Civilní ochrana v EU
Cílem Civilní ochrany v Evropské unii je podle článku 196 Smlouvy o fungování Evropské unie chránit životy a zdraví lidí, životní prostředí i majetek před následky přírodních i člověkem způsobených katastrof. Tato ochrana zahrnuje preventivní opatření, připravenost na mimořádné události, samotnou reakci na ně i následnou obnovu. Civilní ochrana v EU je zaměřena především na řešení civilních krizových situací, zatímco systém ochrany obyvatelstva v České republice do něj zahrnuje i vojenské hrozby.
Role HZS ČR v rámci Rady EU
Role HZS ČR v rámci Rady EU
V oblasti civilní ochrany plní MV–generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR), Odbor civilní nouzové připravenosti a strategií, úkoly při zastupování České republiky (ČR) zejména v rámci Rady Evropské unie (Rady EU) a Evropské komise. V součinnosti se Stálým zastoupením ČR při EU zajišťuje společný postup úřadů ČR.
Hasičský záchranný sbor České republiky zastupuje Českou republiku především na jednáních:
pracovní skupiny pro civilní ochranu (PS PROCIV)
pracovní skupiny pro oblast kritické infrastruktury (PS PROCIV-CER)
Cílem těchto pracovních skupin je zlepšení civilní nouzové připravenosti na národní, evropské i mezinárodní úrovni a posilování ochrany kritické infrastruktury. Zástupci MV–GŘ HZS ČR hájí zájmy ČR prostřednictvím tvorby podkladů pro jednání, pozic a mandátů.
Další skupina, jejíž agenda spadá částečně do gesce MV–GŘ HZS ČR je Ad hoc pracovní skupina pro připravenost, schopnost reakce a odolnost vůči budoucím krizím (AHWP Resilience). V naší částečné gesci je také Opatření pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR) Rady EU, skrze které se na politické úrovni EU koordinuje postup během závažných a složitých krizí.
