Časopis 112 ROČNÍK XXIV ČÍSLO 11/2025
Jeden z nejrozsáhlejších zásahů v Moravskoslezském kraji za poslední roky vznikl v časných ranních hodinách v pátek 22. srpna 2025 ve skladové hale v Ostravě-Třebovicích. V roce 2021 byl poprvé vyslán český mezinárodní modul zaměřený na pozemní hašení lesních požárů pomocí vozidel GFFF-V (Ground Forest Fire Fighting using Vehicles) v rámci Mechanismu civilní ochrany EU do Řecka. Evropskou platformu pro výměnu informací o požárech (FIEP – Fire Information Exchange Platform) vytvořila Evropská komise DG GROW s podporou Rady EU v roce 2017. Cílem FIEP je podnítit spolupráci mezi členskými státy a umožnit výměnu osvědčených postupů a poznatků mezi nimi a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti požární bezpečnosti. Přenést hospodářsky, materiálně i personálně nákladné metody výcviku jednotek požární ochrany (PO) do virtuálního prostředí je jedním z hlavních cílů kooperace dílčích pracovišť MV-generálního ředitelství HZS ČR a Institutu ochrany obyvatelstva.
Jeden z nejrozsáhlejších zásahů v Moravskoslezském kraji za poslední roky vznikl v časných ranních hodinách v pátek 22. srpna 2025, vyžádal si rozsáhlé nasazení sil a prostředků nejen ze strany Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) a Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR), ale také jednotek sborů dobrovolných hasičů (SDH), Policie ČR (PČR) a Městské policie (MP) Ostrava.
Ohlášení požáru, povolání sil a prostředků
Požár byl na Krajské operační a informační středisko HZS MSK (KOPIS) nahlášen v 5.07 hodin hlídkou MP Ostrava, která při rutinní pochůzce zaznamenala hustý kouř vycházející ze skladovacího areálu v městském obvodu Ostrava-Třebovice. KOPIS podle úvodního oznámení vedlo událost jako požár odpadu (dřevěných palet) u haly a tomu odpovídala skladba úvodního návrhu jednotek požární ochrany (PO) z I. stupně požárního poplachu. Jako první dorazila místně příslušná jednotka PO ze stanice Ostrava-Poruba, která po příjezdu rychlým průzkumem zjistila, že se jedná o plně rozvinutý a stále se rozšiřující požár uvnitř skladovacích hal, který začal u západní obvodové stěny jedné z nich a byly zde skladovány, mimo jiné, dřevěné palety a pneumatiky. V 5.09 hodin byl o situaci informován velící důstojník územního odboru Ostrava (VDO), který vyjel na místo požáru. Vzhledem k intenzitě hoření a rychlosti šíření požáru byl v 5.19 hodin vyhlášen II. stupeň požárního poplachu a na místě přítomný VDO zažádal o vyslání výškové techniky a velkokapacitních cisternových automobilových stříkaček (CAS). Požár se stále šířil a v 6.24 hodin byl vyhlášen III. stupeň požárního poplachu a velení u zásahu převzal krajský řídící důstojník, který se dostavil na místo.
Samotného zásahu a následných likvidačních prací se účastnily jednotky PO ze stanic Ostrava-Poruba, Ostrava-Zábřeh, Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Přívoz, Ostrava-Jih, Ostrava-Slezská Ostrava, Hlučín a dále chemická laboratoř z Frenštátu pod Radhoštěm. Povolány byly síly a prostředky ZÚ HZS ČR (dislokace Hlučín) a průběžně také jednotky SDH ze statutárního města Ostravy, a to SDH Třebovice, Pustkovec, Martinov, Krásné Pole, Nová Ves, Svinov, Radvanice, Zábřeh, Plesná, Hrabová, Michálkovice, Polanka nad Odrou, Stará Bělá a Muglinov a také jednotky SDH mimo území statutárního města Ostravy z Brušperku, Hrabyně, Staré Vsi nad Ondřejnicí, Šenova a Vratimova.
Zásah probíhal od samého začátku ve velmi náročných podmínkách. Byl provázen masivním vývinem hustého kouře, docházelo k sesunutí a kolapsům skladovaných materiálů. Zasahující hasiči čelili vysokým teplotám v požárem zasažených halách. Jednotky PO od počátku až do závěrečné likvidace musely používat dýchací techniku a nasazovat několik útočných proudů současně, a to jak okenními otvory, tak samotnými vstupy do hal. Použita byla také výšková technika. Kouř z požáru byl pozorovatelný z více než pěti kilometrů a byl evidován i na kamerových systémech dopravních uzlů v Ostravě. Obyvatelé vymezené části statutárního města Ostravy byli informováni o požáru jak hlídkami MP Ostrava, tak hromadnými SMS o události, kterých bylo rozesláno 13 516.
Popis zasažených objektů a šíření požáru
Zasažené skladovací haly tvořily komplex několika na sebe navazujících objektů na ploše zhruba 90 × 110 m v oploceném areálu. Objekty byly vystavěny v kombinaci nespalného zdiva, železobetonových prvků a sloužily převážně pro účely skladování (cukrovinky, sportovní potřeby) a dále jako administrativní a výrobní prostory. Tři propojené skladové haly byly bez požárního dělení, což výrazně přispělo k rychlému rozvoji požáru. Jednotlivé haly byly jednopodlažní s obvodovými stěnami, plochou střechou s mírným sklonem a krytinou z asfaltových pásů nebo pilovou střechou se světlíky a měly následující účel a přibližné rozměry:
- Hala A: sklad cukrovinek a balených potravin o půdorysu přibližně 19 × 37 m,
- Hala B: sklad cukrovinek a textilií o rozměrech přibližně 24 × 50 m,
- Hala C: sklad sportovních potřeb, obalů, plastových materiálů a reklamního zboží o půdorysu přibližně 16 × 30 m.
V interiéru hal se nacházely vysoké naskladněné regály a množství obalových materiálů, což tvořilo značné požární zatížení a přispělo k intenzivnímu rozvoji požáru. Areál byl vybudován před platností kodexu norem požární bezpečnosti staveb. Mezi jednotlivými halami a objekty se nacházely průchody bez požárních uzávěrů otvorů a požárně dělicích konstrukcí, což umožnilo rychlé šíření požáru nejen skrze vnitřní prostory, ale i podstřešní konstrukcí. Požár se rozšířil především v průběhu prvních deseti minut zásahu.
Taktické řízení zásahu a rozdělení do bojových úseků
S ohledem na rozsah a dynamiku požáru bylo nutné zavést odpovídající systém řízení zásahu. Velitel zásahu (VZ) rozdělil místo do tří bojových úseků, které odpovídaly klíčovým zónám požáru:
- Bojový úsek č. 1: západní strana areálu – původní ohnisko požáru, paletové sklady a nástupní prostory pro první útočné proudy,
- Bojový úsek č. 2: centrální část,
- Bojový úsek č. 3: východní část – skladovací hala zasažená rozvojem požáru, kde bylo reálné nebezpečí na rozšíření na další prostory a budovy v areálu.
VZ zřídil štáb velitele zásahu přímo na místě a v jeho rámci probíhalo pravidelné vyhodnocení situace, kontrola bezpečnostních podmínek a úprava taktiky. Součástí štábu byli velitelé jednotlivých bojových úseků, skupina spojení a nasazení jednotek PO. Samotný zásah byl významně komplikován nejen intenzivním vývinem tepla a kouře, ale i nemožností vstoupit a efektivně provádět hasební práce ve vnitřních prostorách. Tato skutečnost byla způsobena především množstvím a způsobem skladování materiálů v halách. Jednotky PO tak musely zvolit obrannou taktiku, kdy klíčové bylo zamezit šíření požáru do nezasažených prostor. To se díky masivnímu nasazení útočných proudů z vnějších prostor hal a z výškové techniky podařilo.
Pásové nakladače a manipulátory ZÚ HZS ČR a HZS MSK byly nasazeny v pozdější fázi zásahu k rozhrnování hořícího materiálu a částečně umožnily přístup ke skrytým ohniskům.
Skupina chemické laboratoře průběžně monitorovala kvalitu ovzduší v okolí požárem zasaženého areálu v perimetru až do 5 km a prováděla odběry vzorků vody odtékající z areálu dešťovou i splaškovou kanalizací. Výsledky měření byly pravidelně konzultovány s VZ, KOPIS, Českou inspekcí životního prostředí a dispečinkem Povodí Odry, s. p. V průběhu měření ovzduší nebylo zaznamenáno překročení hygienických limitů pro nebezpečné látky.
Zásobování vodou bylo komplikováno omezenou kapacitou areálové hydrantové sítě. Proto byly zřízeny dvě čerpací stanoviště a realizována kyvadlová doprava vody pomocí CAS. Odběr vody z místní hydrantové sítě byl tak masivní, že některé domácnosti v okolí zůstaly bez pitné vody. Tato situace byla řešena dodávkou pitné vody v cisternách. V průběhu hasebních prací byla intenzivně využívána také dronová služba HZS MSK nejen k zadokumentování místa události, ale také z důvodů identifikace možných cest šíření požáru.
Během zásahu došlo ke střídání směn a rotaci jednotek, aby byla zajištěna efektivita a bezpečnost zásahu. Hasiči pracovali po celou dobu v dýchací technice a museli být pravidelně střídáni kvůli vysoké tepelné zátěži. Na noční dohled byly povolány jednotky SDH, které se neúčastnily hasebních prací v průběhu dne a během noci likvidovaly čtyři nově vzniklá ohniska požárů.
Statické zajištění a bezpečnostní opatření
V důsledku dlouhodobého působení vysokých teplot došlo k výraznému narušení statické integrity konstrukcí. Nejvíce postiženy byly střešní světlíky, které se částečně zřítily už během první hodiny zásahu. V dalších částech došlo k deformaci nosných ocelových prvků a uvolnění výplňových panelů. Na základě vizuální kontroly povolaným statikem a se zohledněním zkušeností VZ byla vybraná místa vyhodnocena jako staticky nestabilní a byl do nich zakázán vstup, což komplikovalo vyšetřování příčiny vzniku požáru a následné likvidační práce. Zásah zde pokračoval pouze z vnější strany, případně pomocí výškové techniky.
Největší zásluhu na efektivitě zásahu měl systémový přístup k velení. Zřízení štábu velitele zásahu, rozdělení místa zásahu do tří bojových úseků a aktivní komunikace mezi veliteli umožnily pružné řízení podle aktuálního vývoje situace. Také využití moderních technologií – termokamer, dronů, ventilace a speciální techniky ZÚ HZS ČR a HZS MSK prokázalo svůj význam při zásazích tohoto typu. Lokalizace požáru proběhla 22. srpna 2025 v 9.37 hodin a likvidace následující den, 23. srpna 2025 ve 20.55 hodin.
Specifika zásahu
Negativa
- nízká vydatnost areálové hydrantové sítě,
- složitá orientace v členitém komplexu stavebně a funkčně propojených budov,
- masivní vývin zplodin hoření a velké zatížení hasičů teplotami požáru,
- složitý přístup do některých částí areálu,
- absence požárních úseků v halách a požárního dělení mezi halami.
Pozitiva
- rychlé povolání dostatečných sil a prostředků,
- vysoká úroveň součinnosti složek integrovaného záchranného systému (IZS),
- masivní nasazení dýchací techniky,
- využití moderních technologií,
- nasazení speciální techniky (ZÚ HZS ČR, HZS MSK),
- zabránění šíření požáru na další objekty v areálu,
- rychlá lokalizace požáru,
- trvalá přítomnost správce areálu v úvodních fázích zásahu.
Zásah v Ostravě-Třebovicích potvrdil, že kvalitní připravenost, profesionalita a součinnost všech složek IZS jsou klíčovými faktory úspěchu i při rozsáhlých požárech průmyslových objektů. Přes mimořádnou náročnost zásahu – rozsah požáru, vysoké tepelné zatížení, komplikovanou orientaci z důvodu stavební provázanosti jednotlivých objektů v komplexu, nedostatek vody v první fázi zásahu – se podařilo zabránit šíření požáru do dalších objektů a přilehlé zástavby.
Vyšetřování příčiny požáru a výše škody
Vyšetřovatelé požárů HZS MSK ve spolupráci s PČR začali ihned po lokalizaci požáru se statickým ohledáním místa události. Byly prověřovány záznamy z areálového kamerového systému, výpovědi svědků, proběhlo mapování činnosti předcházející požáru. K zadokumentování místa požáru byl využit také dron a 360° kamery vyšetřovatelů příčin vzniku požárů HZS MSK. Předpokládaným kriminalistickým ohniskem požáru byla stanovena oblast u sekčních vrat haly A, kde se mimo jiné nacházely dřevěné palety, plastové odpadní nádoby, pneumatiky a zbytky obalových materiálů. Na místo byl povolán také psovod PČR se služebním psem PČR OSK Ostrava pro vyhledávání akcelerantů hoření a specialista v odvětví chemie PČR Odboru kriminalistické techniky a expertiz Krajského ředitelství policie MSK. Vyšetřovatelé nevyloučili jako možnou příčinu vzniku požáru nedbalostní jednání, avšak prověřují i možnost technické závady nebo úmyslného jednání. Příčina vzniku požáru zůstává nadále v šetření.
Zásah trval více než 40 hodin a na místě se vystřídalo přes 250 hasičů z 28 jednotek PO, s 31 CAS, jednou automobilovou plošinou a dvěma automobilovými žebříky. Bylo použito 182 dýchacích přístrojů.
Požár zcela zničil tři průmyslové haly, škody přesáhly 120 milionů korun, a to na zničeném zboží, vybavení hal a stavebních konstrukcích objektů. Mimořádným nasazením všech hasičů se podařilo uchránit hodnoty za 80 milionů korun.
plk. Ing. Richard FRANC, MBA, brig. gen. Ing. Radim KUCHAŘ, HZS Moravskoslezského kraje, foto archiv HZS Moravskoslezského kraje