Povodně 2024 očima hasičů: Masivní nasazení, tisíce evakuovaných a adrenalinové záchrany
11. 9. 2025 (KO) - Před rokem zasáhla Českou republiku tlaková níže Boris, která s sebou přinesla velice silný vítr a rekordní úhrny srážek, zejména v horských oblastech. Následovaly rozsáhlé povodně, které se dotkly téměř šesti milionů obyvatel a způsobily problémy na více než polovině území státu. O život při nich přišlo sedm lidí. V souvislosti s velkou vodou jsme řešili celkem 24.653 událostí, při kterých v terénu zasahovalo 26.815 hasičů a 8.032 kusů techniky.
Český hydrometeorologický ústav vydal první varování už 8. září a od 11. září platila výstraha před extrémními srážkami a povodňovými jevy. Mechanismy krizového řízení se tak povedlo aktivovat ještě před příchodem největší vlny srážek. Hasiči také vyrazili do terénu už v rámci příprav na povodně. Stavěli protipovodňové zábrany, plnili pytle pískem, a zároveň monitorovali stav řek a odstraňovali překážky z koryt. Také jsme posílili operační střediska.
„První větší nárůst zásahů jsme zaznamenali už 12. září, kdy jsme vyjížděli k více než sedmi stům událostem, většinou ještě spojeným se silným větrem nebo s přípravou na povodně. O den později už ale počet událostí stoupl na 2 869 a v sobotu 14. září, v nejkritičtější den, jsme řešili téměř osm tisíc zásahů a v terénu jsme měli 85 % jednotek. Jen za víkend 14.–15. září přijala operační střediska přes 30 tisíc tísňových volání,“ vzpomíná generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.
Povodeň zasáhla celkem 12 krajů. Nejhůře postižené byly zejména Olomoucký a Moravskoslezský kraj, v obou byl brzy vyhlášen stav nebezpečí. Dále Liberecký kraj, kde byl vyhlášen stav nebezpečí v ORP Frýdlant, a Jihočeský kraj. Velká voda poničila stovky kilometrů silnic a 132 mostů. Zasaženo bylo 120 obcí s rozšířenou působností, tedy skoro 6.090.000 obyvatel, a území o rozloze přes 46.000 kilometrů čtverečních. Víc než 260.000 domácností se ocitlo bez elektřiny. Další desítky tisíc domácností byly bez dodávek vody, plynu a bez funkční kanalizace. Zdemolovat kvůli narušené statice se později muselo 131 domů.
Během povodní jsme evakuovali 19.173 lidí a dalších 2.467 jsme zachránili. Do terénu vyjely naše speciální týmy, například WASAR, tedy speciální tým pro záchranu na vodě, a na pomoc do postižených oblastí jsme vyslali několik odřadů složených z příslušníků HZS nezasažených krajů. Nasazena byla speciální technika včetně velkoobjemových čerpadel a záchranných člunů. Poprvé ve velkém rozsahu jsme využili také drony, které nalétaly více než 2 300 kilometrů a přes 100 letových hodin. Poskytovaly velitelským štábům online přehled o situaci, vytvářely ortofotomapy a 3D modely a staly se neocenitelným taktickým nástrojem při řízení zásahů.
Vrtulníky armády, policie a soukromých společností s leteckými záchranáři HZS ČR dopravily do zasažených oblastí 59,4 tun humanitární pomoci a vyzvedly 147 osob, které uvázly v izolovaných místech. Záchranný útvar HZS ČR provedl na 65 demolic domů s narušenou statikou, vybudoval 23 mostních provizorií a 7 pěších lávek, které obnovily spojení do odříznutých obcí. Humanitární pomoc také zahrnovala více než 760 tisíc povodňových pytlů, tisíce vysoušečů a další techniku ze skladů HZS ČR a Správy státních hmotných rezerv. Psychosociální týmy HZS ČR poskytly v zasažených oblastech tisíce intervencí.
Hasičský záchranný sbor ČR během povodní plnil roli hlavního koordinátora záchranných a likvidačních prací. Řídil nasazení jednotek požární ochrany, zajišťoval informovanost a varování obyvatelstva prostřednictvím operačních středisek KOPIS a NOPIS, organizoval evakuaci a nouzové ubytování obyvatel, nouzové zásobování i zabezpečení základních potřeb. Koordinoval humanitární pomoc a podílel se na jejím rozdělování do zasažených oblastí.
„Povodně prověřily celý systém krizového řízení a ukázaly také oblasti, kde je nutné připravenost státu na mimořádné události posílit. Je například potřeba rozšířit systémy včasného varování obyvatel, proto také připravujeme systém varování cell broadcast, dovybavit Záchranný útvar dalšími mostními automobily a moderními elektrocentrálami, posílit soběstačnost obcí v zásobování energií a samozřejmě pokračovat v podpoře jednotek sboru dobrovolných hasičů, jejichž role je v případě velkých mimořádných událostí naprosto klíčová,“ uvedl generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA.
MgA. Klára Ochmanová
tisková mluvčí
MV – generální ředitelství HZS ČR
Mobil: 775 474 763
e-mail: grh.media@hzscr.cz