80 dní od havárie vlaku s benzenem jsou koncentrace nebezpečné látky v okolí téměř nulové
16. 5. 2025 (KO) - Nákladní vlak převážející benzen vykolejil u Hustopečí nad Bečvou 28. února v 11:38. Většina cisteren s touto extrémně toxickou látkou se při havárii poškodila a benzen z nich začal nekontrolovaně unikat do půdy. Následně se vzňal a intenzivně hořel. Ještě před samotným zásahem hasičů se do prostředí dostalo značné množství nebezpečné látky. Jednalo se o největší popsanou mimořádnou událost s benzenem v Evropě a zřejmě i na celém světě, která se navíc odehrála mimo průmyslový areál a vyžádala si bezprecedentní nasazení hasičů. Zásah přitom stále ještě není u konce. Důkladná měření koncentrace toxických látek na místě nehody a v jejím okolí ale ukazují, že opatření, která hasiči podnikli k ochraně životního prostředí a obyvatel, byla úspěšná. A mezi úspěchy je třeba zmínit také fakt, že přes náročnost a nebezpečnost této mimořádné události nedošlo ke ztrátám na životech ani zraněním.
Ovzduší:
V okolních obcích probíhá celkem na 17 místech denně (původně 2x denně) měření koncentrací benzenu v ovzduší. Od 17. 3. 2025 nebyl benzen v ovzduší na žádném z měřících míst detekován. Před tímto datem byly výjimečně na některých místech naměřeny zanedbatelné koncentrace v desetinách ppm, což ale bylo dle názoru odborníků s největší pravděpodobností ovlivněno topným obdobím a spalováním tuhých paliv, při kterém rovněž dochází k vývinu benzenu. V Hustopečích nad Bečvou instaloval ČHMÚ mobilní měřící zařízení s online přenosem na internet. V grafu je pro srovnání i křivka hodnot z měřícího zařízení v Ostravě – Přívoze. Rovněž toto měření nevykazuje hodnoty, které by mohly ohrožovat zdraví obyvatelstva.
(zdroj: ČHMÚ a Ministerstvo zdravotnictví ČR)
Voda:
Více než dva měsíce po havárii jsou v přilehlé vodní nádrži č. 6 (štěrkovna) koncentrace benzenu nižší než povolené koncentrace benzenu pro pitnou vodu a je na méně než padesátině hygienické normy pro povrchové vody.
Kombinace Larsenové stěny, kterou vybudovala specializovaná firma, a masivního provzdušňování jezera velkokapacitními čerpadly a vodními monitory, které zabezpečovali hasiči, se ukázala jako velmi účinná a efektivní, což dokládají následující obrázky:
a) Výsledky rozborů vody na jezeře číslo 6 dne 12. 5. 2025:
2) Graf vývoje rozborů vzorků vody dvou nejexponovanějších míst na jezeře č. 6:
Rovněž jsou zabezpečovány rozbory tkání odlovených ryb z jezera číslo 6. Výsledky posledních rozborů tkání 7 druhově odlišných ryb ještě známy nejsou, předchozí rozbory nicméně vyšly negativně a benzen v tkáních detekován nebyl.
Povodí Moravy provádí pravidelný monitoring vody v nedaleké řece Bečva a dále po toku a všechny dosavadní výsledky byly pod hranicí detekce benzenu.
Rozbory vzorků pitné vody prováděných KHS ze studní v nejbližším okolí místa havárie vyšly negativně a benzen v nich detekován nebyl.
Půda:
Z rozborů vzorků půdy, které v několika etapách a nezávisle na sobě zabezpečovali Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zaměřené na benzo(a)pyren a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a Česká inspekce životního prostředí, bylo překročení indikačních hodnot zjištěno jen v jediném případě. A vzhledem k faktu, že na sousedních pozemcích byly naměřené hodnoty o řád nižší, je zřejmé, že se jedná o starší ekologickou zátěž nesouvisející s havárií vlaku s benzenem.
Kontaminované podloží pod železničním svrškem v podobě strusky bylo ve spolupráci se ZÚ HZS Hlučín odtěženo a uloženo do prostoru vedle kolejiště, kde jej specializovaná firma překryje bentonitovými rohožemi. Tím pádem může pokračovat další etapa přípravy obnovy železničního provozu v místě nehody. Další kontaminovaná zemina v prostoru ohraničeném Larsenovou stěnou se zatím dle rozhodnutí odborníků odtěžovat nebude. V současné době se čeká na schválení celkového sanačního projektu a instalují se speciální filtry s aktivním uhlím, přes které se bude filtrovat podzemní voda z uzavřeného prostoru a vracet zpět přes vsakovací pásy do dané lokality uvnitř Larsenové stěny.
Zásah hasičů v číslech a souvislostech
Nehoda se stala 28. února v 11:38 v blízkosti železniční stanice Hustopeče nad Bečvou. Když hasiči dorazili na místo, bylo 15 z 17 havarovaných cisteren zasaženo požárem. Dva nezasažené vagony byly vystaveny účinkům požáru, zejména sálavého tepla, tři z hořících vagonů byly vykolejené, ale nepoškozené, a zůstaly na železničním svršku. Ostatních 12 hořících vagonů se nacházelo zcela mimo kolejiště, cisterny byly deformované a benzen z nich nekontrolovatelně unikal do půdy. Každý vagon přitom obsahoval na 60 tun nebezpečné látky.
Mezi prioritní úkoly obecně patří záchrana životů a zdraví osob, zvířat, majetku a ochrana životního prostředí v tomto pořadí. V návaznosti na situaci na místě mezi priority zasahujících jednotek patřila ochrana nepoškozených cisteren, aby se zamezilo jejich výbuchu. Vlivem působení tepla na cisterny totiž docházelo k zahřívání benzenu, jeho odparu a tím i nárůstu tlaku v cisternách, což mohlo způsobit jejich destrukci. Nejenže by pak došlo k masivnímu úniku dalšího benzenu, ale také k okamžitému explozivnímu hoření. To by jednak přímo ohrozilo na životě zasahují hasiče v okolí stovek metrů, a jednak by tlaková vlna mohla ohrozit také okolní zástavbu a obyvatele.
Zároveň se hasiči snažili omezit zónu ohrožení, kterou se šířily toxické zplodiny. A to jak plynné, které znamenají ohrožení obyvatelstva, tak zejména saze obsahující polyaromatické uhlovodíky, jež mohly kontaminovat okolní prostředí. Hasiči proto omezovali rozptyl sazí pomocí zkrápění vodním proudem a také aplikací vody postupným vypouštěním z bambivaku letícího vrtulníku (voda se při vypuštění z bambivaku za letu mění na formu roztříštěných kapiček, které saze sráží).
Souběžně probíhala základní opatření k ochraně životního prostředí ve spolupráci s příslušnými orgány. V místech, kde to bylo možné, nechávali hasiči benzen kontrolovaně vyhořet. Díky zásahu se podařilo uchránit pět cisteren, tedy cca 300 tun benzenu, který hasiči následně bezpečně přečerpali. Dalších 25 tun látky se podařilo odčerpat ze zbytků poškozených vozů.
Velitel zásahu a jeho úloha
Během prvotního zásahu bylo na místě na 180 hasičů z 38 profesionálních a dobrovolných jednotek požární ochrany z celkem 4 krajů (HZS Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského kraje + drážní hasiči). Povolány byly i posily ze Slovenska v podobě dvou velkokapacitních cisteren a speciálního robota, průzkum, monitoring a podporu velení zásahu zajišťovaly 4 drony s termovizí a na místě bylo celkem 60 kusů hasičské techniky, především velkokapacitní cisterny a kontejnerové speciály. Chemická laboratoř z Frenštátu pod Radhoštěm monitorovala koncentrace zplodin a nebezpečných látek v okolí.
Velitel zásahu, který odpovídá za průběh záchranných a likvidačních prací, na místě vždy musí vyhodnotit množství různých rizik, s cílem primárně eliminovat ta nejzávažnější směrem k ochraně životů a zdraví osob. Některá rizika navíc zcela eliminovat nelze, resp. k jejich eliminaci či snižování dochází v určitém pořadí dle výše uvedených priorit. Zásah v Hustopečích byl naprosto mimořádný jeho okolnosti vyžadovaly specifické postupy. V reálném čase bylo nutné posuzovat, kde je možné látku kontrolovaně nechat vyhořet, kde srážet toxické zplodiny, kde ochlazovat vodou či pěnou, a kde nasadit další síly a prostředky.
Na základě analýzy rizik bylo jako primární riziko vyhodnoceno možné destrukce vagonů a následné rozšíření požáru, dále ohrožení okolí zplodinami hoření (mj. i sazemi obsahujícími polyaromatické uhlovodíky, které mohly kontaminovat okolní půdu a hladinu otevřených vodních těles), a samozřejmě i možné ohrožení půd a spodních vod.
„Tato mimořádná událost byla bezprecedentní a opravdu extrémně složitá jak z hlediska chemického, tak taktického. Z pohledu HZS ČR šlo o jednu z nejobtížnějších situací posledních let a jsem přesvědčen, že jednotky na místě i velitel zásahu odvedli vysoce profesionální práci,“ řekl generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR genpor. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA. Ten situaci sledoval přímo na místě, a to jak vzhledem k rozsahu mimořádné události, tak kvůli zajištění dostatečných sil a prostředků pro provedení záchranných prací.
Generální ředitel HZS má možnost převzít zásah nebo určit jiného velitele zásahu v rámci tzv. přednostního velení. Toto oprávnění vychází z právních předpisů. Na místě zásahu ve chvíli jeho příjezdu na místo už velel krajský ředitel HZS Olomouckého kraje, který je jedním z nejzkušenějších velitelů hasičského záchranného sboru. Generální ředitel Vlček se seznámil s postupem, který velitel zásahu navrhl, a společně diskutovali možná rizika a jejich eliminaci. Vzhledem k tomu, že velitel zásahu zvolil v tu danou dobu nejvhodnější postup zásahu, nebyl důvod, aby generální ředitel zásah převzal nebo určil jiného velitele zásahu.
Benzen a pěnidla
Benzen má ve vodě pouze omezenou rozpustnost a také má menší měrnou hustotu než voda, po čase se proto od vody oddělí a zůstává na hladině, odkud je možné ho odčerpat.
Standardně v chemických podnicích se k hašení benzenu používají pěnotvorné roztoky, jenže pěnidla obsahují tenzidy, které snižují povrchové napětí vody a zároveň zvyšují rozpustnost benzenu. Vzniká tak emulze, která může do půdy vnikat rychleji a snáz, a pronikne i do spodních vod. Z tohoto důvodu hasiči použili pěnidlo jen ve velmi omezeném rozsahu.
Taktika zásahu tedy musela být zákonitě jiná než u požárů benzenu v podnicích chemického průmyslu, kde k jímání nebezpečných látek a hasiv jsou přizpůsobené záchytné jímky, havarijní jímky, zpevněné plocha a celá kanalizace v rámci areálu.
Je také třeba připomenout, že při nehodě se poškodilo celkem 15 cisteren ze 17, z nichž každá převážela 60 tun benzenu (12 cisteren bylo úplně destruováno mimo železniční svršek). Obrovské množství této nebezpečné látky z nich tak ihned uniklo na propustný kolejový svršek a okolní půdu (podle odhadů takto mohlo uniknout 100–350 t benzenu bezprostředně po havárii). Benzen následně nejen začal hořet, ale ihned se také začal vsakovat do půdy. Tomuto vsakování nebylo možné nijak technicky zabránit. Hasiči se proto snažili alespoň učinit opatření na přilehlé vodní ploše a na hladinu položili norné stěny, které měly zabránit šíření benzenu po povrchu. Od počátku spolupracovali a stále spolupracují s odbornými složkami na omezení šíření kontaminace mimo lokalitu zásahu. Celkové ukončení zásahu bude záviset na průběhu dekontaminačních prací, které probíhají v koordinaci s odbornou firmou a příslušnými orgány ochrany životního prostředí.
Odborné zhodnocení
Zásah v Hustopečích nad Bečvou zatím stále probíhá a bude, jako všechny rozsáhlé zásahy, předmětem interního vyhodnocení HZS ČR, jehož výsledky pomohou jak zhodnotit zásah samotný, tak zvýšit připravenost HZS ČR na podobné mimořádné události do budoucna.
V mediálním prostoru se v současnosti objevuje celá řada nepřesných nebo zavádějících informací, které často pramení z neznalosti zásahu samotného nebo ze zkreslených představ o chování benzenu. K postupu hasičů se však již vyjádřili i někteří nezávislí odborníci a jejich závěry ukazují, že rozhodnutí přijatá na místě zásahu měla racionální základ a odpovídala možnostem, které situace umožňovala. Jedním z nich je profesor RNDr. Pavel Danihelka, CSc., uznávaný expert na analýzu rizik. Jeho hodnocení zásahu vyšlo v květnovém čísle odborného časopisu 112.
V textu, jehož plné znění najdete na tomto odkazu, podrobně popisuje možná rizika jednotlivých variant zásahu. „Porovnáme-li rizika, která požár benzenu v Hustopečích vytvářel, a možnosti taktických postupů, je zřejmé, že při managementu zásahu byla snaha vybalancovat veškerá výše uvedená rizika s využitím všech čtyř taktických postupů, a to tak, aby celková suma všech škod byla co nejmenší a aby bylo využito dostupné techniky,“ uvedl. Zvolený postup podle něj odpovídal reálným možnostem, které měl velitel zásahu k dispozici v podmínkách vysoce nestandardní mimořádné události.
MgA. Klára Ochmanová
tisková mluvčí
MV – generální ředitelství HZS ČR
Mobil: 775 474 763
e-mail: grh.media@hzscr.cz