě ukrývá čtyři cíle a celkem 16 dílčích opatření. Jejím záměrem je nejen nákup nové požární techniky, ale i další materiální zajištění, jako jsou například prostředky individuální ochrany (PIO).
Strategický cíl „stabilní cyklus obměny materiálního zabezpečení“ se věnuje problematice zajištění systémového nastavení rozpočtu investic. Ty je nutné plánovat s cílem dosažení optimálního počtu stanic HZS krajů a jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí na základě plošného pokrytí. Současně Strategie říká, že je k tomu nezbytné zabezpečit výstavbu nových stanic a jejich personální vybavení zejména ve vazbě na měnící se územní plány (dálnice apod.). Dalším problémem, kterému se tento strategický cíl věnuje, je překračování životnosti požární techniky. Tím se nejen zvyšují náklady na její provoz i opravy, ale také se snižuje spolehlivost. Změna by měla přijít v podobě centrálních nákupů (cisternové automobilové stříkačky, výšková technika atd.). Dále je potřeba pokračovat v kategorizaci a předurčenosti vybraných jednotek požární ochrany (PO) na specifické druhy zásahů. Zmiňuje se zde také zajištění využívání efektivního systému leteckého hašení pomocí vrtulníků. Plánuje se vybudování středoevropského centra leteckého hašení v ČR, které by mělo být tvořeno třemi vrtulníky z prostředků rescEU a třemi vrtulníky pořízenými ze státního rozpočtu. Zároveň v souvislosti se změnou bezpečnostního prostředí bude provedena revize zajištění PIO. Cílem je přehodnocení množství skladovaného PIO, respektive rozsah ohroženého obyvatelstva, tedy určení skupin a počtů obyvatel, pro které bude tento materiál do budoucna k dispozici.
Druhým strategickým cílem je „informační podpora pro činnosti orgánů krizového řízení a složek IZS“. Jak již název napovídá, jedná se především o rozvoj informačního systému pro podporu řešení mimořádných událostí (MU) a krizových situací (KS). Toho by se mělo dosáhnout vytvořením agendového informačního systému s nastavenými procesy mezi příslušnými orgány krizového řízení anebo vytvořením modulů s možností sdílet data z terénu v reálném čase. Rovněž se počítá s tím, že dojde k propojení ostatních agendových systémů a databází napříč státní správou. Současně tento cíl zahrnuje rozvoj práce s obrazovými daty v HZS ČR. V této oblasti leží obrovský potenciál zefektivnění předávání informací a snižování rizik při zásahu nebo použití v oblasti požární prevence a zjišťování příčin vzniku požárů. Dojde také k rozšíření nástrojů pro předávání dat o jednotkách SDH obcí, jednotkách SDH podniků a jednotkách HZS podniků.
Třetí strategický cíl „moderní standardy ochrany ICT v rámci činností HZS ČR“ se zaobírá modernizací a doplňováním systému v oblasti informačních a komunikačních technologií. Je očividné, že tento systém musí splňovat nejen náležité bezpečnostní standardy, ale současně reagovat na rostoucí potřebu efektivního sdílení dokumentů a informací. Cílovým stavem je robustní a flexibilní videokonferenční řešení, které bude využívat nové technologie a koncové prvky. Jedním z prioritních opatření v tomto cíli je přestavba rádiových sítí pro jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV). Počítá se s výstavbou druhé vrstvy rádiové sítě JSVV a umožněním obousměrné komunikace mezi koncovými prvky JSVV a zadávacími místy. Stávající rotační sirény a zastaralé elektronické sirény je podle Strategie nezbytné nahradit novými koncovými prvky tak, aby bylo umožněno předávání verbální informace. Provede se analýza rizik a zhodnotí se potřeba případného rozšíření počtu koncových prvků v jednotlivých rizikových lokalitách. Hovoří se zde i o výzvě rychlého sdílení tísňových informací velkému počtu obyvatel a nutnosti zavedení technologií, které by umožnily takzvaný cell broadcast.
Poslední, avšak neméně důležitý strategický cíl v této prioritní oblasti, je „rozvoj příjmu tísňové komunikace a systému varování a vyrozumění obyvatelstva“. Technologický pokrok zásadně mění požadavky na předávání aktuálních a včasných informací obyvatelstvu o nastávající nebo již probíhající MU či KS. Moderní způsoby a systémy umožňují informování novými cestami, jako jsou například sociální sítě, média nebo mobilní aplikace HZS ČR. Tato aplikace bude nejen sloužit k varování, ale také integrovat stávající aplikace v ČR a nabízet edukační obsah k přípravě obyvatelstva.

B.1 Stabilní cyklus obměny materiálního zabezpečení
dosáhnout plánovaného počtu stanic HZS krajů a jednotek PO a zabezpečit optimální podmínky pro výkon služby modernizací stávajících a výstavbou nových stanic (2030), dosažení stanovené úrovně technického vybavení, odborné způsobilosti a stupně organizace předurčených vybraných jednotek PO na specifické druhy zásahů (2028), optimálně standardizovat a unifikovat požární techniku a věcné prostředky ve vybavení jednotek PO (2027/2028), dosáhnout stabilního cyklu obměny požární techniky a věcných prostředků, a tím snížit náklady na provoz a zabránit vzniku velkých investičních vln (2028), modernizovat věcné prostředky a výstroj jednotek PO určených pro zásah s výskytem nebezpečných látek a zdokonalit informační podporu pro velitele zásahu (2026), revize zajištění PIO v souvislosti se změnou bezpečnostního prostředí (2025).
B.2 Informační podpora pro činnosti orgánů krizového řízení a složek IZS
vytvoření informačního systému pro podporu připravenosti a řešení MU a KS (2025), vytvoření organizačních podmínek pro systémové využívání obrazových dat pro podporu činností HZS ČR (2025), modernizace radiokomunikačního systému pro HZS ČR a složky IZS (2028), realizovat jednotný nástroj pro organizační a operační řízení jednotek SDH obcí, SDH podniků a HZS podniků (2027).
B.3 Moderní standardy ochrany informačních a komunikačních technologií HZS ČR
centrálně řešit bezpečnost informačních a komunikačních systémů a sítě (2027), modernizace videokonferenčních řešení a řešení pro spolupráci pro potřeby HZS ČR, řízení MU a zvládání KS (2025), přestavba rádiových sítí pro potřeby zabezpečení provozu JSVV včetně koncových prvků varování a prvků monitoringu (2028).
B.4 Rozvoj příjmu tísňové komunikace a JSVV
provedení analýzy možného dalšího rozvoje systému telefonního centra tísňového volání 112 (2025), zvýšení propustnosti a stability systému center tísňové komunikace a informačního systému operačního řízení prostřednictvím vybudování cloudového řešení a implementace nových způsobů tísňové komunikace (2027), realizace záměru rozvoje JSVV technologicky a bezpečnostně pokročilým systémem plně zajišťujícím požadavky na včasné a spolehlivé varování a informování obyvatelstva (2025) a systém realizovat (2030).

Prioritní oblast 3

Třetí prioritní oblastí je podpora znalostního přístupu a vzdělávání. Tato oblast si stanovuje opět čtyři cíle a 16 dílčích opatření, především v oblasti rozvoje činností sboru navenek.
První strategický cíl této oblasti je „modernizace systému požární ochrany k efektivní požární prevenci“. Mezi nejzajímavější opatření plynoucí z tohoto cíle patří například návrh nového zákona o požární ochraně, který bude reflektovat aktuální potřeby společnosti a mezinárodní kontext. Současná verze vychází z původního znění z roku 1985 a dnes již neodpovídá potřebám sboru ani společnosti. Nový právní předpis bude hájit právo na život a zdraví, na ochranu majetku a životního prostředí. Změna právních předpisů by měla rovněž reflektovat klimatické změny. Je proto potřeba definovat způsob vyhodnocení požárního nebezpečí v přírodním prostředí, zejména lesních porostech. V souvislosti s PO tento cíl počítá s optimalizací výkonu zjišťování vzniku příčin požárů, jednoznačným vymezením pozic pojišťoven nebo jasným vymezením kompetencí Policie ČR a HZS ČR.
Druhý strategický cíl „rozvoj systému ochrany obyvatelstva a preventivně výchovné činnosti“ se věnuje zkvalitnění personálního zabezpečení výkonu státní správy ve svěřených oblastech, a to zejména ve vztahu k činnostem podle krizového zákona na ústřední i samosprávné úrovni. Zároveň se zde zakotvuje nezbytnost aktivního zapojení obyvatelstva jak do prevence, tak do připravenosti. Tento cíl klade důraz také na podporu zážitkového vzdělávání prostřednictvím takzvaných center zdraví a bezpečí. Současně by měl vzniknout jednotný manuál pro jejich zřizovatele. Výsledkem bude ucelený systém posilující kompetence obyvatel v oblasti sebeochrany před MU a KS. Také v sobě tento strategický cíl zahrnuje mimo jiné aktualizaci Koncepce ochrany obyvatelstva. Ta bude zohledňovat nutnost přípravy na zabezpečení OOB za všech krizových stavů včetně stavu ohrožení státu a válečného stavu.
Třetím strategickým cílem je „posílení spolupráce a akceschopnosti IZS“. Problematika se dotýká například navýšení dotačních titulů v oblasti investičních a neinvestičních dotací pro zřizovatele jednotek SDH obcí, a tím zvýšení efektivity spolupráce jednotek IZS. U tohoto cíle nelze opomenout zmínit opatření „zkvalitnit a rozšířit moderní udržitelný systém přípravy členů jednotek SDH obcí, zaměstnanců jednotek HZS podniků a manažerského vzdělávání velitelských kádrů složek IZS“. Toto opatření zdůrazňuje potřebu dobudování uceleného systému získávání odborných znalostí, dovedností a návyků zejména vedoucích a velitelů složek IZS. Cílem je podpoření předpokladů ke zvýšení úspěšnosti a efektivity spolupráce složek IZS při společných záchranných a likvidačních pracích a zvyšování motivace ke vzdělávání.
V neposlední řadě je zde definovaný cíl „prosazování zájmů HZS ČR v mezinárodní spolupráci“. Z členství v EU a Severoatlantické alianci (NATO) vyplývají pro HZS ČR specifická práva, povinnosti a příležitosti. Aktivní spolupráce HZS ČR v těchto organizacích umožňuje navýšení akceschopnosti sboru a udržení dobré reputace v NATO a EU. Proto zde byla stanovena dílčí opatření zaměřená na mezinárodní spolupráci. Příkladem může být dílčí opatření „zajištovat a koordinovat plnění závazků v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO“. Jde o jediné opatření, které nemá stanovený termín, nýbrž má být realizováno průběžně.

C.1 Modernizace systému PO k efektivní požární prevenci
zpracovat a předložit do legislativního procesu právní úpravu zákona o PO včetně potřebných změn dalších právních předpisů a tyto zohlednit jak na úrovni prováděcí právní úpravy, tak interních aktů řízení (2030), zajištění systému požární prevence v lesích a přírodním prostředí (2025), změna přístupu výkonu státního požárního dozoru v oblasti zjišťování příčin vzniku požárů (2024), zjednodušení přímého výkonu státního požárního dozoru v oblasti požární prevence s plným využitím eGovernmentu a souvisejících registrů veřejné správy a informačních modelů staveb BIM (2027), zpracovat seznam moderních softwarových programů a aplikací využitelných pro oblast státního požárního dozoru (2024) a realizovat jejich nasazení (2025).
C.2 Rozvoj systému OOB a PVČ
rozvíjet kvalitní personální zabezpečení výkonu činností včetně vzdělávací a informační činnosti podle zákona o krizovém řízení na ústřední i samosprávné úrovni (2025), aktualizovat Koncepci ochrany obyvatelstva a revidovat opatření v oblasti varování, ukrytí, PIO a nouzového přežití (2024), zdokonalit systém přípravy obyvatelstva zejména snahou o zavedení samostatné vzdělávací oblasti v základním a středním školství (2025), podpořit rozvoj zážitkového vzdělávání prostřednictvím takzvaných center zdraví a bezpečí vytvořením jednotného manuálu pro zřizovatele (2025), upravit postavení HZS krajů a orgánů obcí v rámci řízení ve vztahu k přípravě a realizaci úkolů OOB včetně zpracování návrhu standardních postupů při realizaci úkolů OOB (2026).
C.3 Posílení spolupráce a akceschopnosti IZS
posílit systém podpory pro zřizovatele jednotek SDH obcí (2025), zkvalitnit a rozšířit moderní udržitelný systém přípravy členů jednotek SDH obcí, zaměstnanců jednotek HZS podniků a manažerského vzdělávání velitelských kádrů složek IZS (2025), Převod Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany pod HZS ČR (2025).
C.4 Prosazování zájmů HZS ČR v mezinárodní spolupráci
zajištovat a koordinovat plnění závazků v oblasti civilní nouzové připravenosti a odolnosti NATO (průběžně), využít potenciál financování projektů ze zdrojů EU a zajistit hrazení působení příslušníků v rámci mezinárodních aktivit z Všeobecné pokladní správy (2027), zajistit dostupnost finančních prostředků pro humanitární pomoc poskytovanou ČR prostřednictvím HZS ČR (2025).

Závěrečné zhodnocení

Strategie vytyčuje konkrétní úkoly uvnitř a vně sboru na základě vize rozvoje HZS ČR, která je základní myšlenkou celého materiálu. Vizí HZS ČR je podporovat rozvoj schopností jak HZS ČR, tak obyvatel ČR adaptovat se na výzvy plynoucí z měnícího se bezpečnostního prostředí, vytvářet podmínky pro dlouhodobou udržitelnost úrovně bezpečnosti jako služby poskytované obyvatelům ČR a směřovat ke stavu, ve kterém bude synergicky spojena odpovědnost bezpečnostních složek státu s občanskou připraveností k zajišťování bezpečnosti své a svých nejbližších.

kpt. Bc. Luisa PODAŘILOVÁ, mjr. PhDr. Jakub KUFČÁK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook