Zahájení klíčových investic do infrastruktury HZS v Moravskoslezském kraji

Jedním z klíčových projektů je výstavba nové hasičské stanice Vítkov. Veřejná zakázka na zhotovitele byla úspěšně dokončena v listopadu 2025 a následně byl vybrán zhotovitel stavby. Podpis smlouvy je plánován na únor 2026, přičemžzahájení výstavby je předpokládáno rovněž v únoru 2026. Dokončení stavby se očekává vzáří 2027. Celkové předpokládané náklady činí 141 mil. Kč, z toho100 mil. Kč bude spolufinancováno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) 2021–2027.

Další významnou investicí je rozšíření zázemí pro chemickou službu HZS Moravskoslezského kraje v areálu Integrovaného výjezdového centra Ostrava-Jih. Projekt zahrnuje vybudování moderního zázemí pro komplexní laboratorní praxi, včetně prostor určených pro odbornou výuku a vzdělávání. Nové pracoviště bude sloužit k zajištění operační činnosti na území Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje.

V prosinci 2025 byl pro tento projekt vydán právní akt s podporou Řídicího orgánu IROP 2021–2027. Aktuálně probíhá příprava veřejné zakázky na výběr zhotovitele stavby. Zahájení výstavby je předpokládáno v červenci 2026, dokončení pak v prosinci 2027. Celkové náklady projektu jsou odhadovány na 241 mil. Kč, přičemž financování bude plně zajištěno z prostředků IROP 2021–2027.

Tísňová komunikace na číslech 112 a 150

I v roce 2025 pokračovala v tísňové komunikaci tendence využívat hlavně jednotné evropské tísňové číslo 112 (oproti lince 150). Obsluhu tvoří školení operátoři HZS MSK schopni komunikovat v několika světových jazycích. Své pracoviště mají již šestnáctým rokem v unikátním Integrovaném bezpečnostním centru Moravskoslezského kraje (IBC), několikrát oceněném evropskými i národními cenami.

Na technologie telefonních center tísňové komunikace jsou navázány informační systémy operačního řízení 3 základních složek integrovaného záchranného systému – Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, který IBC spravuje, Krajského ředitelství policie MSK a Zdravotnické záchranné služby MSK a také 1 ostatní složky – Městské policie Ostrava. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek.

1.png

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že loni se na jednotné evropské tísňové číslo 112 a tísňové číslo 150 v Moravskoslezském kraji obrátilo 287 tisíc osob (r. 2024: 343 tisíc osob), což je po Hlavním městě Praze druhý nejvyšší počet v České republice.

V roce 2025 vyjely jednotky požární ochrany z Moravskoslezského kraje k více než 23 tisícům událostí (přesně 23 569). Mimořádných událostí, kde hrozilo nebezpečí z prodlení, přitom hasiči řešili 15 871 a k tomu 7 698 událostí neemergentního charakteru.Hasiči z Moravskoslezského kraje dlouhodobě vyjíždějí k nejvyššímu počtu událostí v rámci celé České republiky, rozdíly ve srovnání sdalšími kraji ČR jdou do tisíců.

2.png

3.png

Více než polovinou se na celkovém počtu mimořádných událostí v kraji podílely technické pomoci (loni 9 697, předloni 19 286 (ovlivněno zejména povodní, kdy jen v této souvislosti hasiči řešili 6 711 událostí).

Moravskoslezským krajem významně tranzituje osobní a zejména nákladní doprava. Jednotky HZS MSK prakticky denně zasahují na silnicích a dálnicích se svou těžkou technikou (hlavně vyprošťovacími speciály – MB Actros Bizon, Tatra Omars a Tatra 815, a silnými jeřáby Demag/Terex). Za zmínku také stojí, že jednotky HZS MSK jsou na základě přeshraniční dohody vysílány k záchranným pracím
u dopravních nehod také na první dva úseky dálnice A1 v polském Slezském vojvodství. Celkem jednotky HZS MSK zasahovaly na polském území ve 3 případech.

A co loňské neemergentní události, kterých bylo celkem 7 698? Hasiči i loni nejčastěji neakutně otevírali uzavřené prostory, převážně vchodové dveře bytů, a likvidovali bodavý hmyz. 
K neemergentním událostem se dále řadily některé činnosti související s čištěním komunikací, protlačováním zanesených kanalizací a další neakutní formy technických pomocí, včetně asistencí hasičů u sportovních a kulturních akcí.

Požáry podrobněji

V roce 2025 vzniklo v Moravskoslezském kraji 2 138 požárů, z nichž jednotky hasičů likvidovaly 2 070. Přímá škoda u těchto požárů činila více než 279 milionů korun. Uchráněné hodnoty na majetku včasným zásahem hasičských jednotek dosáhly více než šestinásobku této částky, tedy přes 1,7 miliardy korun.

4.jpg

Loňským požárem s nejvyšší škodou v Moravskoslezském kraji byl srpnový požár skladových objektů v Ostravě-Třebovicích se škodou 60 miliónů korun, kde hasiči uchránili hodnoty za 80 milionů korun. Příčina vzniku požáru je stále v šetření. Druhým nejničivějším požárem byl březnový požár průmyslové haly s tiskařskou výrobou a skladováním v Ostravě-Přívoze, který způsobil téměř totální škodu na vybavení a skladovaném materiálu ve výši 25 miliónů korun, uchráněné hodnoty na konstrukci haly byly vyčísleny na částku 2 milióny korun. Třetím nejničivějším požárem v kraji v loňském roce byl požár autodílny v obci Pstruží (okres Frýdek-Místek), kde vznikla škoda 20 miliónů korun, přičemž hasiči zde hasebním zásahem uchránili hodnoty za 20 milionů korun. Při likvidaci tohoto požáru došlo ke zranění jednoho ze zasahujících hasičů. Příčinou vzniku požáru byla technická závada elektroinstalace jednoho z opravovaných automobilů.

Následky povodně v září 2024

Zářijová povodeň v roce 2024 významně zasáhla území Moravskoslezského kraje, včetně objektů Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Škody byly evidovány na více místech kraje, zejména v objektech Integrovaných výjezdových center a hasičských stanic. Celkový objem nákladů na odstranění následků povodně dosáhl 84 mil. Kč. Odstraňování škod a obnovu zasažené infrastruktury bylo nutné realizovat nejen v roce 2024, ale pokračovalo se v nich také v průběhu roku 2025.

5.png

Lesní požáry-Bulharsko

Bulharsko požádalo dne 26. července 2025 prostřednictvím UCPM o pomoc při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které vznikly v důsledku vysokých teplot, silného větru a sucha a ohrožovaly i obydlené oblasti. Česká republika vyslala vrtulník Sikorsky UH-60A Black Hawk vybavený bambivakem o objemu 3 410 litrů.

Součástí nasazení byli tři příslušníci HZS ČR (velitel z HZS MSK a dva letečtí záchranáři) specializovaní na letecké hašení a záchranné práce, dále čtyřčlenná posádka pilotů a techniků. Vrtulník soukromého provozovatele odstartoval dne 26. července 2025 v 10.30 hodin z letiště Přerov a zamířil do Plovdivu, kde se nacházelo koordinační centrum mezinárodní pomoci.

Do 2. srpna 2025 vrtulník zasahoval v oblasti Strumyani v pohoří Pirin, kde požáry zasáhly území o rozloze až 40 000 ha. Největší komplikací byl hustý kouř, který omezoval možnosti nabírání vody. Krátce po zahájení mise vytvořili čeští letečtí záchranáři se slovenskými kolegy společnou pozemní koordinační skupinu, která umožnila efektivnější využití leteckých prostředků.

Dne 31. července 2025 bylo nasazení dočasně přerušeno z důvodu zhoršených povětrnostních podmínek. Hasební práce pokračovaly následující den. Modul leteckého hašení se vrátil na základnu v Přerově dne 2. srpna 2025. Celkem během mise vrtulník nalétal 26 hodin a provedl 131 shozů vody.

Lesní požáry-Severní Makedonie

Severní Makedonie požádala dne 28. července 2025 o mezinárodní pomoc v souvislosti s rozsáhlými lesními požáry vzniklými v důsledku extrémních teplot, sucha a silného větru. Česká republika vyslala vrtulník Sikorsky UH-60A Black Hawk s bambivakem o objemu 3 410 litrů. Na jeho palubě byl tříčlenný tým příslušníků HZS ČR specializovaných na letecké hašení a záchranné práce (velitelem byl příslušník HZS MSK), a také čtyřčlenná posádka složená z pilotů a techniků. Vrtulník odstartoval z letiště Mělník 29. července 2025 v 10 hodin ráno, do makedonské Skopje dorazil ve večerních hodinách.

Vrtulník zasahoval v období od 30. července do 3. srpna 2025 v náročném horském terénu poblíž obcí Berevo a Strovija. Jeho nasazení ve čtvrtek 31. července 2025 zkomplikovalo zhoršené počasí, takže musel přerušit operace. V neděli 3. srpna 2025 naopak hašení ztížily extrémní teploty, a hlavně velká nadmořská výška, která ovlivňovala výkon motorů.

Čeští hasiči pracovali v součinnosti s makedonskou armádou a policií, a také v koordinaci s dalšími leteckými prostředky v oblasti, například modulem ze Slovinska. Efektivitu zásahů výrazně zvýšilo zavedení tankování přímo v terénu, které umožnilo vyšší počet shozů během jednoho cyklu. Vodní zdroje se ale nacházely poměrně daleko od požářiště. Celkem tak český vrtulník provedl během nasazení v Severní Makedonii 75 shozů vody a nalétal 25,5 hodiny.

Lesní požáry-Černá Hora

Ve čtvrtek 14. srpna 2025 v 14.30 hodin odstartoval z letiště Mělník vrtulník Black Hawk vybavený bambivakem o objemu 3 410 litrů se sedmičlennou posádkou na palubě směrem k Černé Hoře, v pořadí již čtvrtá mezinárodní mise. Na palubě se nacházela posádka složená z pilotů, techniků a tříčlenného týmu příslušníků HZS ČR, kteří se specializují na letecké hašení a záchranné operace z vrtulníku. Velitelem byl příslušník HZS MSK. Do Černé Hory tým dorazil 15. srpna 2025 v dopoledních hodinách.

Situace v postižených oblastech byla vážná – extrémní teploty a silný vítr výrazně ztěžovaly hašení
a oheň se z jižních oblastí rozšiřoval přes přímořské letovisko Čanj až k hlavnímu městu Podgorica, kde byla situace nejkritičtější. Místní úřady přistoupily k evakuaci obyvatel a uzavřely důležitou silnici spojující hlavní město s okolím. Vzhledem ke složité situaci požádala Černá Hora o pomoc i další sousední státy.

Vrtulník operoval v oblastech Danilovgrad, Kopilje, Seoca, Ožezi, Piperi, Morakovo a Brajči. Kromě hasebních zásahů se podílel také na ochraně ohrožených usedlostí. Díky včasnému a koordinovanému zásahu se podařilo uchránit několik domů před přímým zásahem požáru.

Český tým na místě spolupracoval s místními i zahraničními jednotkami (například Švýcarsko, Rakousko) a přispěl k zvládnutí požárů v dané oblasti. Během zásahu český tým provedl 108 shozů vody a nalétal 17 hodin. Návrat posádky vrtulníku z pětidenního nasazení se uskutečnil 20. srpna 2025.

Lesní požáry-Španělsko

V pondělí 18. srpna 2025 ve 13.00 hodin ráno odstartoval z letiště Přerov vrtulník Sikorsky UH-60A Black Hawk s českým modulem leteckého hašení, který mířil na již pátou zahraniční misi v rámci UCPM. Česká posádka měla namířeno na pomoc do Španělska, které zasáhly rozsáhlé požáry. Na palubě vrtulníku, který je vybaven bambivakem o objemu 3 410 litrů, se kromě dvou pilotů a dvou techniků nacházel také tříčlenný tým příslušníků HZS ČR, specializovaný na letecké hašení a záchranné práce z vrtulníku, z nichž byli dva letečtí záchranáři HZS MSK. Přesnou lokaci a místo nasazení se posádka dozvěděla po příletu na místo.

Základnou se po přelétnutí z Francie stala letecká základna Matacán v Salamance, později se přemístil na základnu Virgen del Camino v Leónu, odkud operoval v těžce zasažené oblasti Fasgar v autonomní oblasti León.

Hasiči zasahovali ve velmi náročném, hornatém terénu s vrcholky nad 2 000 m n. m., kde bylo hašení možné pouze leteckou cestou. Pozemní síly tvořily převážně pěší jednotky s ručními nástroji. Český vrtulník Black Hawk byl opakovaně nasazován ve formaci společně s dalšími mezinárodními jednotkami, například slovenským vrtulníkem AFFF-H SK, španělskými stroji Chinook či letouny Canadair CL-415.

Příslušníci HZS ČR se společně se slovenskými kolegy podíleli nejen na hašení, ale i na koordinaci vrtulníků přímo z terénu. Naváděli posádky na cílová místa shozů, monitorovali situaci v sektorech a komunikovali s místními veliteli. Díky jejich práci bylo možné přesně a efektivně zaměřovat zásahy i v těžko přístupném terénu bez pozemní techniky.

Zásahy často komplikovalo větrné počasí, zhoršená viditelnost a zakouřený prostor, přesto se podařilo nasazením leteckých sil zabránit dalšímu šíření požárů a stabilizovat situaci v několika sektorech. Český tým byl ve Španělsku nasazen po dobu sedmi dní v oblastech Jarilla (Extremadura) a Fasgar (Kastilie a León) a uskutečnil 198 shozů vody a nalétal 35,5 hodiny.

Řecko-Prepositioning 2025

Tým HZS ČR pro pozemní hašen lesních požárů s pomocí vozidel se v roce 2025 poprvé zapojil do programu EU Prepositioning 2025. Do Řecka vyrazil pozemní cestou dne 14. července 2025 v ranních hodinách. Základna byla zřízena v přímořském městě Nea Makri, přibližně 25 km severovýchodně od Athén. Po 14 dnech došlo k vystřídání s druhým českým týmem.

Program EU Prepositioning spočívá v předběžném vysílání jednotek z členských států EU do oblastí s vysokým rizikem lesních požárů. Vyslané týmy zde plní úkoly aktivní pohotovosti, které v případě vzniku požáru zkracují reakční čas a zajišťují efektivní mezinárodní spolupráci. Mezi tyto činnosti patří zejména monitoring a průzkum rizikových oblastí a logistická příprava.

První rotace českých hasičů držela po dobu 14 dnů nepřetržitou pohotovost a byla dvakrát nasazena k ostrému zásahu v obtížně přístupném terénu na poloostrově Peloponés a na ostrově Evia. Po ukončení nasazení se tým vrátil dne 31. července 2025 v 16.45 hodin na vojenské letiště Kbely. Veškerá technika zůstala na místě a byla převzata druhou rotací.

Druhá rotace byla do Athén přepravena letecky ve spolupráci se Vzdušnými silami AČR a převzala pohotovostní službu. V průběhu nasazení zasahovala v těžce přístupném terénu na poloostrově Peloponés. Rotace byly několikrát aktivovány k ostrému nasazení, konkrétně v oblasti Keratea, ve vesnici Lyrio a v okolí města Megara, přibližně 35 km od Athén.

Návrat z Řecka proběhl dne 17. srpna 2025 ve večerních hodinách pozemní cestou, a to včetně veškeré techniky. Nasazení potvrdilo vysokou odbornou úroveň a připravenost HZS ČR při mezinárodních operacích.

Do mise bylo zařazeno celkem 6 příslušníků HZS MSK, mimo jiné na pozici velitele a zástupce, dále se účastnili příslušníci HZS hlavního města Prahy, Jihomoravského, Plzeňského a Středočeského kraje, dále příslušníci MV-GŘ HZS ČR, ZÚ HZS ČR a lektoři Střední odborné školy a Vyšší odborné školy požární ochrany (SOŠ PO a VOŠ PO).

Bleskové povodně-Texas, USA

Na základě bilaterální dohody učiněné prostřednictvím Velvyslanectví České republiky ve Spojených státech amerických a Národní gardy státu Texas vyslal HZS ČR do USA speciální podpůrný tým o celkovém počtu šestnácti příslušníků se čtyřmi záchranářskými psy a specialisty HZS ČR, aby podpořili americké záchranné složky při pátrání po pohřešovaných osobách v oblasti měst Kerrville a Center Point, které byly postiženy povodněmi. Tým tvořili příslušníci HZS ČR zařazení do speciálního odřadu USAR, z toho 4 příslušníci HZS MSK. USAR odřad například zasahoval při ničivém zemětřesení v Turecku nebo při vyhledávání a záchraně při výbuchu přístavního skladu v Libanonu a byl jediným zahraničním týmem v rámci USAR, který při této události do USA zamířil. Cílem mise bylo posílit americké záchranné složky při pátrání po pohřešovaných osobách.

Tým se do USA vydal 13. července 2025 v 8.00 hodin ráno z vojenského letiště Kbely na americkou vojenskou základnu Ramstein v Německu, odkud následně pokračoval do texaského San Antonia.

V prvních čtyřech dnech hasiči v koordinaci s místními složkami prováděli na březích řeky Guadalupe tzv. secondary search, tedy detailní prohledávání sektorů, které už byly předběžně zajištěny. Cílem bylo ověřit, že se v těchto místech nenacházejí žádné další oběti, a umožnit tak vstup těžké techniky k obnově území. Od pátého dne začal tým propátrávat nové úseky řeky Guadalupe a přilehlých toků Spring Creek a Swede Creek. Do pátrání se kromě záchranářských psů zapojilo i technické vybavení, zejména drony pro průzkum a mapování terénu.

Během osmidenního nasazení ohlásili několik nálezů pohřešovaných obětí ničivých bleskových povodní, které oblast zasáhly na začátku července. Pět z nich se podařilo potvrdit, u ostatních to situace na místě neumožnila.

Tým se vrátil 23. července 2025 v 10.30 hodin na vojenskou část letiště v Pardubicích.

Zapojení do národních i mezinárodních projektů

HZS MSK v roce 2025 úspěšně ukončil 42 měsíční participaci v projektu SILVANUS – Integrovaná technologická a informační platforma pro management lesních požárů („Integrated Technological and Information Platform for Wildfire Management“). Projekt byl spolufinancován EU v rámci programu Horizont 2020 (číslo projektu 101037247) a HZS MSK se projektu účastnil jako člen 49členného konsorcia institucí z EU, Indonésie, Austrálie a Brazílie. Cílem projektu bylo vytvoření pro životní prostředí udržitelné a odolné platformy pro management lesů a lesních požárů prostřednictvím inovativních moderních technologií. HZS MSK plnil roli zástupce zásahových složek spolupodílejících se na likvidaci rozsáhlých lesních požárů a realizoval pilotní demonstraci vyvíjených a integrovaných technologií v lokalitě Krásná v Moravskoslezských Beskydech.

V roce 2025 pokračovala realizace mezinárodního projektu „Společná reakce na změny klimatu“. Projekt je realizován v rámci programu Interreg Česko – Polsko (registrační číslo projektu CZ.11.01.01/00/22_001/0000022) a jeho cílem je zvýšení odolnosti česko-polského příhraničí a zajištění adekvátní připravenosti složek IZS na mimořádné události související se změnou klimatu. Projektové konsorcium zahrnuje 5 českých a 3 polské partnery působící na území celého česko-polského příhraničí. HZS MSK působí v projektu v pozici hlavního partnera a zajišťuje koordinaci a implementaci projektu. Celkový rozpočet projektu činí 8,7 mil. EUR, předpokládané datum ukončení projektu je 31.12.2027.

Za účasti zástupců HZS MSK pokračovala v roce 2025 realizace mezinárodního projektu „Zvýšení efektivity spolupráce a komunikace HaZZ SR a HZS ČR“ (akronym projektu Efektivní komunikace). Projekt je realizován v rámci programu Interreg Slovensko – Česko (kód projektu 403601DSP6) a jeho cílem je prohloubení institucionální spolupráce hasičských a záchranných sborů České a Slovenské republiky v příhraničních regionech. Celkový rozpočet projektu činí 0,53 mil. EUR, předpokládané datum ukončení projektu je 31.07.2026.

Kromě výše uvedených mezinárodních projektů se HZS MSK dlouhodobě spolupodílí i na realizaci národních profesních projektů v rámci ČR. Příkladem je projekt s akronymem IZSafe (celý název projektu je „Monitorování polohy příslušníků složek IZS i během zásahu v rozsáhlých budovách
s využitím prvků umělé inteligence“), kterého se HZS MSK účastní v pozici aplikačního garanta. Projekt byl v prosinci 2025 ukončen a byl realizován v rámci Bezpečnostního výzkumu ČR 2019-2025, programu IMPAKT 1 (strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR), vedoucím partnerem projektu je VŠB – TU Ostrava (identifikační kód projektu VJ02010037). Hlavním cílem projektu byl vývoj systému pro monitoring a vizualizaci polohy osob (složek IZS) při likvidaci mimořádných událostí v objektech, kde není možná lokalizace polohy prostřednictvím GPS (Global Positioning System).

Požáry z pohledu požární prevence

Nejčastějšími příčinami vzniku požárů (celkově) v Moravskoslezském kraji v roce 2025 bylo neprokázané zavinění, nedbalostní jednání a technické závady. U požárů v objektech pro bydlení docházelo ke vzniku požárů nejčastěji v důsledku nedbalostního jednání, problémů s komíny a technických závad.

Příčiny vzniku požárů v roce 2025

6.jpg

Srovnání požárů v objektech pro bydlení s ostatními požáry v letech 2023–2025

7.jpg

Detekce v domácnostech

V průběhu roku 2025 zemřelo při požárech v Moravskoslezském kraji 10 osob (7 mužů a 3 ženy). Všechny osoby zemřely v přímé souvislosti s požárem. I nadále má výrazný dopad na úmrtí při požáru absence detekce požárů v bytových prostorách. Minimálně v 6 případech, to je v 6/10 těchto tragických událostí, kdy došlo k úmrtí v přímé souvislosti s požárem, mohla instalace zařízení detekce a signalizace požárů přispět k záchraně života osob. Jen v roce 2025 eviduje HZS MSK 40 signalizací detektorů požárů a 16 signalizací detektorů CO.

Požáry vozidel na bateriový pohon a fotovoltaických elektráren

V průběhu roku 2025 byla opět věnována zvýšená pozornost požárům vozidel na bateriových pohon (typicky elektrokoloběžky či elektrokola) a fotovoltaických elektráren z důvodu jejich většího rozšíření mezi obyvateli a nárůstu ohrožení osob a majetku.

8.jpg

Stavební prevence

HZS MSK jako dotčený orgán státní správy v oblasti požární ochrany v roce 2025 vydal 2 294 závazných stanovisek a koordinovaných závazných stanovisek v rámci schvalování projektové dokumentace ke stavbám na území Moravskoslezského kraje a 894 závazných stanovisek a koordinovaných závazných stanovisek k užívání stavby (kolaudace).

Mezi největší a z hlediska požární bezpečnosti nejsložitější stavby, které byly v roce 2025 HZS MSK posouzeny nebo schváleny k užívání, patřily Ostravský mrakodrap, ul. Ostrčilova-Moravská Ostrava – rekonstrukce bytového domu s 23 nadzemními podlažími s komerčními prostory v 1. nadzemním podlaží; Divadlo Mír, nám. Jiřího z Poděbrad, Ostrava-Vítkovice; novostavba objektu divadla se zázemím a podzemním parkovištěm; Senior House Ostrava, ul. Provaznická, Ostrava-Hrabůvka – novostavba pětipodlažního domova se zvláštním režimem s administrativou a dětskou skupinkou; MG Medical a Senior centrum Masarykova, Masarykova třída, Opava-Město – dvoupodlažní až šestipodlažní objekt zdravotnického střediska se zázemím, lékárnou, komerčními prostorami a lůžkovými odděleními s kapacitou 71 osob sloužící jako domov pro seniory se zvláštním režimem a 13 osob sloužící jako domov pro seniory; Revitalizace budovy Těšínského divadla, Ostravská 1326/67, Český Těšín – objekt o 3 nadzemních a jednom podzemním podlaží s modernizovaným divadelním sálem; Zimní stadion Opava – Rekonstrukce a přístavba k objektu, ul. Zámecký okruh, Opava – rekonstrukce zimního stadionu pro cca 2000 osob.

9.png

Kontrolní činnost

Během roku 2025 bylo provedeno v rámci výkonu státního požárního dozoru u právnických osob a podnikajících fyzických osob 959 kontrol a úkonů předcházejících kontrole a 3 kontroly u fyzických osob. Nejčastějšími nedostatky bylo nepředložení dokladů a dokumentace k užívání stavby z pohledu požární bezpečnosti staveb, nezabezpečení volných únikových cest, neprovádění pravidelných preventivních prohlídek a nedostatky v počtu, provozuschopnosti a umístění hasicích přístrojů.

10.png

HZS MSK v roce 2025 provedl 172 kontrol těchto zařízení, z tohoto počtu bylo u 81 kontrol zjištěno celkem 154 nedostatků, ve 12 případech byl zjištěn rozpor v užívání objektu.

HZS MSK provedl 8 kontrol těchto zařízení, z tohoto počtu bylo u 5 kontrol zjištěno 21 nedostatků.

Příslušníci úseku prevence vyřizovali v roce 2025 celkem 68 podnětů k prošetření nedostatků na úseku požární ochrany. Podněty byly prověřeny, a pokud se nejednalo o anonymní podání, byla podateli na jeho žádost zaslána zpráva o způsobu vyřízení jeho podnětu. V 18 případech byl podnět hodnocen jako důvodný, 7x jako částečně důvodný, v 9 případech byl postoupen pro nepříslušnost, v 28 případech byl podnět shledán jako nedůvodný a 5 podnětů bylo odloženo. Dva podněty jsou stále v šetření.

Vzdělávací programy

HZS MSK v srpnu loňského roku realizoval dva odborné semináře „Vzdělávání pedagogů v oblasti ochrany obyvatelstva a požární prevence“. Cílem těchto seminářů bylo zvýšení povědomí zúčastněných pedagogů o problematice Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU), která je součástí rámcových vzdělávacích programů základních a středních škol. Součástí seminářů byla témata týkající se varování a informování obyvatelstva, evakuace, požární prevence, tísňového volání a IZS. Požární prevence byla zpestřena praktickou ukázkou hašení za pomocí práškového hasícího přístroje a implementace výuky ve virtuální realitě v prostředí nové hry Domeček rizik od Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Seminářů se zúčastnilo 51 pedagogů ze základních škol z ORP Třinec, ORP Jablunkov a okresu Karviná.

Instruktoři v rámci programu „Hasík CZ – Preventivně výchovná činnost v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva“ navštívili v minulém roce 277 základních škol a víceletých gymnázií (456 druhých a 364 šestých tříd), což představuje 59,3 % všech základních škol a víceletých gymnázií v Moravskoslezském kraji. Na tomto výsledku se podílelo 163 instruktorů. Z tohoto počtu bylo 122 instruktorů z řad příslušníků HZS MSK.

Příslušníci HZS MSK se v rámci preventivně výchovné činnosti zúčastnili 65 akcí pro veřejnost, při kterých bylo osloveno 20 132 účastníků. Mezi největší akce patřily Den požární bezpečnosti a Dny NATO. V rámci celorepublikové akce Den požární bezpečnosti, která se konala v pátek 13. září, byl na 21 hasičských stanicích HZS MSK vyhlášen Den otevřených dveří, kterého se zúčastnilo 2 672 osob. Na všech akcích pro veřejnost bylo komunikováno téma přípravy na 72 hodin. Dále v rámci podílení se na kampani 72 hodin byla zajišťována také obsluha informační linky.