Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 12/2025

Čtrnáct jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů nejen z Libereckého kraje zaměstnal v noci na středu 16. července 2025 požár objektu restaurace v kempu v Doksech na Českolipsku.Ve Středočeském kraji proběhl nácvik taktických a takticko-strategických postupů složek integrovaného záchranného systému při hromadné dopravní nehodě na dálnici s aktivací typových činností STČ-08/IZS Dopravní nehoda, STČ-09/IZS Zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob a STČ-10/IZS Nebezpečná porucha plynulosti provozu na dálnici. V Ostravě vzniká moderní vzdělávací areál – Městečko bezpečí. Tento jedinečný prostor nabídne dětem, studentům i dospělým možnost vyzkoušet si v realistickém prostředí, jak reagovat při různých rizicích, mimořádných událostech nebo krizových situacích. Český modul GFFF-V CZERT byl nasazen u několika rozsáhlých požárů v Řecku. Mise prověřila schopnost českých hasičů pracovat v prostředí s odlišnou dynamikou než ve střední Evropě a potvrdila význam mez 

Jedním z nejdůležitějších prvků moderního boje s přírodními požáry v Řecku je systém včasné detekce a monitoringu prostřednictvím bezpilotních prostředků. Region Attika, kde žije téměř polovina obyvatel země, byl v posledních letech vystaven vysokému riziku ničivých požárů a právě zde byl vybudován nejrozsáhlejší systém využívající kombinaci dronů, stacionárních stanovišť a mobilních center. Tento text navazuje na článek Zkušenosti českých hasičů z požárů v Řecku, jenž vyšel v čísle 11/2025 časopisu 112.

Systém funguje 24/7 a je založen na kombinaci stacionárních stanovišť, kde jsou trvale nasazeni piloti, a mobilních center, která lze přemístit do ohrožených oblastí podle aktuální situace. Každé stanoviště disponuje flotilou dronů (typově například Matrice M30 vybavené termokamerou a nočním viděním), jejichž dosah je až 10 km, přičemž efektivní operační vzdálenost činí zhruba 7 km. Přenos obrazu probíhá kódovaným systémem s minimálním zpožděním (asi 30 vteřin) a data jsou okamžitě dostupná na několika úrovních velení – operátorovi, lokálnímu krajskému operačnímu středisku, ale také na celostátní úrovni operačnímu středisku plnícím roli obdobně jako Národní operační a informační středisko v České republice (ČR).
Drony standardně operují ve výšce až 120 m, přičemž při detekci překročení teplotní hranice (standardně nastavené na 150 °C) je automaticky spuštěn alarm, který vyvolá okamžitou reakci. Díky rychlé výměně baterií, kterou lze provést do dvou minut, je zajištěn prakticky nepřetržitý provoz. V Řecku je provozováno více než 200 dronů, z toho jen v Attice přes 80 ks s doprovodnými pilotními týmy.
Specifikem řeckého přístupu je také způsob nasazování jednotek. Na rozdíl od středoevropské praxe, kde jsou hasiči na stanicích a čekají na výjezd, funguje v Řecku aktivní dislokace sil v terénu. V okamžiku, kdy je vyhlášen stupeň nebezpečí vzniku požárů 4 (velmi vysoký) nebo 5 (extrémní), se stanice prakticky „vyprázdní“ a jednotky se přesouvají na předem vytipovaná stanoviště v terénu. Tam provádějí patroly a čekají přímo v ohrožených oblastech, aby byla zajištěna okamžitá reakce. Tento přístup významně zkracuje dobu volného rozvoje požáru, což je klíčové zejména v prostředí středomořské vegetace, kde rychlost šíření požáru může za určitých podmínek dosahovat desítek až stovek metrů během krátkého časového intervalu.



Řekové kladou důraz na okamžité maximální nasazení dostupných sil a prostředků již v první vlně, tedy v době, kdy má zásah největší šanci na úspěch. V kombinaci s rozsáhlým dronovým monitoringem a předsunutými hlídkami tak vzniká systém, který je schopen pružně reagovat na extrémní podmínky a účinně chránit hustě osídlené aglomerace v okolí Athén.
Nebylo tomu tak vždy. Řečtí hasiči tuto doktrínu přijali na základě tragických zkušeností. Příkladem je požár v oblasti Mati v Attice v červenci 2018, který představuje jednu z nejtragičtějších mimořádných událostí moderních řeckých hasičských dějin. K rychlému rozvoji požáru tehdy přispěly extrémní meteorologické podmínky – teploty přesahující 35 °C, dlouhodobé sucho a nárazový vítr o rychlosti až 120 km/h. Tyto faktory vedly k prudkému šíření požáru od svahů pohoří Penteliko směrem k pobřeží, přičemž časový interval mezi vznikem požáru a dosažením obydlené oblasti byl pouhých několik desítek minut. Z hlediska zásahové činnosti se jednalo o složitou situaci. V husté zástavbě letoviska Mati byly úzké, často slepé komunikace, absence jasně definovaných evakuačních koridorů a neregulovaná výstavba, která vytvořila bariéry pro pohyb obyvatel i zasahujících jednotek. Nedostatečný systém včasného varování obyvatelstva a opožděná aktivace evakuačních opatření měly za následek vysoký počet obětí – oficiálně bylo zaznamenáno 102 až 104 usmrcených osob, stovky dalších utrpěly zranění a více než 3 000 staveb bylo zničeno či vážně poškozeno. Mnoho obyvatel a rekreantů se snažilo uniknout do moře, kde byli následně evakuováni improvizovanými prostředky, především rybářskými čluny a plavidly pobřežní stráže. Jiní uvízli v kolonách automobilů, zasaženi kouřem a sálavým teplem, což vedlo k hromadným úmrtím na otevřených komunikacích.
Právě skutečnost, že základna Hellenic Fire Corps v Nea Makri se nachází v bezprostředním sousedství oblasti Mati, kde v roce 2018 došlo k tragickému požáru s více než stovkou obětí, dodává celému působení českého modulu mimořádný symbolický i praktický rozměr. Jedná se o typický příklad oblasti mezi volnou přírodou a městským prostředím (WUI – Wildland-Urban Interface), která je z hlediska zásahové činnosti obzvláště komplikovaná. V tomto místě byl český modul GFFF-V CZERT v programu prepositioningu reálně nasazen, a to jak v pohotovostním režimu, tak v přímých zásazích. Z hasičského pohledu doslova jde o sud s dynamitem v podmínkách, se kterými se v ČR nesetkáme. Poprvé se jednalo o působení v prostředí WUI, které kladlo na český modul vysoké nároky nejen z hlediska taktiky, ale i v oblasti ochrany vlastních sil. Právě zde se plně projevil přínos předchozí odborné přípravy zaměřené na specifické scénáře. Ale to, na co se čeští hasiči připravit nemohli, byl vítr. Meltemi, historicky označované také jako etesians, jsou silné severní až severovýchodní větry, které v letním období (červen–září) pravidelně zasahují oblast Řecka a celého východního Středomoří. Jejich vznik je podmíněn velkoprostorovou cirkulací atmosféry – nad Malou Asií a Blízkým východem se vytváří rozsáhlá termická tlaková níže, zatímco nad Balkánem a střední Evropou přetrvává tlaková výše. Tento tlakový gradient vede k zesílení proudění ze severu, které se nad Egejským mořem projevuje právě jako meltemi. V regionu Attika, zahrnujícím Athény, Nea Makri i oblast Mati, mají meltemi zásadní dopad na klima i bezpečnost. Typicky jde o suchý, relativně chladnější vítr, který začíná foukat v dopoledních hodinách a během odpoledne a večera dosahuje maxima. Rychlosti větru se běžně pohybují mezi 30–60 km/h (5–8 stupňů Beaufortovy stupnice), v nárazech však mohou dosáhnout až 100–120 km/h. V Attice navíc vítr zesiluje topografie – zejména v údolích a na svazích pohoří Penteliko, odkud proudí přímo do hustě zastavěného pobřeží. Meltemi má dvojí charakter: na jedné straně přináší úlevu od extrémních veder, na straně druhé však představuje zásadní rizikový faktor pro vznik a šíření rozsáhlých přírodních požárů. Nízká relativní vlhkost vzduchu, rychlé vysoušení vegetace a vysoká poryvovitost dramaticky zhoršují podmínky pro hašení.

Zásahová činnost

V průběhu první rotace meltemi nebylo. Ovšem to neznamená rovnítko se skutečností, že pokud není meltemi v Řecku nejsou přírodní požáry. Ve středu 23. července v 19.30 hodin byl modul GFFF-V CZERT poprvé během programu prepositioningu vyslán k lesnímu požáru na Peloponéském poloostrově, vzdáleném přibližně 220 km poblíž vesnice Karteri. Přesun byl z operačních důvodů rozdělen na dvě části a 24. července 2025 byl modul nasazen v místech, kudy již prošla fronta požáru. Činnost spočívala ve vyhledávání a hašení ohnisek, které by při předpokládané vysoké teplotě a silném větru způsobily následné rozšíření požáru. Během zásahu byla identifikována řada ohnisek, některá z nich se nacházela v extrémně nepřístupném terénu. K jejich lokalizaci a posouzení bylo využito monitorovací vozidlo vybavené termokamerou a optickou kamerou s vysokým rozlišením. V sobotu 26. července 2025 v 15.00 hodin byl modul během první rotace aktivován k zásahu v souvislosti s rychle se šířícím lesním požárem na ostrově Evia. Cílem vyslání bylo posílit řecké jednotky při zastavení šíření požáru, podpořit budování obranných linií a chránit ohrožené oblasti s ohledem na aktuální vývoj a konfiguraci terénu. Po určení vhodného místa, které nebylo v přímém směru postupu požáru, byla zaujata pozice v blízkosti motokrosové dráhy a psího útulku. Zásah byl zkomplikován náhlou změnou větru, rychlým šířením požáru porostem a dále nutností hašení hořících pneumatik a požárem několika stromů, které zvyšovaly intenzitu hoření. Po zastavení postupu požáru byla dohašována hořící ohniska. Po ukončení zásahu dorazil modul v 0.30 hodin 27. července 2025 zpět na základnu v Nea Makri.
Během druhé rotace meltemi v jižní Attice začalo 8. srpna 2025, a to s nebývalou intenzitou, která se nesnižovala ani v noci až do 13. srpna 2025. Jak bylo popsáno, situace s extrémním rizikem vzniku požáru a možného šíření případného přírodního požáru byla předem známa. Z tohoto důvodu byl modul GFFF-V CZERT již od 7. srpna 2025 během strategie prepositioningu přesunut z původní základny Hellenic Fire Corps v Nea Makri dále a hlouběji do jižní Attiky – konkrétně na stanici ve městě Markopoulou, kde v té době místní jednotky prováděly patroling v terénu. V podstatě byl realizován „prepositioning v rámci prepositioningu“. Stejný princip byl uplatňován i v následujících dnech, kdy se místo působení přesunulo na další stanice severně od Athén. Proč byla zvolena stanice v Markopoulou českým hasičům nebylo známo, ale faktem bylo a je, že řečtí kolegové efektivně pracují s historickými daty o požárech, které jednotlivé regiony v minulosti zdevastovaly. Analýza a správnost rozhodnutí o změně místa dislokace GFFF-V CZERT se potvrdila hned následující den v pátek 8. srpna 2025. Krátce po 13. hodině místního času vypukl rozsáhlý lesní požár v oblasti Keratea, přibližně 35 km jihovýchodně od Athén, v regionu Attika. Požár se vlivem silného větru o rychlosti přes 70 km/h rychle šířil směrem k obydleným oblastem jako Sinterina, Drosia, Maliasteka a Charvalo. V ohrožených oblastech bylo evakuováno několik stovek obyvatel, přičemž nejméně jeden člověk přišel o život a další byli hospitalizováni s popáleninami či problémy s dýcháním. Podle satelitních dat systému Copernicus Emergency Management Service (EMSR828) bylo celkově požárem zasaženo přes 1 700 ha především lesních, křovinatých a zemědělských ploch. Plameny zničily také část veřejných služeb a infrastruktury – mimo jiné elektrické vedení, komunikace a rekreační zařízení. Krátce po propuknutí byl požár označen řeckými úřady za jeden z nejnebezpečnějších v regionu s extrémním stupněm rizika pro Attiku, Euboiu a Viotii. Nasazeno bylo 362 hasičů se 106 ks mobilní techniky, do leteckého hašení požáru bylo začleněno 41 letounů a vrtulníků. GFFF-V CZERT byl vyslán okamžitě po ohlášení požáru v první vlně jednotek. Vzdálenost stanice Markopoulou od požáru byla asi 12 km, český modul dorazil na místo během 15 minut krátce po 13. hodině místního času. První nasazení začalo jižně od Keratey, kde jednotka čelila aktivní frontě požáru zasahující obytné domy, které v době příjezdu hořely. Okamžitě byly nasazeny všechny tři CAS s kompletními posádkami i SxS (čtyřkolka). Část modulu hasila budovy zasažené požárem, dvě družstva byla nasazena k vytvoření až 700 m dlouhého vedení D s cílem zamezit šíření po levém křídle požáru směrem k zástavbě. Zásah probíhal v extrémně náročných podmínkách. Hořelo ve velmi členitém a zcela neznámém terénu, šlo o zemědělskou oblast přecházející v lesnatokřovinatý porost v kopcovitém terénu. Už jen samotný příjezd na místo byl komplikován úzkými a obtížně sjízdnými komunikacemi a rozhodnutí o místě nasazení tak, aby bylo maximálně efektivní, nebylo jednoduché. Během první hodiny zásahu jsme dostali informaci, že jsme nasazeni v krasové oblasti, kde se nacházejí opuštěná důlní díla, šachtice hluboké až 50 m – zbytky po antickém dolování stříbra a olova. Požár se kvůli větru až v nárazech přes 80 km/h nekontrolovaně šířil přes svahy, přičemž plameny přesahovaly výšku stromů a vytvářely sekundární ohniska stovky metrů od hlavní fronty. Díky topografii vítr neměl konstantní směr, odrážel se od svahů, v roklinách a úžlabích často foukal nepochopitelně opačným směrem a ohrožoval tak na frontě požáru působící hasiče. Několikrát čeští příslušníci museli řešit přehořelé hadice dopravního vedení. Nicméně díky úsilí všech zúčastněných a masivní letecké podpoře se levé křídlo požáru podařilo úspěšně eliminovat a zabránit tak jeho průniku do obytné zástavby. Na místě jsme působili až do 17.00 hodin, kdy jsme na základě průzkumu provedeného se styčným důstojníkem řeckých hasičů identifikovali nové, závažné ohrožení na pravém křídle od ohniska požáru, kdy požár ohrožoval silnici vedoucí z Keratey do městečka Anavyssos. Silnice tvořila přirozenou protipožární linii, ale chránily ji pouze dvě CAS řeckých hasičů. V době průzkumu požár na několika místech hrozil rozšířením za cestu do dalších nezasažených oblastí. Okamžitě byla nasazena čtyřkolka a CAS 30, zbývající technika stále hasila na původním místě nasazení a jen sbalení hadicového vedení si vyžádalo určitý čas. Nicméně přibližně od 17.19 hodin modul působil v novém místě, rezidenční zóně 3 km daleko od prvního místa zásahu společně s řeckými hasiči. Hlavním problémem zde byla skutečnost, že kvůli topografii byli čeští hasiči několikrát v situaci, které jsme se snažili systémově vyhýbat – a to zásahu proti větru přímo proti stěně šířícího se požáru. Terén byl prudký, přístup složitý a vítr nepolevoval. Díky společnému úsilí se požár přes komunikaci nedostal. Zasahovat u přírodního požáru v noci je jedna z nejrizikovějších forem zásahové činnosti. V roce 2021 jsme se zcela a v roce 2023 částečně takovým zásahům pokud možno vyhýbali. Kombinace neznámého terénu, úzkých a nepřehledných přístupových komunikací, minimální viditelnosti z důvodu silného zakouření a neustále se měnící situace na požářišti představuje extrémní riziko – jak pro jednotlivce, tak pro celý tým. V noci hasiči nevidí přístupové cesty, neví, kde končí svah, kde začíná průrva. Orientaci komplikuje kamenitý charakter krasové oblasti, malé skalky, průrvy a rokliny, náletová vegetace. Ale během letošního zásahu u Keratey 8. srpna 2025 nebyla jiná volba. Požár se během dne rozrostl do takové míry, že bylo naprosto vyloučeno zásah ukončit a opustit místo nasazení i přes skutečnost, že v době západu slunce modul aktivně hasil přes 7 hodin. Po setmění stále hořelo na desítkách ohnisek. Situace zdaleka nebyla stabilní. Opustit místo zásahu by znamenalo otevřít cestu požáru směrem k zástavbě. Celou noc jsme tedy prováděli patroling, dohašování, a hlavně ochranu klíčové linie – komunikace. Na místě jsme působili sami, námi řešený úsek měl přes 3,5 km. Během noci se hasiči střídali v rotacích, dvě třetiny pracovaly, jedna třetina odpočívala na místě, jak to situace dovolovala, ale nikdo si v reálu pořádně neodpočinul. Únava se kumulovala. V sobotu 9. srpna 2025 během svítání došlo ke změně směru větru, ne výrazně, ale dostatečně na to, aby se asi 2 km vzdušnou čarou na protilehlé straně údolí rozhořela fronta požáru přímo ohrožující vesnici Charvalo, která byla vystavěna v prudkém kopci. GFFF-V CZERT se kompletně přesunul a dorazil na místo v 7.30 hodin. Okamžitě byl zahájen zásah na několika obytných domech, které byly zasaženy požárem, a na samotném požáru šířícím se ve vegetaci. Zásah probíhal ve spolupráci s řeckými jednotkami, jejichž příjezd na místo probíhal postupně. I zde byla nasazena letecká podpora, která byla klíčová. Do 9.30 hodin se podařilo požár lokalizovat a zabránit dalšímu šíření. Jednotka se následně přesunula na stanici Markopoulou k doplnění vody a paliva a poté zpět na základnu v Nea Makri, kde proběhla údržba techniky, doplnění dýchací techniky, výstrojní očista a přechod do pohotovostního režimu.



Meltemi pokračovalo. Stále byla uplatňována taktika takzvaného „prepositioningu v rámci prepositioningu“. Modul se v následujících dnech opakovaně přesouval podle aktuálního vývoje počasí, rizikových map a pokynů řeckých styčných důstojníků. V pondělí 11. srpna 2025 ve 3.08 hodin ráno došlo k prvnímu nočnímu vyhlášení poplachu v celé historii evropského programu prepositioningu. Český modul společně s rumunským vyrazil na požár vzdálený přibližně 75 km, směrem k městu Vilia Inoi. GFFF-V CZERT v šesté minutě od aktivace opustil základnu, rumunský modul následoval o několik minut později. Přibližně 3 km před místem určení však přišel pokyn k návratu. Cestou zpět modul zasahoval mimo rámec hlavního nasazení – vyproštění havarovaného vozidla osobního automobilu navijákem z CAS 20. Ten samý den, po krátkém odpočinku a doplnění techniky, následoval další přesun – tentokrát na stanici v Markopoulou. Odpolední část dne byla původně určena jako obvykle pro výcvik, ale došlo k novému nasazení. V 18.15 hodin byl modul opět vyslán – tentokrát k požáru lesního porostu v oblasti Lyreio nedaleko základny v Nea Makri. Na místě jsme provedli rychlý průzkum čtyřkolkou a zajišťovali zálohu ve spolupráci s rumunským modulem a zasahujícími řeckými hasiči. I přes menší rozsah zásahu šlo o důležitý moment, protože oblast byla v těsné blízkosti obytných zón a zásah probíhal v silně zalesněném terénu. Krátce po 20. hodině se jednotka vrátila zpět na základnu. Získané zkušenosti ukázaly správnost řecké strategie maximálně důrazného prvního útoku s velkým množstvím jednotek.
Ve středu 13. srpna 2025 ve 2.45 hodin byl český modul GFFF-V CZERT společně s rumunským modulem aktivován k požáru v oblasti Megara – Nea Peramos západně od Athén ve vzdálenosti 73 km od základny. Jízda a zásah samotný probíhal v nočních hodinách, v neznámém, členitém a terénně náročném prostředí. Průjezd k místu zásahu vedl přes zemědělskou oblast s úzkými komunikacemi, které omezovaly bezpečný příjezd k požáru z důvodu již tradičně silného větru. Situace na místě byla velmi hektická, požár se bleskově šířil zemědělskou oblastí a přes velké množství nasazených hasičů a techniky se jej nedařilo dostat pod kontrolu. Koordinace na místě byla opravdu komplikovaná, situace se měnila velmi rychle, a pokud by došlo k chybnému rozhodnutí a následnému rozšíření požáru, byly by přímo ohrožené obce v bezprostřední blízkosti Megara a Neo Peramos s přibližně 30 000 obyvateli. Modul GFFF-V CZERT byl nasazen na kritické pravé křídlo požáru. Nasazení probíhalo za ztížených podmínek způsobených terénními členitostmi v kombinaci se sníženou viditelností a výskytem kouře, které značně omezovaly efektivitu zásahu a bezpečný pohyb techniky. Společně s rumunským modulem, řeckými kolegy a za letecké podpory byl požár úspěšně lokalizován, plocha požáru dosáhla přibližně 98 ha. Zásah GFFF-V CZERT v oblasti Nea Peramos trval do 12.00 hodin. Následoval přesun na Hasičskou akademii v Athénách, kde došlo k doplnění vody, PHM a provedení technické údržby. Zde byl modul do setmění v klasickém pohotovostním režimu.
V dalších dnech došlo ke snížení rychlosti větru a situace se v Attice stabilizovala, což umožnilo přesun místních jednotek na rozsáhlé požáry na ostrově Zakynthos a dále v Patře. CZERT GFFF-V vyslán nebyl a operační působení skončilo 15. srpna 2025. Cesta zpět probíhala ve dvou etapách. První úsek začal 15. srpna 2025 ve 4.00 hodin odjezdem z Nea Makri a po 904 kilometrech skončil ve 20.00 hodin příjezdem do hotelu v srbském Niši, kde byla jednotka ubytována a měla možnost regenerace. Tento postup představoval významné zlepšení komfortu v porovnání s misemi v letech 2021 a 2023. Druhá etapa pokračovala 16. srpna 2025 v 5.00 hodin odjezdem z Niše a po dalších 921 kilometrech dorazil modul v 19.00 hodin do Brna, areálu SOŠ PO a VOŠ PO. Návrat byl zakončen slavnostním nástupem v 19.00 hodin a oficiálním ukončením mise spojeném s poděkováním ze strany genmjr. Ing. Petra Ošlejška, Ph.D., náměstka generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení.



Hlavním a určujícím faktorem všech zásahů českého modulu GFFF-V CZERT v Řecku byl mimořádně silný vítr, který místy přecházel až do intenzity vichřice. V těchto podmínkách probíhalo mimořádně obtížné hašení, v kombinaci s dalšími faktory, které jsou již známé z předchozích misí v Řecku – neznámý terén, jiný typ vegetace a rychlé šíření požárů v prostředí WUI. Dalším klíčovým prvkem byla noční nasazení. Zásahy probíhaly ve zcela neznámém terénu bez jasných orientačních bodů, při omezené viditelnosti. Velitelsko-strategická rovina byla proto extrémně náročná – vyžadovala rychlá rozhodnutí v neznámém prostředí, schopnost manévrovat se silami v členitém a nepřehledném terénu a neustálé vyhodnocování směru i síly větru. Zcela zásadní bylo správné zvolení přístupu k požáru tak, aby nedošlo k přímému ohrožení hasičů a techniky čelní frontou požáru. Tento aspekt ovlivňoval nejen taktiku, ale i organizaci zásahu a přesuny jednotky. Zásadní byla role řeckého styčného důstojníka, jehož znalost prostředí, rychlá orientace a schopnost přenášet aktuální informace byly klíčové pro bezpečné a efektivní nasazení českého modulu. Dalším osvědčeným bezpečnostním pravidlem bylo určení důstojníka odpovědného za bezpečnost, který byl mimo hlavních hasebních prací a jeho úkolem bylo zajištění hasební vody, varování před shozy z vrtulníků a letadel a především varování v případě změny šíření požáru a ohrožených hasičů. Strojníci museli řešit náročné přesuny po komunikacích, které neumožňovaly standardní manévrování. Úzké a strmé cesty, často neprůjezdné nebo končící slepě, vyžadovaly maximální soustředění a zkušenosti. Jakékoli pochybení mohlo znamenat ztrátu pohyblivosti celého modulu, což v případě nekontrolovaně se šířícího přírodního požáru by vedlo k fatálním následkům. Náročná byla i pravidelná údržba techniky. Samotní hasiči se museli vyrovnat s odlišným typem vegetace a charakterem požárů. Hořely olivové sady, křoviny a borovicové porosty s vysokým obsahem pryskyřic, což vedlo k velmi intenzivnímu hoření a silnému sálavému teplu. Požáry se v důsledku větru šířily vysokou rychlostí a často vytvářely sekundární ohniska a na tyto situace bylo nutné okamžitě iniciativně reagovat.
Působení GFFF-V CZERT v regionu Attika je tak nutné chápat nejen jako mezinárodní pomoc partnerské zemi, ale také jako praktickou prověrku připravenosti českých hasičů na zásahy v prostředí, které má v mnoha ohledech odlišnou dynamiku než ve střední Evropě. Kombinace extrémních meteorologických podmínek, vysoké hustoty obyvatelstva a urbanistických specifik WUI představuje výzvu, jež klade důraz na profesionalitu, pružnost a soudržnost zasahujících. Český modul v této prověrce obstál, což dokládá nejen jeho faktický přínos při operacích, ale i pozitivní hodnocení řeckých kolegů, kteří jej začali vnímat jako rovnocenného partnera schopného okamžitého nasazení v kritických oblastech. Myšlenku prepositioningu lze ve světle získaných zkušeností vyhodnotit jako krok správným směrem a určitě stojí za to ji do budoucna dále rozvíjet.

plk. Ing. Richard FRANC, MBA, HZS Moravskoslezského kraje, foto por. Štěpán KOMOSNÝ, DiS., HZS Jihomoravského kraje, archiv HZS Moravskoslezského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook