Bilanční tisková konference HZS ČR za rok 2024
s 6
Požár průmyslové haly v Ostravě-Vítkovicích
s 10
Bateriová úložiště - jejich rizika a způsoby hašení
s 14
Desel let mezinárodní spolupráce v krizovém řízení
s 18
Certifikace v Technickém ústavu požátní ochrany v roce 2024
s 22
Manažerské vzdělávání ve školním a výcvikovém zařízení HZS ČR
s 26
Příprava osob s mentálním hendikepem širokého věkového spektra
s 32

Bateriová úložiště se stávají trendem posledních let a pravděpodobně technologickým způsobem skladování energie i v budoucnu. Požadavky na bateriová úložiště jsou stále přísnější, a to zejména na jejich minimální ztráty a co nejmenší velikost úložiště. Moderní doba a vývoj technologií dnes umožňuje ukládat opravdu velká množství elektrické energie do relativně malých úložišť. Bateriová zařízení jsou trendy a významným způsobem zjednodušují život. Mají však i řadu rizik.

Používané materiály a kvalita provedení bateriových zařízení a úložišť

Základem je materiál a kvalita provedení. Na trhu najdeme velké množství výrobců bateriových zařízení a úložišť, která se od sebe mimo jiné liší jak z pohledu jejich bezpečnosti, tak i životností. Ekonomicky musí být tato zařízení výhodná, jinak by ztratila svůj význam. Tím je vytvářen tlak na snižování bezpečnosti zařízení a diametrálně tak narůstají rizika pro jejich uživatele. Snižování bezpečnosti začíná již v samotném začátku, a to při výběru materiálů použitých pro výrobu zařízení určeného k ukládání elektrické energie.

Nejčastěji využívaný materiál pro výrobu baterií je lithium. Je nejlehčí z řady alkalických kovů, stříbřitě lesklého vzhledu a je značně reaktivní. Je velmi dobře vodivým prvkem pro elektrický proud a teplo. Využívání lithia do baterií je preferováno z důvodu jeho hmotnosti. Přenosná zařízení vždy vyžadují co nejmenší váhu a ta je ovlivňována především váhou akumulátorů. Nikdo dnes nechce mobilní telefon vážící půl kilogramu. Současné požadavky jsou také přísné na dobu nabíjení a dobu provozu bateriového zařízení. Tím samozřejmě narůstá riziko poškození baterie nebo jejího nestandardního chování. Při vysokých nabíjecích proudech dochází k velkému zahřívání baterií a při případném narušení obalu baterie může docházet, podle velikosti baterie, k masivnímu uvolňování nebezpečných látek, které jsou nejen hořlavé, ale také, při správné koncentraci se vzduchem, i výbušné.

Obecná problematika požárů bateriových úložišť

Hasiči se v dnešní době velmi často potýkají s problematikou požárů, jejichž původcem je akumulátorové zařízení nebo samotný akumulátor. Samozřejmě se intenzivně hovoří o elektromobilitě či fotovoltaice, ale tato problematika se obecně týká všech akumulátorových zařízení bez rozdílu. Je pochopitelné, že pro hasiče je požár baterie z elektromobilu podstatně složitější záležitostí, ale vlastní princip vzniku požáru je totožný. Zde už směřujeme ke kapacitám a výkonům baterií či jejich článků. Zejména v oblasti bateriových úložišť je potřeba vnímat, že se skládají z několika kusů, ba i desítek kusů baterií.

V praxi většinou dochází k zahoření jednoho kusu baterie. Následně se v relativně krátkém čase tento fyzikálně-chemický proces přenese na další baterie nebo celé úložiště. V této fázi je z pohledu jednotek požární ochrany (PO) zásah podstatně složitější a hrozí i mnoho rizik s touto problematikou spojených. Mezi zásadní a nejčastěji zmiňovaná rizika patří nebezpečí úrazu elektrickým proudem, nadýchání se zplodin hoření, nelze vyloučit ani riziko popálení, poleptání nebo samotné exploze hořícího zařízení.

Nejčastější příčiny vzniku požáru na bateriových úložištích

Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru na bateriových úložištích patří zkrat, který je způsobený například prodřením izolace silového kabelu v pouzdře baterie (a to ještě před pojistkou), nebo poškození izolační folie uvnitř článku baterie. Zkrat může nastat také závadou na desce BMS (battery management systém), jež baterii chrání, či selháním některé funkce BMS, jako je třeba teplotní čidlo. Samostatně nelze vyloučit ani závadu na nabíječce s následným přebíjením a přehřátím. Bohužel častým důvodem požáru bývá použití neoriginální nabíječky, která má mnohdy jiné napětí a jiný maximální nabíjecí proud. V neposlední řadě nelze vyloučit ani skrytou vadu nebo úmyslné jednání. 

Role HZS ČR při řešení problematiky bateriových systémů

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) reaguje na tyto moderní trendy a podílí se nejen na vývoji bateriových systémů, ale především reaguje na taktické postupy zásahu jednotek PO a spolupracuje na vývoji nových věcných prostředků PO, které jsou dnes již aplikovány do praxe. Především jsou to prostředky pro nucený vstup do baterie a transportní prostředky. Nové poznatky a trendy v této oblasti jsou každoročně ze strany HZS ČR přednášeny na odborných konferencích a jsou předávány v rámci odborné přípravy také členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.

Je však nutno zmínit, že náklady na vývoj a pořizování zařízení určeného k hašení bateriových systémů stojí nemalé finanční prostředky. I v tomto směru je potřeba nastavit jasný systém, jak a čím zasahovat. Aby mohl systém fungovat a občanům České republiky (ČR) byla garantována včasná a efektivní pomoc ze strany hasičů, jsou každoročně ve spolupráci s Technickým ústavem požární ochrany prováděny testy na hašení baterií pomocí speciálních hasiv a nových systémů, které jsou uváděny na trh. Bohužel ne vždy jsou to fungující prostředky a mnoho firem hledá díru na trhu, kde by se mohly realizovat. Toto však není problém pouze v ČR, ale obecně lze říct, že to je problém celé Evropy. HZS ČR spolupracuje i se zahraničními kolegy, kteří se zrovna tak podílí na vývoji a inovaci hasebních postupů a hasicích zařízení. Zejména severské země věnují této problematice velmi mnoho času a nemalé finanční prostředky pro vyvinutí efektivního systému hašení baterií.

Rizika lithiových akumulátorů

Lithiové akumulátory jsou náchylné na správnost nabíjení. I při mírném přebíjení či podbíjení, případně při mechanickém poškození obalu, může dojít ke vzniku požáru nebo roztržení akumulátoru, a tím k ohrožení přítomných osob, případně ke vzniku velkých materiálních škod. Před zahájením nabíjení je vždy potřeba vizuálně zkontrolovat, zda není akumulátor poškozen. Je potřeba používat pouze originální nabíječky dodané či schválené výrobcem. Mezi důležité kroky patří seznámení se s návodem výrobce, zejména pak s důrazem na postup a bezpečnost při nabíjení. K bateriím je nutné se chovat s respektem, již od kapacity 100 Wh je baterie kvalifikována jako nebezpečná. Běžné baterie v elektrokolech mají kapacitu kolem 500 Wh. Základním pravidlem při nabíjení je nenechat akumulátor bez dozoru.

Postupy hašení baterií

V ČR se snažíme vždy především ochránit přilehlé okolí hořícího zařízení a zabránit možnému šíření plamenného hoření. Následně je baterie ochlazena na bezpečnou teplotu (přibližně 80 ^°C a méně), a pokud to není nutné, tak se hasiči snaží do baterie nevstupovat. V případě, že se baterie chová nestandardně i při ochlazení nebo jeví známky opětovného rozhoření, nevyhnou se hasiči vstupu do baterie nebo jejímu potopení do vodní lázně. Dnes existuje několik možností, jak násilný vstup do baterie provést. Nejčastěji je používáno hasicí a řezací zařízení. Lze však také použít systémy, které fungují na principu mechanického vpichu do těla baterie a následné aplikace hasicího média. Těchto zařízení stále přibývá a většina z nich je v praxi již aplikována.

Systém pro vstup do těla baterie pomocí hrotu

HZS ČR měl tu možnost většinu nově vymyšlených systémů otestovat. Bohužel z hlediska praktického použití jsou tato zařízení buď velkých rozměrů a nevejdou se do základní techniky jednotek PO (CAS), nebo musí být instalována v těsné blízkosti hořící baterie, což je v praxi mnohdy neproveditelné. Intenzita hoření je často až explozivní a dosažená velmi vysoká teplota při požáru bateriového úložiště neumožňuje bezpečný pohyb hasičů v jeho těsné blízkosti. V tomto případě musí zasahující hasiči využívat tzv. vodní clonu, kterou si při přístupu ochlazují prostor. Je to podstatně bezpečnější, ale na druhou stranu si dost významně snižují výhledové podmínky a orientaci v místě zásahu.

Vysokotlaké řezací zařízení                                          

Další možností hašení je použití vysokotlakého řezacího zařízení.  Jedná se o speciální hasicí zařízení, které umí proříznout různě silné stěny, pláště budov nebo střechy. Zařízení má pro řezání a hašení hydraulicky ovládanou proudnici se systémem založeným na vodním proudu, do něhož je přimícháno abrazivo. Proud vody a abraziva prořízne pevné materiály a hasiči tak do uzavřeného prostoru vpraví pomocí patentované trysky vodní mlhu. Ta se okamžitě promění v páru a prostor ochladí. U bateriových úložišť je principem využití tohoto systému spíše destrukce baterie než její chlazení. I proto při vstupu do baterie dochází k poměrně velkému jiskření, protože destrukcí baterie se uvolňuje její uskladněná energie.

Vysokotlaké řezací zařízení

Příklady z praxe

Z praxe již máme mnoho poznatků o nestandardním chování baterií a bateriových úložišť. V ČR evidujeme několik složitých zásahů tohoto typu. Mezi ně patří i požár velkokapacitního bateriového úložiště v Jihomoravském kraji, které bylo instalováno do standardního kovového ISO kontejneru. Dále můžeme jmenovat požár s následnou explozí bateriového úložiště fotovoltaického systému v rodinném domě na Náchodsku. Tento případ jasně ukázal, jaké množství plynů se při přebíjení akumulátorů dokáže uvolnit a jakou následnou škodu mohou způsobit. Nemluvě o rizicích z hlediska života a zdraví obyvatel nemovitosti či zasahujících složek IZS. I na základě těchto poznatků a zkušeností byla připravena norma ČSN 73 0847 P, která upravuje podmínky fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť.

Elektromobilita

Samostatnou kapitolou z hlediska hasičských postupů a reakce na vývoj v tomto segmentu výroby je elektromobilita. Běžné požáry vozidel jsou ze strany jednotek PO řešeny dnes a denně, zatímco požáry bateriově poháněných vozidel jsou spíše výjimkou, o to jsou ale zásahy při nich složitější. HZS ČR musel reagovat na rozdílné chování a především parametry elektromobilů. Jedním z důležitých faktorů je váha vozidla, která je oproti běžným vozidlům přibližně o třetinu vyšší. V případě nutné manipulace s takovým typem vozidlem je takřka nemožné při dojezdu standardního družstva cokoli udělat. HZS ČR na tuto situaci reagoval vývojem, otestováním a následným pořízením transportních vozíků, které významně usnadní manipulaci s takto těžkým vozidlem, a to především v uzavřených prostorech, jako jsou podzemní garáže a parkovací domy. I zde je základním úkolem jednotek PO prvotně zamezit škodám na majetku, což znamená co nejrychleji uhasit plamenné hoření, a až následně je řešen požár samotné baterie, většinou až po transportování vozidla mimo uzavřené prostory na volné prostranství, kde je zásah pro složky IZS daleko bezpečnější a jednodušší.

Použití transportních vozíků

Dalším krokem je vybavení stanic HZS ČR vozidlem pro odtah z nepřístupných prostor a vybavení kontejnery pro namočení vozidel. V první etapě budou vybavována krajská města a později i další stanice HZS ČR. Právě namáčení vozidel v kontejneru je velmi často využívaným postupem jednotek PO. To znamená, že je elektrické vozidlo, po uhašení plamenného hoření a po zjištění požáru baterie, umístěno do speciálního kontejneru, kde je do výše baterie napuštěna voda, která zajistí nutné dochlazení baterie na bezpečnou teplotu. Tímto ovšem není všem následkům požáru konec. Nyní vyvstává otázka, co s vodou, jež byla použita pro chlazení baterie. I tímto se HZS ČR zabýval a výsledky expertiz ukázaly, že voda je vysoce kontaminována zejména komponenty baterie zasaženými požárem, ale také lithiem. V současné době je postup nastaven tak, že po vyjmutí vozidla z vodní lázně je voda likvidována cestou firem, které mají certifikaci pro ekologickou likvidaci. Tato cesta je bohužel velmi finančně náročná.

Závěr

Z důvodu praktických poznatků byl ze strany HZS ČR vznesen požadavek na detekci požáru, aktivní hašení, dedikované nabíjení elektromobilů nebo vypínání elektrické energie v prostoru, kde se nacházejí dobíjecí body. To jsou jen některé klíčové body, které obsahují chystané legislativní změny navržené hasiči a na nichž se shodla ustanovená mezirezortní pracovní skupina. Čím více parkovacích míst garáže obsahují, tím více podmínek požární bezpečnosti musejí splnit. Navržený koncept požární bezpečnosti vychází ze zkušeností v ČR a v zahraničí. Z hlediska požární ochrany jsou zatím všechny předpisy týkající se elektromobility (zákony, vyhlášky a české technické normy) stále ve fázi přípravy. Do legislativního procesu teď ale míří novela vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb, která obsahuje podmínky požární bezpečnosti ve vztahu k vozidlům s alternativními druhy pohonů, včetně vozidel s elektrickým pohonem.

plk. Ing. Martin LEGNER, MBA, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora

Zásah při požáru průmyslové haly v Ostravě-Vítkovicích trval od vyhlášení poplachu do jeho likvidace v celkovém součtu tří dnů. Událost byla ohlášena na tísňovou linku ve středu 14. srpna 2024 krátce po 9. hodině, kdy plameny zasáhly část střechy objektu. V objektu se prováděly rozebírací práce v souvislosti s jeho plánovanou demolicí.

Popis objektu

Šlo o průmyslový objekt v soukromém vlastnictví, původně určený k výrobě a zpracování oceli. Halu o rozměrech asi 200 × 80 m tvořila skupina jedné příčné a pěti podélných lodí, které byly na sebe konstrukčně navázány. Vnitřní prostor pak tvořil jednu velkou halu. V době požáru byla hala z větší části vyklizená a uvnitř probíhaly přípravné práce k demolici. V době požáru byli uvnitř pouze zaměstnanci, kteří připravovali objekt k demolici.

Průběh zásahu

Z informací opakovaných hlášení na tísňovou linku bylo zřejmé, že jde o požár střechy značného rozsahu, a krajské operační a informační středisko (KOPIS) povolalo odpovídající síly a prostředky (SaP) Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) a jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH) obcí. Po příjezdu prvních jednotek požární ochrany (PO) ze stanic Ostrava-Zábřeh, Ostrava-Jih a jednotek SDH obcí Ostrava-Radvanice a Vratimov bylo zahájeno hašení požáru ze dvou stran v prostoru vstupních vrat z ulice Halasova, kde bylo ohnisko požáru, a v prostoru uvnitř, aby se zastavila fronta šíření požáru a zamezilo se dalšímu rozvoji požáru střešních konstrukcí. Bezprostředně po příjezdu byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu. Stejně tak byla nasazena povolaná výšková technika – AP 30 a AZ 53 a následně AZ 30 a AP 30 ze stanic HZS MSK.
I přes tato opatření se požár rychle šířil střešní konstrukcí, a to z rohu haly u ulice Halasova, kde se cestou rozvoje požáru po vnitřní konstrukci dostalo plamenné hoření na střechu a dále se šířilo za značného vývinu kouře. Postupně, následkem odhoření konstrukcí, docházelo k pádu částí střešní konstrukce do vnitřních prostor haly. Na základě negativního vývoje a informací od velitele zásahu povolalo KOPIS další SaP, především velkoobjemové CAS a výškovou techniku ze stanic Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, jednotky SDH Ostrava-Stará Bělá, Ostrava-Muglinova a současně byl vyhlášen 3. stupeň požárního poplachu. Na místě zásahu byl od začátku velící důstojník Územního odboru Ostrava, který po příjezdu převzal velení zásahu. Následně se dostavil krajský řídící důstojník HZS MSK.



S ohledem na charakter a rozsah požáru a v kontextu k povolaným SaP velitel zásahu (VZ) rozdělil místo zásahu do šesti úseků – tří vnitřních a tří vnějších. Prioritou bylo zastavit šíření požáru střešním pláštěm a hašení prostřední lodi objektu. Přístupová komunikace k objektu haly byla velmi úzká a tato skutečnost významně ztěžovala požární zásah, především z pohledu nutnosti zajistit dostatečné množství vody pro hašení kyvadlovou dopravou velkoobjemovými CAS pro nasazenou výškovou techniku. Komplikované bylo také bojové rozvinutí uvnitř haly. Vedle haly, která byla zasažená požárem, byl komplex dalších hal, v nichž se nacházely tři kusy parohydraulických lisů s multiplikátorem vyrobených firmou Davy Brothers v Anglii roku 1908, jež mají statut národní technické památky.
Charakter a rozsáhlost objektu principiálně znemožňovaly získání komplexního přehledu nad rozvojem požáru. Proto se využily pro monitoring situace a průzkum dva drony dronové služby HZS MSK.
Kvůli velkému vývinu zplodin kouře a jeho šíření ve směru k hustě obydlené zástavbě byla povolána chemická laboratoř z Frenštátu pod Radhoštěm. Během zásahu komunikoval VZ s KOPIS ohledně informací pro okolní městské obvody o doporučení nevětrat v okolí požářiště. Informace s uvedeným doporučením byly do zasažené oblasti zaslány cestou systému hromadných SMS na základě komunikace KOPIS a Národního operačního a informačního střediska HZS ČR.
Další závažnou komplikací byly meteorologické podmínky, požár probíhal v teplotách okolo 34 ⁰C ve stínu, což vedlo k výraznému diskomfortu zasahujících hasičů a v jednom případě ke zranění člena zasahující jednotky SDH (přehřátí organizmu).



Na základě průzkumu vodních zdrojů se zřídila čerpací stanoviště na dvou určených místech, a to v ul. Závodní a integrovaném výjezdovém centru Ostrava-Zábřeh. Jako zdroj hasební vody pro leteckou hasičskou službu se využilo jezero Halda a dva Flexi tanky ze Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR) z Hlučína, které ještě doplňovala technika v podobě dvou velkoobjemových CAS CV 40 a CZS 40. Celkem bylo provedeno 13 shozů Bambi vakem o objemu 3 m³. Zároveň se odebírala voda z hydrantové sítě kolem haly.

Lokalizace a likvidace požáru

Lokalizace požáru byla VZ vyhlášena 14. srpna 2024 v 18.45 hodin. V kontextu s tím následovala redukce SaP zasahujících jednotek PO a pokračovalo dohašování a kontrola skrytých ohnisek. V nočních hodinách byly na místo povolány nové síly, které zajišťovaly monitoring požářiště a případné dohašování. Likvidace události byla vyhlášena 16. srpna 2024 v 16.29 hodin. Místo zásahu bylo zároveň protokolárně předáno majiteli.

Příčina vzniku požáru a výše škody

Vyšetřovatelé příčin vzniku požárů HZS MSK stanovili jako místo jeho vzniku u vstupních vrat do objektu, kde předtím probíhalo rozpalování materiálu. Tím došlo k zapálení hořlavého materiálu, který se nacházel v blízkosti prováděných prací, a následně k přenosu na střešní konstrukci. Příčinou tedy bylo nedbalostní jednání pracovníka firmy, jenž rozebíral ocelové konstrukce objektu. Škoda způsobená požárem byla nulová, neboť objekt byl určen k demolici.

Specifika zásahu

Pozitiva

• možnost nasazení dronů pro monitoring,
• efektivní spolupráce všech složek IZS,
• nasazení techniky ZÚ HZS ČR z Hlučína,
• využití informování osob v blízkosti požáru systémem hromadných SMS,
• bez nutnosti záchrany či evakuace osob.

Negativa

• vysoký nárok na SaP, zejména výškovou techniku,
• nebezpečí pádu konstrukce haly při vnitřním hašení,
• omezený prostor v okolí zasažené haly – úzké komunikace,
• nedostatečná vydatnost místní hydrantové sítě,
• masivní vývin dráždivého kouře, který se šířil v okolí požáru do obydlených částí města,
• meteorologické podmínky – vysoká teplota.

Zasahující jednotky PO

Během zásahu se vystřídalo 19 jednotek PO:

• jednotky HZS MSK ze stanic: Ostrava-Zábřeh, Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, Ostrava-Jih, Ostrava-Přívoz, Slezská Ostrava, Bohumín, Havířov, Bílovec, chemická laboratoř Frenštát pod Radhoštěm,
• ZÚ HZS ČR z Hlučína,
• jednotky SDH městských obvodů a obcí Ostrava-Zábřeh, Ostrava-Radvanice, Ostrava-Muglinov, Ostrava-Stará Bělá, Ostrava-Svinov, Ostrava-Kunčičky, Šenov, Vratimov, Brušperk.

plk. Ing. Jiří NĚMČÍK, MBA, mjr. Ing. Radim BAJGER, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje

V roce 2024 zaznamenali akademičtí pracovníci Fakulty bezpečnostního inženýrství (FBI) Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TUO) a Institutu bezpečnosti a sociologie z katedry národní bezpečnosti Pomořanské univerzity ve Słupsku (KNB Słupsk) deset let trvající spolupráci v oblasti krizového řízení (KŘ). Dohoda o spolupráci, podepsaná tehdejšími vedoucími akademickými pracovníky obou institucí, obsahovala mimo jiné i společný projekt o mezinárodních cvičeních krizových štábů (KŠ) studentů obou akademických pracovišť.

Simulace železniční nehody v Polsku

Polské město Słupsk se nachází asi 20 kilometrů od pobřeží Baltského moře, vzdušnou čarou přes 500 kilometrů od Ostravy. Projekt si proto vyžádal definovat pro společná cvičení zájmové území. Na česko-polské hranici se tak spojila oblast okresu Słupsk a území Moravskoslezského kraje (MKS). Vytvořil se univerzální správní obvod obce s rozšířenou působností FBI (SO ORP FBI). Ten, podle typu procvičované mimořádné události (MU), pak na straně MKS prezentuje zvolený správní obvod skutečné příhraniční ORP.
Na FBI probíhá cvičení na fakultním pracovišti Centrum simulačních technologií (CESIT) s využitím oficiálních metodik a pokynů [3], [4], [5] a metodik vypracovaných na FBI [1], [2]. V průběhu uplynulých let se procvičovala různá témata (tab. 1).
 

Tab. 1 Výčet témat společných cvičení

Není bez zajímavosti, že procvičované typy MU většinou předbíhají události, které posléze nastávají v dalších letech. 

Mezinárodní cvičení Inter_Hranice 2024

Letošní jubilejní desáté společné cvičení studentských KŠ proběhlo 4. prosince 2024 pod akronymem Inter_Hranice 2024. Jeho námětem byla činnost orgánů veřejné správy na národní i mezinárodní úrovni při železniční nehodě s únikem nebezpečných látek do ovzduší v česko-polském příhraničí. Oblast SO ORP FBI tvořilo pro letošní rok území SO ORP Bohumín.

Prověrka svolání přes AMDS

Pro zvýšení atraktivity se do cvičení zapojili také zúčastnění hosté. Ti byli zapojeni buď jako členové KŠ ORP FBI, nebo jako osoby simulující odbornosti jednotlivých účastníků odezvy na nastalou MU.
V letošním roce cvičili studenti třetího ročníku bakalářského studia z katedry ochrany obyvatelstva FBI a studenti katedry národní bezpečnosti Pomořanské univerzity ve Słupsku.
Mezi hosty, resp. pozorovateli, jsme uvítali tajemnici Bezpečnostní rady ORP Bohumín, zástupce Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK), Zdravotnické záchranné služby MSK, Policie MSK a Střední odborné školy a Vyšší odborné školy požární ochrany z Frýdku-Místku.
Virtuálně se společného cvičení účastnili jako pozorovatelé zástupci Technické univerzity Košice ze strojní fakulty a letecké fakulty.
Cílem společného cvičení bylo prověřit činnosti, které by bylo nutné zabezpečit v případě odezvy na ohrožení území únikem nebezpečných látek do ovzduší v důsledku železniční dopravní nehody, a to:

• na úrovni starosty ORP FBI:
  • svolání KŠ ORP FBI,
  • svolání úvodního zasedání KŠ ORP FBI,
  • řízení průběhu úvodního zasedání KŠ ORP FBI (částečná simulace),
  • svolání průběžného zasedání KŠ ORP FBI,
  • řízení průběžného zasedání KŠ ORP FBI,
  • účast na tiskové konferenci starosty ORP FBI,
• na úrovni KŠ ORP FBI:
  • aktivace pracoviště stálé pracovní skupiny KŠ (SPS KŠ), 
  • vyhodnocení nastalé situace, 
  • příprava úvodního a průběžného zasedání KŠ ORP,
  • prezentace vyhodnocení nastalé situace a příprava návrhu opatření na zasedání KŠ ORP FBI,
  • příprava varování obyvatel a organizací v postiženém území,
  • příprava tiskové konference starosty ORP FBI,
• na krajské a nadnárodní úrovni:
  • komunikace KŠ ORP FBI s KŠ KBN Słupsk v angličtině,
  • spolupráce České republiky (ČR) a Polska při koordinaci záchranných a likvidačních prací v česko-polském příhraničí (částečná simulace),
  • informování hejtmana kraje o průběhu ZLP (částečná simulace).

Řízení a vyhodnocení průběhu cvičení proběhlo pod vedením vedoucí katedry ochrany obyvatelstva FBI VŠB – TUO doc. Ing. Lenky Brumarové, Ph.D.

Rámcový scénář cvičení

Starosta ORP FBI nařídil na středu 4. prosince 2024 odbornou přípravu KŠ ORP FBI. Ta probíhala na Městském úřadě v Bohumíně. Byla zahájena v 8.00 hodin. Její součástí byla prověrka svolání KŠ ORP prostřednictvím systému AMDS a aktivace pracoviště KŠ ORP FBI.
V průběhu odborné přípravy obdržel starosta ORP FBI cestou krajského operačního a informačního střediska (KOPIS) HZS MSK zprávu, že v polské obci Chałupkidošlo v blízkosti česko-polské hranice u výjezdu z nádraží ke střetu nákladního automobilu se zpožděným rychlíkem EC 111, který jede na trase Varšava–Praha.
Operační důstojník KOPIS upozorňoval, že se zatím neví, o který typ nákladního automobilu se jedná. V případě autocisterny nešlo vyloučit přepravu nebezpečné látky. Při přepravě nebezpečné látky nešlo vyloučit proražení autocisterny a únik přepravované látky do ovzduší. Čekalo se na žádost polské strany na vyslání sil a prostředků z ČR do místa nehody. Další podrobnosti se zjišťovaly.

Starosta ORP na pracovišti SPS KŠ

Starosta ORP FBI v reakci na obdrženou zprávu nařídil tajemníkovi KŠ ORP FBI:

• přerušit probíhající odbornou přípravu,
• aktivovat pracoviště KŠ ORP FBI,
• vyhodnotit nastalou situaci a její možné dopady na město,
• navrhnout neodkladná opatření,
• svolat úvodní zasedání KŠ ORP FBI k projednání zpracovaných návrhů.

V průběhu cvičení volali na úřad lidé, že v televizi avizovali, že v polských Chałupkach byla železniční nehoda a že tam došlo k uvolnění „něčeho“ do vzduchu. A ptali se, co mají dělat.
V průběhu zasedání KŠ obdržela SPS KŠ ORP FBI zprávu, že bude zahájeno odstraňování havarované cisterny s amoniakem a že nelze vyloučit únik. Starosta ORP FBI s ohledem na hrozbu možného úniku amoniaku nařídil SPS KŠ ORP vypracovat upřesňující hodnocení bezpečnostní situace a naplánovat nezbytná opatření k ochraně obyvatelstva, zejména:

• vymezit rozsah ohroženého území,
• varovat a vyrozumět postižené osoby a organizace,
• regulovat dopravu a pohyb osob,
• navrhnout opatření pro případ evakuace obyvatelstva,
• zjistit, jakou pomoc od nás Polsko potřebuje.

V následujícím období byla polská strana informována o uzavření železniční trati Bohumín–Chałupki, úplném uzavření dálnice D1 a silnice Bohumín–Chałupki.
Očekávalo se, že polská strana si vyžádá odvoz ve vlaku zraněných i nezraněných českých občanů do ČR a vyslání hasičské chemické jednotky.
Na následujícím zasedání KŠ ORP FBI byla posouzena nově nastalá situace a přijata další potřebná opatření. Po ukončení zasedání KŠ proběhla tisková konference starosty. Mezinárodní cvičení bylo ukončeno společnou videokonferencí všech zúčastněných.

Centrum simulačních technologií

CESIT je specializované pracoviště pro podporu výuky studentů FBI v multioborovém pojetí bezpečnosti, tedy výuky k využití napříč FBI a všemi studijními obory (www.fbi.vsb.cz/022/cs).
Kromě výuky studentů je možné CESIT využít rovněž pro potřebu vědeckých experimentů, například v zátěžových testech zájmového území a jeho bezpečnostního systému. CESIT umožňuje i využití pro komerční účely – nabídka různých vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost. Rámcovou organizační strukturu pracoviště CESIT znázorňuje obr. 1.

Obr. 1 Rámcová organizační struktura pracoviště CESIT

Pracoviště CESIT se sestává z následujících součástí:

• simulátor XVR (virtuální realita) – výuka taktického řízení /velitel zásahu, složky integrovaného záchranného systému (IZS), ostatní účastníci/ a výuka úloh z oblasti prevence bezpečnostních problémů,
• simulátor Okolní svět – výuka řízení KOPIS a podpora KŘ zapojením ostatních účastníků KŘ v zájmovém území,
• simulátor SIMPROKIM (kontaktní didaktické hry) – výuka strategického řízení (KŠ veřejné správy, podnikový KŠ, ostatní účastníci KŘ v zájmovém území),
• simulátor Mediaroom – výuka krizové komunikace (obyvatelstvo, média a podpora činnosti skupiny pro monitorování bezpečnostní situace na území postiženém MU sociálními sítěmi),
• modul Režie – sjednocování, usměrňování a koordinace činností při běhu jednotlivých vzdělávacích modulů. 

Pracoviště CESIT tak umožňuje výuku studentů, respektive další aktivity, které mohou probíhat jak v režimu předcházení bezpečnostním problémům (prevence a příprava), tak v režimu zdolávání bezpečnostních problémů (represe/odezva).
Pro simulaci se využívá jednak virtuální reality (XVR), jednak kontaktní simulace cestou manažerských, resp. válečných her (SIMPROKIM). V blízké budoucnosti přichází v úvahu rovněž aplikace rozšířené reality.

Závěrečné zhodnocení

Pozorovatelé cvičení – zástupci složek IZS i ORP konstatovali, že studenti v této zátěžové zkoušce obstáli. Desetiletá zkušenost ukazuje, že tato příprava studentů (reálná MU, zátěž v poměrně krátkém časovém období cvičení, nutnost spolupráce jak s „okolním světem“, tak se zahraničními partnery atd.) na hardwarově i softwarově výborně vybaveném pracovišti, s nástroji, které se reálně používají v praxi, je tou nejlepší přípravou pro praxi.

Doc. Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, foto archiv Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

Seznam literatury

1. Adamec, V. a kol. Metodika pro školení pracovníků krizového managementu. Certifikovaná metodika CERO 1/2015. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Ostrava, 2014, 54 stran.
2. Adamec, V. Krizové štáby veřejné správy, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě. Ostrava. 2023. 2. vydání. ISBN 978-80-7385-139-2.
3. Jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce. Směrnice Ministerstva vnitra č. 4/2011, č. j. MV-117572-2/PO-OKR-2011, ze dne 24. listopadu 2011. In: Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, ročník 9, částka 6, vydán dne 30. listopadu 2011.
4. Postup pro přípravu a provedení prověřovacích a taktických cvičení. Pokyn č. 7/2009 generálního ředitele HZS ČR ze dne 3. února 2009. [cit. 2024-12-8]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/soubor/pokyn-7-2009-z-3-2-1-pdf.aspx.

[5]  Zásady pro přípravu a provedení cvičení orgánu krizového řízení České republiky. Usnesení Bezpečnostní rady státu č. 107 ze dne 18. 12. 2005, ve znění usnesení BRS č. 3/2007, [cit. 2024-12-8]. Dostupné z: http://krizport.firebrno.cz/file/129_1_1.

Od druhého pololetí roku 2022 probíhají ve Školním a výcvikovém zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky (ŠVZ HZS ČR) jak v Brně, tak i ve Zbirohu instrukčně metodická zaměstnání (IMZ) s názvem Manažerské vzdělávání. Tato dvoudenní školení jsou zaměřená na výcvik manažerských dovedností velitelů a vedoucích zařazených na různých stupních řízení. Na závěr účastníci poskytují lektorovi zpětnou vazbu, co jim zaměstnání přineslo, obvykle i písemnou formou. Po takřka dvou letech považujeme za vhodné ohlédnout se zpět a vyhodnotit průběh těchto zaměstnání, shrnout zpětné vazby účastníků a také nastínit možné cesty, jak v manažerském vzdělávání pokračovat dál.

Manažerské vzdělávání v ŠVZ HZS ČR

Ačkoli se tento text zaměřuje na Manažerské vzdělávání, které probíhá v rámci ŠVZ HZS ČR v posledních letech, je dobré na úvod zmínit, že téma vzdělávání vedoucích pracovníků Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) není nové. Odborná příprava na různých stupních řízení HZS ČR probíhala vždy, a to především ve vzdělávacích zařízeních v kurzech Taktické řízení a Takticko-strategické řízení, kde se i nyní účastníci kurzů zabývají zejména odbornými znalostmi a dovednostmi v oblastech řízení. Nicméně často, a to vyplývá jak z nejrůznějších výzkumů, tak i z rozhovorů s různými vedoucími pracovníky, se ozývaly stížnosti, že „klíčové manažerské dovednosti“ je v HZS ČR nikdo neučí a „musí si na to přijít sami“ [1]. To, jak důležité jsou pro vedoucí pracovníky dovednosti při vedení lidí, se dozvěděli například psychologové HZS ČR, když zpracovávali tzv. funkční analýzy práce pozic velitele družstva, velitele stanice a ředitele územního odboru. Ze znalostí a dovedností, jež byly dotazovanými pracovníky na těchto pozicích uváděny jako nezbytné k co nejlepšímu výkonu na jejich vedoucích pozicích, byla asi třetina odborných „hasičských“ dovedností a dvě třetiny kompetencí, které se netýkaly přímo práce vedoucího pracovníka u hasičů, ale spadaly spíše do oblasti psychosociálních dovedností. Případně se týkaly toho, jak vedoucí pracovník pečuje sám o sebe. Uvedení vedoucí pracovníci jmenovali kompetence, jako je důslednost, komunikace, motivace, rozhodnost, kreativita, asertivita, naslouchání, zodpovědnost, emoční stabilita, samostatnost, týmovost, empatie, odolnost vůči stresu, sebeprosazení, velení, pozitivní myšlení, zdravé sebevědomí, jednání s lidmi, trpělivost nebo řešení osobních problémů podřízených [2]. I přes dlouhodobou nabídku psychologů HZS ČR v rozvoji manažerských dovedností, např. formou odborných příprav (Psychologické aspekty řízení lidských zdrojů či Vedení malých týmů), není tato v praxi příliš využívána. Na druhou stranu někteří vedoucí absolvovali programy manažerského vzdělávání mimo HZS ČR ať už prezenčně, nebo online.
Manažerské dovednosti, o nichž tu mluvíme, jsou někdy označovány jako klíčové dovednosti vedoucího pracovníka. Je to proto, že ovládání těchto dovedností z podstatné části určuje kvalitu vedení podřízených. Význam zmíněných dovedností lze dobře ilustrovat na jiném názvu, který se pro ně používá v angličtině – soft-skills. To bývá překládáno jako měkké dovednosti. Ke správnému pochopení výrazu je vhodné použít příměr ze světa výpočetní techniky. Soft-skills si můžeme představit jako software vedoucího (psychosociální dovednosti a osobnostní vlastnosti), který je naroubován na hard-skills, tedy ty tvrdé neboli odborné znalosti a dovednosti. Ty jsou ke kvalitnímu výkonu práce manažera zcela nezbytné. Ovšem stejně, jako je nejvýkonnější počítač bez kvalitního softwaru celkem neužitečný, tak ani odborné dovednosti ke kvalitnímu vedení lidí nestačí.

O čem tedy přesněji hovoříme, pokud mluvíme o manažerských dovednostech?

Koncepce vzdělávání HZS ČR na roky 2016–2021, která navrhovala manažerské vzdělávání jako nový prvek vzdělávání příslušníků HZS ČR, o tom výstižně hovoří v kapitole 4.4.2 Vzdělávání v manažerských dovednostech, kde jsou tyto kompetence rozděleny do tří základních skupin:

               Sociální kompetence – schopnost týmové spolupráce, schopnost čelit konfliktním situacím, komunikativnost;

Kompetence ve vztahu k vlastní osobě – kompetentní zacházení se sebou samým, tj. vědomí si vlastní hodnoty, schopnost být svým vlastním manažerem, umění reflexe vůči sobě samému, vědomé rozvíjení vlastních hodnot a lidského obrazu, schopnost posuzovat sám sebe a dále se rozvíjet;

Kompetence v oblasti metod – uplatňovat odborné znalosti plánovitě, se zaměřením na cíl, tzn. analyzovat (postupovat systematicky), vypracovávat tvořivé, neortodoxní řešení (jít mimo vyšlapané cesty), strukturovat a klasifikovat nové informace, dávat věci do kontextu, poznávat souvislosti, kriticky přezkoumávat v zájmu dosažení inovací, zvažovat šance a rizika [3].

Jak je z popisu těchto dovedností zřejmé, u manažerského vzdělávání nejde a nemůže z podstaty věci jít o předávání teoretických znalostí, ale jde především o výcvik měkkých dovedností nezbytných pro vykonávání funkce vedoucího a v neposlední řadě také o rozvoj osobnosti vedoucího [4]. Je to právě vlastní osobnost vedoucího, která je základním nástrojem při vedení podřízených. Práce na rozvoji manažerských kompetencí je tedy z podstaty věci prací na rozvoji osobnosti vedoucího. Spočívá v rozšíření palety jeho způsobů komunikace s druhými lidmi, ve zvýšení vnímavosti vůči lidem i příležitostem, které kolem sebe vedoucí má, a v neposlední řadě také v zaměření pozornosti k sobě samému ve vztahu k vlastní roli vedoucího.

Proč je pro HZS ČR dobré rozvíjet manažerské dovednosti vedoucích pracovníků?

O rozvoji manažerských dovedností jako o potřebné součásti vzdělávání vedoucích pracovníků se nehovoří pouze uvnitř HZS ČR. Například Ivana Folwarczná (2010) uvádí na základě svých výzkumů, že „za hlavní prioritu svého rozvoje na příští tři roky označili čeští manažeři zlepšení svých manažerských a interpersonálních schopností, nazývaných často měkké dovednosti (soft-skills). Důraz kladli především na interpersonální dovednosti jako komunikační dovednosti, schopnosti týmové práce a umění ovlivňovat druhé“ [5].
Je evidentní, že něco, co popisujeme slovem manažerské dovednosti, považuje většina vedoucích za velice důležité pro svoji práci. Patrně za tím bude jak jejich potřeba efektivnějších přístupů k vedení lidí, tak i potřeba postarat se v roli vedoucího sám o sebe. Tuto druhou potřebu dobře ilustruje například studie citovaná Johnem Arnoldem (2007) [6] v monografii Psychologie práce. Na základě rozhovorů s vedoucími zaměstnanci popisuje strach vedoucích z neúspěchu, obavy z nepřijetí podřízenými a probdělé noci, které souvisejí spíše s jejich pracovním postavením než s jejich výkonem.
Nicméně je dobré k výše uvedenému dodat, že pokud se hovoří o významu manažerských dovedností při vedení lidí, jde tu zejména o efektivitu práce. Psychologické výzkumy ukazují, že měkké dovednosti vedoucího jsou klíčovými kompetencemi, jež odlišují dobrého a špatného manažera a ovlivňují kvalitu i kvantitu pracovního výkonu jak jemu podřízených pracovníků, tak i ostatních lidí, kteří s ním spolupracují (Plamínek, 2018) [7]. To dosvědčují i studie z prostředí HZS ČR, které ukazují, že některé přístupy k vedení lidí jsou užitečnější než jiné. Lze uvést například studii Styly vedení a jejich vliv na pracovní spokojenost a míru stresu u hasičů autorů Jaroslava Mareše a Lenky Šmídové (2009) [8]. V ní došli k závěru, že demokratický styl vedení je spojen s vyšší pracovní spokojeností a nižší mírou stresu u hasičů, kdežto autokratický styl vedení je spojen s nižší pracovní spokojeností a vyšší mírou stresu u hasičů. I v prostředí HZS ČR tedy platí, že vedoucí, kteří se ve své roli orientují spíše na pracovníky a kromě jejich výkonu věnují pozornost také jejich lidským potřebám, jsou efektivnější než vedoucí, kteří se soustředí pouze na výkon podřízených a jejich důraznou kontrolu [9].
Práce na rozvoji manažerských kompetencí je proto vysoce důležitá pro aktuální pracovní motivaci příslušníků HZS ČR i pro další rozvoj organizace. Dlouhodobým výsledkem práce na zkvalitňování manažerských kompetencí by měli být více spolupracující jednotlivci i týmy, motivovanější a pracovně spokojenější podřízení i nadřízení – zkrátka efektivnější organizace HZS ČR, jež zůstane atraktivní i pro mladou nastupující generaci [10].

Jak tyto kompetence rozvíjíme na IMZ v ŠVZ HZS ČR?

Idea manažerského vzdělávání, které by probíhalo ve ŠVZ HZS ČR, se zrodila v roce 2021 a po počáteční obsahové a organizační přípravě se rozeběhla od druhého pololetí 2022.
V aktuálním pojetí jde o dvoudenní zaměstnání, kterého se může zúčastnit maximálně 18 příslušníků či zaměstnanců ve vedoucí pozici. Skupiny jsou celkem homogenní – na zaměstnáních se setkávají příslušníci ve stejných třídách (5. a 6., 7. a 8., 9., 10.). To se ukázalo jako užitečné, neboť účastníci často řeší podobná témata a mohou se tak vzájemně inspirovat zkušenostmi kolegů na srovnatelné pozici. Zároveň tím, že se zde setkávají lidé z různých koutů ČR, kteří se vzájemně obvykle neznají a kteří díky tomu vůči sobě nemají zábrany, předsudky či obavy, mohou o svých tématech hovořit bezpečně a otevřeně. 
Otázka psychologického bezpečí a duševní pohody je při tomto vzdělávání velice důležitá a ožehavá. Nejde totiž o tradiční vzdělávání tak, jak si je mnozí asi představí, kdy posluchači sedí v lavicích a lektor vede monolog, do něhož případně posluchače zapojuje. Jde naopak o vzdělávání vysoce participativní, blízké spíše workshopům, během nichž účastníci sedí v kruhu či se podílejí na aktivitách i mimo svoji židli. Dominuje tu diskuze a obsah i témata z velké části určují účastníci. Lektor tu zastává roli metodického vedoucího, koordinátora diskuze, hlavního kormidelníka, někdy kouče a účastníci vnáší do prostoru vlastní reálné a často aktuální problémy, kterým čelí ve své pracovní pozici [11]. Tudíž vytvoření vzájemné důvěry mezi účastníky je k práci v této formě vzdělávání prvotním a zcela nezbytným krokem.

Vyhodnocení ze zpětných vazeb; popis dotazníku

Do března 2024 proběhlo 33 IMZ. Na konci každého účastníci hodnotí proběhlé dva dny. Jednak slovy, kdy se každý vyjadřuje k tomu, jak se mu to líbilo, co si odnáší a sděluje své reflexe k procesu i obsahu a jednak obvykle vyplňují jednoduchý dotazník, který má dvě části – v první hodnotí toto zaměstnání na škále 0–5 z několika úhlů pohledu a ve druhé části volně vlastními slovy.  Průměry hodnocení škálových otázek ukazuje tab. 1.

Uvedená zpětná vazba (obr. 2 a 5) od účastníků Manažerského vzdělávání jasně ukazuje, že zvolený formát odborné přípravy je pro ně ve všech ohledech přínosný. Tento model se jim líbí, cítí se v něm bezpečně, a tudíž mohou otevírat témata, s nimiž se na odborné přípravě konkrétně pracuje. Následně si odnášejí poznatky a dovednosti využitelné ve své každodenní praxi vedoucího pracovníka. Také délka IMZ je podle zpětné vazby vhodně nastavena. Délka není ani krátká (nedostatečná pro tuto formu odborné přípravy), ani dlouhá (příliš nezasahuje do výkonu práce, neunavuje ani nenudí).

Obr. 2 - Odpovědi na otázku: Co pro mne na IMZ bylo nejvíce přínosné?
Velice často se ve zpětných vazbách objevuje potřeba opakování či pokračování vzdělávání tohoto typu a také doporučení, aby těmito zaměstnáními prošlo co nejvíce vedoucích pracovníků. Účastníci oceňují formu vzdělávání, kdy se pracuje s jejich zkušenostmi, kdy si mohou otevřeně v bezpečném prostoru vyměňovat s ostatními účastníky své pohledy a kdy se také setkají s různými pohledy a přístupy k vedení lidí. Často si odnášejí větší sebejistotu ve své roli, popisují rozšíření svých možností, jak vést podřízené či jak komunikovat s kolegy a nadřízenými, a mnohdy odjíždějí s novou motivací a pozitivnějším pohledem na svoji práci. 
Obr 5 - Odpovědi na otázku: Co ještě bych chtěl k tomuto IMZ sdělit?

Výhled do budoucna – možné další cesty rozvoje manažerského vzdělávání

V současnosti je výše představené vzdělávání v manažerských dovednostech dobrovolné. Toto vzdělávání se věnuje základním, všeobecným tématům, která patří k práci vedoucího pracovníka. Vzhledem k žádostem účastníků o pokračování a v návaznosti na tato základní témata se rozeběhla i další navazující zaměstnání (Manažerské vzdělávání II a Manažerské vzdělávání III), jež se cíleně věnují dalším tématům, po nichž účastníci volají. Manažerské vzdělávání II se věnuje technikám zvládání zátěže, Manažerské vzdělávání III pak otázkám tzv. time-managementu.
Manažerské vzdělávání v této formě a rozsahu může pokračovat i dále. Postupně je v plánu navazovat i dalšími tématy. Podobné typy zaměstnání také mohou rozvíjet psychologové v jednotlivých organizačních součástech HZS ČR, protože mohou pružněji reagovat na konkrétní poptávku svých vedoucích pracovníků, kterým tématům se chtějí věnovat. Mohou tedy navázat na IMZ ve ŠVZ HZS ČR.
Jednou z možností, jak posunout manažerské vzdělávání na vyšší úroveň, je pracovat delší dobu na konkrétních tématech s jednou skupinou. Tedy vytvořit ucelený program, který by zahrnoval například pět dvoudenních setkání v průběhu jednoho roku a kterého by se zúčastnila stejná skupina posluchačů. Tím by vznikl bezpečnější prostor pro práci s vlastními náměty a intenzivnější osobní rozvoj účastníků v dané skupině. Zmíněné jsme již v rámci jedné skupiny účastníků manažerského vzdělávání vyzkoušeli a zpětná vazba byla veskrze pozitivní. Od účastníků po druhém navazujícím zaměstnání se bodová hodnocení na škálách jak spokojenosti, tak i efektivity pohybovala od 4,7 do 5. Jde o průměrné zvýšení o 0,4 bodu a bodové hodnoty se blíží nejvyššímu stupni.
Otázkou, která je nicméně zatím otevřená, je míra dobrovolnosti účasti. Mnozí posluchači volají ve zpětných vazbách po tom, aby byla tato zaměstnání povinná. Na druhou stranu by to mohlo přinést i odpor části vedoucích, kteří by přijeli na zaměstnání na základě rozkazu. I s takovou situací máme zkušenosti. Někteří účastníci přijedou ne proto, že by chtěli rozvíjet své manažerské dovednosti, ale spíše proto, že jim to bylo dáno jako povinnost. Většinou si také oni nakonec odnášejí dobrou zkušenost a poskytují pozitivní zpětnou vazbu, nicméně ne vždy. Negativní počáteční postoj nedobrovolně vyslaných účastníků na zaměstnání v některých případech přetrvá, a tak si neodnesou tolik jako ti, kteří přijíždějí s otevřenými a pozitivními postoji. 
Možnou cestou k ukotvení v systému vzdělávání HZS ČR, která se nabízí a která by pravděpodobně řešila i otázku dobrovolnosti či povinnosti k účasti na těchto zaměstnáních, by mohlo být jejich překlopení z podoby IMZ do podoby kurzů. Ale i tak považujeme, s ohledem na význam vnitřní motivace účastníků, za vhodné, aby zůstala určitá míra volnosti a dobrovolnosti, jež vede k větší osobní participaci. Například může jít o nastavení kreditního systému pro vedoucí pracovníky, který by v počtu kreditů zohledňoval úroveň managementu HZS ČR a ve kterém by vedoucí pracovník sám volil, za co potřebné kredity v oblasti manažerského vzdělávání získá. Může jít o námi popisovanou formu manažerského vzdělávání ve ŠVZ HZS ČR, mohlo by jít o vzdělávání poskytované krajským psychologem, o vzdělávání od externího dodavatele, ať už prezenční nebo online, nebo se může vedoucí rozvíjet individuálním způsobem třeba prostřednictvím mentoringového programu nebo koučovacích sezení.

Tab2.JPG

Závěr

Často se mezi vedoucími pracovníky říká, že nejsložitější je práce s lidmi. Zároveň se mluví o tom, že největším bohatstvím jakékoli organizace v jakémkoli oboru jsou právě lidé. Věříme, že jednou z cest, která může přispět k tomu, aby práce s lidmi v HZS ČR byla jednodušší a zároveň aby lidé v rámci organizace byli pro ni ještě větším bohatstvím, je právě manažerské vzdělávání či podobná péče, která je věnovaná vedoucím pracovníkům.

V článku jsme popsali formu manažerského vzdělávání, které probíhá ve ŠVZ HZS ČR. Tato forma jistě není jediná možná, ale zdá se, že v prostředí HZS ČR velice dobře funguje. Popsaná zpětná vazba účastníků plasticky zobrazuje nejen to, co je v těchto IMZ zdrojem efektu, čím jsou pro účastníky přínosné a co si odnášejí, ale také energii, se kterou odjíždějí a kterou, věříme, v mnohých případech přenesou do své následné každodenní praxe. Občas se tato energie přetaví i do následného hodnoticího e-mailu, jejž lektorovi některý z účastníků po proběhlém zaměstnání zašle. Citací ze dvou takových e-mailů bychom rádi zakončili tento článek.

„… chtěl bych ještě touto formou poděkovat za hezké dva dny v Brně. Mnoho zkušeností, ale také mnoho uší, které chtěly poslouchat svízele nás ostatních. Moc mi to dalo a udělám vše proto, abych informace nejen vhodně uchopil, ale i aplikoval v praxi…“

„… chtěl bych poděkovat za příjemnou atmosféru na manažerském kurzu. Vyjádřil bych to větou: nečekal jsem nic a dostal jsem všechno. Sešla se tam parádní skupina lidí, kterou jsi koučoval. Tolik charakterů, osobností a inspirace. Bavilo mě nasávat informace. Bavilo mě, jak drsní ohňobijci otevírají svá srdce…“

kpt. Mgr. Marek ŽENATA, Školní a výcvikové zařízení HZS ČR, foto archiv HZS ČR