Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 11/2025
Jeden z nejrozsáhlejších zásahů v Moravskoslezském kraji za poslední roky vznikl v časných ranních hodinách v pátek 22. srpna 2025 ve skladové hale v Ostravě-Třebovicích. V roce 2021 byl poprvé vyslán český mezinárodní modul zaměřený na pozemní hašení lesních požárů pomocí vozidel GFFF-V (Ground Forest Fire Fighting using Vehicles) v rámci Mechanismu civilní ochrany EU do Řecka. Evropskou platformu pro výměnu informací o požárech (FIEP – Fire Information Exchange Platform) vytvořila Evropská komise DG GROW s podporou Rady EU v roce 2017. Cílem FIEP je podnítit spolupráci mezi členskými státy a umožnit výměnu osvědčených postupů a poznatků mezi nimi a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti požární bezpečnosti. Přenést hospodářsky, materiálně i personálně nákladné metody výcviku jednotek požární ochrany (PO) do virtuálního prostředí je jedním z hlavních cílů kooperace dílčích pracovišť MV-generálního ředitelství HZS ČR a Institutu ochrany obyvatelstva.
Přenést hospodářsky, materiálně i personálně nákladné metody výcviku jednotek požární ochrany (PO) do virtuálního prostředí je jedním z hlavních cílů kooperace dílčích pracovišť MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-generálního ředitelství HZS ČR) a Institutu ochrany obyvatelstva (IOO). S rychlým rozvojem moderních technologií mají dnes nejen hasiči širokou škálu možností, jak zajistit dostupnost doplňkových tréninkových metod do výcviku a vzdělávání.
Nácvik clony ve VR FOK
Headsety s virtuální realitou (VR) již dnes umožňují, aby si účastníci kurzů nebo přímo velitelé zásahu prošli z pohledu první osoby vybrané mimořádné události, které byly zpracovány 360° kamerovými systémy a drony v systému Jestřáb provozovaným MV-generálním ředitelstvím HZS ČR. Tento pasivní pozorovatelský zážitek ale využívají také vyšetřovatelé zjišťování příčin vzniku požárů. Pokud je dané místo zásahu takovýmto způsobem zadokumentováno, lze si průběh požáru a jeho důsledky projít ve virtuální prohlídce, či se podívat na vytvořený 3D model, který vzniká na vyžádání a v případě, že jsou data pro systém Jestřáb zaznamenána v dostatečné kvalitě.
K aktivním výcvikovým metodám jednotek PO, kde uživatel interaguje s prostředím VR, patří v tuto chvíli plně vyvinuté systémy VR – Flash over kontejner (VR FOK) a VR pro vyšetřovatele vzniku požárů (VR ZPP), které fungují na principu VR her, jež simulují podmínky reálného zásahu.
Virtuální realita pro vyšetřovatele zjišťování příčin vzniku požárů
Nový výukový prostor vznikl 3D skenem skutečného požáru papírnictví, ke kterému došlo na území České republiky, a následnou modelací virtuálního prostoru spolu s vývojem veškerých nástrojů, které má vyšetřovatel zjišťování příčin požáru na místě zásahu k dispozici. Jeho cílem je naučit budoucí vyšetřovatele, jak se pohybovat po místě události, neničit důkazní materiál a pořizovat kvalitní důkazové fotografie dřív, než budou vpuštěni na reálný výcvikový polygon. Ten je vytvořen z několika lodních kontejnerů vybavených tak, aby vyvolal zdání skutečných obytných či průmyslových objektů. Kontejnery jsou následně zapáleny a uhašeny, aby vyšetřovatel mohl pracovat v reálných podmínkách, které reflektují stav místa události po zásahu jednotek PO.
Pohled na požářiště v aplikaci VR ZPP
Vývojem a nasazením takové aplikace ale práce nekončí. Pro vyhodnocení vlivu VR na jedince (jeho kognitivní zátěž a fyziologické změny) při výcviku ve VR je nutné ověřit, zdali trénink ve VR může reálný výcvik doplnit, nebo v budoucnu i částečně nahradit. V rámci pilotního výzkumu ve spolupráci IOO s Fakultou biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT FBMI), byly podrobeny dvě aplikace VR experimentu, který proběhl za účasti studentů fakulty, kterým byly bezdrátově měřeny vitální funkce. Cílem bylo odhalit, zda aplikace VR pro vyšetřující policisty (vyvinuta ČVUT FBMI) a aplikace VR ZPP (vyvinuta za účasti IOO) působí na životní funkce, fyziologické změny a míru kognitivní zátěže uživatele při tréninku ve VR. Tato studie přinesla předběžné závěry, které ukázaly, že měřitelný vliv VR technologií na fyziologické funkce a kognitivní zátěž uživatelů lze v dostatečné míře prokázat, a proto by tento výzkum mohl při svém pokračování odhalit potřebu či vhodnost nasazení VR technologií do výcviku jednotek PO i dalších složek integrovaného záchranného systému.
Virtuální realita – Flash over kontejner
Flash over kontejner je soubor lodních přepravních kontejnerů sestavených tak, aby v nich šlo simulovat reálné podmínky při požáru v uzavřených prostorech. Hasič zde nacvičuje taktiku a vedení požárního zásahu např. bytu. Zapálí se zde větší množství hořlavého materiálu a za pomoci otvorů se simulují reálné podmínky chování ohně uvnitř obývacích prostor s okny a dveřmi. Toto řešení se mimo jiné stalo základem k praktickému výcviku jednotek PO. Vzhledem k nedostatečné kapacitě takových reálných výcvikových polygonů došlo za přispění IOO a CPBS Institute, z. s., k rozšíření možností výcviku o obdobné řešení ve VR s podporou hlasového instruktora na platformě umělé inteligence, při níž je simulováno chování vody a ohně při jejich vzájemné reakci v uzavřeném prostoru.
Procházení zpracovanou událostí v systému Jestřáb
Hasič se učí jak pracovat s proudnicí C52, která je dostupná ve výjezdových automobilech jednotek PO. Navíc je osazena 3D držáky pro trackery (ovladače), které přenášejí práci s proudnicí do VR. Vývoj aplikace VR FOK byl financován z projektu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra.
Stěžejním úkolem pro hasiče je naučit se práci s clonou, projevy flash over efektu a práci s neutrální rovinou, pod kterou se musí zasahující hasiči držet, aby předešli nechtěným zraněním.
Partneři a distribuce VR
Ve spolupráci MV-generálního ředitelství HZS ČR se SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku, jednotkami PO a jednotkami SDH dochází k postupnému rozšiřování technologií VR, zejména zmíněných VR aplikací, do vzdělávání a výcviku budoucích hasičů a k získávání nových poznatků pro hasiče stávající. Závazek dalších výzkumných projektů, který na sebe IOO převzal, tento trend potvrzuje.
Ing. Martin MOLEK, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv autora