Bilanční informace o činnosti HZS MSK a dalších jednotek hasičů za rok 2024
Moravskoslezský kraj je dle posledních známých údajů čtvrtým nejlidnatějším krajem České republiky a je vymezen okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město, je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. V kraji působí 23 jednotek Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK), 351 jednotek SDH obcí, 10 jednotek HZS podniků a 6 jednotek SDH podniků. Celkový počet jednotek požární ochrany tak činí 390.
V září 2024 byl zahájen provoz nového Integrovaného výjezdového centra v Kopřivnici, které je společným zázemím pro jednotku HZS MSK a výjezdovou skupinu ZZS MSK. Výstavba byla spolufinancována z projektu v rámci IROP React-EU.
Tísňová komunikace na číslech 112 a 150
I v roce 2024 pokračovala v tísňové komunikaci tendence využívat hlavně jednotné evropské tísňové číslo 112 (oproti lince 150). Obsluhu tvoří školení operátoři HZS MSK schopni komunikovat v několika světových jazycích. Své pracoviště mají již patnáctým rokem v unikátním Integrovaném bezpečnostním centru Moravskoslezského kraje (IBC), několikrát oceněném evropskými i národními cenami.
Na technologie telefonních center tísňové komunikace jsou navázány informační systémy operačního řízení 3 základních složek integrovaného záchranného systému – Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, který IBC spravuje, Krajského ředitelství policie MSK a Zdravotnické záchranné služby MSK a také 1 ostatní složky – Městské policie Ostrava. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek.
1.png
Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že loni se na jednotné evropské tísňové číslo 112 a tísňové číslo 150 v Moravskoslezském kraji obrátilo 343 tisíc osob (r. 2023: 363 tisíc osob), což je po Hlavním městě Praze druhý nejvyšší počet v České republice.
V roce 2024 vyjely jednotky požární ochrany z Moravskoslezského kraje k více než 34 tisícům událostí (přesně 34 101). Mimořádných událostí, kde hrozilo nebezpečí z prodlení, přitom hasiči řešili 25 507 a k tomu 8 594 událostí neemergentního charakteru.
Hasiči z Moravskoslezského kraje dlouhodobě vyjíždějí k nejvyššímu počtu událostí v rámci celé České republiky, rozdíly ve srovnání s dalšími kraji ČR jdou do tisíců, přičemž celkové počty zásadně ovlivnily povodně v měsíci září a částečně také větrné smrště v červnu.
2.png
3.png
Více než polovinou se na celkovém počtu mimořádných událostí v kraji podílely technické pomoci (loni 19 298, předloni 10 498. V roce 2024 počty technických pomocí ovlivnily zejména povodně, kdy jen v této souvislosti hasiči řešili 6 711 událostí.
Počet požárů se v Moravskoslezském kraji dlouhodobě drží kolem hranice 2 000. Loni jich hasiči řešili 1 939, předloni 1 876 a v roce 2022 2 129. Počet dopravních nehod, u kterých byl nutný zásah hasičů, loni dosáhl 1 818 (2023: 1 859, 2022: 1 801).
Moravskoslezským krajem významně tranzituje osobní a zejména nákladní doprava. Jednotky HZS MSK prakticky denně zasahují na silnicích a dálnicích se svou těžkou technikou (hlavně vyprošťovacími speciály – MB Actros Bizon, Tatra Omars a Tatra 815, a silnými jeřáby Demag/Terex). Za zmínku také stojí, že jednotky HZS MSK jsou na základě přeshraniční dohody vysílány k záchranným pracím u dopravních nehod také na první dva úseky dálnice A1 v polském Slezském vojvodství. Celkem jednotky HZS MSK zasahovaly na polském území v 7 případech.
A co loňské neemergentní události, kterých bylo celkem 8 594? Hasiči i loni nejčastěji neakutně otevírali uzavřené prostory, převážně vchodové dveře bytů, a likvidovali bodavý hmyz.
K neemergentním událostem se dále řadily některé činnosti související s čištěním komunikací, protlačováním zanesených kanalizací a další neakutní formy technických pomocí, včetně asistencí hasičů u sportovních a kulturních akcí.
Požáry podrobněji
V roce 2024 vzniklo v Moravskoslezském kraji 1 994 požárů, z tohoto počtu jednotky hasičů likvidovaly 1 939 požárů. Přímá škoda u těchto požárů činila takřka 578 milionů korun. Uchráněné hodnoty na majetku včasným zásahem hasičských jednotek dosáhly téměř trojnásobné částky – více než 1,5 miliardy korun.
4.png
Loňským požárem s nejvyšší škodou v Česku byl březnový požár v průmyslové hale s technologií čištění plastových přepravek ve Frenštátu pod Radhoštěm (okres Nový Jičín) se škodou 220 milionů korun, kde hasiči uchránili hodnoty za 82 milionů korun. Příčinou vzniku byla technická závada na elektrické instalaci osvětlení. Červencový požár střech škol v Českém Těšíně (okres Karviná), kde vznikla škoda 131 milionů korun byl z pohledu přímé škody 2. nejničivějším v rámci republiky. Hasiči díky mimořádnému nasazení a za velmi složitých hasebních podmínek dokázali uchránit hodnoty za 500 milionů korun. Příčina vzniku požáru je stále v šetření. Oba tyto požáry se obešly bez zranění. Třetím nejničivějším požárem v kraji byl požár komplexu průmyslových budov užívaných zejména pro zpracování plastových materiálů, ke kterému došlo v Bruntále na Štědrý den. Škoda se vyšplhala na 50 milionů korun, přičemž hasiči zde uchránili hodnoty za dalších 50 milionů korun. Při likvidaci požáru došlo ke zranění tří zasahujících hasičů. Čtvrtým největším požárem byl požár v komplexu průmyslových hal ve Frýdlantu nad Ostravicí vzniklý poslední den roku 2024. Škoda způsobená tímto požárem byla stanovena na 15 milionů korun, přičemž hasiči zde uchránili hodnoty za 30 milionů korun. Při likvidaci tohoto požáru došlo ke zranění jednoho ze zasahujících hasičů. Příčina u obou požárů vzniklých na konci roku je v šetření HZS MSK a PČR.
Rozsáhlé povodně ve Francii
Od 30. prosince 2023 sužovaly severní Francii, zejména oblast Nord a Pas-de-Calais, vydatné srážky, které postupně způsobily rozlití vodních toků a s tím spojené zaplavení rozsáhlých obydlených území. Situace byla pro obyvatelstvo o to komplikovanější, že stejnou oblast postihly povodně již předchozí měsíc, tedy v listopadu 2023.
V rámci mechanismu civilní ochrany EU požádala Francie 2. ledna 2024 o 6 velkokapacitních čerpadel. Česká republika nabídla Francii pomoc vysláním modulu se 2 velkokapacitními čerpadly MČS 1500 a MČS 400 o celkové čerpací kapacitě až 6 840 m3/hod. Francie nabídku akceptovala.
MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV-GŘ HZS ČR) vyslalo již 3. ledna 2024 na pomoc Francii skupinu 18 příslušníků HZS Moravskoslezského kraje a ZÚ HZS ČR se 17 ks techniky potřebné pro velkokapacitní čerpání a zázemí skupiny v místě nasazení. Vzhledem k charakteru vybavení modulu byla zvolena doprava pozemní cestou. Francie určila jako cílové místo pomoci Ardres v departmentu Pas-de-Calais. Po příjezdu na místo a vytipování vhodných lokalit ve spolupráci s místními autoritami bylo zahájeno 5. ledna čerpání na dvou stanovištích.
V návaznosti na nepříznivou předpověď počasí, dále z důvodu rozsáhlých zaplavených území, a hlavně na základě vysoké efektivity práce čerpadel, požádala Francie o prodloužení nasazení. Dne
14. ledna 2024 v 01:00 hod. vyrazila do Francie ze základny ZÚ HZS ČR Hlučín nová 18členná skupina příslušníků určená ke střídání a ta prováděla čerpací práce až do 24. ledna 2024. Skupina MV-GŘ HZS ČR se vrátila do České republiky 26. ledna 2024 ve 20 hod.
Činnost obou velkokapacitních čerpadel byla týmem i přes nepříznivé klimatické podmínky zajištěna s krátkými přestávkami pro kontrolu a doplnění paliva nepřetržitě a byla vysoce ceněna.
Lesní požár Řecko
O pomoc v rámci mechanismu civilní ochrany EU požádalo Řecko v souvislosti s rozsáhlými přírodními požáry v úterý 12. srpna 2024 a nabídka pomoci České republiky byla akceptována jako první ze všech členských státu EU. Následující den, 13. srpna 2024, vyrazil na místo 75členný pozemní tým složený ze 64 příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, 7 členů Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a 4 pracovníků technické podpory.
Odřad byl nasazen v Athénách, kde bylo od samého začátku predikováno extrémní riziko požárů a čeští hasiči se ihned od svého příjezdu zapojili do monitorování a preventivního nasazení v nejrizikovějších lokalitách. Vzhledem k velmi vysokým teplotám bylo naprosto zásadní pravidelné střídání hasičů. Český tým tak vystřídal vyčerpané místní jednotky. Čeští hasiči byli rozmístěni strategicky tak, aby pokryli nejrizikovější místa pro vznik požárů a jejich dojezd na místo byl do 5 minut od ohlášení. Hasiči tak operovali v málo obydlené části na předměstí hlavního města. Jednalo se převážně o kopcovitou oblast plnou zeleně, kde hrozilo velmi rychlé rozšíření plamenů v případě vzniku požáru. V oblasti navíc foukal silný nárazový vítr. Likvidace začínajícího požáru byla tak pro hasiče klíčová.
Odřad disponoval 24 vozidly a 7 přívěsy. K dispozici v místě nasazení byly cisternové automobilové stříkačky, dopravní a velitelské automobily, technické automobily, autobus, čtyřkolky, manipulátor s teleskopickým ramenem, velkoobjemové mobilní nádrže o objemu 36 000 a 54 000 litrů pro vytvoření zásoby hasební vody nebo plnění vrtulníků hasební vodou a sanitky pro zdravotnické zajištění celého odřadu. O provoz vozidel se starali 4 pracovníci technické podpory ze společností produkující podvozky a nástavby hasičských vozidel, kteří řešili naštěstí jen drobné závady v průběhu celého nasazení. Odřad se vrátil zpět do České republiky 21. srpna 2024.
Lesní požáry Severní Makedonie
V rámci mechanismu civilní ochrany EU – RescEU Česká republika vyslala 31. července 2024 do Severní Makedonie, postižené rozsáhlými lesními požáry, odřad pro letecké hašení s vrtulníkem BlackHawk UH 60, vybavený 3 450 l Bambi vakem. Personálně byl odřad sestaven ze 7 osob. Dvě osoby – letový personál HELI COMPANY, s.r.o., dvě osoby neletový personál HELI COMPANY, s.r.o., dva letečtí záchranáři HZS hl. m. Prahy a velitel odřadu z HZS MSK. Odřad pro letecké hašení za dobu nasazení, tj. od 31. července do 5. srpna 2024, provedl 104 shozů hasební vody za pomoci závěsného vaku (bambi vak) tj. 358 000 litrů vody a nalétal cca 26 letových hodin.
Zapojení do národních i mezinárodních projektů
Projekt IPA Floods and Fires
HZS MSK v roce 2024 úspěšně ukončil 40 měsíční participaci v projektu „Pomoc EU v oblasti protipovodňové ochrany a ochrany proti lesním požárům v krajinách západního Balkánu a Turecka“ („EU Support to Flood Prevention and Forest Fires Management in Western Balkans and Turkey“ – akronym projektu IPA Floods & Fires, číslo projektu ECHO/B1/2020/IPA/834998). Projekt byl financován Evropskou komisí v rámci programu pro přidružené státy EU „Instrument for Pre-Accession Assistance“ (IPA). Sedmičlenné projektové konsorcium se kromě HZS MSK skládalo z institucí působících v oblasti krizového řízení a civilní ochrany ze 4 zemí EU – Itálie, Švédska, Slovinska a Rumunska. Jak plyne z názvu projektu, projektové aktivity byly realizovány ve dvou segmentech. Segmentu protipovodňové ochrany a segmentu lesních požárů. HZS MSK participoval na realizaci projektových aktivit v obou segmentech.
V průběhu loňského roku pokračovala účast v mezinárodním projektu SILVANUS – Integrovaná technologická a informační platforma pro management lesních požárů („Integrated Technological and Information Platform for Wildfire Management“). 42 měsíční projekt je spolufinancován EU v rámci programu Horizont 2020 (číslo projektu 101037247) a HZS MSK se projektu účastní jako člen 49členného konsorcia institucí z EU, Indonésie, Austrálie a Brazílie. Cílem projektu je vytvoření pro životní prostředí udržitelné a odolné platformy pro management lesů prostřednictvím inovativních řešení a nalezením synergií mezi ochranou životního prostředí, lesů, rozvojem moderních technologií a připraveností na likvidaci lesních požárů. HZS MSK se projektu účastní jako zástupce emergentních složek spolupodílejících se na likvidaci rozsáhlých lesních požárů. V červnu 2024 v rámci projektu HZS MSK realizoval pilotní demonstraci vyvíjených a integrovaných technologií na 3denním cvičení, které se uskutečnilo v Ostravě, Frýdku-Místku a obci Krásná v Moravskoslezských Beskydech.
Kromě výše uvedených mezinárodních projektů se HZS MSK dlouhodobě spolupodílí i na realizaci národních profesních projektů v rámci ČR. Příkladem je projekt s akronymem IZSafe (celý název projektu je „Monitorování polohy příslušníků složek IZS i během zásahu v rozsáhlých budovách s využitím prvků umělé inteligence“), kterého se HZS MSK účastní v pozici aplikačního garanta. Projekt je realizován v rámci Bezpečnostního výzkumu ČR 2019-2025, programu IMPAKT 1 (strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR), vedoucím partnerem projektu je VŠB – TU Ostrava (identifikační kód projektu VJ02010037). Hlavním cílem projektu je vývoj systému pro monitoring a vizualizaci polohy osob (složek IZS) při likvidaci mimořádných událostí v objektech, kde není možná lokalizace polohy prostřednictvím GPS (Global Positioning System – globální polohový systém).
Hromadné SMS
Hromadné SMS (někdy nazývané jako "tlačené" nebo „lokalizované“ SMS) jsou využívány Hasičským záchranným sborem České republiky jako další informační kanál k poskytování varovných informací obyvatelstvu ve vybrané (zájmové) oblasti na území ČR v souvislosti s řešením a přípravou na mimořádné události.
Hromadné SMS jsou distribuovány koncovým uživatelům (občanům) prostřednictvím tří hlavních provozovatelů služeb elektronických komunikací – O2, Vodafone a T-Mobile.
5.png
Rozesílání hromadných SMS je realizováno v zájmové oblasti tvořené kružnicí s ohledem na stanovené limitní parametry z pohledu počtu koncových uživatelů prostřednictvím speciální aplikace.
Aplikace využívá základní funkce mobilních sítí zohledňující lokalizaci a aktivitu koncových uživatelů. Z uvedeného ovšem vyplývá, že hromadná SMS nemusí být doručena každému koncovému uživateli v zájmové oblasti nebo může být doručena koncovému uživateli i mimo zájmovou oblast.
V rámci HZS MSK se v roce 2024 hromadné SMS využily při následujících akcích:
- 2 taktická cvičení složek IZS spojených s únikem nebezpečných látek, kdy bylo odesláno téměř 30 tis. SMS.
- Informování o vzniku požáru a souvisejících opatřeních dne 14. srpna 2024 v Ostravě-Vítkovicích a požáru dne 31. prosince 2024 ve Frýdlantu nad Ostravicí, kdy bylo odesláno více než 43 tis. SMS.
- Informování o povodňové situaci ve městech Opava a Český Těšín dne 14. září 2024 dle požadavků představitelů obou měst. Při tomto informování bylo odesláno téměř 100 tis. SMS.
- Informování o výpadcích dodávky elektrické energie nebo pitné vody na území města Opavy a Krnova ve dnech 20. – 27. září 2024, kdy bylo odesláno téměř 82 tis. SMS.
Plánovaná první pomoc na vyžádání
I v loňském roce probíhala spolupráce mezi vybranými jednotkami sborů dobrovolných hasičů a Zdravotnickou záchranou službou MSK (dále jen „ZZS MSK“). V rámci plošného pokrytí území Moravskoslezského kraje jednotkami požární ochrany je vybráno 6 jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (dále jen „SDH obcí“), které na žádost ZZS MSK vyjíždějí k poskytnutí předlékařské pomoci. Jedná se o vybrané lokality, kde dochází k prodloužení dojezdových časů zdravotnických záchranářů. Předurčené jednotky SDH obcí v roce 2024 vyjížděly k 26 událostem. Za období 2021-2024 již evidujeme 96 takovýchto událostí.
6.png
Požáry z pohledu požární prevence
Nejčastějšími příčinami vzniku požárů v Moravskoslezském kraji v roce 2024 byly neprokázané zavinění, nedbalostní jednání a technické závady. U požárů v objektech pro bydlení docházelo ke vzniku požárů především v důsledku nedbalostního jednání, problémů s komíny a technických závad.
7.png
8.png
V průběhu roku 2024 byla opět věnována zvýšená pozornost požárům vozidel na bateriový pohon (typicky elektrokoloběžky či elektrokola) a fotovoltaických elektráren z důvodu jejich většího rozšíření mezi obyvateli a nárůstu ohrožení osob a majetku. Nárůst oproti předchozímu roku je, zejména co se týče celkových počtů požárů, velmi výrazný.
9.png
Usmrcené osoby při požárech
V průběhu roku 2024 zemřelo při požárech v Moravskoslezském kraji 16 osob, (14 mužů a 2 ženy).
Z toho 13 osob (12 mužů a 1 žena) zemřelo v přímé souvislosti s požárem. I nadále má výrazný dopad na úmrtí při požáru absence detekce požárů v bytových prostorách. Minimálně u 7 těchto tragických událostí ze 13, ke kterým došlo v přímé souvislosti s požárem, mohla instalace zařízení detekce a signalizace požárů přispět k záchraně života osob. Tedy ve více než 50 % případů.
Stavební prevence
HZS MSK jako dotčený orgán státní správy v oblasti požární ochrany v roce 2024 vydal 1 980 závazných stanovisek a koordinovaných závazných stanovisek v rámci schvalování projektové dokumentace ke stavbám na území Moravskoslezského kraje a 1 074 závazných stanovisek a koordinovaných závazných stanovisek k užívání stavby (kolaudace).
Mezi největší a z hlediska požární bezpečnosti nejsložitější stavby, které byly v roce 2024 posouzeny nebo schváleny k užívání, patřily Multifunkční parkovací dům u Městské nemocnice Ostrava, ul. Nemocniční, Moravská Ostrava – sedmipodlažní objekt se 480 parkovacími místy a parterem s nemocniční lékárnou; Nové Lauby, ul. Pivovarská, Moravská Ostrava – bytový dům s polyfunkčním parterem a podzemními garážemi, 174 parkovacích míst a 85 bytů v pěti nadzemních podlažích; Výstavba objektu Moravskoslezské technologické akademie (MTA), ul. Dr. Malého, Moravská Ostrava – třípodlažní objekt určený pro vývoj praktických a teoretických učebních pomůcek do škol v oblasti elektromobility, robotiky a hydroponie; Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice, Novostavba urgentního příjmu, ul. Zalužanského, Vítkovice; Výrobní závod na výrobu elektrolytu pro lithium iontové akumulátory, ul. Lidická, Nový Bohumín; Výstavba domova pro seniory a domova se zvláštním režimem Kopřivnice, Příčná 317/4, Kopřivnice.
10.png
HZS MSK eviduje za rok 2024 celkem 4 žádosti o zrušení, potvrzení nebo změnu závazného stanoviska, kdy ve 3 případech došlo k potvrzení stanoviska a v 1 případě ředitel HZS MSK neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení.
11.png
Během roku 2024 bylo provedeno v rámci výkonu státního požárního dozoru u právnických osob a podnikajících fyzických osob 815 kontrol a úkonů předcházejících kontrole. Nejčastějšími nedostatky byly: chybějící dokumentace ke stavbám, nezabezpečení volných únikových cest, nezpracování nebo neaktuálnost dokumentace zdolávání požárů a nezabezpečení kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení a hasících přístrojů.
12.png
GŘ HZS ČR bylo zadáno na roky 2023-2024 provedení celorepublikových tematických požárních kontrol právnických osob a podnikajících fyzických osob poskytujících pobytové služby sociální péče. Předmětem kontrol byly z hlediska formy poskytování sociálních služeb pobytové služby v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích.
Kontroly byly zaměřeny zejména na kontrolu účelu užívání stavby a užívání stavby v souladu s požárně bezpečnostním řešením stavby, dále na vybavení, provozuschopnost a zajištění obsluhy elektrické požární signalizace (EPS) a její připojení prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku HZS kraje, a na prověření aktuálnosti a správnosti zpracování dokumentace zdolávání požárů a požárního evakuačního plánu.
HZS MSK provedl v loňském roce 104 kontrol těchto zařízení, z tohoto počtu bylo u 65 kontrol zjištěno 219 nedostatků. Nejčastější nedostatky se týkaly užívání stavby (dle požárně bezpečnostního řešení), požárního evakuačního plánu (náležitosti a ověření účinnosti formou cvičného požárního poplachu), dokumentace zdolávání požárů a provozuschopnosti požárních dveří.
Dále bylo ze strany GŘ HZS ČR zadáno pro rok 2024 provedení celorepublikových tematických požárních kontrol právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících průmyslové objekty, provozy a haly, jejichž součástí jsou skladovací prostory situované, jak uvnitř stavebních objektů, tak na přidružených volných plochách vně stavebních objektů.
Kontroly byly zaměřeny zejména na účel užívání objektů a jejich užívání v souladu s požárně bezpečnostním řešením, bezpečné skladování materiálů jak uvnitř objektů, tak vně na přilehlých volných skládkách s ohledem na druh, způsob, množství a stanovené odstupové vzdálenosti. Dále byla kontrola zaměřena na vybavení a provozuschopnost požárně bezpečnostních zařízení.
HZS MSK provedl 52 kontrol těchto zařízení, z tohoto počtu bylo u 18 kontrol zjištěno 37 nedostatků. Nejčastější nedostatky se týkaly užívání stavby (dle požárně bezpečnostního řešení), dokumentace zdolávání požárů a zabezpečení a provozuschopnost požárních dveří.
Vzdělávací programy
Instruktoři v rámci v rámci programu „Hasík CZ – Preventivně výchovná činnost v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva“ navštívili v minulém roce 273 základních škol a gymnázií (443 druhých a 339 šestých tříd), což představuje 59 % všech základních škol a gymnázií v Moravskoslezském kraji. Na tomto výsledku se podílelo 163 instruktorů, z toho bylo 118 instruktorů z řad příslušníků HZS MSK.
V dubnu HZS MSK realizoval devět seminářů „Žádoucí chování při závažné havárii“ pro společensky významné objekty (dále jen „SVO“) v zónách ohrožení a zónách havarijního plánování na území Moravskoslezského kraje. Cílem seminářů bylo poskytnout zástupcům SVO informace (účast zástupců ze 132 SVO), které podstatným způsobem zvýšily informovanost o zabezpečení před únikem nebezpečné látky, charakteru ohrožení, systému varování a vyrozumění, plánovaných opatřeních k ochraně obyvatelstva a k aktualizacím „karet opatření“.
HZS MSK v srpnu loňského roku realizoval tři odborné semináře „Vzdělávání pedagogů v oblasti ochrany obyvatelstva a požární prevence“. Cílem seminářů bylo zvýšení povědomí zúčastněných pedagogů o problematice Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU), která je součástí rámcových vzdělávacích programů základních škol. Součástí seminářů byla témata týkající se varování a informování obyvatelstva, evakuace, požární prevence, tísňového volání, IZS a praktického zavedení témat OČMU do výuky na základních školách (např. ukázky grafických materiálů, pracovních listů, interaktivních her nebo výuky pomocí virtuální reality). Požární prevence byla zpestřena praktickou ukázkou hašení za pomocí práškového hasicího přístroje. Seminářů se zúčastnilo 63 pedagogů ze základních škol na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Třinec a z okresu Nový Jičín.
Ve dnech 9. a 22. listopadu 2024 proběhly v prostorách Divadelního klubu v Borovanech a Fakulty stavební, Vysokého učení technického v Brně dva odborné semináře pořádané Českou asociací hasičských důstojníků, z.s., s názvem Ochrana domácností před požáry a nebezpečnými plyny v domácnostech a Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Na seminářích spolupracovalo Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, HZS MSK a HZS Olomouckého kraje. Cílem odborných seminářů bylo osvětlení problematiky včasné detekce požárů a nebezpečných plynů v domácnosti, seznámení s principy kategorizace staveb a s platnou právní úpravou vycházející ze zákona o požární ochraně a vyhlášky o kategorizaci staveb. Odborné semináře byly primárně určeny pro zaměstnance státní správy a samosprávy, stavebních úřadů, pro příslušníky HZS ČR i odbornou veřejnost. Odborných seminářů se zúčastnilo 143 osob.
Další významnou akcí s přesahem do celé ČR byla HZS MSK pořádaná Konference zaměřená na požární bezpečnost fotovoltaických systémů – Požární bezpečnost staveb v praxi 2024 – Fotovoltaika, která reagovala na rostoucí počty požárů souvisejících s těmito systémy a nově zavedenou normu. Tato akce, která oslovila téměř 300 účastníků, byla důkazem efektivní spolupráce mezi Hasičským záchranným sborem a odborníky z oblasti stavebnictví, zejména Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.