Slavnostní předání medailí HZS ČR
s 6
Železniční dopravní nehoda v Pardubicích
s 8
Taktické cvičení: Dopravní nehoda 2024 Vysoké Mýto
s 14
Přebor HZS ČR v poskytování první pomoci
s 18
Mezinárodní spolupráce HZS ČR s Gruzií
s 23
Mimořádné události řešené na úrovni EU
s 26
Konference Bezpečná společnost 2024
s 30
Preventivně výchovná činnost pro cílovou skupinu - senioři
s 32

K železniční dopravní nehodě došlo krátce před 23. hodinou 5. června 2024 na železničním koridoru (trať č. 010; 304,4 km) v blízkosti nově zřízené železniční zastávky Pardubice-město. Šlo o střet mezinárodního rychlíku RegioJet RJ 1021 ze směru Praha hl. n. do Olomouce, Košic a ukrajinského města Čop s nákladním vlakem ČD Cargo Nex 41340 ze směru Olomouc hl. n. do Prahy. Mezinárodní rychlík měl 15 vagonů včetně několika lůžkových vozů, které byly zařazeny za lokomotivou, a cestovalo v něm 380 cestujících. Nákladní vlak vezl 21 vozů s nákladními kontejnery, včetně čtyř vozů s nákladem podléhajícím přepravě nebezpečných látek po železnici RID. V těchto kontejnerech se podle přepravních dokumentů převáželo přes 80 tun karbidu vápenatého.

Průběh zásahu

Krajské operační a informační středisko (KOPIS) Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje (HZS PAK) obdrželo ve 22.53 hodin prvotní informaci o vykolejení vlaku na trati č. 010 v Pardubicích – ul. K Vinici. Během dalších dvou minut bylo KOPIS informováno od operačního střediska Policie České Republiky (PČR), že jde o střet nákladního vlaku s jedním vagonem RegioJetu. KOPIS následně vyslalo na místo události síly a prostředky (SaP) z prvního stupně poplachového plánu integrovaného záchranného systému (IZS), další SaP jednotek požární ochrany (PO) předurčené pro zásahy u dopravních nehod a místní jednotky HZS podniku (HZSP) Správy železnic (SŽ) Nymburk a SŽ Česká Třebová. KOPIS požádalo SŽ o zastavení provozu na trati, tento požadavek byl potvrzen ve 23.01 hodin. Ve stejný čas byli informováni řídící důstojník Územního odboru Pardubice a krajský řídící důstojník HZS PAK o vzniku této mimořádné události (MU).

První jednotka PO, která se dostavila na místo události, byla ze stanice Pardubice. Ten den jednotka sloužila v početním stavu 18 příslušníků a byla k události vyslána s technikou CAS 20/2000/120-M1T, CAS20/3500/210-S2T, CAS 30/9000/540-S3VH, VEA – L1Z, ANK+KTE – vyprošťování, VYA20-S3V. Při jízdě na místo události (podle prvotních informací – ul. K Vinici) se jednotka zdržela hledáním místa události. Ulice K Vinici je přístupná ze dvou směrů a je rozdělena průmyslovou zástavbou. Jednotka se tak musela rozdělit a prozkoumat obě části ulice. Bohužel nic neobjevila a po komunikaci s KOPIS se přesunula do ul. Hlaváčova, kde pokračovala v hledání místa MU. Projela železniční podjezd v ul. Anenská a pokračovala podél železničního koridoru k prvnímu volnému přístupu do kolejiště (roh ulic Štefánikova a Hlaváčova), kam velitel čety vyslal průzkumnou skupinu po železničním svršku.

Po dohledání místa události, které bylo asi 500 metrů ve směru na Olomouc (podchod železničního koridoru Sladkovského-Rokycanova), jednotka nalezla průchod protihlukovou stěnou, ustavila techniku a prozkoumala místo události. Jeden příslušník jednotky ze stanice  Pardubice zůstal na příjezdové komunikaci a koordinoval ustavení techniky všech složek IZS. Jednotka PO pod velením velitele čety začala prozkoumávat místo železniční dopravní nehody. Bylo zjištěno, že vlivem střetu dvou vlakových souprav došlo k poškození obou lokomotiv, jednoho nákladního vozu a k deformaci a vykolejení prvního (lůžkového) vozu osobního vlaku. Jednotka se soustředila na stabilizaci vykolejeného vozu, záchranu zraněných osob a organizaci místa události.

Velitel zásahu (VZ) koordinoval spolupráci s posádkami Zdravotnické záchranné služby (ZZS) Pardubického kraje a hlídkami PČR. Požádal o vypnutí trakčního vedení a zjistil prvotní informace o převáženém nákladu v kontejnerech nákladního vlaku.

Poté, co se řídící důstojník územního odboru dostavil na místo MU, zhodnotil situaci a dohodl se s velitelem čety o převzetí velení zásahu. Následně rozdělil místo zásahu na dva úseky. Úsek č. 1 – záchrana a úsek č. 2 – evakuace cestujících a štáb VZ. 

V průběhu zásahu bylo potvrzeno vypnutí trakčního vedení a jeho zkratování od velitele HZSP SŽ Nymburk. Byl zřízen štáb VZ a předány informace generálnímu řediteli HZS ČR. Poté se zřídila informační linka pro příbuzné vlakového neštěstí na KOPIS, byli povoláni členové týmu posttraumatické péče (TPP), a to nejen od HZS PAK, ale i z okolních krajů, MV-generálního ředitelství HZS ČR a PČR. KOPIS dále informovalo primátora statutárního města Pardubice a pracovníky krizového řízení města. Na stanici Pardubice byla povolána záloha pro případ další události.

Během záchranných a vyprošťovacích prací na prvním voze osobního vlaku byl proveden průzkum nákladní vlakové soupravy. Zjistilo se poškození lokomotivy a prvního nákladního vozu. Opětovně se prohlédly vagony převážející karbid vápenatý, jejich poloha (8. až 10. vagon) a množství převáženého materiálu, které se upřesnilo podle přepravní dokumentace.

Podle informací průvodčího z prvního lůžkového vozu osobního vlaku zde mělo cestovat 23 cestujících, v celé vlakové soupravě pak asi 380. Na KOPIS byly předány prvotní počty zraněných (15 lehkých zranění, jedno středně těžké, čtyřikrát exitus).

ZZS Pardubického kraje byl aktivován traumaplán. Zraněné osoby byly postupně transportovány do nemocnic v Pardubicích a Chrudimi a do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Na místo události byly povolány posádky ZZS Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje a vrtulníky Letecké záchranné služby ZZS hl. m. Prahy a ZZS Královéhradeckého kraje.

Vlivem vypnutého trakčního vedení nedocházelo ve vozech osobního vlaku k cirkulaci vzduchu a k termoregulaci vozů. Proto se cestujícím nejdříve poskytl pitný režim a následně byla dohodnuta s velitelem jednotky SŽ Nymburk jejich evakuace z místa události do nádražní budovy Pardubice hl. n. K evakuaci cestujících se využily autobusy Dopravního podniku města Pardubic, o něž požádal VZ cestou KOPIS. První autobus se na místo MU dostavil během 11 minut. Autobusy přepravily do nádražní budovy celkem 380 cestujících. Tam pro ně bylo vyčleněno místo, dostali informace od dopravce, byl zajištěn pitný režim a přikrývky pro zabezpečení tepelného komfortu. Pro zranitelné skupiny osob, především pro matky s dětmi byl zvlášť vymezen prostor v odbavovací a odpočinkové místnosti ČD Lounge. Navíc zde příslušníci PČR kontrolovali totožnost cestujících a členové TPP poskytli potřebným intervenci. KOPIS využilo i nabídku Českého červeného kříže (ČČK) a na základě smlouvy s ostatními složkami IZS povolalo šest členů pro psychosociální pomoc (PSP) jak pro cestující v nádražní budově, tak zraněné a jejich příbuzné v nemocnici v Pardubicích.

Na místo události se dostavil ministr vnitra a ministr dopravy, které krajský řídící důstojník seznámil se situací. Následně byla uspořádána tisková konference s přítomnými novináři, jimž byly sděleny základní informace. Na místo události bylo povoláno také oddělení dokumentace (ODOK) a operační výjezd z MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Po závěrečném průzkumu na úseku č. 1 – záchrana se upřesnily počty vyproštěných osob z prvního vozu osobního vlaku. Jednotky z tohoto vozu vyprostily celkem devět osob za 70 minut, z toho tři lehká zranění, dvě středně těžká zranění a čtyřikrát exitus. V 1.47 hodin následujícího dne byl ukončen i transport cestujících do nádražní budovy. Na KOPIS byl nahlášen i celkový počet zraněných, který se vyšplhal na 26 osob (16 lehce zraněných, šest středně těžce a čtyřikrát exitus).

Po ukončení záchranných prací na úseku č. 1 – záchrana byly postupně redukovány SaP jak jednotek PO, tak dalších složek IZS. S velitelem jednotky HZSP SŽ Nymburk bylo dohodnuto povolání týlového kontejneru od HZS PAK, aby se zajistilo zázemí jednotek HZSP SŽ Nymburk a SŽ Česká Třebová, které následující dny vyprošťovaly havarované vozy a obě lokomotivy. Celý zásah byl ukončen 7. června 2024 v 18.40 hodin.

Rozdělení místa zásahu a činnost v jednotlivých úsecích; štáb velitele zásahu

Úseku č. 1 – záchrana velel velitel čety ze stanice Pardubice, jenž byl na místě události jako první. Soustředil se na koordinaci záchranných prací v místě střetu vlaků. Za pomoci stabilizačních tyčí Paratech stabilizoval vagon a řídil vyproštění zraněných osob. Bylo zřízeno místo pro soustředění SaP pro záchranné práce (hydraulické vyprošťovací zařízení, nosítka, stabilizace atd.) blízko nasazení přímo v kolejišti. Velitel povolával potřebné SaP. U tohoto úseku byl zřízen i prostor pro třídění raněných, kde se osoby předávaly do péče ZZS.

Na tomto úseku byly jednotky předurčené k záchranným pracím u dopravních nehod, a to jak profesionální, tak dobrovolné jednotky.

Záchranné práce probíhaly ze dvou stran, vyproštění osob z čela havarovaného lůžkového vozu přes okno prvního kupé a z druhé (jižní) strany havarovaného vozu přes okno třetího kupé. Během průzkumu byly ještě zachráněny tři lehce zraněné osoby ze čtvrtého kupé, které byly evakuovány přes okno nastavovacím žebříkem.

Úsek č. 2 – evakuace cestujících byl zřízen po příjezdu řídícího důstojníka územního odboru a vzhledem k převažujícímu počtu příslušníků PČR byl řízen jejím příslušníkem. Velitel měl za úkol provést společně s jednotkami PO průzkum nepoškozených vozů osobního vlaku a třídění zraněných cestujících (předpoklad drobných zranění). Na to byli přednostně určeni členové jednotek sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí zařazených v poplachovém plánu IZS, kteří nemají předurčenost k záchranným pracím u dopravních nehod. Lehce zraněné osoby (zelené označení) z této části vlaku byly evakuovány na přilehlou zastávku MHD (ul. Hlaváčova), kde byly ošetřeny ZZS a ponechány pod dohledem členů jednotek SDH obcí. Příslušníci PČR procházeli nepoškozené vozy vlaku a vyzývali cestující, aby zůstali ve vozech a neopouštěli svá místa. Následně se celý úsek soustředil na přesun cestujících do nádražní budovy Pardubice hl. n.

Dalším z úkolů bylo zajištění perimetru dopravní nehody. Příslušníci PČR uzavřeli ul. Hlaváčova od křížení ulic Anenská až po ul. Palackého třída a odklonili dopravu. Zároveň uzavřeli i chodník pro pěší a cyklisty podél ul. Hlaváčovy až po příchod na železniční zastávku Pardubice-město z ul. Jana Palacha. Vše probíhalo v součinnosti s Městskou policií Pardubice.

Štáb VZ byl zřízen ve složení: náčelník štábu, příslušník pro spojení, vedoucí složky ZZS, vedoucí složky PČR, velitel HZSP SŽ Nymburk, zástupci dopravců RegioJet a ČD Cargo. Štáb VZ převážně získával informace od dopravců o počtu cestujících a množství a druhu převáženého nákladu. Člen štábu VZ pro spojení zajistil, mimo spojení v místě zásahu, také video a fotodokumentaci za využití dronu.

Psychosociální pomoc na místě zásahu

Členové TPP evakuovali osoby z vlaku do nádražní haly a zjišťovali psychický stav zasažených. Na místě poskytli intervenci strojvedoucímu jednoho z vlaků až do následného předání a odvozu PČR. TPP byly rozděleny pro pomoc v místě události a dále v evakuačním prostoru nádražní haly. Po ukončení evakuace se členové TPP přesunuli do nádražní haly, kde poskytovali první psychickou pomoc – zajišťovali podporu, podávali nezbytné informace (i v důsledku poruchy rozhlasu v nádražní budově), starali se o základní potřeby, rozdávali balené vody, deky a další věci pro zajištění komfortu. V hale bylo určeno místo pro zranitelné skupiny osob, především pro matky s dětmi, kde jim byly zprostředkovány i možnosti náhradního ubytování. Dětem předávali dráčky pro snížení stresu. Spolupracovali s manažery nádražní haly a s vedením firmy RegioJet. V průběhu zásahu probíhala součinnost všech, pro potřeby identifikace a ztotožňování obětí. V mezičase členové ČČK mapovali situaci v nemocnicích. Přítomni byli v nemocnici v Pardubicích, kde se věnovali zraněným osobám, které mohly být potenciálně nejvíce psychicky zasaženy při vyprošťování z prvních vagonů. Pomoc nabízeli rovněž i jejich rodinám. Po ukončení činnosti se týmy ČČK připojily k poskytování pomoci v nádražní hale. Byla zřízena krizová informační linka, již z počátku obsluhovala psycholožka MV-generálního ředitelství HZS ČR. V ranních hodinách byla vystřídána dvěma členy TPP HZS PAK. Činnost linky byla ukončena druhý den v odpoledních hodinách. Člen TPP HZS PAK po ukončení práce na tísňové lince poskytoval intervenci pro pozůstalou osobu společně s psycholožkou PČR. Koordinátor pro psychosociální pomoc poté kontaktoval všechny aktéry zasahujících složek, včetně jednotek SDH obcí, nemocnice v Pardubicích a ZZS pro případnou další péči. Následně byla zajištěna setkání na podporu odolnosti a zpracování náročného zážitku pro zasahující, zasažené, svědky a širokou veřejnost.

Na místě události zasahovalo:

21 jednotek PO (včetně ODOK, operační výjezd MV-generálního ředitelství HZS ČR),

63 kusů mobilní techniky jednotek PO,

129 hasičů (59 příslušníků HZS ČR, 35 členů jednotek SDH obcí, 35 zaměstnanců SŽ),

40 příslušníků PČR (10 policistů z řad Služby kriminální policie a vyšetřování, z toho 4 technici – povoláni z volna),

8 vozů ZZS Pardubického kraje,

4 vozy ZZS Královéhradeckého kraje (2 vozy s přepravní kapacitou, vozidlo pro řešení MU, inspektor provozu),

2 vrtulníky Letecké záchranné služby ZZS hl. m. Prahy a ZZS Královéhradeckého kraje,

3 zdravotnické dopravní služby,

1 vrtulník Letecké služby PČR – prvotní monitoring a osvětlení místa události,

6 členů ČČK – Chrudim a Ústí nad Orlicí – PSP,

2 hlídky Městské policie Pardubice.

Shrnutí zásahu

Pozitiva

• využití poznatků z velkých společných taktických a prověřovacích cvičení IZS a společných odborných příprav,
• spolupráce se složkami IZS – koordinace zásahu, masivní nasazení SaP v krátkém časovém intervalu,
• vymezení místa zásahu – oddělení protihlukovými stěnami (vytěsnění médií a veřejnosti),
• nástupní prostor pro techniku organizován příslušníkem ze stanice Pardubice – umožnění volného příjezdu a odjezdu vozidel ZZS, ustavení techniky podle požadavku VZ,
• dostatečný prostor pro ustavení techniky – zálivy zastávek MHD a uzavření komunikace,
• prostor železniční dopravní nehody částečně osvětlen od pouličního osvětlení a osvětlení železniční stanice,
• vyprošťování zraněných osob postupně – nezahlcení ZZS – rychlé prvotní ošetření a postupný odsun do zdravotnických zařízení,
• místo události
  • přímo v železniční zastávce  – využití podchodu pro evakuaci nezraněných cestujících,
  • krajské město – dojezdová vzdálenost stanic HZS PAK, krátké dojezdové časy dalších složek IZS,
• spolupráce s Dopravním podnikem města Pardubice – rychlé poskytnutí autobusů k evakuaci cestujících (380 osob) do budovy hlavního nádraží Pardubice (začátek transportu 11 minut od požadavku),
• spolupráce s dopravci (RegioJet, ČD Cargo) – poskytnutí informací VZ, zajištění pitného režimu pro zasahující a cestující,
• dokumentační skupina na místě události v krátkém čase – zadokumentování činnosti složek IZS,
• využití příslušníků PČR a HZS ČR z TPP (povolání příslušníků HZS ČR ze sousedních krajů),
• včasné povolání SaP ze strany KOPIS – nepodcenění situace – dostatek SaP na místě zásahu,
• zřízení infolinky na KOPIS HZS PAK s využitím TPP,
• využití ČČK – 6 členů, kteří poskytli PSP,
• odbornost a profesionalita jednotek předurčených k zásahům u dopravních nehod – pravidelná odborná příprava jak jednotek HZS ČR, tak jednotek SDH obcí a jejich vzájemná „sehranost“,
• využití jednotky SDH obce předurčené pro práci se ZZS Pardubického kraje (JPO III/1 –  Chrudim),
• ukázněnost cestujících – nevystupovali z vagonů, dbali pokynů příslušníků PČR a členů jednotek PO.

Negativa

• prvotní místo zásahu – ul. K vinici – má dvě části, různé příjezdové trasy – prověřil velitel čety, výjezd čekal na jeho instrukce – delší dojezdový čas na místo události,
• neoznačení vstupů do kolejiště z vnější strany protihlukových stěn – hledání přístupového místa k události – delší dojezdový čas na místo události,
• „infolinka“ na KOPIS HZS PAK – mnoho obtěžujících dotazů na zpoždění vlaků dopoledne druhého dne (asi 40 % telefonátů).

mjr. Ing. Pavel BÉR, HZS Pardubického kraje, foto Michal FANTA, HZS Královéhradeckého kraje

Ve dnech 18.–20. října 2024 se uskutečnila celorepubliková soutěž pod názvem Přebor Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) v poskytování první pomoci, který navázal na řadu podobných soutěží realizovaných v době před pandemií nemoci covid-19. Cílem soutěže bylo především formou odborné přípravy porovnat a ověřit úroveň znalostí a praktických dovedností jednotlivých soutěžních družstev při celkem 12 modelových situacích, které vycházely nebo byly inspirovány skutečnými mimořádnými událostmi (MU).

Pád dělníka při práci v šachtě vzduchotechniky

Historie soutěže HZS ČR v poskytování první pomoci sahá do roku 2015, kdy byla poprvé realizována v rámci areálu Školního a výcvikového zařízení HZS ČR středisko Brno. V následujících letech byla již uskutečňována v působnosti jednotlivých HZS krajů - respektive HZS Jihomoravského, Libereckého a Středočeského kraje. Po vypuknutí pandemie covidu-19 byla tato soutěž přerušena a nedošlo již k jejímu obnovení.

V roce 2023 byl hlavními instruktory pro oblast poskytování neodkladné první pomoci vznesen na MV-generální ředitelství HZS ČR (GŘ HZS ČR) návrh k opětovné realizaci této soutěže. S ohledem na značnou finanční a organizační náročnost byla snaha pro obnovený ročník využít především školních a výcvikových zařízení HZS ČR se vzájemnou participací GŘ HZS ČR, HZS krajů, ZÚ HZS ČR, Střední odborné školy požární ochrany (SOŠ PO) a Vyšší odborné školy požární ochrany (VOŠ PO) Frýdek-Místek a Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu (HÚOPH).

Po představení celého záměru byl vedením GŘ HZS ČR schválen přebor ve ŠVZ, středisku Zbiroh.

Organizační tým přeboru 

velitel soutěže:        
plk. Ing. Martin Legner, MBA                  GŘ HZS ČR

organizátoři:
kpt. Mgr. Martin Srp, DiS.                        GŘ HZS ČR
mjr. Ing. Ladislav Žák, DiS.                      HZS Libereckého kraje
npor. Karel Hambálek, DiS.                     HZS Jihomoravského kraje

hlavní rozhodčí:
kpt. Ing. Jan Sýkora, DiS.                         HZS Středočeského kraje
npor. Ing. Jiří Horník, DiS.                        HZS Karlovarského kraje.

Organizace přeboru

Z hlediska složení soutěžních družstev bylo navázáno na předešlé ročníky, tedy v početním stavu 1 + 3. V soutěžním družstvu musel být přítomen vždy jeden velitel, s odbornou způsobilostí taktického nebo takticko-strategického řízení a nejméně jeden hasič s absolvovaným specializačním kurzem Neodkladná zdravotnická pomoc nebo kurzem Doprava nemocných a raněných. Celkem se soutěže účastnilo 16 družstev – 13× z HZS krajů a 3× z HZS podniku (Jaderná elektrárna Dukovany, Škoda Auto, a. s., a Letiště Václava Havla, a. s.). V soutěžním družstvu nesměl být přítomen příslušník nebo zaměstnanec, který je absolventem zdravotnické školy, aby nedocházelo ke zvýhodňování jednotlivých družstev. To by také mohlo ve výsledku vést k záměně soutěže HZS ČR za „soutěž zdravotnických záchranných služeb“.

Každé družstvo muselo povinně disponovat základním vybavením, které zahrnovalo transportní prostředky s příslušenstvím (minimálně transportní vana, páteřní deska), imobilizační prostředky (minimálně vakuová matrace, vakuové dlahy, pumpa), vybavený zdravotnický batoh (kufr) nejlépe se spotřebním materiálem po exspiraci (pro účely soutěže), dostatečné množství jednorázových vyšetřovacích rukavic, kyslíkovou terapii, mobilní telefon, osobní ochranné prostředky hasiče a další prostředky – zásahová přilba (pro hašení ve stavbách a dalších prostorech), zásahový oděv třívrstvý (včetně kukly pro hasiče), zásahová obuv pro hasiče, rukavice pro hasiče, maska k přetlakovému dýchacímu přístroji, pracovní polohovací pás, ruční přenosná svítilna – dále pak vestu „velitel zásahu“, 4× vazák na hadice a 2× podoblek nebo funkční oblečení do suchého obleku. Specifické vybavení pro absolvování soutěžního pokusu (např. suchý oblek do vody, izolační dýchací přístroje) bylo vždy připraveno přímo na jednotlivých stanovištích.

Pro soutěž bylo organizačním týmem definováno celkem 12 stanovišť se scénáři, které vycházely ze skutečných zásahů HZS ČR nebo byly jimi inspirovány. Scénáře byly navrženy tak, aby pokrývaly většinu situací, s nimiž se můžou jednotky požární ochrany (PO) setkat u MU. Jednotlivým HZS krajů byl následně přidělen jeden scénář, který musely samostatně podrobně rozpracovat a kompletně zabezpečit jak po stránce organizační, materiálové tak i personální. GŘ HZS ČR zajišťovalo pouze takové prostředky, jež nebylo možné zajistit v rámci HZS kraje.

Obecně platilo, že na každém stanovišti byli přítomni zpravidla dva až tři rozhodčí. Ti museli mít jednak výborné znalosti z oblasti poskytování neodkladné první pomoci a jednak alespoň jeden z nich musel být současně i držitelem odborné způsobilosti taktického nebo takticko-strategického řízení. Figuranti byli rozděleni po dvou či čtyřech na jednotlivá stanoviště s ohledem na konkrétní scénář (se zohledněním nutnosti jejich střídání v průběhu soutěže).

Protože nebylo možné využít pro přesun v areálu ŠVZ Zbiroh služební vozidla,
musela se soutěžní družstva přesouvat mezi jednotlivými stanovišti pěšky, včetně veškerého nezbytného vybavení pro modelové situace. Tato skutečnost představovala značnou fyzickou zátěž pro soutěžní družstva. S ohledem na zátěž, v kombinaci s časovou náročností celé soutěže a předpokládanými nepříznivými klimatickými podmínkami, byla jednotlivá soutěžní stanoviště doplněná o odpočinková stanoviště, vždy v kombinaci tři soutěžní a jedno odpočinkové stanoviště. Odpočinková stanoviště představovala vyhřívané nůžkové stany a pro soutěžní družstva zde byly připraveny nápoje a strava. Přípravu a celkové zabezpečení odpočinkových stanovišť zajistil Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR) a technická četa ŠVZ Zbiroh. Průběh celé soutěže byl z hlediska zdravotního zabezpečení zajištěn sanitním vozem Zdravotnického zařízení ministerstva vnitra s posádkou. 

Témata stanovišť v roce 2024

Stanoviště č. 1 – Squaterský příbytek
(HZS hl. m. Prahy)

• zaměření na taktiku zásahu s více pacienty na různých místech,
• popáleniny následkem nevhodné manipulace s kamny na tuhá paliva, při které došlo k vyšlehnutí plamene,
• 2× figurant (jedna osoba uvnitř objektu, druhá na zápraží objektu):

• 1. osoba – popáleniny obličeje s inhalačním traumatem uvnitř objektu,
• 2. osoba – popáleniny obou horních končetin.

Rozhodčími byli nstržm. Jaroslav Krulík a nstržm. Tomáš Maršál, DiS., a figuranty byli nstržm. Bc. Tomáš Pazika, nstržm. Aleš Růžička, nstržm. Ondřej Hruška a nstržm. Josef Vydra.

Stanoviště č. 2 – Záchrana z hloubky
(HZS Karlovarského kraje  a HZS Libereckého kraje)

• námětem byl pád osoby do podzemních prostor,
• zaměření na poskytnutí neodkladné první pomoci osobě; zajištění tepelného komfortu; manipulace s osobou v úzkých prostorech; využití imobilizačních a transportních prostředků; transport osoby z komplikovaných podzemních prostor,
• 1× figurant
• podezření na poranění páteře, hematom na hlavě.

Rozhodčími byli nprap. Ing. Stanislav Tříska, ppor. Michael Maštera a nstržm. Mgr. Pavel Pažout a figuranty byli por. Ing. Jana Třísková, DiS., a Nicola Svobodová.

Záchrana z vodní hladiny

Stanoviště č. 3 – Záchrana z vodní hladiny
(HZS Olomouckého kraje a SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek-Místek)

• zaměření na záchranu dvou osob z vodní hladiny; vyhodnocení priorit – která ze dvou osob vyžaduje přednostní záchranu; použití osobních ochranných prostředků, jištění osob, využití prostředků pro záchranu nejen z vodní hladiny (páteřní deska, paddleboard),
• po záchraně následovala u druhé osoby kardiopulmonální resuscitace s následným oživením figuranta a zajištění tepelného komfortu,
• 2× figurant:

• 1. osoba – při vědomí, podchlazení,
• 2. osoba – v bezvědomí, bezdeší.

Rozhodčími byli nstržm. Ondřej Šenk, DiS., a kpt. Mgr. Jakub Krček, a figuranty byli kpt. Mgr. Ondřej Werich, prap. Ing. Ladislav Novotný, nstržm. Martin Popp a nstržm. Marek Koutný.

Stanoviště č. 5 – Intoxikace
(HZS Jihočeského kraje)

• námětem bylo zasažení skladníka neznámou látkou (85% kyselina fosforečná); v telefonátu na tísňovou linku udává palčivou bolest na horní a dolní končetině, následně hovor ukončen,
• zaměření na včasné vynesení pacienta z místnosti; rychlé ošetření poleptaných míst, výplach úst, podání kyslíku, tepelný komfort a průzkum místa zásahu se zjištěním nebezpečné látky (práce s Kemler kódem, bezpečnostním listem v rámci neodkladné zdravotnické pomoci),
• zásah v dýchací technice,
• cílem bylo uvědomit si rozdíl mezi termickým a chemickým poškozením tkáně a ošetřit tento úraz,
• 1× figurant

• při vědomí s těžkými dechovými obtížemi, poleptaná plocha asi 8 %, zasažení horních a dolních dýchacích cest.

Rozhodčími byli pprap. Jan Vachek, DiS., a ppor. Bc. Tomáš Otruba, a figuranty byli por. Bc. Jiří Kordík a nstržm. František Štolba.

Stanoviště č. 6 – Kardiopulmonální resuscitace s využitím trenažéru Hall
(HZS Plzeňského kraje)

• zaměření na přenesení osoby na vhodné místo pro provedení  kardiopulmonální resuscitace, kompletní resuscitace s využitím automatizovaného externího defibrilátoru, kyslíkové terapie, zajištění tepelného komfortu;
• po třech výbojích defibrilátoru obnovení základních životních funkcí a příprava na transport osoby,
• 1× figurant

• bezvědomí, bez základních životních funkcí, 60 let, kardiak.

Rozhodčími byli npor. Bc. Jan Beran a npor. David Kváč, DiS.

Stanoviště č. 7 – Úraz v dílně
(HZS Jihomoravského kraje)

• zaměření na technické vyproštění předloktí horní končetiny skřípnuté v podomácku vyrobeném lisu a zápěstí nabodnutého na čepu,
• cílem bylo zamezit krevní ztrátě s včasným podáním O₂ ; nalézt a demontovat čep; zdvižení válce lisu; zabránění pohybu horní končetiny při vyprošťování; ošetření poranění a transport osoby,
• 1× figurant

• velká krevní ztráta,
• zlomenina vřetenní a loketní kosti pravé horní končetiny,
• nabodnutí na čep v oblasti zápěstí pravé horní končetiny.

Rozhodčími byli nprap. Bc. Zdenek Doubek, DiS., a nprap. Kamil Štrait, a figuranty byli nstržm. Libor Polák a nstržm. Pavel Šimek.

Stanoviště č. 9 – Zaklíněný muž na WC
(HZS Kraje Vysočina a HZS Zlínského kraje)

• zaměření na vyšetření s cílem zjistit cévní mozkovou příhodu; následná péče

do příjezdu zdravotnické záchranné služby; komplikovaný transport osoby po úzkém točitém schodišti s následným snesením pacienta o dvě patra níž k východu z objektu,

• 1× figurant

• cévní mozková příhoda bez druhotného zranění.

Rozhodčími byli nprap. Bc. Tomáš Kulenda a pprap. Martin Andrýsek, DiS., a figuranty byli ppor. Martin Hron a npor. Josef Doležal, DiS.

Stanoviště č. 10 – Pád dělníka při práci v šachtě vzduchotechniky
(HZS Pardubického kraje)

• zaměření na kvalitní průzkum místa zásahu a  nalezení nezamčených dveří v blízkosti pacienta; vyproštění zraněné osoby z úzkého prostoru šachty vzduchotechniky po pádu z výšky asi osmi metrů s poskytnutím neodkladné první pomoci a transport osoby,
• 2× figurant:

• 1. osoba – oznamovatel bez zranění,
• 2. osoba – osoba reagující na oslovení s postupným přechodem do bezvědomí, otevřená zlomenina stehenní kosti levé dolní končetiny, uzavřená zlomenina pažní kosti pravé horní končetiny.

Rozhodčími byli nstržm. Ladislav Veit, DiS., a pprap. Bc. Jan Vlasák, DiS., a figuranty byli nstržm. Michal Dalecký, Michal Špaček a Benjamin Holeka.

Stanoviště č. 11 – Myslivec
(HZS Královéhradeckého kraje)

• námětem byla střelba myslivce na projíždějící osoby na krosové motorce,
• zaměření na poskytnutí neodkladné první pomoci osobám po dopravní nehodě motocyklu a kvalitní průzkum okolí,
• sledovala se také reakce velitele zásahu na nález dlouhé zbraně, kterou na místě nechal pachatel,
• 2× figurant (řidič + spolujezdec):

• řidič – v bezvědomí se zachovalým dýcháním a reagujícím na bolestivý podnět, krvácení z nosu a úst, zástřel na levé straně hrudníku, pneumothorax, hematom na levém bérci, počínající podchlazení,
• spolujezdec – při vědomí, komunikující, krvácení z nosu, odřeniny dlaní, bolest pravého kolene.

Rozhodčími byli nstržm. Bc. Pavel Pecold a ppor. Bc. Zbyněk Voříšek, DiS., a figuranty byli nstržm. Ing. Miroslav Cvejn, DiS., nstržm. Ing. Lukáš Pelc, nstržm. Bc. Ondřej Uždil a nstržm. Štěpán Remeš.

Stanoviště č. 13 – Dopravní nehoda osobního automobilu
(HZS Ústeckého kraje)

• zaměření na zvládnutí dvou pacientů v jeden okamžik; kladen důraz na šetrné vyproštění řidiče vozidla; následné poskytnutí neodkladné první pomoci do příjezdu zdravotnické záchranné služby,
• 2× figurant (oba při vědomí, komunikující):

• řidič – při vědomí, necitlivost dolních končetin, odřenina na čele po nárazu do čelního skla,
• spolujezdec – při vědomí, zlomenina klíčku vpravo.

Rozhodčími byli mjr. Bc. Jiří Mooz, DiS., a npor. Bc. Zbyšek Zuber, a figuranty byli Ing. Jitka Kratochvílová, Bc. Věra Richterová, nprap. Nicole Nestlerová a nstržm. Zdeněk Nodes.

Stanoviště č. 14 – Dopravní nehoda osobního automobilu na střeše na panelech imitující příkop
(HZS Středočeského kraje)

• zaměření na práci s vysokotlakými vaky a polohování pacienta ve stísněných prostorech + transport osoby,
• 1× figurant exitus + 1× figurant při vědomí

• figurant při vědomí – otevřená zlomenina dolní končetiny a pohmožděný hrudník.

Rozhodčími byli npor. Zdeněk Laube, DiS., a pprap. Jindřich Pacák, DiS., a figuranty byli nstržm. Radek Pergler a nstržm. Lukáš Stehlík.

Squaterský příbytek

Stanoviště č. 15 – Výbuch ve varně drog
(HZS Moravskoslezského kraje)

• zaměření na průzkumu, lokalizaci a reakci na zjištěnou varnu drog včetně poskytnutí neodkladné první pomoci,
• zjištění přirozené reakce na nález granátu, který byl ve skutečnosti obalem na drogy,
• zásah v dýchací technice s bojovým rozvinutím, jeden zavodněný C proud od CAS 30,
• současně se jednalo také o osvětu na Soubor typových činností jednotek PO č. 17 a přítomnost fentanylu,
• 1× figurant

• popáleniny na obou předloktích horních končetin,
• střepiny v oblasti hlavy.

Rozhodčími byli ppor. Ing. Martin Türke a nprap. Bc. Robin Malchárek a figurantem byl nprap. Bc. Jiří Drápal.

Průběh soutěže

Soutěž byla oficiálně zahájena v ranních hodinách 19. října 2024 za přítomnosti velitele soutěže plk. Ing. Martina Legnera, MBA. Před devátou hodinou ranní již byla soutěžní družstva rozmístěna a připravena na jednotlivých stanovištích, následně byl dán pokyn ke startu. Pro každý soutěžní pokus na stanovišti, včetně následného vyhodnocení rozhodčími a přesunu na další stanoviště byla vymezena jedna hodina. Průběh soutěže byl průběžně obrazově a audiovizuálně zaznamenáván tiskovým oddělením GŘ HZS ČR a přítomnými příslušníky HZS ČR.

Soutěž pokračovala v průběhu celého dne až do nočních hodin. Pro tuto situaci bylo po areálu ŠVZ Zbiroh, především v místech venkovních stanovišť, rozmístěna přenosná osvětlení tak, aby bylo zajištěno především efektivní provedení soutěžních pokusů. Soutěž byla ukončena v neděli 20. října 2024 v 01.00 hodin, následně se členové soutěžních družstev přesunuli na ubytování k odpočinku.

V dopoledních hodinách v neděli 20. října 2024 proběhlo závěrečné vyhodnocení a vyhlášení výsledků: 1. místo obsadilo soutěžní družstvo HZS ZLK, na 2. místě bylo družstvo HZS PAK a 3. místo patřilo  příslušníkům HZS PHA. Vítězům blahopřejeme a ostatním týmům děkujeme za jejich nasazení v průběhu celé soutěže.

Závěr

Z pohledu budoucnosti přeboru HZS ČR v poskytování první pomoci je nutné podotknout, že si tato soutěž zaslouží svou stálou pozici mezi dalšími sportovními soutěžemi, které se pořádají pravidelně v rámci HZS ČR, už jen s ohledem na jeho přesah v oblasti odborné přípravy příslušníků. Již nyní víme, že ročník 2025 uspořádá v rámci HZS HKK, opět v úzké spolupráci s GŘ HZS ČR, HZS krajů a dalších organizačních složek. Cílem přesunu zpět na HZS kraje je postupný návrat k zažitému způsobu organizace této soutěže, při němž je umožněna např. realizace jednotlivých stanovišť ve volném prostranství, přesun soutěžních družstev služebními vozidly nebo jejich vysílání na místo MU prostřednictvím příkazu k výjezdu. Všechny aspekty mají přinést více realistický dojem z celé soutěže.   

Nezbytné je také poděkovat za precizní součinnost všem zúčastněným jak ze strany členů soutěžních družstev, tak i organizačních složek, které se na přípravách soutěže podílely – především ŠVZ Zbiroh a ZÚ HZS ČR – záchranné rotě Zbiroh. Celkem se na organizaci, přípravách a hodnocení soutěže podílelo 26 rozhodčích, 32 figurantů, 6 členů organizačního týmu a 18 členů realizačního a administrativního týmu. Zároveň je nezbytné také poděkovat vedení HZS HKK za jeho ochotu přijmout pořádání soutěže v roce 2025 a tím i umožnit postupný návrat této soutěže do „starých kolejí“.
 

kpt. Mgr. Martin SRP, DiS., MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HÚOPH, HZS OLK a SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek-Místek

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) aktivně spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí (MZV) v oblasti mezinárodního rozvoje. Jednou z prioritních zemí české zahraniční spolupráce je i Gruzie. Ta se s 3,7 milionu obyvatel nachází na jižní straně Kavkazu. Historii této země vždy výrazně ovlivňovaly velmoci, které s ní hraničí. Jejími sousedy jsou na severu a severovýchodě Rusko, na jihu Turecko a Arménie a na jihovýchodě Ázerbájdžán.

V roce 2023 Rozvojový program Organizace spojených národů (UNDP) oslovil HZS ČR s žádostí o vyslání českých expertů do Gruzie, kteří měli posoudit hrozící rizika a záchranné kapacity v okrese Dusheti. Projekt podpořilo MZV. HZS ČR vyslal do Gruzie plk. Ing. Martina Nekulu, MBA, z HZS Moravskoslezského kraje a plk. Ing. Marka Sobka, MBA, z HZS Olomouckého kraje.

Okres Dusheti je součástí regionu Mccheta-Mtianetie, který se rozkládá od hlavního města Tbilisi až k čečenským hranicím a je geograficky velmi pestrou oblastí. Jižní část je součástí relativně hustě obydlené úrodné nížiny a severní část tvoří pohraniční hory. V okrese je jedno město a 288 vesnic. Samospráva je zřízena až na úrovni okresu. Okres Dusheti patří mezi největší v Gruzii. Samotná plocha 2 981,5 km² není příliš vypovídající. Pro představu je přesnější doba jízdy autem z centra okresu do okrajových částí. Ta trvá za dobrého počasí tři hodiny při vzdálenosti 110 km. Z pohledu charakteru území je zajímavé, že velké části okresu zaujímá chráněná oblast Aragvi a národní park Pshav-Khevsureti. V nich ČR realizovala již více projektů zahraniční rozvojové spolupráce, mimo jiné v oblasti ochrany přírody, lesnictví a podpory podnikání.

Působení HZS ČR v Gruzii

Zadání expertního posouzení požadovalo, aby se zapojily všechny subjekty působící v dané oblasti. Samozřejmostí byl Hasičský záchranný sbor Gruzie (HZS G) /Ministry of Internal Affairs – Emergency Management Agency – Služba pro mimořádné události/, ale velký důraz byl kladen i na chráněnou oblast Aragvi, národní park Pshav-Khevsureti a Národní lesnickou agenturu Gruzie. Experti HZS ČR se v červenci 2023 seznámili s činností všech subjektů působících v oblasti. Během pobytu v Gruzii jednali se zástupci ústředních orgánů jednotlivých subjektů v Tbilisi i místních organizačních stupňů v Dusheti. Během nich byla patrná vysoká míra profesionality, angažovanosti a dobré vedení organizací. Samozřejmě v mnoha ohledech místní subjekty naráží na ekonomické limity. Zajímavá byla část jednání zabývající se schopnostmi HZS G. Stanice Dusheti zabezpečuje 26 700 obyvatel a nejvzdálenější místo jejího dojezdu jsou tři hodiny jízdy. Pokrývá zemědělskou i vyloženě horskou oblast a slouží na ní sedm hasičů ve směně. Organizaci a provoz zabezpečuje velitel a jeho zástupce. V roce 2023 stanice disponovala CAS KAMAZ z roku 2000 a CAS ZIL ze sovětské éry. V letošním roce byla CAS ZIL nahrazena pickupem Mitsubishi L200, který slouží jako obdoba našeho rychlého zásahového automobilu. Hasiči byli v Gruzii, po osamostatnění země od Sovětského svazu, organizováni na úrovni okresů. To vedlo kvůli nedostatku financí k velkému útlumu. Jen v okrese Dusheti bývaly tři stanice a zbyla jen jedna. V roce 2015 vznikla na národní úrovni Služba pro mimořádné události, kterou můžeme nazývat HZS G. Od vzniku sboru na národní úrovni dochází k jeho silnému rozvoji. Postupně se staví nové stanice a hromadně se nakupuje technika. Všichni příslušníci prochází sjednocujícím základním výcvikem. I přes velkou snahu je naprosto zřejmý materiální nedostatek. Na stanicích je obvykle pouze aktuálně používaná technika bez jakékoli zálohy. A to neplatí pouze pro vozidla, ale i pro základní materiál, jako jsou dýchací přístroje a tlakové lahve. Díky národní organizaci počítají stanice vždy s výpomocí kolegů z jiných stanic. V zemi však nejsou ani žádní dobrovolní hasiči. Myšlenka spolkového života je v Gruzii relativně nová, a to nejen v požární oblasti.  

Výstupem mise pro UNDP byl návrh, jak zlepšit kapacity okresu Dusheti ve vybavení a výcviku příslušných organizací. V působení všech zapojených organizací bylo možné najít dva základní průsečíky v oblasti zajištění bezpečnosti, a tak vzájemné synergie mohly vést k rozvoji kapacit. Těmito oblastmi byly požáry v přírodním prostředí a předlékařská první pomoc. Strážci chráněné oblasti i národního parku a lesníci mohou stejně jako hasiči čelit mimořádným událostem tohoto typu. Díky nedostupnosti oblastí národního parku a chráněné oblasti může být vzájemná spolupráce rozhodující. Součástí závěrečné zprávy projektu byl návrh osnov kurzů a doporučeného vybavení v minimální a ideální variantě.

Druhou částí projektu byl nákup vybavení a zaškolení všech zúčastněných. Do dodávek materiálu se zapojili i výrobci z ČR. Pořízení materiálu zabezpečil a financoval UNDP s podporou MZV a HZS ČR poskytl lektory pro školení. Na základě požadavku UNDP byl připraven kurz kombinující problematiku požárů v přírodním prostředí a první pomoc. V září 2024 odjelo do Gruzie pět hasičů z HZS Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Kurz byl rozdělen na dvě části. První část trvala čtyři dny a konala se ve městě Dusheti. Druhá část jen dva dny a probíhala v pohraniční vesnici Shatili. Během projektu byly všem zapojeným organizacím dodány prostředky pro hašení přírodních požárů a první pomoc. Stanice v Dusheti získala speciální terénní vozidlo SxS, hasicí modul, záchranářský modul pro převoz zachraňovaných, ruční nářadí pro hašení a prostředky první pomoci. Chráněná oblast a národní park získaly hasicí modul na pickup, ruční nářadí pro hašení a prostředky první pomoci. Obě organizace disponují vozidly Mitsubishi L200 pickup. Zajímavé je, že vozidla chráněné oblasti Aragvi byla pořizována v předchozích projektech podpořených ČR, a podařilo se tedy navázat na práci českých lesníků. Velice přínosnou byla spolupráce se zaměstnanci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, kteří v oblasti Dusheti pravidelně působí v rámci svých projektů.

Aktivity MV-generálního ředitelství HZS ČR

MV-generální ředitelství HZS ČR pokračovalo v Gruzii v dalších aktivitách. Během programu Bezpečnostní rozvojové spolupráce proběhl v prosinci 2023 na hasičském učilišti v Tbilisi kurz zaměřený na požáry v uzavřených prostorech. Ten lektorovali čeští hasiči. Posluchači kurzu byli velitelé regionálních centrálních stanic. HZS G má četné mezinárodní kontakty a vedení sboru dbá na vzdělávání středního managementu. Díky tomu se českým lektorům nabídla velmi zajímavá zkušenost. Gruzínští hasiči absolvovali více přednášek různých zahraničních kolegů na stejné téma. Velmi se jim líbil český přístup. Během přednášky bylo vysvětleno, jak k dané problematice přistupují hasiči ve světě, která cesta se v ČR preferuje a proč. Přitom bylo zdůrazněno, že česká volba je většinou silně ovlivněna podmínkami, v nichž čeští hasiči působí. Gruzínští hasiči se aktivně zapojovali do diskuze i praktického výcviku. Velmi je zaujala technika práce s proudnicí i hadicový management. Úspěch slavily i hadicové koše.

Na spolupráci na národní úrovni měly navázat kurzy zaměřené na požáry v přírodním prostředí a státní požární dozor, které se měly uskutečnit v září 2024 v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Bohužel kvůli ničivým povodním na severu Moravy je nebylo možné uskutečnit. Zajímavé bylo hodnocení pracovníka UNDP, jenž se účastnil kurzů v Dusheti a Shatili. Na hodnoticím mítinku projektu mimo jiné řekl: „Čeští hasiči v Gruzii odvedli 100% profesionální práci, i když jejich zemi pustošily ničivé povodně a myšlenkami byli v rodné zemi.“

Všechny činnosti mezinárodní spolupráce HZS ČR s Gruzií probíhají v úzké kooperaci se Zastupitelským úřadem ČR v Tbilisi a jeho pracovníky. Podpora ambasády je v těchto činnostech zásadní a neocenitelná.
 

plk. Ing. Marek SOBEK, MBA, HZS Olomouckého kraje, foto archiv HZS Olomouckého kraje

Letošní září zcela názorně demonstrovalo důsledky klimatické změny, které zvyšují pravděpodobnost a intenzitu přírodních katastrof. Globální oteplování způsobuje extrémní počasí, jako jsou vlny veder, silné deště nebo naopak sucho. Tyto jevy pak vedou k přírodním katastrofám, nejčastěji k povodním nebo lesním požárům. A tak bude stále častější obrázek z letošního září, kdy na jednom konci Evropy hasiči bojují s ničivou povodní v důsledku vydatných srážek a na druhém konci kontinentu hasí katastrofální lesní požáry vzniklé následkem dlouhotrvajícího sucha. Povodně ve střední a východní Evropě a závěr sezony lesních požárů v Portugalsku a Řecku ukázaly, jak důležitá je spolupráce v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) a nezbytnost budování jeho kapacit.

Povodně ve střední a východní Evropě

Střední a východní Evropu od 13. září 2024 sužovaly vítr a silné deště způsobené tlakovou níží Boris. Tyto vydatné srážky způsobily rozvodnění řek a vedly k povodním v 11 členských státech Evropské unie a v participujících státech UCPM (Česko /ČR/, Itálie, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina). Během čtyř dnů napadl v některých oblastech zasažených států až pětinásobek průměrných zářijových srážek. Orgány civilní ochrany i média uváděly více než 30 obětí v celém zasaženém regionu a také evakuaci obyvatelstva a škody na infrastruktuře.

Slovensko vyhlásilo v několika oblastech stav nouze, Polsko deklarovalo stav přírodní katastrofy a Dolní Rakousko bylo prohlášeno za zónu katastrofy. Hlavními dopady byly výpadky elektřiny, kontaminace vody, protržení a přelití přehrad a škody na majetku a infrastruktuře. V ČR byly povodněmi zasaženy téměř všechny kraje, k nejhůře postiženým však patřily Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné. K nejvíce zasaženým městům v Moravskoslezském kraji patřila Ostrava, kde se protrhla říční hráz u soutoku Opavy a Odry, či Opava, Krnov a Bohumín. V Olomouckém kraji byly silně poničeny Jeseník, Hanušovice, Mikulovice, Písečná a Česká Ves. Na mnoha místech došlo k vystěhování obyvatel. Celkem bylo evakuováno 18 897 osob a zachráněno 1 511 osob, zahynulo či bylo pohřešováno 13 osob. Škody se odhadují na desítky miliard korun. Jen v Opavě poškodila povodeň přes 6 000 staveb. Česká asociace pojišťoven odhadovala výši odškodnění na téměř 20 miliard korun.

V úterý 17. září 2024 Česko aktivovalo UCPM a požádalo o věcnou pomoc v podobě 15 000 vysoušečů. Ve dnech 24. a 27. září 2024 byla žádost aktualizována o 2 000 elektrických konvektorů a 150 kg přípravku Vectobac na hubení larev komárů. O den později aktivovalo UCPM Polsko a požádalo o 2 000 kg chloraminu T na úpravu vody. Žádost byla aktualizována ve dnech 20. až 25. září 2024 a zahrnovala vysoušeče, nitrilové rukavice, gumové holínky, vakcíny proti hepatitidě A a dezinfekční prostředky na bázi aktivního chloru.

Na žádost ČR o pomoc odpovědělo 6 členských států EU. Rakousko dodalo 142 vysoušečů, Belgie poslala 218 vysoušečů a požadovaných 150 kg Vectobacu, Chorvatsko poskytlo 110 vysoušečů. Z Německa do ČR bylo dovezeno 72 vysoušečů a 429 elektrických konvektorů. Slovinsko poslalo celkem 560 vysoušečů a Švédsko 81. Na bilaterální úrovni mimo UCPM také Ukrajina darovala 40 vysoušečů a Slovensko zapůjčilo 4 elektrocentrály a 1 kontejner pro dlouhodobé zásahy. Na žádost Polska o pomoc odpovědělo 7 členských států (Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Litva, Švédsko a Slovinsko). V pátek 4. října 2024 evropské Středisko pro reakci na mimořádné události (ERCC) mobilizovalo zásoby rescEU, které hostí Německo a Polsko, aby pokrylo zbývající nedostatek v žádosti o gumové boty a nitrilové rukavice. Celkem bylo poskytnuto 10 000 gumových holínek, 10 000 nitrilových rukavic, 301 vysoušečů a prostředků na úpravu vody. Na žádost o vakcíny proti žloutence typu A nebyly obdrženy žádné nabídky.

Povodně a sesuvy půdy v Bosně a Hercegovině

Silná bouře způsobila 3. a 4. října 2024 nad jižní a střední Bosnou a Hercegovinou vydatné srážky, které vyvolaly bleskové povodně a sesuvy půdy. Nejvíce postiženým místem byla obec Donja Jablanica. Zde prudké deště vyplavily (údajně nelegálně fungující) kamenolom nad obcí a souběh povodňové vlny a kamení zcela zdemoloval značnou část obce, navíc kamení vytvořilo umělou přehradu a řada domů zůstala v hluboké laguně. Těžce postiženo bylo také město Konjic a obce Buturović Polje, Fojnica, Kiseljak a Kreševo. Národní úřady hlásily celkem 22 mrtvých a 6 pohřešovaných osob. Silnice, mosty a železniční tratě byly odplaveny nebo zataraseny sutinami. Ihned začaly obnovovací práce na opravě vodovodní, elektrické a telekomunikační sítě a odstraňování trosek z komunikací. Z preventivních důvodů bylo 8. října 2024 evakuováno 430 osob. Nebyly však hlášeny žádné závažné následky dešťových srážek a činnost zásahových týmů mohla pokračovat.

Bosna a Hercegovina aktivovala UCPM v sobotu 5. října 2024 a požádala o střední městské pátrací a záchranné týmy (MUSAR), pátrací týmy se psím doprovodem (týmy K-9), bagry, generátory, nouzové ukrytí, vysoušeče, prefabrikované mosty a vodní čerpadla.

Na žádost o pomoc odpovědělo celkem 8 členských států EU (Bulharsko, Německo, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko) a 5 zúčastněných států UCPM (Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko). Byly přijaty 3 týmy MUSAR ze Srbska, Chorvatska a Slovinska; 1 tým Light USAR s velkokapacitními čerpadly z Černé Hory a 1 tým se 2 bagry ze Srbska. Celkem bylo prostřednictvím UCPM nasazeno 153 záchranářů, 47 vozidel a 8 pátracích psů. Týmy dorazily 6. a 7. října 2024 a působily ve městech Donja Jablanica, Konjic a Buturović Polje. Týmy z Chorvatska, Černé Hory a Slovinska se demobilizovaly 11. října 2024 a srbský tým MUSAR s bagry ukončil svou činnost 14. října 2024.

Věcnou pomoc nabídlo 9 členských a participujících států UCPM. Celkem bylo přijato 88 čerpadel, 75 kontejnerů, 106 generátorů, 60 stanů a více než 4 700 dalších ubytovacích předmětů, jako jsou postele a přikrývky. Od 6. do 12. října 2024 byl v oblasti nasazen styčný důstojník ERCC.

Lesní požáry v Portugalsku a Řecku

Zatímco ve střední Evropě bojovali hasiči a záchranáři s katastrofálními povodněmi, Portugalsko a Řecko zažívaly doznívající sezonu lesních požárů v nebývalé síle. Od 15. do 19. září 2024 bylo severní a střední Portugalsko vážně zasaženo několika lesními požáry. Požáry, které vypukly v obtížně přístupných oblastech, přiměly vnitrostátní orgány vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti. Evakuace byly zahájeny 16. září 2024 a několik hlavních silnic, včetně dálnice A1 spojující Lisabon a Porto, bylo uzavřeno. O den později se situace ještě vyostřila a pokračovalo uzavírání silnic a noční evakuace 100 osob. V té době hořelo přibližně už 85 000 hektarů, přičemž největší požár měl rozlohu 25 000 hektarů a 29 dalších požárů mělo rozlohu větší než 100 hektarů.

Mezi nejkritičtější oblasti patřily Oliveira de Azeméis, Castelo Branco, Penalva do Castelo a Vila Verde. Tři rozsáhlé požáry v Aveiru, Oliveira de Azeméis, Viseu a Baião se spojily v jeden mohutný požár. Požáry postihly celkem 25 obcí, především v severních oblastech, a shořelo více než 100 000 hektarů. Ve čtvrtek 19. září 2024 vedlo zlepšení povětrnostních podmínek ke snížení počtu aktivních požárů, přestože tři velké požáry zůstaly zachovány, a to na rozloze 26 000, 17 000 a 7 500 hektarů. Celkem si požáry vyžádaly 5 obětí na životech, desítky zraněných a 154 osob muselo být evakuováno.

Odezva na národní úrovni byla masivní. Na likvidaci požárů se podílelo více než 6 000 hasičů, 1 900 vozidel a 38 leteckých jednotek. Přesto 16. září 2024 Portugalsko aktivovalo UCPM a požádalo o nasazení 4 modulů středních hasicích letounů (8 letounů Canadair) na dobu nejméně tří dnů.

ERCC mobilizovalo 2 moduly rescEU (4 letadla Canadair), které hostily Španělsko a Itálie, a 2 moduly ECPP (4 letadla Canadair), které hostily Francie a Řecko. Letadla zahájila akci 16., respektive 18. září a demobilizována byla 20. září 2024.

Na přelomu září a října 2024 bojovalo s lesními požáry také Řecko. V neděli 29. září 2024 vypukl na severním Peloponésu, konkrétně v řeckém regionu Korinthie, rozsáhlý požár. Ten si vyžádal 2 oběti na životech a některé vesnice musely být evakuovány. Požár zuřil v těžko přístupné oblasti, což ztěžovalo zásahové operace. Podle agentury EFFIS dosáhla vypálená plocha 7 771 hektarů. O týden později vypukly v oblasti Ilia tři nové požáry, které řádily ve vesnicích Tsichleika, Krionero a Vreteika. Největší požár zasáhl obec Tsichleika. Všechny tři vesnice byly evakuovány.

Řecko aktivovalo UCPM 30. září a požádalo o 2 moduly středních hasicích letounů (celkem 4 letouny typu Canadair) a 2 hasicí vrtulníky. O den později rozšířilo žádost o další 4 moduly středních hasicích letounů (8 letounů Canadair), 4 moduly pro hašení požárů ze vzduchu (8 lehkých letounů) a 5 modulů pro hašení pozemních lesních požárů s vozidly (GFFF-V). Celkem bylo na žádost o pomoc nasazeno v Řecku 7 letadel z Itálie, Chorvatska a Francie; 2 vrtulníky ze Srbska a Slovinska a 4 týmy GFFF-V z Albánie, Bulharska, Rumunska a Srbska. Od 2. do 7. října vyslalo ERCC do Řecka svého styčného důstojníka.

Tím byla ukončena sezona lesních požárů, která byla opět delší a náročnější než ta předchozí. Hasiči a záchranáři se však ještě v jejím průběhu museli soustředit i na náročný zásah během ničivých povodní ve střední a východní Evropě. I díky UCPM se podařilo tyto nakumulované mimořádné události (MU) zvládnout. Ale je zcela evidentní, že tento nástroj musí být v budoucnosti ještě silnější a efektivnější, protože v důsledku klimatické změny budou MU stále častější.

plk. Ing. Lenka ŠTIKOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv MV-generálního ředitelství HZS ČR